Tak se nám hoši o ten dnešní jižanský speciál pěkně podělili. Dališ vás nejdřív pozve na kolínský festival Southern Rock & Blues (doražte, náš hudebně-tričkový stánek bude přítomen!), Petr Jirásek se prohrábne novými deskami a poté zapadne do mravního vidláckého bahna s white trash hrdiny Mocassin Creek a Jirka Petrů vás protáhne americkým Jihem při dalším výpravě za dávno zaniklými, ale přesto výbornými kapelami z let sedmdesátých.
Dališova Drbárna
Další rok je v, ehm…, nenávratnu a už za měsíc a kousek propukne 7.ročník mezinárodního hudebního festivalu Southern Rock & Blues Kolín 2018. Co nás (a případně i vás) letos v Kolíně čeká? Zvídavé jedince odkážu jednoduše na festivalový web. Pro všechny ostatní je zde tento bleskový přehled.
První scéna bude zbudována tradičně na Karlově náměstí a hrát se na ní začne přesně v pravé poledne. Čest zahájit festival dostane parta, která si říká Last Rebel. Povídání s hlavními osobnostmi kapely najdete ZDE
Last Rebel
Druhým vystupujícím na venkovní scéně budou Charlie Slavík Revue. Charlie Slavík je velkou osobností domácí bluesové scény a vyhledávaným hráčem na foukací harmoniku. Druhou jižanskou partičkou budou na venkovní scéně naši staří známí Big Boy Band z Plzně. V kontaktu s chlapci jsem už víc jak rok a dělal jsem s nimi také rozhovor pro internetové Rádio Dixie – jukněte SEM. Odpolední koncert na kolínském Karlově náměstí zakončí zkušená a ostřílená bluesrocková parta, která si říká King Size Boogieman.
Zahájení večerní části festivalu v sále MSD Kolín bude mít na starosti brněnská kapela The Blu´ Ravens. Není to sice žádný ortodoxní southern rock, ale pohodová americká muzika, sestávající z velké části z repertoáru Black Crowes.
No a pak už přijdou na řadu první hosté. Berlínská, bluesová a z větší části "dámská" kapela Indijana & The Bandits. Doufám a věřím, že se budou líbit. Hlavní hvězdou našeho letošního ročníku festivalu bude britský bluesový kytarista a zpěvák Danny Bryant. V Kolíně se Danny představí se svou vlastní kapelou a jeho vystoupení na našem festivalu bude jedním z mnoha na jeho evropské šňůře.
Posledním vystupujícím na sále MSD Kolín bude kapela z moravského Kojetína, která si říká King Bee. Rozhovor s King Bee si můžete rovněž poslechnout z odkazu na Rádiu Dixie ZDE.
Aby byl výčet vystupujících úplný, musím ještě zmínit kapelku Lady I Trio, která bude v předsálí, v prostoru u baru vyplňovat přestávky v době střídání kapel na hlavním pódiu.
Poslouchejte: Jižanský pelmel 18 – Bordel, chlast a rap´n roll
Poslouchejte: Hurá na Jih 39 – Southern-rockový pravěk ve státech Konfederace
Bordel, chlast a rap´n roll
Další částí úvodní hodiny dubnového Hurá na Jih už vás provede osobně hudební dramaturg Rádia Dixie Petr Jirásek. Poprvé po dvaceti letech se našemu šéfredaktorovi Martymu povedlo Petra dostat za mikrofon a zdá se, že ne naposled. Po ochutnávce ze dvou ještě z lisovny horkých nových desek se vydáme hluboko na jih od Mason-Dixon Line za dvojicí muzikantů, kteří velice úspěšně zkřížili rap s jižanským metalem a učinili tak vskutku po vidlácku. Tak schválně, říká vám něco jméno Mocassin Creek? Ne? Tak pozorně poslouchejte a určitě skoukněte i připojené klipy. Ucho i oko buranovo plesá…
Kytary, moonshine a rap...
Lincoln Durham – And Into Heaven Came The Night
Southern-gothic-psycho-blues revival -punk one-man band je asi nálepka , kterou se dá označit tahle muzika, anebo lze použít, dneska už trochu vágní, termín americana. Tam se vejde většina současné americké nekomerční muziky, kde není moc nahlas opálená elektrická kytara. Na jedný straně Durham hodně pracuje v zejména v klipech s atmosférou, na straně druhé je schopen svoji muziku předvést zcela sám na podiu a pohánět bubny spolu s kytarou z krabice na doutníky, harmonikou, houslema, zkrátka co zrovna popadne. Jeho nové album je pecka a na playlistu Radia Dixie má proto tenhle chlápek z Texasu svoje místo kurva jistý.
Blackberry Smoke - Find A Light
Blackberry Smoke jsou trochu profláklý jako nástupci ikonických Lynyrd Skynyrd (kteří to prý už letos definitivně zapíchli), což je sice slibný, ale taky dost zavazující. Faktem je, že jejich minulé album Like An Arrow opravdu jako šíp vlítlo do amerických hudebních žebříčků a dohrkalo až skoro na vrchol (tedy v kategorii americana doslova). Přiznám se, že BS nejsou tak úplně mí koně, ale je skoro jistý, že nové album Find A Light bude v dané kategorii, albem roku. Respekt! A že to týhle partě z Georgie politicky správně myslí, je jasný ze slov lídra kapely Charlieho Starra: „Naše muzika je pro pracují vrstvu. Z ní pocházíme, k ní mluvíme – ne k hipsterům. Když naše nahrávky udělají radost nám i našim fans a můžeme je zahrát živě, pak je to naše práce. A když zabodujou v žebříčcích, pak přišly prachy samy.“
Mocassin Creek: Bordel, chlast a rap´n roll
Kozatý a prdelatý roštěnky, maskulinní 4x4 káry totálně zasraný od bláta, zbraně, galony benzínu, polozdivočelý psi a kočky, bílý, starý dřevěný sruby jak z béčkovejch hororů ze sedmdesátejch let, mastný masitý žrádlo na rožni, bílý a černý burani s prokérovanejma prackama všude kolem, mraky plechovkovýho piva, bordel, pařby, prdel a donedávna taky rebel flags na každým kroku a hlavně, hlavně metalově ostrá kytara a rapový drmolení. To jsou Mocassin Creek tak, jak je známe v jejich nejlepších letech z Youtube.
Asi nejlepší byly tři, respektive čtyři první desky tohohle projektu dvou chlápků - sympatickýho barevnýho tlouštíka Jeffa „Brahma Bulla“ McColla a blonďatý máničky, zkušenýho bílýho metalovýho kytaristy Charlieho Bonneta III. Ti se dali dohromady a vytvořili stravitelnější variantu jižanskýho rapu, než třeba prezentuje Big Smoke nebo jemu podobný tvrďáci.
Skoro všechnu muziku a texty psal Jeff McCool, který se dle svých slov staral i o produkční záležitosti, vše ve stylu (jak říká) ,,do it yourself“. Texty písní hovoří většinou jasně a prozradí to už ve svých názvech: ,,Do Bílýho domu je potřeba burana“, ,,Jižanskej odpadlík“, „Po jižansku“ a podobně. Ale dostane se i na vyloženě milý kousky jako třeba ,,Páteční večer vesnickýho kluka“.
Asi těžko hledat kapelu, která tak otevřeně adorovala zábavu mladých jižanských patriotů, jakkoliv se někomu celej ten primitivní jižanskej víkendovej bordel (rotyka a chlast doprovázený rap n´ rollem) může eklovat. Koneckonců, i u nás se ,,bílej odpad“ baví o pátcích a sobotách podobně.
Jak to tak bývá, po čtyřech letech, na konci roku 2014, se cesty Jeffa McColla a Charlieho Bonneta III rozešly a každý se vydal svojí novou uměleckou cestou. Jeff pokračuje dál pod hlavičkou Mocassin Creek a vydal vloni príma velkou desku Lethal a Charlie točí dál desky pod svým jménem s mladýma vlčákama a je to taky pořád jízda.
Jen ty rebel flags z posledních klipů zmizely, samozřejmě v rámci současné rádoby politické korektnosti - nahradily je klasické hvězdy a pruhy…
Co s tím?
Do Bílýho domu je potřeba pořádnýho burana!
Poslouchejte: Jižanský pelmel 18 – Bordel, chlast a rap´n roll
Poslouchejte: Hurá na Jih 39 – Southern-rockový pravěk ve státech Konfederace
Hurá na Jih 39 – Southern-rockový pravěk ve státech Konfederace
Vyplnění druhé hodiny 39. pokračování pořadu Hurá na jih připadlo na Jirku Petrů. Vydáme se společně do southern-rockového pravěku, tedy přesněji do sedmdesátých let minulého století, kdy ve státech bývalé Konfederace vznikla hromada zajímavých kapel, které mají společné (mimo jiné) i to, že je u nás téměř nikdo nezná. A to je potřeba napravit. Tak hurá na Jih!
Po kapele The Coldwater Army Band založené v roce 1969 zbyla jen jediná deska s názvem Peace (1971) a zajímavá muzika využívající mimo jiné dechovou sekci a varhany. V třiasedmdesátém jí její zakládající členové, basák Bobby Golden a klávesák a zpěvák Bob Sperman rozpouštějí a zakládají nový band – Stillwater.
Po výrazných úspěších na pódiích Georgie vydávají v roce 1977 u Capricornu velmi dobré album Stillwater, o rok později neméně kvalitní I Reserve The Right a v roce 1996 dokončují nahrávky z roku 1983 na albu Runnin' Free. Jméno zaniklé kapely si vypůjčili v roce 2000 tvůrci (mimochodem vynikajícího) filmu Almost Famous – příběhu teenagerského hudebního kritika, který vyrazí na turné s nejdivočejší rockovou kapelou té doby, fiktivními Stillwater.
Tenhle film s váma v klidu skoukne i milostivá paní, která tu vaši muziku zrovna moc nemusí. Předlohou fiktivní filmové kapely Stillwater prý byli hlavně Allman Brothers Band. Jó, to byly časy…
Americký rocker George Hatcher se zase vydal šířit jižanskou rockovou víru do Velké Británie. V letech 1976 až 1982 tam se svým Bandem vydal trojici veleúspěšných alb a po návratu do své domovské Jižní Karolíny pánové s většími i menšími pauzami pokračují ve své bohulibé činnosti dodnes.
Od roku 1971 fungovali pouhých pět let Barefoot Jerry. Jméno kapely možná znáte ze slavné písně Charlie Danielse South Will Gonna Do It Again. Parta kolem frontmana Wayne Mosse vydala celkem 6 převážně countryrockových alb a jejího šéfa jste určitě někdy slyšeli jako studiového hráče třeba na Dylanově Blonde On Blonde a určitě si pamatujete kytarové sólo v Pretty Woman Roye Orbisona, které nahrál právě Wayne Moss.
Mimochodem, viděli jste Heartworn Highways? Jestli ne, tak si rozhodně na tenhle film udělejte čas!
Po „relativně“ známějších kapelách si dáme pár vyložených raritek. Věčná škoda, že po nich zbyla jen jediná deska jako třeba po memphiských Alamo (1971), jihokarolínských Crossrode (1980) či skupině Corpus. Jejich dnes prakticky nesehnatelný vinyl z roku 1971 Creation A Child vyšel naštěstí jakýmsi řízením osudu ve velmi dobré kvalitě na CD u BMI. K velkým úspěchům měla slibně nakročeno i kapela, která si dala jméno po krabici od doutníků, do které jejich manažér schovával tržby z koncertů – Tennessee River Crooks. Skupina byla založena roku 1973, ale bohužel po vydání prvního alba pro reklamní a propagační účely v květnu 1977 se po několika tragických událostech navždy rozpadla.
Opravdovou raritou je album Ultra stejnojmenné skupiny z Texasu se čtyřmi kytaristy. Bylo vydáno v roce 1976 v počtu pouze 100 kopií. Naštěstí v roce 2000 bylo album opět vydáno doplněno 11 bonusy z let 1975-1977 na CD.
V minulém pořadu jsem představil výtečnou kapelu z Tennessee Target. Protože až koncem minulého roku vyšlo album z roku 1979, které leželo v šuplíku a nebylo doposud vydáno a protože se jedná podle mně o jejich nejlepší počin, tak vám pustím hned dvě skladby z této desky, která se jmenuje In Rage.
Na závěr si jako obvykle dáme song An American Trilogy tentokrát od heavymetalové kapely Manowar.
Poslouchejte: Jižanský pelmel 18 – Bordel, chlast a rap´n roll
Poslouchejte: Hurá na Jih 39 – Southern-rockový pravěk ve státech Konfederace
Playlist Jižanský pelmel 18 – Bordel, chlast a rap´n roll
Big Water – Propuštění
Big Boy Band - The Wind
King Bee - Different Day
Lady I Trio - Turn Back The Hands Of Time
Lincoln Durham – Heaven
Blackberry Smoke – Flesh And Bone
Mocassin Creek – Southern Renegade
Mocassin Creek –Country Boy Friday Night
Mocassin Creek – Feel Like Fightin´
Mocassin Creek – Redneck In The White House
Mocassin Creek – Friends Of All Kinds
Playlist Hurá na Jih 39 – Southern-rockový pravěk ve státech Konfederace
Coldwater Army - By Your Side / LP Peace 1971
Stillwater - Mind Bender / LP Stillwater 1977
George Hatcher Band - Lucky Guy / LP Dry Run 1976
Barefoot Jerry - Smokies / LP Southern Delight 1971
Alamo - Bensome Changes / LP Alamo 1971
Corpus - Creation A Child / LP Creation A Child 1972
Tennessee River Crooks - White Lightning / LP Tennessee River Crooks 1976
Crossrode - Live And Let Live / LP Crossrode 1980
Ultra - Mutante / LP Ultra 1978
Target - Come On / LP In Range 1979, vydáno 2017
Target - A Place Called Hot / LP In Rage 1979, vydáno 2017
Manowar - An American Trilogy / LP Warriors Of The World 2002
Dalibor Mierva
Nenápadný, skoro introvert, když ale dojde na SOUTHERN ROCK, šel by na kraj světa. Neúnavný propagátor domácí jižanské rockové scény.
