Honkytonk Jukebox 57: Z Kanady do Severní Karolíny

Honkytonk Jukebox 57: Z Kanady do Severní Karolíny

The Divorcees dokazují, že vidlácký honkytonk funguje i ve studené Kanadě, vypravěč ukrutných historek Addison Johnson nahlíží na temnou stranu appalačských kopců a hillbilly samotář Pony Bradshaw krade ve starých šachtách měděné kabely. Trojici nových desek pro rockery i countrymany vybírá sám principál Rádia Dixie Marty.

Dolů

Březen a duben 2021 jsou, co se nových desek s tou „naší“ muzikou týče, poněkud chudší. O to větší mazec to bude v květnu. Pokud sledujete i můj druhý pořad – Moonshine Jam, který je povětšinou celý o nejnovějších singlech a nových deskách, na které už v Honkytonk Jukeboxu nezbylo místo, tak asi víte, že za pár týdnů přijdou na trh alba Travise Tritta, Blackberry Smoke, The Steel Woods nebo třeba posmrtná deska Tony Joe Whitea. A já nebudu vědět, co tady mám hrát dřív. Takže máme ideální čas podrobněji prozkoumat alba kapel a interpretů, jejichž jména vám asi nic neřeknou a v záplavě těch velkých hvězd by se na ně nejspíš ani nedostalo. Což by byla rozhodně škoda. Nakonec to dneska budete moct posoudit sami. A jako ochutnávku z příštího Honkytonk Jukeboxu si dáme dámu jménem Morgan Wade, anžto její album Reckless tam nebude chybět. Aspoň teda zatím to tak vypadá…

Poslouchejte: Honkytonk Jukebox 57 - Z Kanady do Severní Karolíny 

The Divorcees – Panáky a zlomená srdce

Rozvedenejch muzikantů je určitě mnohem víc než těch šťastně ženatejch. A tak není divu, že si to nějakej band dá rovnou do svého názvu. The Divorcees, parta Kanaďanů z východního pobřeží, tak učinili už před 16ti lety a teď jsou tady se svou pátou řadovou deskou, opět posíleni o svého ztraceného syna, zakladatele a frontmana Jasona Haywooda. A jak jim to hraje? Přesně tak, jak se na úspěšnou honkytonkovou kapelu sluší. Jasně, kolo už bylo vynalezeno, základní schéma téhle muziky je víceméně dané, steelkytara a housle sólují, elektrické kytary vyšívají kolem a rytmika to spolehlivě drží pohromadě. O to těžší je v tomhle schématu vymyslet něco když už ne úplně nového, tak aspoň trochu neočekávaného, svěžího a neotřelého, jak hudebně, tak textově. A to se právě v tomhle případě docela povedlo. 

Spokojení budou řidiči na dlouhých štrekách po pláních mezi Pacifikem a Atlantikem i osazenstvo tančírny, klubu či baru, kde se pořád ještě poslouchá klasická country muzika a kde není nikdo zvědavej na nějaký ušáky s kytarama, co se snažej z rodnýho vidlákova prorazit přes fúze s rapem či vyměknutí s teď tolik protlačovanou a prudce korektní americanou. Tak si nechte nalejt ještě jednoho panáka a zkuste tu dámu vedle vás vyzvat k tanci. I kdyby to nakonec neklaplo, bude to určitě příjemnej večer ve společnosti kapely, která ví, co dělá a proč a jde jim to lehoučce a naprosto v pohodě. Tak to od nich okoukněte a to by bylo, aby nebylo…

The Divorcees – Drop Of Blood
8.12.2020
vlastní náklad
https://thedivorcees.ca/

Je nejvyšší čas na revoluci. Ale tu naší. Vidláckou. Triko s motivem Redneck Revolution 3 najdete v našem vidláckém eshopu DixieGear.cz. Stačí kliknout na ten vobrázek nebo sem. A pokud místo banja a winchestrovky dávate přednost elektrickým kytarám a větší palebné síle, na reedici motivu Redneck Revolution 4 počkejte měsíc nebo dva. 

Poslouchejte: Honkytonk Jukebox 57 - Z Kanady do Severní Karolíny 

Addison Johnson – Kopce jsou temné

Vypravěč ukrutných historek a příběhů – něco podobného by si mládenec ze Severní Karolíny Addison Johnson měl dát na plakáty. Tam nahoře na drsnější straně apalačských kopců se dějí věci, které prostě nevymyslíte. Veselka překažená rozstřílením svatebního dortu na sračky. Spediční služba na převoz drog někam do New Orleans pomocí kradenejch aut. Naděje nashvillské country muziky utopená na dně řeky Cumberland. A obvyklá dávka chlastu, hulení, pilulek, kopců, kde se prohání ledovej vítr a sem tam i sám ďábel. Vezměte talent a charisma jeho slavnějšího horalského souputníka Tylera Childerse, přisypte něco pekelnických ingrediencí, vzteku a depresí Hanka III, zahustěte špetkou devadesátkové country s outlaw šmrncem a máte navařeno.  

Nová deska Addisona Johnsona je zároveň i příkladem, že na špičky žebříčků se dá prorazit i bez podpory velkých nahrávacích společností. Album debutovalo na 3.místě v iTunes Country Chart a zopakovalo tak úspěch svého předchůdce, desky Cherokee Blues (2019). Musí to bejt fajn pocit, vidět svoje jméno ve společnosti legend jako Willie Nelson či Loretta Lynn a pro Johnsona je to mimo jiné i potvrzení jeho přesvědčení o tom, že v současné country chybí písně se silným příběhem. „Moje songy jsou vlastně takové třiapůlminutové bijáky. Některé ty příběhy jsou moje vlastní, některé jsou poskládané z útržků, které jsem kdysi kdesi slyšel, a část z nich je úplně vymyšlená. Snažím se posluchačům dát něco, co neuslyší nikde jinde a hrozně mě to baví“, říká jeden z nejtalentovanějších mladých country písničkářů a nám nezbývá, než mu držet palce a doufat, že se jeho talent nerozmělní ani poté, co se dostaví skutečný úspěch. Že k němu má nakročeno víc než slušně, to je jasné už teď.

Addison Johnson – Dark Side Of The Mountain
5.1.2021
Addison Johnson Music
http://addisonjohnsonmusic.com/ 

Pony Bradshaw – Hillbilly samotář

Introvert, samotář trávící spoustu času čtením a psaním, mezi své velké vzory řadí Dostojevského a Townese Van Zandta, to zrovna nevypadá jako popis umělce, jehož hudba pasuje do playlistu jižanského rádia. No, do playlistu asi ne, ale do Honkytonk Jukeboxu úplně klidně. Nenápadný třicátník Pony Bradshaw, žijící momentálně se svou rodinou v kopcích Severní Karolíny, začínal se psaním písní a veřejným vystupováním poměrně pozdě (až někdy v 25) a celkově působí, že nemá sebemenší touhu stát se velkou hvězdou a miláčkem davů. Dívá se kolem sebe citlivýma očima a jeho lyrická vize obyčejného života amerického Jihu nemusí sednout úplně každému. V oparu kovových tónů kytar se jemně rýsují hory plné jedovatého býlí a strašidelné minulosti, kterou musíte pocítit, abyste tu vůbec mohli žít. 

Bradshaw nikoho nesoudí, ani své sousedy, ani ty, kteří jejich způsob života kritizují. Maluje své obrazy, jeho vzkazy potřebují rozluštit a šifry dekódovat, to vše s doprovodem překvapivě dobře vystavěné a šlapající hudby, která dokáže zaujmout i sama o sobě. Trochu jako bych slyšel Neila Younga či Springsteena v jejich folkovější poloze. Tam v apalačských kopcích je toho mnohem víc k objevování, než by se v dnešní zběsile ke šťastným zítřkům pádící době mohlo zdát. Ti zapomenutí hillbillies sice občas jedou v pěkným svinstvu, někteří z nich si neomylně vždycky vyberou to nejhorší ze všech špatných řešení a občas kradou v opuštěných starých šachtách měděný kabely, ale tam nahoře najdete i hrdost, praktickou jednoduchost a tichou moudrost, které tomu z kloubů vymknutému světu dole dost často citelně chybí. 

Pony Bradshaw – Calico Jim 
29.1.2021
Black Mountain Music
https://www.ponybradshaw.net/

Poslouchejte: Honkytonk Jukebox 57 - Z Kanady do Severní Karolíny 

Playlist:
The Divorcees – Dying Breed
The Divorcees – Making The Scene
The Divorcees – Drinkin´ In The Afternoon
The Divorcees – Handful Of Nothing
Addison Johnson – Dark Side Of The Mountain
Addison Johnson – Cumberland River ´58
Addison Johnson – Rollin´ Stolen
Addison Johnson – Heartache In The Hills
Pony Bradshaw – Calico Jim
Pony Bradshaw – Dope Mountain
Pony Bradshaw – Foxfire
Pony Bradshaw –Sawtoothed Jericho

Martin Pešek

Martin Pešek

Konzervativní Kozoroh na trnité cestě ke splnění svého amerického snu. Tenhle svět potřebuje opravdu trochu víc buranů.

Všechny články autora

Country Heroes 10 – Progresivní tradicionalista z Apalačských hor Tyler Childers

Country Heroes 10 – Progresivní tradicionalista z Apalačských hor Tyler Childers

Evžen Müller , Desátý díl Country Heroes bude věnován Tyleru Childersovi, jednomu z nejzajímavějších současných countryových hrdinů. 

Generál Lee opět pod palbou aneb Smějí bílí kluci hrát blues?

Generál Lee opět pod palbou aneb Smějí bílí kluci hrát blues?

Martin Pešek , Ikonický oranžový Charger jménem General Lee zničil kariéru uznávaného bluesmana. Kenny Wayne Sheperd má smůlu. Je bílej a má rasistickej vkus na auta.

Honkytonk Jukebox 14: Démoni a nemrtví kovbojové na mejdanu u sousedů

Honkytonk Jukebox 14: Démoni a nemrtví kovbojové na mejdanu u sousedů

Martin Pešek , Metalový sebevrah Danny Worsnop se dal na country, honkytonk písničkář Jason Eady si pobrnkává vzadu na verandě a hellbilly eskadrona Ghoultown je opět v sedle.