Když jsem si před časem ve svém článku Tenhle svět vážně potřebuje trochu víc pořádnejch buranů položil otázku, jak dlouho si ještě budeme moct na Youtube nebo Spotify pouštět písničky Hanka Williamse Jr. nebo Charlieho Danielse, nečekal jsem, že to tak brzo vezme takovýhle točky. Povzbuzeni „vítězstvím“ v nejkontroverznějších prezidentskejch volbách v historii USA odhodili američtí levičáci rukavice a jdou do toho prsama. Overkill efekt se tomu prej odborně říká. Posuďte sami.
V našich podmínkách není nic, s čím by se kultovní seriál Dukes Of Hazzard mohl porovnat. Čtyři z tanku a pes?
Rasistou snadno a rychle
Málokdo udělal pro bluesovou muziku a pro její rozšíření mezi mladejma lidma víc, než Kenny Wayne Sheperd. Nejviditelnější z generace bílejch zázračnejch hochů, kteří svejma elektrickejma kytarama dostali blues do 21.století. OK, možná je to trošku namyšlenej frajírek, ale spočítejte kluky a holky, který díky němu objevili starý černý bluesmany z mississipský delty a nadosmrti je to poznamenalo. Takže je logický, že byl Kenny nominován jako nejlepší bluesrockový umělec na letošních Blues Music Awards. Žádnej problém.
Kenny Wayne Sheperd s částí své sbírky muscle cars. Zlotřilý Extreme Lee vlevo. Tu oranžovou si nespletete.
Ovšem to by v radě nadace Blues Foundation, která tyhle prestižní ceny (něco jako bluesová Grammy) uděluje, nesměla sedět dcera slavného bluesmana Muddy Waterse, Mercy Morganfield. Ve svém facebookovém příspěvku (který pak rychle odstranila) se děsí, jak mohla nadace nominovat takového člověka a Sheperda nazvala zasraným rasistou - v originále „motherfucker racist“. A důvod? Že se opovažuje jezdit autem, které má na sobě konfederační vlajku. Božíčku!
Budiž ti útěchou, Kenny, že by na tebe stejně časem došlo. Copak může bílej kluk hrát blues a krást tak ubohejm otrokářstvím postiženejm Afroameričanům jejich kulturu?
Že je Kenny Wayne Sheperd blázen do aut, a že má jednu z nejlepších sbírek klasickejch americkejch muscle cars (nejen) mezi známejma muzikantama, to u nás na Radiu Dixie dobře víme. Jeho největší srdcovka je auťák, kterej si vysnil už jako malej kluk při sledování kultovního TV seriálu Dukes of Hazzard. Dodge Charger jménem Generál Lee. Oranžovej, s rebelskou vlajkou na střeše. Původně zvažoval koupi auťáku, kterej opravdu v tom seriálu hrál (v tý roli se jich vystřídaly desítky), ale jelikož chtěl něco na běžný každodenní ježdění, nakonec dal přednost individuální stavbě, káře, která je slavným Generálem Lee jen inspirovaná. I když je postavená na základu 69 Chargera.
Tady vám Kenny představí svojí kolekci a Xtreme Lee samozřejmě nemůže chybět
Posilovač řízení, kotoučový brzdy, klima, prostorovej 5.1 zvuk, semišový potahy, poladěnej motor a podvozek. S tímhle už se dá normálně jezdit, to si dokážu živě představit. Finiš Chargera je samozřejmě jeho filmovým vzorem inspirován taktéž, takže na střeše nemůže chybět konfederační vlajka a jméno: Xtreme Lee. A tady je ten problém.
Likvidací symbolů to vždycky začíná. Lidi přijdou na řadu hned potom…
Marné bylo sypat si popel na hlavu, omlouvat se, prohlašovat, že chápe, že pro mnoho Afroameričanů může být tenhle symbol bolestivý, že s tím autem už léta nejezdí a že tu vlajku na střeše má stejně zakrytou. Marná byla podpora lidí, jako je třeba 81letý basista Jimi Hendrixe Billy Cox, který se Sheperdem strávil několik let na turné a stal se jeho blízkým přítelem. Žádná cena na Blues Music Awards nebude. Nikdy. Poniváč „Blues Foundation odsuzuje všechny formy a projevy rasismu, včetně všech symbolů spojených s bílou nadvládou a degradací barevných lidí. Činíme sebe i všechny bluesové hudebníky, fanoušky, organizace a členy hudebního průmyslu odpovědnými za rasistické činy a podporujeme konkrétní závazky uznat a napravit výslednou bolest, kterou jsme způsobili.“
Bývalý Hendrixův basák Billy Cox má jasno. Je to všechno totální blbost!
Takže sorry, Kenny. Máš po ptákách. Tohle už ti nikdo neodpáře. A toho idiota jsi ze sebe udělal úplně zbytečně.
Motiv GOOD OL´ BOY inspirovaný legendárním seriálem Dukes Of Hazzard samozřejmě nemůže chybět v nabídce našeho řepáckého eshopu DixieGear.cz
V country to nějak skřípe
To Morgan Wallen, jedna z největších hvězd současné mainstreamové country music, je jinačí kabrňák. Dovolím si zde citovat kolegu Petra Mečíře:
Morgan Wallen se spolu se svými fanoušky směje a na nashvillský establishment dělá dlouhej nos
„Posledních několik týdnů se v country neřeší nic jiného než skandál Morgana Wallena. Aktuálně nejžhavější hvězda country vydala začátkem ledna nové dvoualbum Dangerous, které bylo tři týdny po sobě týdny nejprodávanější deskou multižánrového žebříčku Billboard 200. Jenže pak v neděli 31. ledna se Wallen vrátil opilý domů z třídenního tahu a při loučení se svými kámoši na jednoho z nich mimo jiné žertem křikl „negře“. Jeho hodný soused to náhodou natáčel na video a nahrávku ihned poslal bulvárnímu plátku TMZ a po zveřejnění videa se kvůli onomu „zakázanému slovu na N“ rozpoutala neuvěřitelná hysterická smršť.
Ta vlajka na dveřích obytnýho přívěsu za Morganem Wallenem, je vlajka státu Tennessee. Ta přijde na řadu za pár měsíců. Nebo tejdnů?
Během následujících 24 hodin Morgana Wallena začaly bojkotovat stovky rádií, jeho label mu vypověděl smlouvu, stejně tak i jeho booking agent, streamovací služby jako Spotify a Apple Music ho vymazaly ze svých playlistů a asociace jako CMA a ACM oznámily, že Wallen už u nich nemůže být nominován na žádné ceny. A každé takové rozhodnutí samozřejmě doprovázela formální hyperkorektní prohlášení ve smyslu že „v žádném případě nemůžeme tolerovat projevy rasismu bla bla bla...“. Skoro by se zdálo, že Wallen přišel přes noc o svou kariéru, jenže liberálové v ředitelských křeslech jaksi pozapomněli na miliony fanoušků, kteří stojí za Wallenem. Prodeje jeho desky po skandálu stouply o 102% a on má už osm týdnů v řadě stále nejprodávanější desku v Americe. Jedná se o bezprecedentní kauzu, která jistě bude mít ještě velmi zajímavou dohru.“
Po hudební stránce není Morgan Wallen žádnej zázrak, ale proč ne.
Vypadá to, že když už normální Američané nemůžou svobodně hlasovat ve volbách, rozhodli se hlasovat penězma a tím, co streamují a poslouchají…
Co bude dál?
Zeptejte se jakýhokoliv českýho muzikanta 50+, kterej hrál ještě za bolševiků. Já úplně v jasnejch barvách vidím, jak velký americký gramofirmy a nahrávací společnosti zřizujou komise plný aktivistů Black Lives Matter, členů Antify a podobnejch hnutí a organizací a jak si předvolávaj lidi jako Hank Williams Jr. nebo Travis Tritt k povinnejm přehrávkám, testům morální způsobilosti k veřejnýmu vystupování a k povinný cenzuře textů jejich písniček. Že by si Muddyho céruška už rychtovala dobře placený místečko v nějaký takovýhle komisi?
Profesionální aktivistka Mercy Morganfield, budoucí šéfka Hlavní správy tiskového a mediálního dohledu USA?
A teď se ukáže, jakej kdo je. Budou Lynyrd Skynyrd demonstrativně pálit na pódiu konfederační vlajku? Omluví se veřejně Willie Nelson za svoje účinkování v tom rasistickým seriálu Dukes Of Hazzard? Zmizí přes noc ze Spotify a Youtube všechno, kde nějakej počítačovej program rozpozná zakázaný slovo „Dixie“? I kdyby tisíckrát ano, stejně to bude málo. Protože tahle ze řetězu utržená sebranka se nezastaví. Nemůže.
Nýmandi, co v životě nic nedokázali, se musej pořád trumfovat s těma, co včas chytili novej vítr. Předhánět se, kdo je víc korektní, kdo odhalí víc třídních nepřátel a kdo je tím pádem vhodnější pro vedoucí funkci v nějakým úřadě či komisi, lhostejno zdali státním či soukromým. A nedivil bych se, kdy někdo přišel s tím, že by se mělo všem bělochům rovnou zakázat hrát blues. A taky rokenrol, ten z něj přece vychází. A jazz a…
Tak kdypak vytáhnou na Emmylou Harris tuhle starou fotku z hraní s Gramem Parsonsem pod rebelskou vlajkou?
Jsem svým založením optimista, takže neztrácím naději. Tohle prostě v Americe nemůže projít. Ovšem kdo bude mít koule na to, jako první zařvat zplna hrdla, že tohle teda ne, to netuším. Ale někdo to velice brzo udělá. Někdo, kdo už má vyděláno, kdo má celej ten hudební průmysl a establishment na háku, kdo je už tak nasranej, že si tuhle zakazovací kulturu už prostě nenechá líbit. Že by třeba Kid Rock? Uvidíme.
Kid Rock – můj tajnej tip na první vlaštovku, která si hlavu prostě dál srát nenechá
Za nás na Rádiu Dixie vám můžu slíbit, že ten vývoj budeme bedlivě sledovat a k tématu cenzury po americku se určitě v našem webmagazínu brzo vrátíme.
Takovýhle zátiší můžete občas vidět na nějaký akci, kde jsme se stánkem Rádia Dixie a Dixie Gearu. U nás se svět ještě nezbláznil. Tak se někdy stavte!
Martin Pešek
Konzervativní Kozoroh na trnité cestě ke splnění svého amerického snu. Tenhle svět potřebuje opravdu trochu víc buranů.
