V listopadovém Country Servisu se blíže seznámíme s hudební dráhou bouřliváka Travise Tritta, který začátkem 90. let tehdejší country scénu pořádně okořenil dávkou jižanského rocku. Ale nejdřív jako obvykle přehled aktuálních novinek na country scéně.
Travis Tritt
Country zprávy listopad 2017
V Nashvillu se předávaly výroční ceny CMA Awards: Garth Brooks obhájil nejvyšší trofej pro Umělce roku, Miranda Lambert je opět Zpěvačkou roku a Chris Stapleton je již třetí rok po sobě Zpěvákem roku a jeho druhé album From A Room, Volume 1 bylo zároveň vyhlášeno nejlepším Albem roku.
Darius Rucker vydal už svoji pátou country desku When Was The Last Time. Přestože stále koketuje s myšlenkou na obnovení své staré rockové kapely Hootie & The Blowfish, z country prý rozhodně odcházet nehodlá.
Tenhle klip je sice už trošku starší, ale kouká se na něj pořád dobře. O muzice nemluvě.
Kenny Chesney vydal pěkně nadupaný živák Live In No Shoes Nation. Dvoualbum obsahuje jeho největší fláky za účasti řady hostů od Zac Brown Bandu až po Taylor Swift.
Brooks & Dunn a Reba McEntire si o další rok prodloužili své angažmá v Las Vegas. Znovu obnovené legendární duo má nyní vypsané koncerty v Caesarově paláci až do konce srpna 2018.
Do countryové síně slávy byli letos uvedeni Alan Jackson za moderní éru, Jerry Reed za éru veteránů a textař Don Schlitz za kategorii nezpěváků. Zlatým hřebem slavnostního ceremoniálu bylo první veřejné vystoupení 84-leté Loretty Lynn od její mrtvice, kterou prodělala v květnu. Loretta uvedla, že si nemohla nechat ujít Jacksonovo uvedení do Hall of Fame.
Kapela Shenandoah vydala první singl po 20 letech. Do jedné z nejúspěšnějších skupin 90. let se totiž vrátil její původní frontman Marty Raybon a společně pokračují tam, kde v roce 1997 přestali – opět vyjeli na turné a na příští rok plánují novou desku.
Loretta Lynn a Willie Nelson – co dodat?
Poslouchejte: Country zprávy listopad 2017 a profil Travise Tritta
Travis Tritt: Pistolník, který se nikdy neohlíží zpět
Travis Tritt se narodil v roce 1963 v Georgii a jeho hudební začátky kopírují tu samou šablonu, jako u stovek jiných zpěváků: pochází z malého města, jako dítě zpíval v kostele, od jednoho z rodičů dostal kytaru, na kterou se naučil hrát sám, na střední škole založil kapelu a začal hrát po barech, pak se odstěhoval do Nashvillu a začal točit demo nahrávky a po několika letech získal vlastní nahrávací smlouvu.
Travis Tritt to měl však o trochu těžší než jiní, protože jemu moc lidí nevěřilo. Otec ho dlouho přesvědčoval, aby se na dráhu muzikanta vykašlal a nechal si svou slušnou práci opraváře klimatizací, matka se ho snažila přemluvit, ať místo country zpívá křesťanskou muziku a mnoho pochybností měli i ve vydavatelství Warner Brothers. Trittova první smlouva se týkala natočení pouze 6 písní, z nichž 3 měly být vydány jako singly a povolení k natočení celé desky bylo podmíněno tím, že se aspoň jeden z vydaných singlů musí stát hitem.
Jeho debutový singl Country Club se po půlročním plahočení v hitparádě nakonec doplazil do Top 10, takže deska dostala zelenou. Album bylo nakonec velmi úspěšné, vyprodukovalo 4 další hity včetně dnes už klasických Help Me Hold On nebo I'm Gonna Be Somebody a prodalo se ho přes 2 miliony kusů.
Tritt se v nastupující generaci mladých zpěváků rychle prosadil a vybudoval si unikátní image, kterou se od všech ostatních odlišoval. Na rozdíl od uhlazených kloboučníků jako byli Alan Jackson, Garth Brooks nebo Clint Black, Travis Tritt klobouk odmítal nosit a oblékal se spíš jako rocker do černých kožených bund s třásněmi. A i jeho muzika se dost odlišovala a na rozdíl od hlavního proudu byla výrazně ovlivněná jižanským rockem.
Tritt byl divochem jak na podiu, tak i v soukromém životě a ve svých 26 letech se už podruhé rozváděl. V den, kdy obdržel rozvodové papíry od své druhé manželky, napsal píseň Here's A Quarter (Call Someone Who Cares), která se stala jeho dalším velkým hitem. Druhá deska It's All About To Change byla ještě úspěšnější než ta první a prodeje cédéček překročily 3 miliony kopií.
Druhá Trittova deska také obsahovala veleúspěšný duet s Martym Stuartem Whiskey Ain't Workin', za který oba pánové dostali Grammy. Na Stuartovu další desku pak natočili duet This One's Gonna Hurt You a ten pak byl na příštím CMA Awards vyhlášen Hudební událostí roku. Motivováni těmito úspěchy pak spolu vyjeli na velkou šnůru No Hats Tour (ani Stuart totiž nenosil klobouk). Z Tritta a Stuarta se stalo úspěšné duo, společně se do studia vrátili ještě několikrát a jejich spolupráce pokračuje až do dnešní doby.
Travis a Marty jsou přátelé dodnes
Jako titulní píseň své další desky Travis Tritt použil předělávku songu T-R-O-U-B-L-E, který natočil Elvis Presley v roce 1975. Oproti očekáváním se z Trittovy divoké a zběsile rychlé verze zas takový komerční úspěch nestal, nicméně jeho song si našel cestu do country klubů a stala se z něco oblíbená skladba pro line dance.
V roce 1993 se Tritt připojil k projektu Common Thread: The Songs Of The Eagles, což byla deska, kde největší country hvězdy tehdejší doby nazpívali písně od Eagles v countryovém aranžmá. Deska měla obrovský úspěch a byla to právě Trittova cover verze Take It Easy, která byla vybrána jako jako singl. Když se měl na jaře příštího roku natáčet videoklip, Travis Tritt chtěl, aby se ve videu objevili i původní členové Eagles. Byl to tehdy velmi odvážný požadavek, protože Eagles byli v té době už 14 let rozpadlí a jednotliví členové spolu už léta nemluvili. Nicméně se stal malý zázrak, Eagles se po mnoha letech opravdu sešli a zahráli si v Trittově klipu a toto jejich obnovené setkání nakonec vyústilo v desku Hell Freezes Over, na které se objevily 4 nové nahrávky a Eagles pak opět vyjeli na turné.
Další výbornou deskou Travise Tritta bylo album Ten Feet Tall And Bulletproof, na které se snažil ještě více stylizovat do role psance a k jednomu ze songů si pozval také Hanka Williamse Jr. a Waylona Jenningse. Z tohoto alba vzešel #1 hit Foolish Pride, ačkoliv zlí jazykové tvrdily, že se jedná skoro o stejnou píseň, jakou byl jeho předchozí hit Anymore. V druhé polovině 90. let začala Trittova hvězda slábnout. Vydal sice umělecky ceněné desky The Restless Kind a No More Looking Over My Shoulders, ale jejich prodeje se vytrvale klesaly, vydávané singly se v žebříčcích propadaly hlouběji a hlouběji a Travis Tritt se nakonec rozhodl Warner Brothers opustit.
Svůj nový umělecký domov nalezl u stáje Columbia Records s příští deskou Down The Road I Go se mu povedl malý comeback. Balada Best Of Intentions vyletěla na 1. místo hitparády a velkými hity se staly i songy It’s A Great Day To Be Alive a Modern Day Bonnie And Clyde. Na druhý jmenovaný si Tritt velmi vyhrál s videoklipem, do kterého obsadil svého kámoše a herce Billyho Boba Thorntona. Následující dvě desky, které Tritt pro Columbii nahrál, Strong Enough a Honky Tonk History, ale prakticky zapadly a Tritt v roce 2005 kvůli „uměleckým neshodám“ od vydavatelství odešel.
Tritt nakonec zakotvil u malé nezávislé společnosti Category 5, pro kterou v roce 2007 vydal desku The Storm. Najal si na ni producenta Randyho Jacksona, porotce ze soutěže American Idol a začal velmi experimentovat se zvukem. Jednalo se o Trittovo první album, které bylo více ovlivněno R’N’B než jižanským rockem. Byl vydán ambiciózní singl You Never Take Me Dancing, jenže vydavatelství pak ohlásilo bankrot, když vyšly najevo nekalé praktiky ohledně jeho financování. Tritt je pak zažaloval o 10 milionů dolarů a rozjela se velká právní bitva. Po několikaletém sporu Tritt vybojoval práva na svoje nahrávky a původní album The Storm vydal v roce 2013 znovu pod názvem The Calm After (klid po bouři). Reedici doplnil o dva nové songy, z nichž jeden byl duet s jeho 15-letou dcerou Tyler.
Travis Tritt měl od samého začátku pověst rebela, který měl co na srdci, to na jazyku. Jeho prvním skandálem byla mediální válka s Billym Rayem Cyrusem už v roce 1992, o které jsme psali v článku o nejkontroverznějších momentech v country music. Také asi nikoho nepřekvapí, že Tritt je registrovaným členem republikánské strany, členem NRA (National Rifle Association) a rovněž aktivním podporovatelem trestu smrti. Své politické názory se nebojí zveřejňovat a na svých sociálních sítích se často kriticky vyjadřuje k různým tématům.
Posledních několik let se Travis Tritt věnuje hraní sólových akustických koncertů. Na podzim 2016 natočil akustický živák A Man and His Guitar (Live from the Franklin Theatre), který celý odehrál jen sám s kytarou a na kterém se jako host objevil i jeho dávný parťák Marty Stuart. I v dnešní době Travis Tritt intenzivně koncertuje, ale faktem zůstává, že za posledních 10 let natočil jen dva nové songy, takže doufejme, že od něj v dohledné době uslyšíme něco nového.
PLAYLIST:
Garth Brooks - Pure Adrenaline
Darius Rucker - Count The Beers
Brooks & Dunn - Play Something Country
Alan Jackson - The Older I Get
Shenandoah – Noise
Kenny Chesney - Dust On The Bottle (Live)
Travis Tritt - I'm Gonna Be Somebody
Travis Tritt - The Whiskey Ain't Workin' (with Marty Stuart)
Travis Tritt - T-R-O-U-B-L-E
Travis Tritt - Take It Easy
Travis Tritt - Outlaws Like Us
Travis Tritt - It's A Great Day To Be Alive
Travis Tritt - You Never Take Me Dancing
Travis Tritt - Modern Day Bonnie And Clyde (Live)
Petr Mečíř
Nejsem hudební kritik, ale hudební chválič, protože píšu jen o tom, co se mi líbí. Za dobrou muzikou pojedu kamkoliv.
