Hurá na Jih 113: Requiem za Southern Rock & Blues Kolín

O kolínském festival Southern Rock & Blues Kolín se v našem pořadu zmiňuji poměrně často. Aby ne. Když se náš hudební pořad jmenuje Hurá na Jih a věnuje se jižanskému rocku, je povinností propagovat každý domácí počin, který se tomuto hudebnímu žánru věnuje. A navíc jsem “pantátou” toho festival, tak proč bych ho nepropagoval, že?

Letos 25.května 2024 proběhl 13.ročník festivalu a já jsem už dlouho dopředu naznačoval, že to bude ročník poslední. A protože si za svým slovem stojím a doposud se nenašel žádný pádný důvod či argument, proč bych měl své rozhodnutí změnit, chtěl bych se i tady, na našem podcastu, s tímto festivalem rozloučit. Není to pro mě vůbec jednoduché, to mi věřte. Nikdo se nechce loučit se svým dítětem, ale když se to jednou má stat, tak se to stane.

Poslouchejte: Hurá na Jih 113 – Requiem za Southern Rock & Blues Kolín

Festival Southern Rock & Blues Kolín vznikl na přelomu let 2011 – 2012, kdy jsem se sešel s kamarádem Vojtou Kloučkem, který v Kolíně pořádal se svým tehdejším parťákem Alešem Králíkem bluesový festival Fest Blues. V roce 2011 měl tento festival za sebou 4 roky existence, ale pořadatelská dvojice se rozešla a festival skončil.

Plakáty všech 4 ročníků Fest Blues

Já jsem měl tehdy za sebou 5 ročníků festivalu Kolínská jižanská noc. Hnán misionářskou potřebou “šířit jižansko-rockovou víru mezi lidem prostým”, bez jakýchkoli předcházejcích zkušeností s něčím podobným… Je pravda, že lid southern rockový si na takový počin zvykal velmi pomalu. Příjezdem kamarádů z Bruntálu a rodinných příslušníků se počet diváků a posluchačů zdvojnásobil, ale to nic neubralo na mém nadšení a odhodlání. Po třech letech působení v kolínském kulturáku (MSD Kolín) jsem poslední dva ročníky festivalu udělal v rockovém klubu U Vodvárků, kde i menší počet návštěvníků, v kulturáku ztracený, vytvořil “plný sál”. Muzikantům se hrálo dobře a atmosféra byla skvělá.

Plakáty Kolínské jižanské noci

První ročník Southern Rock & Blues Kolín proběhl 12.5.2012 a na přípravu nebylo moc času. Pro realizaci jsme převzali šablonu předcházejícího Fest Blues, tedy rozdělení vystupujících na dvě části. První hrála na venkovním pódiu, tady konkrétně v Kutnohorské ulici před vinárnou Stoletá a pro druhou skupinu byl připraven sál MSD Kolín. Původně bylo domluveno obsazování festival cca polovinou bluesových a bluesrockových kapel a polovinou jižansko-rockových kapel. Ne vždy se to tak úplně přesně podařilo, ale protože si jsou tyto žánry hodně blízké, nikdo nikdy neřešil, kdo je kdo. Hlavně, že se hrála skvělá muzika. Na venkovním pódiu tehdy zahrál Mrakoplaš (Praha), Stetson (Rožnov p.R.), Blues Klan (Klánovice), Full House (Mladá Boleslav) a Kronos Combo (Kolín). Na sale MSD jsme viděli a slyšeli The Cell (Praha), Around The Blues (z Polska), Gwyn Ashton duo (Austrálie/Slovensko) a St.Johnny & The Sinners (Praha). V předsálí u baru přestávky krátil Zálabský Red z Kolína.

Na přípravu 2.ročníku festivalu jsme už měli víc času a projevilo se to mimo jiné na kvalitnějším obsazení vystupujících. Na venkovním pódiu, opět v Kutnohorské ulici před Stoletou, zahráli M.J. &The Electric Blue (Děčín), Žalman Brothers Band (Slovensko), Slow Fingers (Praha) a Sweet Pain (Praha). Na sále v kulturáku pak vystoupili: Jerguš Oravec (Slovensko), Natchez (Francie), Magda Piskorczik (Polsko) a B.Radványi s L.Beňou (Slovensko). Pro mě osobně byla bluesovým vrcholem večera Magda Piskorczyk a pak hlavně moje srdcová záležitost, francouzští Natchez. O nich si ale můžete dohledat samostatné podcasty a články ZDE a ZDE.

Třetí ročník festivalu proběhl 17.5.2014 a byl posledním, k jehož venkovní produkci jsme využili Kutnohorskou ulici a místo před Stoletou. V dalších letech majitel Stoleté začal velkou rekonstrukci objektu a tak jsme si našli jiné místo. Tento ročník byl taky jediným, kdy nás nepříjemně zaskočil déšť a venku odehrály jen dvě kapely. Byli to El Camino (Česká Třebová) a Luboš Beňa s Charlie Slavíkem. Další kapely, počínaje mladoboleslavskými Blackies, jsem už nasměroval do kulturáku. Dále tam pak vystoupili: Karlovy hračky (Boskovice), Bluesberry (Praha), Smokey Fingers (Itálie), Livin´Blues Xperience (Holandsko), Blue Brothers (Praha) a v předsálí u baru Martin Chick (Praha). Moje vrcholy festival? Bluesrockoví Livin´Blues Xperience – pokračovatelé původních Livin´Blues a jižani Smokey Fingers.

První část čtvrtého ročníku našeho festivalu jsme z Kutnohorské ulice přesunuli na hlavní kolínské Karlovo náměstí a jak se v budoucnu ukázalo, byla to dobá volba. 16.5.2015 zde vystoupili: V.B.Blábolil s J.Popelem, B.B.Band, Jan Manson Band z Polska a Underground Blues Session, ve kterém exceloval vedle Joe Karafiáta i Petr Roškaňuk. Na sale v kulturáku se pak postupně představili Alex Houdjakow (Rakousko), znovuobnovená legenda General Lee (Praha), Khalif Wailin´Walter (USA) a Roosevelt Houserockers (Rakousko). V předsálí pak vystoupil Kanaďan Tyson Cosby v duu nazvaném Atlantic Cable. 

Pátý, tedy výročně půlkulatý ročník našeho festivalu jsme se s Vojtou rozhodli trochu oslavit. A jak jinak a jak lépe, než muzikou. Přidali jsme tedy jeden večer muziky navíc, konkrétně v pátek. Festival se tak poprvé stal dvoudenním 13.-14.5.2016. To samozřejmě přineslo i problémy. Více kapel a další pronájem sálu s sebou neslo i vyšší výdaje. Pravidelná podpora z městského úřadu (velké poděkování za stálou podporu) nestačila a tak jsme hledali jinde a dokonce na hodně málo očekávaných místech. S ohledem na páteční program 4 kapel ze 4 zemí Viszegrádské smlouvy jsem zkusil dotaci z Viszegradského fondu. Bylo by to na dlouhé vyprávění, ale výsledek byl stejně nula. 

Nakonec jsme to nějak zvládli a tři koncerty byly obsazeny takto: Pátek v MSD Kolín: Gamba Blues Band (Přelouč), Asphalt Horsemen (Maďarsko), Peter Lipa Band (Slovensko) a Rebelianci (Polsko). Sobota odpoledne na Karlově náměstí:  Shout The Blues Band (Chotěboř), Bluesable (Louny), The New Blues Band (Cz, Swe,Esp.), Bandoleros (Liberec). Hlavní program pak v sobotu večer v kulturáku obstarali: Vejfuk (Praha), Rebel Road (Švédsko), Monkey Junk (Kanada) a Blue Rocket (Teplice). Aby to snad nebylo všechno jednoduchá, tak mi asi 2-3 týdny před akcí svou účast odřekli švédští Rebel Road, pro úmrtí v rodině jednoho ze členů kapely. Operativně pak zaskočili polští kamarádi z kapely Highway.

Nějaký triko naší vidlácký značky DixieGear už určitě doma máte. Tak nezapomeňte říct svejm kámošům, kde jste ho koupili. Čím větší obrat v eshopu DixieGear.cz, tím víc muziky na Rádiu Dixie a v našich podcastech. Díky!

Poslouchejte: Hurá na Jih 113 – Requiem za Southern Rock & Blues Kolín

13.5.2017 klasický průběh 6. ročníku festivalu. Odpoledna na Karlově náměstí jste mohli vidět a slyšet Duo Jazz (Kolín), Na starý kolena band (Plzeň), David Evans (USA) a Bandoleros (Liberec). Večer na sale kulturáku pak zahráli: Pumpa (Praha), Luboš Andršt Blues Band (Praha), The Steepwater Band (USA) a Michael Fridrik trio (Rakousko). V předsálí u baru o přestávkách hráli Erik “Boboš” Procházka a Marek Wolf (Slovensko).

A jedeme dál, lesem černým, kolem bílých skal. 19.5.2018 a 7. ročník Southern Rock & Blues Kolín. Jihu bylo tentokrát méně, ale bluesmani a bluesrockeři si museli přijít na své. Odpoledne na náměstí zahájili Last Rebel (Krupka/Teplice), potom Charlie Slavík Revue (Praha), Big Boy Band (Plzeń) a King Size Boogieman (okolí Prahy). V kulturáku se pak sešla sestava The Blue Ravens (Brno), Indiana & The Bandits (Německo), Danny Bryant (Velká Británie) a King Bee (Kojetín). V předsálí se představilo Lady I trio (K.Vary).

Rok 2019 a s ním 18.5. 8.ročník našeho fesťáku. Nevyhnuli jsme se komplikaci, když nějaký, obzvláště šikovný úředník na MÚ v Kolíně na jeden datum slíbil prostor kolínského náměstí pořadatelům dvou různých akcí. Kdo to musel žehlit a zkoordinovat? No přece Dališ. Naštěstí pořadatelé té druhé akce, tedy Vinného koštu, byli dost rozumní na to, že si spočítali, že naše hudební produkce jim v žádném případě neublíží, spíše naopak. Rychle jsme se dohodli a tak v poledne bylo na kolínském náměstí, kromě mnoha stánků s vínem a dalšími dobrotami, i naše podium pro tyto kapely: The Bladder Stones (Slaný), Tonny´s Southern Session (Praha a okolí), Jesse Ballard, Jan Hrubý & Joe Kučera (USA,Cz,D), Slapdash Rockabilly (Praha). V kulturáku pak večer pokračovali: Energit (Praha), Nandha Blues (Itálie), Dustin Arbuckle & The Damnations (USA) a The Cell (Praha). Přestávky vyplnili Džetro Ritzka a Rosťa Orság (Ostrava a Bruntál). Navíc si matně vpomínám, že tento ročník festivalu jsem už chystal sám, protože Vojta ochořel nějakou blbou nemocí a stáhl se do ústraní nemocnic a léčeben. 

Do 9.ročníku festivalu nám v roce 2020 hodil hodně ostré vidle Covid. Virové onemocnění se šířilo celým světem, umírala na to spousta lidí a nikdo si s tím nevěděl pořádně rady. Přijímala se nejrůznější opatření, jak přenosu infekce zabránit a jak nemocné léčit. To vše, kromě ekonomiky, odskákala i kultura a všechny společenské akce byly zrušeny. I když jsem měl festival připravený a s vystupujícími domluvený, musel jsem s omluvou vše odvolat. V Kolíně tak nevstoupili: Old Dogs (Olomouc), RebelHot (Itálie), Tomáš Homuta Quartet (Mělník), Soundtruck (Řecko), Blackberry Brothers (Polsko), Blackout (Praha), Jamiah Rogers (USA), Tom Jegr & Gang (Brno) a Bužma (Opavsko Hlučínské Prajzácko).

Když už nás postihla tato rána osudu, využili jsme aspoň příležitosti, když se cca týden nebo dva před našim termínem konání, mohy otevřít venkovní zahrádky u restaurací. S několika statečnými kamarády jsme se sešli před polednem na kolínském náměstí u jedné takové občerstvovny. Přesně v poledne jsem zahájil a současně ukončil 9.ročník festival a dále jsme se věnovali vzpomínkám, nadávání a plzeňskému moku.

Původní plakát 10. ročníku 

Dlouho jsem nosil v hlavě plány na jednu šílenost. Pracovně jsem tomu říkal European Southern Rock Jamboree. Protože jsme za ta dlouhá leta měl dost kontaktů na mnoho evropských, více či méně jižanských kapel, chtěl jsem udělat akci, kde by se sešly evropské kapely současně s našimi a navzájem se poznaly. Příležitost se naskytka v roce 2021. Jednak se jednalo o 10. ročník našeho festivalu, a druhak jsem na organizaci byl už potřetí sám a mohl jsem si tak vybrat kapely podle svého gusta. Takže hurá na to. Velká nejistota byla, kolik kapel se podaří sehnat a jak to bude s Covidem. Ten přicházel a odcházel ve vlnách, ale vypadalo to, že by to snad šlo… Zájemců bylo dost. 8 kapel z Evropy a cca 13 domácích. Slušná porce na dvoudenní fesťák.

Reálný program festivalu 

O shánění peněz nebudu detaily vůbec šířit, protože to by byl horor a ne hudební podcast. Velkými částkami přispělo město Kolín a KÚ Středočeského kraje. Paní hejtmanka dokonce nad akcí převzala “záštitu”. Něco se podařio sehnat z Fondu kultury Ministerstva kultury a od mnoha menších i větších firem v regionu. Připravovali jsme se i na streamování vystoupení kapel a posílání záznamů na sociální sítě, pokud by se mohlo hrát, ale BEZ LIDÍ. I takový scénář existoval. Největší problém nastal cca měsíc před akcí, kdy už bylo jasné, že se hrát před lidmi může, ale VŠICHNI, vystupující i diváci, musí být buď očkovaní nebo mít platné a negativní testy. Z osmi zahraničních kapel mi zůstaly jen dvě a z 13 domácích kapel jen 11. Z plánovaných dvou dnů jsem akci přeplánoval na jeden den a 29.5. na Kmochově ostrově, na dvou pódiích postupně vystoupili: Sweet Pain (Praha), Bužma (Hlučínsko), Charlie Slavík Revue (Praha), Stetson (Rožnov p.R.), Blackout (Praha), Žalman Brothers Band (Bratislava), Pumpa (Praha), FullHouse (Mladá Boleslav), Asphalt Horsemen (Maďarsko), Allman Company (Praha), The Cell (Praha) a Big Boy Band (Plzeň). Na tu bídu, která z původních plánů a představ zůstala, to nakonec dopadlo velmi dobře. Kromě muziky všichni hodnotili kladně i areál Kmochova ostrova.

11.ročník našeho festivalu proběhl 21.5.2022 už celkem v poklidu. Covid byl zažehnán a my se mohli vrátit zpět na kolínské náměstí a do kulturáku. Program se podařilo našlapat skvělými kapelami. Na náměstí vystoupili: PBK Blue Band (Havířov), Holeček & Marcel Project (Praha), Leif De Leeuw & Sem Jansen (Holandsko) a Tomáš Homuta Trio (Mělník). V kulturáku nám pak udělali radost Ptaszek & Bužma (Cz), Soundtruck (Řecko), Leif De Leeuw Band (Holandsko) a Tom Jegr & Gang (Brno). V předsálí u baru o přestávkách preludovali Michal Beneš s Tomášem Homutou. Největší sukces sklidili tentokrát Holanďani. Aby ne, poslechněte si je tady a teď. 

Abychom si moc nejuchali, jak už je všechno v pořádku, tak 12. ročník festivalu se začal komplikovat od samého začátku. Věděl jsem od Pavla Marcela, že budou v tu dobu v Evropě na svém turné američtí Skinny Molly a moc jsem je chtěl do Kolína dostat. Nepodařilo se to o rok dříve, kdy Skinny Molly své evropské turné zrušili, a tak jsme s Pavlem hledali termín, kdy by to šlo. Jediná volná sobota pro jejich hraní v Kolíně byla 10.6.2023, bohužel přesně v den, kdy v Kolíně probíhá tradiční festival dechových hudeb Kmochův Kolín. Naštěstí pořadatelé pro svou akci nepotřebují Kmochův ostrov, a tak jsme se tam po dvou letech opět vrátili. 

Na jednom pódiu místního amfiteátru postupně zahráli: Los Ultřinos (Kolín), The Turtev Brothers (Slovensko), Bluesquare (Fulnek a okolí), The Primitives Group (Praha a zbytek Evropy), RebelHot (Itálie), Michal Prokop trio (Praha), Skinny Molly (USA), FullHouse (Mladá Boleslav). Nevím, jestli nízká návštěvnost byla způsobena konkurencí Kmochova Kolína. To snad ne, žánrově k nám chodí a jezdí úplně jiné publikum. Každopádně po tomto ročníku festivalu ve mě začal hlodat červíček pochybností. Má cenu v tom pokračovat? Vstupné lidové, nabídka hudby luxusní. Na co jiného lidi nalákat, když ne na Ivana Hajniše, Michala Prokopa a Skinny Molly? 

Od podzimu 2023, kdy jsem začal systematicky připravovat další ročník festivalu, jsem tušil, že to bude ročník poslední. Od ledna 2024 jsem tu informaci už sem-tam pustil ven a byl jsem si stale jistější. I když to rozhodování bylo velmi těžké, bylo to, jako se loučit s vlastním dítětem, ale bylo to nutné a nezbytné. I když muzikou stale žiju a, pokud to půjde, i nadále bych chtěl přispívat pořadem Hurá na Jih do program Rádia Dixie. Současně ale mám další hromadu mimopracovních aktivit, které jsou pro mě důležitější, a hlavně perspektivnější a potřebnější pro jednu sportovní skupinu lidí. Tolik krátké shrnutí důvodů (kterých je ale sakra víc), proč jsme letos hráli v Kolíně naposledy. 

A teď už k program, co se letos v Kolíně hrálo. Aby těch klacků pod nohy nebylo málo, tak se letos opět podařilo některým úředníkům na radnici dát dohromady na jeden den v Kolíně dvě hudební akce. Na Kmochově ostrově kolínská Toyota pořádala svůj Beat Fest, na náměstí a v kulturáku jsme byli my. Já se to dozvěděl úplnou náhodou od kamaráda – ředitele kulturáku Zdeňka Hejduka, někdy v únoru a už s tím nešlo nic dělat. No co, přežili jsme všechno, přežijeme I tohle. Na náměstí zahráli: Blue Mood (Praha), Bluesberg (Olomouc), Mateo Blues Band (Praha), The Highway Brothers Band (Polsko). V kulturáku se pak s publikem a festivalem loučili St.Johnny (Plzeň), Copperhad County (Holandsko), Montana Stomp (Španělsko) a The Cell (Praha). Bylo to krásné a bylo toho dost.

Děkuji vám za pozornost a pokud jste někdy v minulosti byli na našem festivalu v Kolíně, tak i za tu důvěru a podporu. Děkuji všem, kdo mi s přípravami a průběhem všech ročníků pomáhali. V prvé řadě to je Vojta Klouček, pak všichni moderátoři, jak se postupně střídali (Bonzo Radványi, Pavel Hartl, Jarda Foršt, Márty Pešek …). Děkuji vedení města Kolína, ať už v čele stál kdokoli, za 13 let zásadní finanční podpory, bez které by festival nemohl existovat (třetina rozpočtu se těžko hledá někde jinde). Dále musím poděkovat mnoha bezejmenným kamarádům, kteří přišli a přiložili ruku k dílu, kde bylo potřeba. No a nakonec musím poděkovat své rodině a nejvíc mojí Ivče. Díky, díky, díky…

Mějte se a při dalším Hurá na Jih se sejdeme opět za měsíc!

Poslouchejte: Hurá na Jih 113 – Requiem za Southern Rock & Blues Kolín

Playlist: 
Stetson – Rebel Yell
Natchez – Can´t Stop Rockin´ 
Smokey Fingers – The Basement
General Lee – Znáš mě líp
Rebel Road – Lock & Load
Steepwater Band – Turn of The Wheel
Big Boy Band – Bad Motherfucker
The Cell – Midnight Rider
Soundtruck – Goliath
Pumpa – To mám rád
Leif De Leuew band – Ramblin´Man
Skinny Molly – After You
Montana Stomp – Bad Luck River