Alan Jackson: Strážce tradiční country

Alan Jackson: Strážce tradiční country

Sympaťák, který si vždycky stál za svým a nikdy se nenechal zlákat moderními trendy. V životě i v muzice. 

Dolů

Alan Jackson patří už více než 25 let mezi nejoblíbenější country hvězdy. Je považován za komerčně nejúspěšnějšího představitele tradiční country, který se nikdy nenechal zlákat moderními trendy a módními vlnami. Své postoje se nikdy nebál prosadit za každou cenu a vždy tak učinil s grácií a vtipem sobě vlastním. Jeho zajímavou hudební dráhu si dnes blíže představíme.

Ale nejdříve tradiční bleskový přehled nejčerstvějších novinek a zpráv ze světa americké country music:

Country zprávy únor 2017

Slavnostní koncert v předvečer inaugurace Donalda Trumpa byl ve znamení country a  vystoupil na něm Tim Rushlow z Little Texas, Richie McDonald z Lonestar, Larry Stewart z Restless Heart, Lee Greenwood a na samý závěr i Toby Keith.

Tim Rushlow zahrál na inauguračním plese k prvnímu tanci nového prezidenta USA a nové první dámy. Rushlow zároveň představil svůj nový projekt v podobě big bandu.

Josh Turner po pětileté odmlce vydáná novou desku. Album Down South vyjde 10. března.

Po pěti letech v Čechách opět vystoupí Kris Kistofferson. Veterán, který loni oslavil 80. let, zahraje 1. července na zámku Sychrov.

Na předávání cen Grammy byli mezi oceněnými i zasloužilí umělci. Vince Gill si připsal už svůj 21. gramofonek a Grammy dostali také Willie Nelson a Dolly Parton.

Více informací a pořádnou dávku nejčerstvější moderní americké country si poslechněte ve speciálním pořadu Country Servis. Premiéra vždy každý třetí čtvrtek v měsíci od osmi večer na internetových vlnách Rádia Dixie nebo třeba hned teď:

Poslouchejte: Country zprávy únor 2017 a profil Alana Jacksona

Alan Jackson – Strážce tradiční country

Alan Jackson se narodil v roce 1958 v městečku Newnan v Georgii jako nejmladší z pěti dětí. Jeho otec byl automechanik a Alan se odmalička také s oblibou vrtal v autech, což mu vydrželo dodnes. Pracoval jako poslíček pro K-Mart a ve volném čase skládal písně a hrál po klubech v Georgii. Zlom přišel ve chvíli, když Jacksonova manželka Denise, která pracovala jako letuška, náhodou potkala na letišti Glena Campbella a zeptala se ho na radu pro svého muže. Ten jí předal doporučení a odkázal ji na svého manažera. 

Během několika týdnů se Jacksonovi přestěhovali do Nashvillu a Alan začal pracovat pro Campbellovo hudební vydavatelství. Prorazit se mu podařilo až když navázal spolupráci s producentem Keithem Stegallem, který z vesnického balíka s krátkými vlasy a příšerným stylem oblékání udělal atraktivního countrymana. Nejdůležitější však bylo to, že Stegall je především studiový čaroděj a dokázal s Jacksonem vyrobit skutečně špičkovou muziku. Už druhý singl Here In The Real World dobyl hitparádu a vystřelil Jacksona mezi největší country hvězdy.

V dalších letech chrlil Jackson jeden hit za druhým a na každém předávání cen patřil mezi největší konkurenty Gartha Brookse. Alan Jackson dokázal ze všech tehdejších zpěváků nejlépe využít sílu videoklipů. Každý jeho klip byl velmi originální a často i vtipný a v televizi, která byla tehdy nejdůležitějším propagačním mediem, byl skoro pořád. Přesto stále zůstával věrný tradiční country a rovněž hraní naživo. Za svými postoji si také vždy tvrdě stál. 

Přestože na předávání cen v Nashvillu se vždy hrálo naživo, na ACM Awards konaných v Los Angeles se vyžadovalo hraní na playback. V roce 1994 se Jackson tomuto nařízení vzepřel a řekl svému bubeníkovi, ať hraje bez paliček. Producent Dick Clark zuřil, protože bicí byly přímo za Jacksonem a téměř v každém záběru tak byl vidět bubeník, jak mává do vzduchu holýma rukama. Přestože Jacksonovi mnoho kolegů tehdy říkalo, že si právě zničil kariéru, opak byl pravdou. V následujícím roce se stal Umělcem roku v anketě CMA a dosáhl na pomyslný countryový Olymp. A už nikdy nemusel hrát na playback.

Svoje rebelství projevil znovu v přímém přenosu o pár let později a opět se jednalo o vyjádření jeho nespokojenosti s organizátory na předávání cen. George Jones měl v roce 1999 velký comebackový hit s písní Choices a o několik měsíců předtím málem zahynul při autonehodě. Na předávání cen CMA Awards měl tuto píseň zazpívat, ale producenti po něm chtěli, aby zazpíval jen krátký úryvek. Jones se urazil, zkrácení písně odmítl a rozhodl se CMA Awards bojkotovat a zůstat doma.

Media to v té době hodně nafoukla a udělala z toho velkou kauzu. Během přímého přenosu se však Jonesovi dočkalo nečekané podpory právě od Alana Jacksona. Ten měl vystoupit se svým aktuálním singlem Pop A Top, ale uprostřed písně nečekaně začal se svojí kapelou hrát Choices. Každý v sále v tu chvíli vyskočil ze sedačky, protože si všichni uvědomovali hloubku tohoto gesta na podporu živých legend a tradiční country. 

Na přelomu tisíciletí nastoupila nová generace zpěváků v čele s Keithem Urbanem, Kennym Chesney a Tobym Keithem a Jacksonova hvězda začala slábnout. Bylo to ale jen opravdu dočasně. Po útocích 11. září nemohl Jackson několik nocí spát a nakonec si sedl a sepsal své pocity do písně Where Were You (When The World Stopped Turning). Jednalo se o naprosto opačný vzkaz, než měl třeba agresivní a militantní song Tobyho Keitha Courtesy Of The Red, White And Blue. Jacksonův text vybízel k toleranci, pospolitosti a k návratu ke křesťanským hodnotám.

Jackson s písní poprvé vystoupil v listopadu 2001 na předávání cen CMA Awards a ihned způsobil pozdvižení. Rozhlasové stanice byly okamžitě zavaleny požadavky na tuto píseň a vydavatelství Arista dostalo během několika dní přes 400 tisíc žádostí o singl. Jackson tedy musel rychle do studia natočit oficiální verzi. Jeho vystoupení ze CMA Awards je považováno za jeden z nejdůležitějších momentů televizní historie v country music a jeho příští deska nakonec obsahovala jak studiovou nahrávku tohoto songu, tak i původní živou verzi z předávání cen. 

O několik měsíců vydal píseň Drive na památku svého otce a opět s ní na řadu týdnů ovládl hitparády. V následujícím roce dostal na CMA Awards neuvěřitelných 10 nominací, čímž překonal letitý rekord Merlea Haggarda a ve třech kategoriích dokonce soupeřil sám se sebou. Nakonec si odnesl pět trofejí včetně Umělce roku a Zpěváka roku. V roce 2004 vydal druhý největší výběr hitů, na který nahrál duet s Jimmym Buffettem a jejich píseň It's Five O'Clock Somewhere zlomila další rekord, když se na 1. místě singlového žebříčku udržela 8 týdnů.    

Alan Jackson se dostal do role, kdy si mohl umělecky dělat cokoliv chtěl a všechno mu prošlo. V roce 2006 oslovil Alison Krauss, zda by pro něj neprodukovala bluegrassové album a z jejich spolupráce nakonec vylezlo něco naprosto jiného - temná bluesová kolekce Like Red On A Rose. Na Vánoce téhož roku nahrál pro svoji matku jako dárek akustické album gospelových písní, které jeho rodina kdysi dávno pravidelně zpívala v kostele. Několik kopií alba rozdal i svým přátelům a na základě jejich pozitivních reakcí a naléhání nakonec svolil k vydání tohoto alba oficiálně. Desky Precious Memories se dodnes prodalo přes 2 miliony kusů a patří mezi nejprodávanějí gospelová alba v historii.

Po odbočkách v blues a gospelu si pro svoje věrné country fandy připravil v roce 2008 desku Good Time. Toto album pojal jako one man show – nahrál pouze písně, u kterých napsal veškeré texty i muziku jen on sám. Celkem 17 písní a přes 71 minut originální muziky. Deska se stala obrovským hitem a přinesla tři vítězné hity v hitparádě: titulní Good Time, která okamžitě obnovila zájem o line dancing, Small Town Southern Man věnovaná jeho otci a Country Boy. Alan Jackson byl ve svých 50 letech opět na vrcholu.

V následujících letech však začal své aktivity postupně omezovat. Ročně postupně hrál už jen 50, 40, 30 a později ještě méně koncertů a i do studia nyní zavítá už jen jednou za pár let. Většinu času věnuje svým koníčkům – sbírání starých aut, motorek a motorových člunů a věčnému hrabání se v jejich motorech. Novináři se ho občas ptají, zda neplánuje pověsit hudební dráhu na hřebík a odejít do důchodu a oni jim odpovídá, že u něj není z čeho odcházet. Věnuje se pouze tomu, co ho baví a muzika mu z toho mnoho času nezabírá. 

Velkou roli v tom také hraje fakt, že Jackson stále zůstává věrný tradiční country. Dobře ví, že v dnešní době, kdy countryový mainstream fandí všemožným směsicím s popem, hiphopem a rapem, by radia jeho nové nahrávky stejně nehrála, a proto ctí pravidlo méně je více. Své zatím poslední naprosto vymazlené album Angels And Alcohol vydal v létě 2015. Za živoucí legendu je považován naprostým právem.

PLAYLIST:
Toby Keith - Courtesy Of The Red, White And Blue (The Angry American)
Little Texas - God Blessed Texas
Josh Turner - Long Black Train
Kris Kristofferson - The Silver Tongued Devil And I
Vince Gill - You Better Think Twice
Alan Jackson - Don't Rock The Jukebox
Alan Jackson - Gone Country
Alan Jackson - It Must Be Love
Alan Jackson - Where Were You (When The World Stopped Turning)
Alan Jackson - It's Five O'Clock Somewhere 
Alan Jackson - The Firefly's Song
Alan Jackson - Good Time
Alan Jackson - Jim And Jack And Hank 

Petr Mečíř

Petr Mečíř

Nejsem hudební kritik, ale hudební chválič, protože píšu jen o tom, co se mi líbí. Za dobrou muzikou pojedu kamkoliv.

All articles of the author

Honkytonk Jukebox 9: Nejlepší desky roku 2016

Honkytonk Jukebox 9: Nejlepší desky roku 2016

Martin Pešek , Loretta Lynn, Hank Williams Jr. a Tim Montana and The Shrednecks aneb Od country přes rock zase ke country. Šup s nima do jukeboxu!

Charlie Daniels: Houslový ďábel nepřišel z Georgie, ale ze Severní Karolíny

Charlie Daniels: Houslový ďábel nepřišel z Georgie, ale ze Severní Karolíny

Petr Mečíř , Vypadá jak Děda Mráz, na housle a kytaru hraje i v osmdesáti jak ďáblův mladší brácha, miluje Boha, zbraně a Ameriku. Legenda jižanské muziky v hudebním speciálu Petra Mečíře.

Chris Stapleton: Country superhvězda se zjevila zdánlivě odnikud

Chris Stapleton: Country superhvězda se zjevila zdánlivě odnikud

Petr Mečíř , Kde se tenhle chlápek sakra vzal? Před rokem jezdil otřískaným džípem, nikdo ho neznal a dneska je z něj megastar sbírající ceny, zlaté desky a první místa v hitparádách.