Dixie Night Ride 3 - Bahno a krev Whiskey Myers

V novém dílu hudebního speciálu, který připravuje dramaturg Rádia Dixie Petr Jirásek, vás čeká velmistr detonujícího špinavého metalu a béčkových hororů Rob Zombie osobně, ve videu nahlédneme, jak se baví americký mladý bílý odpad a velký profil bude tentokrát patřit skupině, o které se zaslouženě čím dál více mluví, jižanským country rockerům Whiskey Myers.

Whiskey Myers

Poslouchejte: Dixie Night Ride 3 - Bahno a krev Whiskey Myers

Rob Zombie – Pricipál industriálního hluku, hrůzy a nočních běsů

Rob Zombie (vlastním jménem Robert Cummings, ročník ´65, Massachusetts), je hudebník, režisér, scénárista, milovník klasických béčkových krváků, komiksů a zombie hororů, zakladatel heavy metalové kapely White Zombie. Pro tu udělal to nejlepší, co mohl, totiž že ji rozpustil ve chvíli, kdy byla na vrcholu. Se svojí atraktivní, podobně mentálně loženou ženou Sheri Moon (která je často hvězdou jeho filmů a hudebních klipů) jsou manželé od roku 2002, kdy se vzali symbolicky na Helloween, svátek strašidel. 

Po rozpuštění White Zombie, během své samostatné kariéry (cirka od konce devadesátých let), Zombie výrazně ovlivnil celou tehdejší metalovou scénu industriálním, agresivním soundem svých nahrávek a s tím spojenou rafinovanou drsnou špinavou estetikou. Poté jeho hudební kariéra lehce ustoupila jeho další vášni -  tvorbě filmových hororů, z kterých bych vypíchnul jeho asi nejúspěšnější kousek Devil´s Rejects (u nás Vyvrženci pekla) z roku 2005.  Snímek zobrazuje rozjetou roadmovie psychopatické trojice masových zabijáků (jedním z nich je i Sheri Moon), a Rob Zombie rozvíjí její příběh vskutku s chutí, fortelem, bez stop humoru a na samé hraně násilí. Film se hemží pečlivě vybranými bizarními a odpornými týpky (ztvárňuji je mimo jiných i třeba Danny Trejo anebo Bill Moseley), to vše v stylových kulisách amerického ortodoxního venkovského Jihu.

Nelze nezmínit i úctyhodný počet užití slova „fuck“ v snímku. Jedny zdroje uvádějí jejich počet na 240, jiné dokonce impozantních 560! Film si kupodivu získal kromě obdivu milovníků hororového gore žánru i respekt filmové kritiky, byť je jasné, že v Zombieho filmech vítězí spíše robustní explicitní forma nad samotným příběhem.

Dnes, po patnácti letech, lze konstatovat, že Devil´s Rejects nejsou už zdaleka takový shocker jako kdysi a loňské, netrpělivě očekávané pokračování série, pod názvem 3 From Hell (Tři z pekla) je bohužel už poslabší. Mimo jiné zřejmě asi i kvůli nečekanému úmrtí představitele jedné z hlavních figur filmu – Sida Haiga, ten stihnul odehrát už jen minimum. Je třeba zmínit i znamenitě sestavený soundtrack k Devil´s Rejects , který tvoří písně od Allman Brothers Band, James Gang, Lynyrd Skynyrd, Muddy Waterse a dalších.

3 From Hell – horor pro důchodce? No, to asi ne…

Pokud se na to cítíte, na vlastní nebezpečí si tuhle stylovou a zvrácenou jízdu někde stáhněte (jistě najdete, kde je uložena), anebo alespoň zkoukněte trailer k filmu u nás. A berte to, stejně jako Rob Zombie, s nadhledem. I přes zobrazené explicitní násilí a hektolitry čvachtající krve, je sám s manželkou zapřísáhlý vegetarián a taky podporovatel organizace, která bojuje proti týrání zvířátek (!).

Není bláto, jako bláto

Pro pobavení se teď podívejte na klasickou zábavu mladých amerických vidláků. Jízdu v blátě, v podstatě čímkoliv, co ho zvládne projet. Nechybí samozřejmě pivo v plechovkách, pohoda, dobrý roštěnky a všichni si to náležitě užívají a jsou happy. Výživné je nejen toto video, ale i komenty pod ním, a pokud se vám líbilo, najdete něčeho podobného na Youtube fakt tuny. A mimochodem, typickou muziku, která patří k takovýmhle akcím, najdete i v mém starším článku o kapele Mocassin Creek, která se na ten správný soundtrack k podobným bahenním radovánkám bílé lůzy (white trash) jeden čas vyloženě specializovala.

Poslouchejte: Dixie Night Ride 3 - Bahno a krev Whiskey Myers

Jó, kámo, vidlácká revoluce startuje právě teď! V našem eshopu DixieGear.cz teda rozhodně. Stylovejch hadrů, který nikde jinde nekoupíš, je tam kýbl.

Whiskey Myers – Bahno, dřina, víra a životní cesta party z Texasu

Mluví se o nich jako o nových nástupcích kultovních Lynyrd Skynyrd, největší naději moderního jižanského rocku, jako o těch, kteří přenesli spirit téhle jedinečné, původní muziky do jednadvacátého století a nedají mu zahynout. Každým dalším vydaným albem okruh jejich fanoušků roste, rodný Texas je jim dávno malý a vystupovali už i s Rolling Stones, největší rockandrolovou kapelou světa.

Současnou sestavu kapely nyní tvoří hlavní zpěvák a hráč na akustickou kytaru Cody Cannon, další zpěvák a hráč na sólovou a doprovodnou kytaru Cody Tate, zpěvák a hráč na rytmickou kytaru John Jeffers, bubeník Jeff Hogg, basák Jamey Gleaves a dobrá duše kapely Tony Kent, obsluhující klávesy, perkuse a kravský zvonec. Téměř všichni pocházejí z okolí městečka Palestine, stát Texas.

Hudební budoucnost skupiny se začala zvolna rýsovat poté, co otec Jeffers přihlásil svého syna Johna a taky mladého Codyho Cannona  na hodiny kytary, když oběma bylo šestnáct. Po nějakém čase měli teenageři Cannon, Jeffers a taky Cody Tate za sebou už několik malých akustických představení. Poté se jádro budoucích Whiskey Myers přesunulo do východotexasského Tyleru, kde začali psát vlastní písně a hráli prozatím jen pro kamarády.

„Znali jsme se navzájem odjakživa“ vzpomíná  Cannon „Jako kluci jsme spolu čutali a trávili jsme společně spoustu času. Díky tomu jsme začali chápat rozdílnost našich nátur, a proto jsme si byli už fakt blízcí, když jsme spolu zakládali kapelu. Nebojovali jsme mezi sebou, tak jako to slýcháváte o jiných skupinách, a když jsme se o něčem dohadovali, bylo to stejný, jako když se o něco hádáš s bráchou. Pořešíš to a víš, že jste zase ti nejlepší kámoši“.

Po několika neúspěšných pokusech o uspořádání koncertů přes známé, zkusili štěstí v oblíbeném hudebním baru Gator´s v Gun Barrel City. „Ten chlapík tam si poslechnul naše demo a povídá: Dost dobrý! Chcete tady hrát tuhle sobotu? Neměli jsme ještě žádnou opravdovou zkušenost s hraním na velkým pódiu a už jsme otevírali pro Rogera Creagera. Bylo tam nějakých osm set lidí!“
Kolem roku 2007 kapela začala fungovat v hudebním kruhu kapel Red Dirt ve východním Texasu a pomalu začala nabírat fanoušky jako předskokani slavnějšího Eli Young Bandu.

Poté co skupina podepsala v roce 2008 smlouvu s labelem Smith Entertaiment, nahrála (už pod názvem Whiskey Myers) svůj debut Road of Life (Cesta života), který měl ovšem zatím pouze lokální odezvu. Druhá deska Firewater (Ohnivá voda) z roku 2011 už zaznamenala výraznější ohlas a upevnila jejich pozici mezi novými kapelami v Texasu. Vystřelila na číslo jedna v místním žebříčku Texas Music Charts, zabodovala v žebříčku Billboard v kategorii Country alba a přivedla je k vítězství v anketě Objev roku magazínu Lone Star Music v následujícím roce.

Rok nato Whiskey Myers odehráli více než 200 show, včetně předskakování hvězdnému Ericu Churchovi anebo už zmíněnému Eli Young Bandu. Stejný trend pokračoval i v následujícím roce spoustou koncertů napříč celým Texasem.

Třetí velká deska Early Morning Shakes (Ranní třes) v produkci Dave Cobba, vydaná z kraje roku 2014, představila kapelu ještě širšímu okruhu publika a konečně dosáhla vrcholu žebříčku Country Albums časopisu Billboard. S albem Early Morning Shakes konečně přišel úspěch, o kterém v samotném rodném Texasu už nikdo nepochyboval. Whiskey Meyers absolvovali úspěšné americké turné, poté projeli Británii a dokonce sdíleli pódium spolu s legendami Lynyrd Skynyrd, Hankem Williamsem Jr. a Jamey Johnsonem. To jim přineslo další úspěch - více než 300 milionů poslechů jejich písní na streamovacích službách.

Po úspěšné spolupráci na předchozím albu se skupina v roce 2016 pro přípravu alba Mud (Bahno) znovu spojila s osvědčeným producentem Davem Cobbem (dnes šestinásobným držitelem prestižního hudebního ocenění Grammy).

Bahno (Mud)

Pane můj, copak nemůžu zůstat tam, kde jsem se narodil?
V polích, který obdělával už otec mýho otce a který jsem sel i já
Nezbývá kouska lásky pro chudýho špinavýho farmáře, ryzího syna Jihu
A voda stoupá, splátky rostou a břeh klesá

Táta dlužil bankéři
Takže jsme šli ke dnu už před tou potopou
Ta voda nás všechny vyplavila
A nechala nás vězet přímo tady v tom bahně
V bahně

Postavili jsme tenhle barák na Mississippi tehda v roce1879
I po sto letech tady pořád s mojí rodinou jen živořím
Jsme prostý místní lidi, který chtěj jen přežít
Jak mám splácet dluhy, když úroky narostly výš než kukuřice?

Nejsem z těch, co to vzdaj
Protože to mám hluboko ve svý krvi
Ale ať překročí tuhle starou pozemkovou čáru 
A chcípnou přímo tady v tom bahně
V bahně

Ať si ti, co přitáhli do těhle končin
Promluví si s mýma osmatřicítkama
Tenhleten párek městskejch chlápků v sakách a kravatách
Vsadil bych, nemaj šajn, že jim moje muška míří přímo mezi oči

Nemám kam jít a nemám kam utýct
Jsem jen špinavej farmářskej kluk s flintou svýho dědy
Překroč tuhle lajnu synku a věř mi
Chcípneš tady stejně jako my, přímo tady v tom bahně
V bahně

Na desce Mud se představil nový člen kapely – hráč na perkuse Tony Kent a také příležitostný houslista a klávesák John Knudson. Po vydání desky kapelu opustil původní basák Gery Brown a nahradil jej Jamey Gleaves. Album Mud vystoupalo v roce 2016 v country žebříčku časopisu Billboard na čtvrté místo a poté přišel další důležitý moment: Whiskey Myers se objevili ve (mimochodem výtečné) televizní westernové sérii Yellowstone s hlavní hereckou hvězdou Kevinem Costnerem, ovšem nikoliv v soundtracku k tomuto seriálu, ale v přímo v obraze, v jedné scén, jakožto kapela hrající v baru. Vzbuzený zájem katapultoval vzhůru nejen aktuální album Mud, ale i celý katalog skupiny, a to ji vyneslo až do Top country desítky hudební aplikace Itunes.

Zásadní změna přišla s posledním, pátým albem nazvaným jednoduše Whiskey Myers vydaným v říjnu 2019 (mimochodem, podle kapely samotné, tento název ve skutečnosti neznamená nic konkrétního, a byl zvolen tak, aby se psaný dobře vyjímal, třeba na tričku). Namísto další spolupráce s producentem Davem Cobbem se skupina rozhodla tentokrát uchopit produkci nové desky do vlastních rukou.

„Obdivovali jsme na práci našich producentů řadu věcí“, říká Jeffers. „Ale přišel čas se osamostatnit a začít to dělat to po svým. Vzít to, co jsme se od nich naučili, dát to všechno dohromady a vymyslet, jak s tím naložit. Řekl bych, že díky tomu teď zníme víc autenticky. Netušili jsme, jak se k tomu postaví jednotlivě každý z nás, ale všem se to líbilo. Vyšli jsme si vstříc a zahrnuli do toho nápady nás všech“ dodává Cannon.

Eponymní páté album se nahrávalo ve studiu Sonic Ranch, vzdáleném nějakých třicet mil od El Pasa. „Když přišel nějaký nápad, nikdy nespadl pod stůl. Zkusili všechny návrhy od každého, něco fungovalo, něco ne, ale vyzkoušeli jsme snad všechny. A najednou přijde ten magický moment, kdy to slyší celá kapela a všichni na sebe mrknou s tím: To je ono! Obvykle je to jasný jak facka.“

,,Píšeme naše písně tak, jak chceme, aby zněly. Máme rádi rockový zvuk, obzvláště naživo, ale děláme taky country věci. Protože pocházíme z venkova, vyrůstali jsme na country“, říká Cannon. ,,Ale nikdy jsme nepsali skladby tak, aby sedly do nějakého formátu. Zní to jako klišé, ale říkám to tak, jak to je. Tohle prostě platí, když chceš opravdu mít svůj vlastní zvuk.“

Jeffers dodává: „ My víme jaký typ hudby hrajeme a proto můžeme klidně  jet turné s Lynyrd Skynyrd, otevírat pro Rolling Stones a potom jet hrát s Jamey Johnsonem a Mirandou Lambert a pak třeba udělat turné se Shinedown. Jakmile jsme ve studiu, neřešíme, jak se písně vyvrbí: původně rockový kus může být country song a naopak z country songu může být nakonec rocková pecka. Vždycky jsme říkali, ať hudba mluví sama za sebe. Přece kurva, Stouni byli jednou z nejlepších country kapel na světě!“

A právě v případě Rolling Stones se Whiskey Myers splnil dávný sen. Jako předkapela otevírali v loňském roce severoamerickou část jejich gigantického turné No Filter. Bylo to 25. června 2019 v Chicagu a dopadlo to nad očekávání – přitáhli na sebe pozornost návštěvníků a dokonce si vysloužili výslovnou pochvalu od Micka Jaggera, právě když po nich Stouni nastupovali na pódium.

„Byl to ten nejhektičtější, ale nejskvělejší den na světě. Otevírali jsme pro naše idoly“, vzpomíná Jeffers. „Dozvěděli jsme se, že Mick sjíždí kapely na iPadu. Díval se na videa, projížděl je a nakonec si vybral speciálně nás jako svoji předkapelu. Tenhle koncert byl naše životní přání“.

Ovšem když přijde na současnou politiku, dokáže se frontman Cody Cannon i pěkně rozlítit. „Dělám si to svý a když se to lidem nelíbí, můžou mně políbit prdel. Je mi jedno, co si kdo o mě myslí. Seru na politickou korektnost anebo něčí zasraný city.  Když se to někomu nelíbí, může jít domů. Snažíme se nebejt moc politický nebo něco takovýho.  Ale rád píšu o lidech, který tvrdě pracujou. Čerpám z toho, co vidím kolem sebe. Celý to zasraný obviňování se za cokoliv, je jenom sračka. Naše publikum jsou obyčený lidi jako my, kurva. Nazuješ boty, jdeš do práce, jdeš domů. Takhle žije většina normálních Američanů, ne jako ty idioti, co vidíš v televizi.  Každej má dost svý práce na to, aby řešil ty jejich kraviny“.

Whiskey Myers jsou skuteční synové Jihu. Dělají poctivou muziku, žijí to, o čem zpívají a i na svém posledním pátém albu stále hledají další nové způsoby své hudební výpovědi. Jak je vidět i z klipů v tomto článku, naživo jsou pak opravdovou velkou, kompaktní a hřmící kapelou, která ani na moment neztratila svoji ctižádost a prvotní hlad.

Vyšlapali si poctivě cestu vzhůru a zároveň neminou žádnou příležitost k tomu, aby se posunuli výš. Bez ztráty autenticity, bez ztráty víry v sebe, bez ztráty pokory.

Skvělí a jedineční Whiskey Myers.

Nepochybuju o tom, že jejich nejlepší alba nás teprve čekají.

Poslouchejte: Dixie Night Ride 3 - Bahno a krev Whiskey Myers

Playlist:
Rob Zombie - Dead City Radio And The New Gods Of Supertown
Rob Zombie -  Ging Gang Gong De Do Gong De Laga Raga
Rob Tombie – Dragula
Mocassin Creek – Redneck Nation
Mocassin Creek – Porch Honky
Whiskey Myers - Die Rockin'
Whiskey Myers - Ballad of a Southern Man
Whiskey Myers – Virginia
Whiskey Myers - Mud (Live)
Whiskey Myers – Bitch
Whiskey Myers – Stone