Honkytonk Jukebox 52: Desperados z hlubin Dixie

Honkytonk Jukebox 52: Desperados z hlubin Dixie

Outlaws těžce vyzbrojili svou kytarovou armádu, poslední opravdový psanec Billy Don Burns našel svoje blues kousek za mexickou hranicí a Jesse Daniel valí bakersfieldskej honkytonk jak o život.


Dolů

Připravovat tenhle díl Honkytonk Jukeboxu byla čiročirá radost. Málokdy se mi stane, že bych si všechny tři desky, které tady budu dneska podrobovat trochu podrobnějšímu zkoumání, pustil celý a okamžitě si to dal ještě jednou. Pak se nemá panička divit, kde furt s Kylie couráme. (Pro nezasvěcené – muzika se v mým případě poslouchá nejlíp do sluchátek při venčení psovstva.) Southern rockoví dinosauři Outlaws na desce Dixie Highway vracejí zpátky do hry osmdesátkový jižanský sound s armádou sólujících kytar, ale přitom to vůbec nezní jako nějaká archaická vykopávka. Moc velká pohoda. 

No a pak dvojice desperádů – klidně by to mohli bejt táta se synem. Billy Don Burns by o svém životě s muzikou i bez ní měl napsat knihu. Byla by setsakra tlustá, četlo by se to jedním dechem a určitě by to bylo mládeži nepřístupné. Jeho nové album The Country Blues berte jako impuls k hlubšímu seznámení s chlapem, kterej si na žádnýho psance hrát nemusí. On ten skutečnej outlaw prostě je.

Tuhle fotku objevil kolega Evžen Muller na fejsu pár dní po premiéře dnešního Honkytonk Jukeboxu. Jesse Daniel a Billy Don Burns. Tuhle dvojku bych chtěl někdy zažít naživo na jednom podiu...

Jesse Daniel je o generaci mladší, ale odvrácenou stranu života zná taky víc než dobře. Dejte na mě – tenhle mládenec bude se svým neo-bakersfieldským soundem jednou velká hvězda country music. Teda pokud je na světě ještě aspoň trošku nějaký spravedlnosti. Jeho aktuální album Rollin´ On vám spolehlivě rozhejbe nohy i uši. Tak si to dneska užijte a doufám, že při týhle muzice budete mít na hubě stejnej rohlík jak já a nějakej koronavirus vám bude totál ukradenej. Aspoň na chvíli.

Poslouchejte: Honkytonk Jukebox 52 – Desperados z hlubin Dixie

Outlaws – Tři kytary a stroj času

Stroj času. Nic lepšího mě nenapadá. Nejnovější studiový album kapely, která má v křestním listě vepsán rok 1967, mi přijde, jako kdyby vám doma nějakou časovou smyčkou přistála návštěva z dob, kdy southern-rock byl opravdu král. Ve Státech teda. Hluboký sedmdesátky. Outlaws tenkrát sdíleli stejný pódia se Skynyrd, Allmanama a všema dalšíma těma slavnejma partama, dělili se o popularitu, o holky, přetahovali si navzájem muzikanty a užívali si to na plný pecky. Po těhle kapelách zbyla bohudík spousta skvělý muziky, ale každej mejdan jednou musel skončit a jižanskej rock málem zašel na úbytě. Naštěstí dneska je to jinak, v posledních letech se vyrojila spousta skvělejch novejch kapel, které se ctí převzaly štafetu od zasloužilých veteránů (jmenujme aspoň Blackberry Smoke či Whiskey Myers). Je to fajn a je samozřejmě dobře, že to ti „mladí“ drhnou po svým a otrocky nekopírují své milované vzory. 

O to větší pak nastane překvápko, když si pustíte album Dixie Highway. Žádný greatest hits, všech 11 kousků jsou úplně nový písně a hraje je kapela, která normálně koncertuje a křižuje Státy sem a tam na nekonečném turné.  Jasně, z původních členů kapely zbyli jen dva, kytarista Henry Paul a bubeník Monte Yoho, ale duch a zvuk Outlaws zůstal pořád plus minus stejnej. Trojice kytar se proplejtá a střídá v sólech, který by se ihned daly použít do nějaký southern-rockový kytarový učebnice a celý je to hozený trochu jinam než je dneska obvyklý. Spíš někam k .38 special nebo Eagles než kamsi do tvrda, a není to ani nějak dvakrát country. Prostě jižanskej rock ve svý klasický velkokapelový podobě. To už dneska uslyšíte málokdy. Témata písní nevybočují z řady. Příběhy nasbírané za desítky let a tisíce mil na cestách. Pro mě osobně strašně milá a příjemná záležitost, nejzajímavější fláky si samozřejmě dneska pustíme a na závěr jedna rada či doporučení. Když budete chtít někoho, kdo má rád spíš moderní country, převrátit trošku do bigbítu, pusťte mu právě tuhle desku. Na dálnici do Dixie mu bude dobře.

Outlaws – Dixie Highway
28.2.2020
Steamhammer
https://www.outlawsmusic.com/

Mezi zbrusu novými motivy našich triček značky DixieGear - Original Redneck Outfit se najde i něco pro fandy poctivé muziky. Novou deskou Outlaws jsme se nechali trošku inspirovat...

Billy Don Burns – Nejutajenější psanec

Být sám sebou a dělat si věci po svým. To bylo pro Billyho Dona Burnse vždycky důležitější než jakákoliv sláva a peníze. Platí to pro jeho hudbu i pro soukromý život, pokud se ovšem tyhle dvě věci vůbec dají od sebe oddělovat. Není to lehké. Bůh ví, že fakt není. Billy Don Burns je unikát. Jedno z nejlépe utajených nashvillských tajemství. Šedovlasého vlka samotáře v kožených motorkářských hadrech a s otřískanou kytarou s logem Jacka Danielse můžete potkat v malých klubech a honkytonk nálevnách po celé Americe. 45 let na turné. 19 bodnutí nožem. Přes 30 let na drogách a chlastu. Spousta skvělých písní, které nahrály největší hvězdy country music od Willieho Nelsona po Codyho Jinkse. Produkce desek Merle Haggarda či Johnny Paychecka včetně jejich legendárního a navždy ztraceného vězeňského koncertu. A nedávno i dva roky v base za držení metamfetaminu. To všechno má tenhle sedmdesátiletý drsňák vryto hluboko ve tváři i ve hlase. 

Opravdová country muzika se musí nejdřív naplno prožít a pak teprve o tom můžete hrát a zpívat. Obojí nejlíp na plný plyn, stejně jako jezdí Billy Bob Burns na svém černém Harley Sportsteru. Jeho písně vás prostě dostanou. Pár akordů, příběh a hlas. A když se přidá pár na stejnou vlnu naladěných muzikantů, je to jednoduše tam. Na rozdíl od jeho starších desek se letošní novinka nese hodně v tradičním, místy až bluegrassovém duchu, a je to skvělá trefa. Banja, housle a mandolíny doplněné lehkou a nevtíravou rytmikou dávají vyniknout gangsterským historkám z americko-mexického pomezí stejně jako letmo a přece dokonale načrtnutým písním ze slunečné i (častěji) temné strany obyčejného i neobyčejného života. Spousta z nás by si někdy přála mít koule na to, žít opravdu svobodně. Je to těžké, téměř nemožné. Billy Bob Burns žije svůj život tak trochu i za nás. 

Trailer k bohužel nikdy nenatočenému dokumentu

Billy Don Burns – The Country Blues
13.3.2020
Country Rewind
https://www.billydonburns.net/

Další z novinek v našem eshopu DixieGear.cz. Country muzika nikdy nezaklepe bačkorama. dnešní honkytonk Jukebox toho budiž dokladem...

Jesse Daniel – Jak se rodí hvězda

Star is born, dude! Kurva, nechte tomuhle chlapovi jménem Jesse Daniel producenta, kterej ho nebude nikam tlačit a nechá ho bejt sám sebou, tak jak to na desce Rollin´ On udělal Tommy Detamore. Nasypte to toho cirkusu prachy. Zařiďte mu jedno, dvě hraní před lidma jako je Chris Stapleton nebo Travis Tritt. Pošlete ho na šňůru s Hellbound Glory, Cody Jinksem nebo Whitey Morganem. Na další desku ať si pozve klidně nějaký hosty. Dale Watson nebo Dwight Yoakam by byli ideální. Nahrajte to s muzikantama, co dělali tuhle desku a nechte tu mašinu jet. Nebude to stát balík, ty lidi to udělají rádi. Protože umí poznat talent. Ten kluk má čuch na hity. Jak hudebně, tak textama. Muzika je přesně mezi Haggardem a Owensem, nahraný a smíchaný je to výborně, přímo cejtíte kalifornský slunce a písek, prostě to hraje, navíc máte rovnou novej žánr – neo-bakersfield sound. 

Naživo je Jesse Daniel (a jeho doprovodná kapela samozřejmě) autentickej, příjemnej, votřískanej z malej špeluňek a bowlingovejch heren, takže no problém. Velký pódia ho nerozhoděj, naopak nakopnou. Profík v tom nejlepším slova smyslu. Bonusem navíc je jeho příběh. Jak si zfetovanej, pokérovanej a párkrát zavřenej bubeník punkový kapely nasadil westernovej klobouk, voblíknul vohoz jak od Nudieho, zapojil steelku, naladil housle a začal drhnout honkytonkovou country. Bude z toho stejnej sukces jako teď naposled Tyler Childers. Že mi jebe? Tak si poslechněte nejnovější album Jesse Danielse Rollin´ On a skoukněte jeho poslední youtubový klipy. A přečtěte si něco víc v recenzi jeho první, debutové desky v 31.pokračování Honkytonk Jukeboxu s názvem Stíny i hrdost amerického Jihu. A taky si pusťe ten podcast. I tu desku. To by v tom byl čert, abych z vás neudělal fandy kluka jménem Jesse Daniel. A až ho za pár let uvidíte někde na youtube, jak mu aplaudujou narvaný velký haly nebo přebírá nějakou prestižní hudební cenu, tak si vzpomeňte, že jste o něm poprvé slyšeli na Rádiu Dixie... 

Jesse Daniel – Rollin´ On
27.3.2020
Die True Records
https://www.jessedanielmusic.com/

Poslouchejte: Honkytonk Jukebox 52 – Desperados z hlubin Dixie

Playlist:
Outlaws – Southern Rock Will Never Die
Outlaws – Dixie Highway
Outlaws – Endless Ride
Outlaws – Over Night From Athens
Billy Don Burns – Honky Tonk Boots
Billy Don Burns – I Like Trains
Billy Don Burns – No God In Juarez
Billy Don Burns – No Shortage Of The Blues
Jesse Daniel – Rollin´ On
Jesse Daniel – Mayo And The Mustard
Jesse Daniel – Champion
Jesse Daniel – St.Claire´s Retreat

Martin Pešek

Martin Pešek

Konzervativní Kozoroh na trnité cestě ke splnění svého amerického snu. Tenhle svět potřebuje opravdu trochu víc buranů.

All articles of the author

Dwight Yoakam: Hillbilly z Kalifornie

Dwight Yoakam: Hillbilly z Kalifornie

Petr Mečíř , Kytary, cadillaky, honkytonk tančírny a tradiční country – to jsou lásky Dwighta Yoakama. A když sundá klobouk, s potěšením si zahraje úlisného padoucha v nějakém hollywoodském filmu.

Honkytonk Jukebox 31: Stíny i hrdost amerického Jihu

Honkytonk Jukebox 31: Stíny i hrdost amerického Jihu

Martin Pešek , American Aquarium se snaží pochopit Trumpova voliče, kluci z Davisson Brothers Bandu jsou hrdí na appalačský redneck život a Jesse Daniel vyměnil heroin a punk za country.

Jamey Johnson – Osamělý psanec v boji proti systému

Jamey Johnson – Osamělý psanec v boji proti systému

Petr Mečíř , Cesta novodobého psance ze světel reflektorů zpátky do zaplivaných barů. A nejnovější novinky z Nashvillu jako předkrm.