Tenhle svět vážně potřebuje trochu víc pořádnejch buranů

Tenhle svět vážně potřebuje trochu víc pořádnejch buranů

Zásadní stanovisko majitele, zakladatele a šéfredaktora projektu RadioDixie.cz k současnému pokusu o neobolševickou revoluci nejen v USA. Redneck Lives Matter!


Dolů

V roce 2016 jsem si po prvním zhruba půl roce fungování našeho vidláckého eshopu DixieGear.cz položil otázku: Proč jsou jednoznačně nejprodávanějším sortimentem naší značky Dixie Gear – Original Redneck Outfit trička, mikiny a různé blbůstky s motivem Rebel Flag – jižanské, či chcete-li konfederační vlajky. A něco jsem na tohle téma napsal. Ten původní článek s názvem Rebel Flag jako symbol „jiné“ Ameriky aneb 7 důvodů, proč v ČR nosit triko s jižanskou vlajkou u nás na webu pořád visí a můžete si ho v nezměněné podobě přečíst ZDE.

Docela zajímavé je nahlédnout do příspěvků pod tím mým starým článkem. Bohužel je uvidíte, jen když jste na facebooku, to se omlouvám, chyba systému.

Svět se zbláznil?

Dneska se píše červen 2020. Americká města místy hoří, v Seattlu zavádějí komunismus, policie pokleká před nenávistí se zalykajícím davem, vyděšené mladé holky mající 50 kilo i s postelí se před kamerou v slzách omlouvají partě nabušených grázlů za to, že jsou bílé, a na závodech automobilové série NASCAR zakázali konfederační vlajky. A už se to přelívá i k nám do Evropy i do Čech. Respektive Zemí koruny české, abych nenaštval Moraváky a Slezany. Svět se definitivně zbláznil, mohlo by se zdát. No, tak horké to podle mě nebude, jen máme unikátní šanci sledovat pokus o levičáckou revoluci v přímém přenosu. Na podzim budou přece ve Státech volby. Počkejte, co se bude dít po nich. Ať už dopadnou tak či onak…

Začíná to vlajkama, pak přijde přepisování učebnic, vyhazování lidí z práce, znárodňování a skončí to nedejbože popravčíma četama a koncentrákama. Že přeháním? Fakt si myslíte, že se to nemůže stát? A co na to vidlácká domobrana?

Ale vraťme se zpátky domů. Další na řadě totiž budeme dřív nebo později my. Nejposlouchanější české, čistě internetové rádio – Radio Dixie. Webový magazín RadioDixie.cz s návštěvností v řadu desítek tisíc čtenářů měsíčně. Multimediální projekt Dixie On The Road spojující muziku a svět amerických aut a motocyklů s fanoušky vojenské historie a hezkých holek. A samozřejmě eshop DixieGear.cz s unikátním sortimentem oblečení a doplňků v echt jižanském stylu pod vlastní značkou Dixie Gear – Original Redneck Outfit. Ze zisku z eshopu totiž ten celej cirkus táhneme. Začne to rasismem a právě tou rebelskou vlajkou se třinácti bílými hvězdami. Takže je důvod, podívat se na ten můj starý článek současnýma očima a něco k těm jednotlivejm důvodům, proč tady u nás nosit tričko s jižanskou vlajkou, připsat. Tak tady to máte.

DixieGear.cz & RadioDixie.cz & DixieOnTheRoad.cz – tady se svět ještě nezbláznil. 

Ta vlajka je prostě pěkná

To furt platí. Za ty roky, co navrhujeme motivy pro naše trika, jsme ji použili v nejrůznějších podobách a barevnejch mutacích a pořád funguje skvěle. A je krutě americká. Nemám, co dodat.

Ta vlajka je graficky geniální a funguje v téměř jakýkoliv barevný verzi

Mám rád jižanskou muziku

Taky nemám co měnit nebo doplňovat. Zatím jsem nenarazil na kapelu, která by hrála tu „naší“ muziku někde mezi country a beatem, a měla problém vystoupit na některý naší akci s Rebel Flag za sebou na pódiu. Až se někdo takovej najde, dám vám vědět.

My jsme si fakt tenkrát chtěli „jen“ udělat jižanský hudební rádio jen tak pro radost…

Jižanský vidlák a křupan – náš vzor

Tady bych si dovolil k textu svého starého článku ještě něco málo připodotknout. Vlajka s třinácti bílými hvězdami je jak v dnešních USA, tak i u nás doma stále častěji stává symbolem či vyjádřením životního postoje a určitých hodnot. Ty věci jsou staré, léty prověřené a i když se dneska v digitální době často ztrácí pod haldami elektronického rušení, pořád fungují. Jen o nich není tolik slyšet.  A tady jsem nucen citovat sám sebe. Pro případ, že jste ten můj původní článek ještě nečetli. 

Člověk by se měl postarat sám o sebe, o svou rodinu, své okolí, žít svobodně s vědomím zodpovědnosti za svůj vlastní osud, ze všech sil pracovat a být připraven svůj způsob života bránit třeba i se zbraní v ruce.

Naše země – naše pravidla. Co je na tom sakra špatnýho?

Přidat by se k tomu toho dalo samozřejmě spousta. Tolerovat jiný názor, nevnucovat ten svůj násilím těm, kteří o to prostě nestojí nebo to mají historicky či civilizačně úplně jinak. Mít hrdost. Ne tu umělou, vyhnanou nějakou ideologii, ale tu přirozenou a tichou. A i hlasitou, když je někdy třeba. Hrdost na to, co jsem v životě dokázal. Na to, co tady nechali naši předkové a i na to, jaký, byť sebemenší díl jsem k jejich dědictví přidal já sám. Schopnost přiznat si i ty méně pěkné věci, které se kdy pod tou naší vlajkou odehrály. A pod každou další vlajkou taky, výjimku prostě nenajdete. Dál můžete doplňovat sami dle libosti.

Tuhle vlajku prostě nestáhneme. I kdyby se aktivisti všech zemí posrali.

Místo žlutých hvězdiček EU bílé hvězdy a kříž

Alternativní historii i alternativní budoucnosti se ve webovém magazínu RadioDixie.cz věnujeme docela dost. Tak si zkuste představit, že během pár týdnu z EU vystoupí rozhodnutím ve svobodných demokratických volbách zvolených parlamentů Česko, Slovensko, Rakousko, Maďarsko, Chorvatsko a Slovinsko. A vzápětí utvoří cosi jako „Středoevropskou zónu volného obchodu“ a začnou se postupně integrovat do podoby jakési volné Konfederace. Evropská unie to odmítne akceptovat a rozhodne se tyto odbojné státy udržet v EU silou. A přesně takhle začala v roce 1861 válka, kterou odmítám nazývat „americkou občanskou válkou“, protože nešlo o konflikt mezi občany, ale o válku mezi státy, které využily svého (tehdejší) ústavou zaručeného práva na secesi a zbytkem Unie, který to odmítl připustit.  Že mi hrabe? Možná. Ale zkuste se nad tím pořádně zamyslet…

Tohle triko hovoří samo za sebe, troufám si tvrdit. Docela by mě zajímalo, co si asi tak povídají v noci v našem skladu Karel Marx, Nathan Bedford Forrest a Stonewall Jackson

Rebel Flag Obamovi natruc

Ten článek jsem psal v posledním roce prezidentování pana Obamy. Dneska je situace jiná. Ale v něčem přece stejná. Je zase léto a na podzim budou ve Státech zase prezidentský volby. Triko s Donaldem už máme připravený. Připodotknu snad jen tolik, že obě tyhle red, white & blue vlajky můžou v pohodě vlát vedle sebe a je jen na vás, který z nich dáte přednost. Anebo máte rádi oboje. Fajn, my taky.

Tu opravdovou „americkou“ Ameriku dneska najdete už jen dole na Jihu nebo na venkově. Anebo u nás na DixieGear.cz

Proč nepodpořit něco, co se mi líbí?

Furt to máme stejně jako tenkrát. Jaký si to sami uděláme, takový to budeme mít. Naše práce je vymyslet a vyrobit věci, který budete rádi nosit, protože jsou pěkný, kvalitní a dávají nějakej smysl. Za peníze, který u nás za tyhle trika, mikiny, čepice nebo cédéčka utratíte, vám budeme hrát, budeme pro vás psát, fotit, natáčet videa, organizovat koncerty a fesťáky a nebudeme muset lízt do prdele žádnejm inzerentům. Win win strategie. A funguje to. Plus minus. A hlavně nás to, kurva, baví. A vás zjevně taky. Tak jedem dál. Stay tuned!

Cože? LGBT? No, jestli tím myslíte kořalku, bouchačky, flák vepřovýho a baby s pořádnejma kozama, jsme jednoznačně pro! 

Kdo bude další?

A teď mluvím sám za sebe. Nikdy si nebudu klekat před někým, kdo tohle všechno chce zničit. Vymazat navždy z učebnic dějepisu, z muzejních sbírek, z médií všech druhů a velikosti, a nakonec i z paměti obyčejných lidí. Vymazat nebo aspoň mimo veřejný prostor vyhnat ty, kteří odmítají souhlasně bučet v nemyslícím a spokojeném stádu. Začalo to strháváním pomníků konfederačních generálů před pár lety. To byla jen taková rozcvička a průzkum terénu. Teď už nám chtějí vzít a postupně zakázat úplně všechno. 

Ježíš to všechno vidí. A je kurevsky nasranej. Reedici tohohle trika najdete v našem eshopu DixieGear.cz stejně jako všechny ostatní.

Od ničení a bourání pomníků jsme se během pár dnů dostali k zakazování filmů (známá kauza Jihu proti Severu nebo Forrest Gump), klasické hudby (vážná hudba je prý moc bílá), přepisování učebnic, rušení policie či veřejně bez ostychu hlásaného rasismu vůči bílé populaci (paní profesorka Gopalová z univerzity v Cambridge). A přitvrzuje se. Teď už jde o základní symboly. 

Že prej je ten správnej čas na revoluci? Jasně, ale na tu naší. Vidláckou!

Oni si snad myslí, že si necháme srát na hlavu donekonečna. Pryč se vším, co nějak smrdí rebelskou vlajkou. Zakázat je na závodech NASCAR, to už je provokace. Logicky musel přijít na řadu John Wayne. A hned po něm Ježíš. Pokud vůbec někde v ústraní bude kříž, tak ale na něm bude viset postavička týpka z Boney M nebo tak něco. Co přijde dál? Zkuste si tipnout. Třeba dole v komentářích. 

Na všech životech záleží. Na černejch, na bílejch, na zelenejch s růžovejma puntíkama i na těch našich. Vidláckejch. S tímhle trikem jsme se evidentně trefili…

Jen tak spatra, co napadá mě. Určitě motocykly Indian. Klasické parazitování na utrpení původních obyvatel Ameriky. Značku a logo zakázat nebo alespoň ukrutně zdanit. Hokejový tým Chicago Black Hawks se tím sveze tak nějak při jednom a nebude sám. A co ty hnusné, maskulinní, nebezpečné a neekologické motocykly rovnou zakázat. A když už jsme v tom, tak na seznam přihodíme auťáky s poctivejma véosmičkama, velký pickupy a samozřejmě to hlavní. Zbraně

Žít svobodně nebo radši chcípnout. Obojí s kvérem v ruce. A vo tom to je.

Ozbrojenej občan, to je noční můra a hlavní nepřítel všech diktatur. Po kouskách ukrajovat a ukrajovat, až těm řepákům ty jejich kvéry nakonec sebereme. A písničky Charlieho Danielse nebo Hanka Williamse Jr.? Hádejte, jak dlouho si je budete moct pustit na Youtube nebo Spotify. Všechno to vidíme a čteme v přímým přenosu. Otázka pár týdnů.

Rebel. Dokud kola z mý mašiny neupadnou. Tohle triko (a brzo i mikiny) si můžete konečně zase objednávat.

Že se nás to netýká?

A teď si sem dosaďte naše český reálie. Posprejovanej pražskej Churchill je jen začátek. Tlačí to samozřejmě velký nadnárodní firmy a houfec radikálních aktivistů, jako ostatně všude. Střední a nižší šéfové a manažírci jsou připosraní až na půdu, krize za dveřma, hypotéky na krku, ti se určitě bránit nebudou. Naopak. Ještě na důkaz své loajality přitopí pod kotlem. Velký média už mají, školství už skoro taky, klíčový místa ve státní správě jakbysmet, tak co řešit, je potřeba jít s proudem. 

No a samozřejmě brzo dojde i na Bílej dům. Bude černej, hnědej, růžovej nebo snad duhovej? My máme řešení! Donalde, rozsviť to!

A nezapomenout se na patřičných místech zmínit, že Franta z vedlejší kanceláře čte podivný weby, poslouchá nekorektní muziku a představte si, dokonce je tak drzej, že nosí o víkendech na chalupě triko s tou zakázanou vlajkou. Co kdyby ho při příští reorganizaci dali na moje místo a mě vyhodili. Nepřipomíná vám to čirou náhodou něco? Hmmm, asi tuším co. A teď si ještě do rovnice dosaďte ty dnešní technický možnosti fízlování. 

Černej střelnej prach okravatovanejm manažírkům moc nevoní. A pokud jo, neodvážej se to dát najevo.

A teď k těm aktivistům. Ty plamenný pohledy hodnejch hochů a slušnejch děvčat hořících touhou vybudovat lepší svět, tak ty známe. Samozřejmě budovat se musí zgruntu, hřích je nutno vykořenit do základů a proto je nejdřív potřeba bořit a ničit. Symboly, názory a nakonec samozřejmě i lidi. Začátkem padesátých let to muselo bejt dost podobný. O dvacet let později taky. A že ještě nedošlo na kriminály, ostnatý dráty, cenzuru a popravčí čety? Vyloučíte možnost, že to jednou takhle nemůže skončit? Vždyť už to dávno začalo, jen to všechno probíhá především ve virtuálním kyberprostoru sociálních sítí. Zatím. Příkladů najdete sami dost a dost.

Zkus zapálit tuhle, synku. A garantuju ti, že na to v životě nezapomeneš.

Nikdy se nevzdáme. Nikdy. 

Opsali jsme oblouk a vrátili jsme se k tomu, co jsem napsal na začátku. Dixie je totiž logicky na řadě. Jsme všechno to, co je dneska potřeba zlikvidovat. A právě proto nepřestaneme mávat vlajkou s třinácti bílými hvězdami. Nikdy se nevzdáme. Nikdy. I kdyby to znamenalo přejít do jakéhosi undergroundu a smířit se s rozvleklým a drahým taháním po soudech. Tenhle prapor je pro nás především symbolem svobody. Dokud ho dokážeme udržet nad hlavou, ještě není všechno ztraceno. Pořád existuje místo a prostor, kde se svět ještě nezbláznil. 

Venkovský kluci a holky to stejně vždycky nějak přežijou

Bude to těžké, budeme už možná skoro ztrácet naději, ale nakonec to dopadne dobře. Přesně jako to zpívá Charlie Daniels ve své písni What This World Need Is A Few More Rednecks (Tenhle svět potřebuje trochu víc buranů).

„Now you intellectuals may not like it
But there ain´t nothing you can do
Cause there´s a whole lot more of us common folks
Than there ever will be you“

„Vím, že vy intelektuálové to asi nechcete slyšet
Ale nemůžete s tím vůbec nic dělat.
Protože nás obyčejných lidí je mnohem víc
Než vůbec kdy bude na světě vás.“ 

Martin Pešek

Martin Pešek

Konzervativní Kozoroh na trnité cestě ke splnění svého amerického snu. Tenhle svět potřebuje opravdu trochu víc buranů.

Všechny články autora

Pod vlajkou Konfederace aneb Příběh vzniku jedné rebelie

Pod vlajkou Konfederace aneb Příběh vzniku jedné rebelie

Jan Drnek , Před 150 lety se v Americe odehrál příběh znepokojivě podobný tomu, co prožíváme my sami právě teď. Že přeháníme? Čtěte a přemýšlejte...

Rebel Flag jako symbol „jiné“ Ameriky aneb 7 důvodů, proč v ČR nosit triko s jižanskou vlajkou

Rebel Flag jako symbol „jiné“ Ameriky aneb 7 důvodů, proč v ČR nosit triko s jižanskou vlajkou

Martin Pešek , V našem eshopu DixieGear.cz je největší zájem jednoznačně o trička s motivem konfederační vlajky. Nejžádanější motivy jsme právě opět dotiskli a to je i důvod zkusit zjistit, proč jde rebel flag tak na dračku.

Vlajky Konfederace: Jak opravdu vypadá symbol amerického Jihu?

Vlajky Konfederace: Jak opravdu vypadá symbol amerického Jihu?

Lukáš Visingr , Každý dnes mluví o vlajce Konfederace. Ale to, co za ni téměř každý označuje, ve skutečnosti představuje něco trochu jiného. Jak to tedy vlastně je?