Marty Stuart – Hrát tradiční country je dnes v Nashvillu nejtvrdší underground

Marty Stuart – Hrát tradiční country je dnes v Nashvillu nejtvrdší underground

Z komerčně úspěšného zpěváka se postupně vypracoval na mimořádně kreativního umělce a neochvějného bojovníka za udržování tradice country hudby.

Dolů

Ještě než si podrobněji představíme hudební dráhu „horalského rockera“ Martyho Stuarta,  jako každý měsíc se podíváme do Nashvillu a zjistíme, co je nového na poli americké country music. Čtěte a poslouchejte Country Servis a budete v obraze!

Marty Stuart a jeho The Fabulous Superlatives vydali novou desku Way Out West, která opravdu stojí za poslech

Country zprávy květen 2017

Poslední měsíc byl plný hudebních novinek! Brad Paisley konečně vydal dlouho očekávané album Love And War. Po několika slabších deskách se vrací na úroveň zhruba před 10 lety a jeho novinkové album je příjemným překvapením. Za poslech rozhodně stojí i jeho zajímavé duety s Mickem Jaggerem a Johnem Fogertym

Brad Paisley s Johnem Fogertym

Nové album si po pár letech připravil také Trace Adkins. Od poslední desky se mnohé změnilo - Adkins si pobyl v alkoholické léčebně, zemřel mu otec a rozvedla se s ním žena. Nové album s názvem Something's Gong On ho nyní představuje v mnohem vyzrálejší poloze, ale to rozhodně neznamená, že by jeho nová deska neměla koule! 

Trace Adkins

Zac Brown Band vydali novinkové album Welcome Home, které po pár letech experimentování s různými žánry znamená jejich návrat k tradičnější country. Ve srovnání s jejich debutovým albem Foundation je však zvuk nové desky podstatně čistší a akustičtější. 

Novou desku si v předvečer svých 84. narozenin nadělil nesmrtelný Willie Nelson. Album se se jmenuje God's Problem Child a prvním singlem Still Not Dead si Willík dělá legraci z nedávných fám o jeho údajné úmrtí, které kolovaly internetem. 

Chris Young, který nedávno slavil #1 hit se svojí nahrávkou Sober Saturday Night, kterou natočil s Vincem Gillem, usilovně pracuje na nové desce a právě z ní vydal první singl Losing Sleep

Začátkem května vyšlo nové album Chrise Stapletona a po mimořádném předloňském úspěchu jeho debutu Traveller byla očekávání velmi vysoká. Stapleton během kreativního procesu ve studiu natočil tolik muziky, že z toho jsou dvě desky! První díl From A Room, Vol.1 vyšel teď a druhá část nás čeká na podzim.

Chris Stapleton

Poslouchejte: Country zprávy květen 2017 a profil Marty Stuarta

Marty Stuart – Hrát tradiční country je dnes v Nashvillu nejtvrdší underground

V dnešním profilu si představíme Marty Stuarta, který patří mezi největší ikony country scény posledních 30 let. Z komerčně úspěšného zpěváka se postupně vypracoval na mimořádně kreativního umělce a neochvějného bojovníka za udržování tradice country hudby. 

Marty s legendárním Lesterem Flattem

Marty Stuart se narodil ve Philadelphii v roce 1958  a do muziky se zbláznil už jako dítě. Sám se naučil hrát na kytaru a mandolínu a už ve 12 letech vystupoval s vlastní bluegrassovou kapelu. Jednoho dne ho objevil Roland White, kytarista z doprovodné kapely bluegrassového pionýra Lestera Flatta a Marty se ve svých 14 letech stal profesionálním muzikantem ve Flattově bandu. Starý pán držel nad mladičkým Stuartem ochrannou ruku a Marty v jeho kapele hrál až do roku 1978, kdy Flatt kvůli chátrajícímu zdraví kapelu rozpustil a přestal hrát. Stuart pak nějakou dobu hrál s dalšími legendárními muzikanty Vassarem Clementsem a Docem Watsonem, s jejichž pomocí také natočil svou první bluegrassovou desku. 

Lester Flatt a Marty Stuart v roce 1972

V roce 1980 se Marty Stuart ve svých 22 let stal členem doprovodné kapely Johnnyho Cashe a přeorientoval se z bluegrassu na country. V Cashovi našel svého druhého mentora, který na něj dohlížel, s jeho pomocí Marty natočil svou první pořádnou desku Busy Bee Cafe, na které s ním Cash nazpíval tři duety a dokonce mu dal za ženu i svojí dceru Cindy. V roce 1985 Stuart opustil Cashovu kapelu a vydal se na sólovou dráhu. Získal smlouvu s Columbia Records a vydal desku jednoduše nazvanou Marty Stuart. Album nebylo příliš úspěšné a když se Stuart těžce pohádal s vedením Columbia Records kvůli tomu, že Johnnymu Cashovi vypověděli nahrávací smlouvu, vydavatelství se naštvalo, rozhodlo se nevydat Martyho druhé již natočené album a dali mu padáka. Ve stejné době se rozpadlo i jeho manželství a Marty se vrátil domů do Mississippi, čímž se uzavřela první kapitola jeho dráhy.

Marty je i dnes pořád cool. Možná ještě víc než zamlada…

Dlouho ale Marty doma nesmutněl, protože zakrátko dostal podruhé lano od stejného člověka - opět se mu ozval Roland White a pozval Martyho do své kapely. Stuart se tedy oklepal, vrátil se do Nashvillu a brzy získal smlouvu s MCA Records. Deska Hillbilly Rock měla velký komerční úspěch a titulní píseň se stala obrovským hitem v tanečních line dance klubech.  

Marty si užíval znenadání nabyté popularity a rychle vydal další dvě velmi úspěšné desky Tempted a This One's Gonna Hurt You. Jeho hvězda po letech útrap najednou jasně zářila a v roce 1992 se Marty stal členem Grand Ole Opry. Hudební kritici v té době Martyho často přirovnávali k Dwightovi Yoakamovi, jejichž styly byly podobné. Na Martyho slávě si chtělo přihřát polívčičku i jeho bývalé vydavatelství Columbia a bez Stuartovy účasti vydalo jeho album Let There Be Country, které pro ně natočil o 6 let dříve těsně předtím, než mu dali vyhazov.

V roce 1991 natočil Marty duet s Travisem Trittem s názvem Whiskey Ain't Working Anymore, který vyletěl na 1. místo hitparády. Díky tomuto úspěchu začali Tritt a Stuart úzce spolupracovat, natočili několik dalších společných duetů a také spolu vyjeli na velké „No Hats Tour.“ V té době totiž platilo, že prakticky každý country zpěvák musel nosit kovbojský klobouk a jelikož Stuart ani Tritt klobouky nenosili, udělali si z toho svou přednost a formou menší recese vyjeli na turné „bez klobouků.“

Poznámka editora: Všimli jste si nášivky, kterou má Travis Tritt přes celá záda své džínsky?

Z komerčního úspěchu se však Marty Stuart mohl radost jen pouhé tři roky. Po roce 1993 začaly prodeje jeho desek prudce klesat a vydavatelství MCA se to snažilo zachránit vydáním výběru hitů The Marty Party Hit Pack. Když se neprodávalo ani další, a jinak přitom výborné album Honky Tonkin's What I Do Best, Marty se stáhl ze scény a tím se uzavřela další kapitola jeho dráhy. Z mainstreamového zpěváka se stal alternativní umělec, jehož veškerá další tvorba měla být spíš umělecká, kreativní a především nekomerční.

V roce 1997 se Martymu splnil dětský sen - a skoro to zní jako příběh z pohádky! Když byl malý, jeho matka poslouchala tehdy velmi populární zpěvačku Connie Smith. Marty si často pouštěl její desku Miss Smith Goes To Nashville a nemohl se vynadívat na její fotku na obalu. Když mu bylo 12 let, Connie Smith koncertovala u nich v Mississippi a Marty přesvědčil svojí matku, aby mu koupila křiklavě žluté tričko a Connie si ho tak třeba všimnula. Po koncertě se mu podařilo získat její autogram a ještě ten večer své matce řekl, že se s Connie Smith jednou ožení. Na splnění tohoto snu čekal nakonec 27 let a v roce 1997 se 39-letý Marty Stuart a 56-letá Connie Smith skutečně vzali a jsou spolu dodnes. 

Šťastní manželé Connie Smith a Marty Stuart

Marty je také velmi zručný producent a v roce 1998 produkoval pro svou ženu comebackové album Connie Smith, na které společně napsali 9 skladeb. Mezi Stuartovy další kritikou velmi ceněné producentské počiny patří například produkování country desky pro hollywoodského herce Billyho Boba Thorntona, poslední album legendárního Portera Wagonera - Wagonmaster nebo natočení temného alba Coal se zpěvačkou Kathy Matteou.

Svůj první umělecký projekt s názvem The Pilgrim představil Marty v roce 1999. Jednalo se také o první z řady jeho tzv. koncepčních alb, kdy se všechny písně týkají jednoho tématu, navazují na sebe a vypráví jeden velký příběh. Hlavní postavou příbehu je poutník jménem Norman ze Stuartovy rodné Philadelphie. Marty, který všechny písně na desce napsal, vystupuje jako sám poutník a dalších rolí se zhostila řada významných hostů včetně Johnnyho Cashe, George Jonese nebo Emmylou Harris

Marty sdílí se svými spoluhráči z The Fabulous Superlatives zálibu v (pro někoho) brutálně kýčovitých kostýmech ve stylu Nudieho Cohna

V roce 2003 dal Stuart dohromady novou doprovodnou kapelu jménem The Fabulous Superlatives, kterou tvoří tři muzikanti a od té doby své desky podepisuje i jejím jménem. Jejich společná deska se jmenovala Country Music a Stuart si na ní splnil sen a natočil duet se svým idolem Merlem Haggardem. Spolu s The Fabulous Superlatives dále natočil umělecká koncepční alba Soul’s Chapel, které obsahuje Stuartovy autorské gospely a také zajímavou kolekci Badlands: The Ballads Of Lakota, které čerpá z dědictví kmene Siouxů a vypráví indiánské příběhy, které opět napsal sám Stuart.

Marty Stuart je také významným countryovým historikem. Vlastní jednu z největších sbírek countryových relikvií na světě a mezi jeho nejznámější exempláře patří třeba zájezdní autobus Ernesta Tubba, který je k vidění v Nashvillu a o kterém jsme psali v článku o muzikantských autobusech a vývoji dopravy na koncertních štacích. Countryovou tradici ctí i v podobě westernových koncertních kostýmu s flitry a třásněmi ve stylu Portera Wagonera a v jeho šlépějích Marty kráčel i jiném směru, když na kabelovce RDF několik let vysílal vlastní hudební pořad The Marty Stuart Show v podobném duchu jako byla Wagonerova televizní show o 50 let dříve.

Kořeny country hudby Stuart chrání čím dál úzkostlivěji a zatímco mainstreamová produkce míchá country se vším možným, Stuart jde přesně opačným směrem a jeho desky Ghost Train - The Studio B Sessions (2010) a Nashville, Vol.1 - Tear the Woodpile Down (2012) snad už ani tradičnější být nemohly. V reakci na hnutí bro-country a různé míchání hip-hopu a r’n’b do country Stuart před časem ironicky prohlásil, že tím největším psancem v současném Nashvillu je ten, kdo by se snažil hrát country music.

Marty Stuart nikdy nezapomněl, odkud vyšel a láska ke tradiční country a bluegrassu ho provází celou jeho kariéru

Se svou zatím poslední deskou Way Out West se přihlásil letos na jaře. Kritikou velmi ceněné album je oslavou amerického západu a zejména kalifornské country. Stuart si kreativně pohrál s různými styly a na albu tak můžeme poznat vliv Bucka Owense, Martyho Robbinse, ale také The Byrds.

PLAYLIST:
Brad Paisley – Drive Of Shame (feat. Mick Jagger)
Zac Brown Band - Family Table
Trace Adkins - Lit
Chris Young - Losing Sleep
Willie Nelson - Still Not Dead
Chris Stapleton - Them Stems
Marty Stuart - One More Ride (with Johnny Cash)
Marty Stuart - Hillbilly Rock
Marty Stuart - Hey Baby
Marty Stuart - Honky Tonkin's What I Do Best (with Travis Tritt)
Marty Stuart - Tempted
Marty Stuart - Draggin' Around These Chains
Marty Stuart -  Going, Going, Gone
Marty Stuart - Whole Lotta Highway (With A Million Miles To Go)

Petr Mečíř

Petr Mečíř

Nejsem hudební kritik, ale hudební chválič, protože píšu jen o tom, co se mi líbí. Za dobrou muzikou pojedu kamkoliv.

Všechny články autora

Alan Jackson: Strážce tradiční country

Alan Jackson: Strážce tradiční country

Petr Mečíř , Sympaťák, který si vždycky stál za svým a nikdy se nenechal zlákat moderními trendy. V životě i v muzice. 

Garth Brooks: fantom je zpět a silnější než dřív!

Garth Brooks: fantom je zpět a silnější než dřív!

Petr Mečíř , V USA prodal víc desek než Elvis a jeho bombastické koncerty se nedají vůbec s ničím srovnat. Jeho comeback trhá rekordy v návštěvnosti a zavítá i do Evropy!

Honkytonk Jukebox 12: Johnny Cash speciál aneb Pocta muži v černém

Honkytonk Jukebox 12: Johnny Cash speciál aneb Pocta muži v černém

Martin Pešek , 85.narozeniny Johnnyho Cashe si připomeneme dvouhodinovým speciálním pořadem. A dojde i na zajímavé cover verze jeho slavných písní.