Každý jsme měli svou životní startovní čáru nějak nastavenu podle mnoha ať už náhodných nebo daných okolností. Dnes si ukážeme, jak si se svým hudebním startem poradily kapely, které byly u vzniku hudebního stylu zvaného southern rock.
Ve své diskografii mám spoustu této muziky a jsem si jistý, že je potřeba ten archiv občas provětrat. Dávno za námi jsou ty časy, kdy nám své archivy otvírali Pavel Hartl a Jirka Petrů. Mnohým se možná po těch starých písničkách stýská, někteří mladší posluchači je třeba ani neznají. Tak pojďme na to.
Pavel Hartl s Jirkou Petrů
Kořeny southern rocku můžeme vysledovat již ve druhé polovině šedesátých let minulého století, kdy se do Ameriky vecpala britská hudební scéna. To by ovšem samo o sobě nestačilo, protože i když country scéna něco zaznamenala a folk se začal elektrizovat, na náplň nového směru to bylo málo. Jenže šedesátá léta také velmi rychle přišla s blues rockem, výrazným posílením kytary jako sólového nástroje (Jimi Hendrix, Eric Clapton…) a ke konci této dekády s rychle propuknuvším hard rockem (Led Zeppelin, Free, Deep Purple...).
Cream
A právě energie hard rocku konce 60. let, zemitost bílého blues rocku, okořeněná folkrockovým vypravěčstvím, postavená na soulové scéně memphiské oblasti, americkém rhythm and blues, a nakonec smíchaná s všeamerickým odkazem country a jeho durových melodií nastartovala fenomén, který se během velmi krátké doby stal specifický právě pro oblast jižanských států USA.
.38 Special
Kapela .38 Special vznikla v roce 1975, stejně jako několik dalších světově proslulých southern rockových kapel, v Jacksonville na Floridě. Zakládajícími členy byli zpěvák Donnie Van Zant, kytarista a zpěvák Don Barnes, další kytarista Jeff Carlisi, baskytarista Larry Junstrom, který byl mimochodem i u začátků Lynyrd Skynyrd. Na bicí tehdy hrál Steve Brookins.
V roce 1977 vydali .38 Special své první eponymní album, které neslo jen název kapely. Za dobu své úspěšné existence vydali dvanáct studiových alb, dva živáky a čtyři oficiální výběrová alba. Komerčně nejúspěšnější byli v 80. letech, kdy se přizpůsobili vkusu většinového publika a vydali 5 alb. Dnes už je v kapele z původní sestavy pouze Don Barnes a my si teď z prvního alba zahrajeme písničku Gypsy Belle.
A jsme u prvního písmene abecedy a s ním přichází, pro většinu posluchačů neznámá, kapela Alias. Nebojte, nenechám vás v nevědomosti a něco si o tomto projektu řekneme. Ona to asi opravdu nebyla skupina, jak bychom si dnes normální kapelu představovali. Byl to vlastně původně studiový projekt kytaristy Dormana Cogburna a zpěváka Jimmyho Doughertyho společně s bývalou sboristkou Lynyrd Skynyrd Jo Jo Billingsley.
Alias
Ve studiu se pak při natáčení objevili další muzikanti. S kytarou Barry Harwood, a teď zpozorněte, s baskytarou Leon Wilkeson, bubeník Artimus Pyle, klávesák Billy Powell a jeho starší brácha Ricky Powell taky s baskytarou. A je vám jasno? Dorman Cogburn byl totiž kamarád Allena Collinse ještě ze základky a byl tedy v blízkém kontaktu s jacksonvilským hudebním prostředím. Když se po leteckém neštěstí dávali přeživší muzikanti Lynyrd Skynyrd pomalu postupně dohromady, střihli si v roce 1979 tuto „brigádičku“ a Alias vydali výborné album s názvem Contraband.
Jednou z vůbec prvních stylotvorných kapel jižanského rocku byla další banda z Jacksonville, The Allman Brothers Band. Allmani byli jednou z vůdčích sil jižanského rocku a zcela zásadně změnili krajinu rockové hudby svým bluesovým, oduševnělým přístupem k rokenrolu, který byl rovným dílem country, blues a hard rock.
Allman Brothers Band
Se sestavou, která se chlubila talentem bratrů Gregga a Duane Allmanových, Butche Truckse, Berryho Oakleyho, Dickeyho Bettse a nenahraditelného J'aimoe, nás Allman Brothers Band drželi v zajetí písněmi jako Whipping Post a Midnight Rider a nikdy pustili. Tahle parta ovlivňovala všechny od Lynyrd Skynyrd až po mladíky Black Stone Cherry z Kentucky. Své první album vydali Allmani v roce 1969 a s vymýšlením názvu si nedělali vůbec žádné starosti. Prostě The Allman Brothers Band.
Třetí kapelou od „A“, která splňuje kritéria pro zařazení do dnešního Hurá na Jih je Atlanta Rhythm Section. Ve 49. dílu Hurá na Jih se téhle kapele věnoval Jirka Petrů ZDE a tak jen krátce. Tihle chlapi se na přelomu šedesátek a sedmdesátek sešli v nově postaveném hudebním studiu, aby zde, jako „nájemní“ profesionálové, pomáhali na svět muzice méně zdatných kolegů. Ve chvilkách volna si nahráli pár písniček jednoho z nich a byla to taková soda, že je další kamarádi (mj. i Ronnie Van Zant) dokopali k tomu, aby se svými písněmi vystoupili i naživo na koncertě a byla z toho tato skvělá kapela.
Atlanta Rhythm Section
Obzvláště v prvních osmi letech své existence byli neuvěřitelně pracovití a plodní a vydali deset alb. Co na tom, že dále až do dneška vydali už jen několik málo dalších desek. To první fantastické období vytvořilo z ARS jednu z nejrespektovanějších, a přitom stylotvorných kapel.
Nějaký triko naší vidlácký značky DixieGear už určitě doma máte. Tak nezapomeňte říct svejm kámošům, kde jste ho koupili. Čím větší obrat v eshopu DixieGear.cz , tím víc muziky na Rádiu Dixie a v našich podcastech. Díky!
Od písmene A se přesuneme k Béčku, a i tady máme skvělé zástupce. Nejdříve se podívejme na Black Oak Arkansas. Kapelu dali dohromady kamarádi ze střední školy ve městě Black Oak (stát Arkansas), tehdy pod názvem Knowbody Else. V roce 1969 se muzikanti přestěhovali do Memphisu, podepsali první nahrávací smlouvy a změnili si jméno na Black Oak Arkansas.
Black Oak Arkansas
Šéfem kapely je od začátku Jim Mangrum, známější spíše pod přezdívkou Jim Dandy. Mimochodem je už jediným původním členem kapely, který je v ní dodnes. V roce 1971 vyšlo první stejnojmenné album, které obsahuje některé z nejslavnějších písní skupiny: Hot And Nasty, Lord Have Mercy On My Soul a Uncle Lijiah. A právě tuto poslední jmenovanou píseň si zahrajeme v audioverzi našeho speciálu. Pro promo článek jsem ale použitelnou verzi této písničky z těch starých časů nenašel. Proto jsem vybral písničku When Electricity Came To Arkansas. Tato skladba byla mnohými nábožensky založenými lidmi považována za satanistickou píseň, i když Black Oak Arkansas toto srovnání vždy popírali.
Teď si připomeneme začátky kapely Blackfoot, kterou v Hurá na Jih, při nejrůznějších příležitostech, hrajeme taky poměrně často, více si o ní můžete přečíst například tady. V předjaří roku 1970 se původní kapela Hammer přejmenovává na Blackfoot. Kapela se protlouká, jak se dá a moc se nedaří. Když pak na přelomu jara a léta 1971 zavolal Ronnie Van Zant z tehdejší kapely One Percent (předchůdce Lynyrd Skynyrd) Ritchie Medlockovi, že hledají bubeníka, Medlocke tu práci vzal a s sebou přivedl i basáka Grega T.Walkera. Blackfoot na více jak rok přestali existovat.
začátky Blackfoot
Medlockova spolupráce s Lynyrd Skynyrd trvala jen chvíli a v listopadu 1972 se vrací a dává Blackfoot opět dohromady. K Medlockovi se přidává druhý kytarista Charlie Hargrett, bubeník Jakson Spires a basák Leonny Stadler. V létě 1973 se k Blackfoot vrací bývalý basák Greg T.Walker a kapela definitivně vstoupila na cestu úspěchu a slávy. Na přelomu let 1974/75 začali nahrávat své první album, a to pak v roce 1975 vyšlo pod názvem No Reservation. Přestože tehdy to album ještě nebylo komerčně úspěšné, umožnilo udělat první skutečné turné a naznačilo, v čem bude budoucí síla a přednost Blackfoot.
Pod písmenem „G“ najdeme v našich zájmových kapelách partičku, která si říkala Grinderswitch. Kapelu založil v roce 1973 roadie a kytarový technik Allman Brothers Bandu a jinak i baskytarista Joe Dan Petty. Zajímavé je, že když v roce 1972 tragicky zahynul Duane Allman a nebylo jisté, jestli bude The Allman Brothers Band dál pokračovat, konkurzu na jejich nového kytaristu se zúčastnil i Les Dudek. Když neuspěl, právě jemu nabídl Joe Dan Petty místo ve své nové kapele. Les Dudek to odmítl, ale navrhl aspoň své dva kamarády z předcházející kapely. A tak se ke Grinderswitch přidali kytarista Larry Howard a bubeník Rick Burnett. Když se pak přidal i kytarista a zpěvák Dru Lombard, první funkční sestava byla na světě.
V roce 1974 vydali Grinderswitch své první studiové album Honest to Goodness. Na jeho nahrávání a produkci se aktivně podílel i Paul Hornsby (mj.produkoval i nahrávky Charlieho Danielse, The Marshall Tucker Bandu a Wet Wet Willie) a v jedné písničce i Dickey Betts se svou kytarou a ve dvou písničkách Jaimoe (oba muzikanti z The Allman Brothers Bandu) na bicí a na conga. On ten allmanovský sound je u Grinderswitch ostatně dost zřetelně slyšet.
Co vám říká jméno kapely Hydra? Víte, že to je sice málo známá, ale velmi ceněná a tvrdší jižanská kapela? Počátky téhle bandy lze najít v Atlantě, kde někdy kolem roku 1968 vznikla skupina Noah Mayflower. Sestavu tvořilo trio ve složení Steve Pace (bicí), Spencer Kirkpatrick (kytara) a Wayne Bruce (kytara, zpěv). Později se přejmenovali na Osmosis a konečně v roce 1971 na Hydra. Jako každá jižanská kapela té doby, i Hydra předskakovala velikánům jako Lynyrd Skynyrd, Allman Brothers Band nebo ZZ Top a postupně si budovala svou vlastní popularitu. V roce 1973 podepsala Hydra kontrakt s Capricorn Records a eponymní debut se na pulty dostal v roce 1974.
Hydra
O rok později vydala kapela album Land Of Money, po kterém se od skupiny odpojil basák Orville Davis, který se vrhl na sólovou kariéru country zpěváka. V roce 1976 se Hydra upsala Polydoru a jako trio (Bruce se přeorientoval na basistu) vydala v roce 1977 své poslední studiové album Rock The World. V témže roce se ale kapela rozpadla. V roce 1997 odehrála několik vzpomínkových koncertů a totéž se opakovalo i v roce 2005, přičemž z tohoto období vydala i album Live After All These Years.
A je tu další „exotika“ - Louisiana´s LeRoux. Pro dnešek je to v našem pořadu služebně nejmladší kapela. Založená byla v Baton Rouge v Louisianě a svůj největší rozkvět zažila v letech 1978 až 1984. Před rokem 1978 vystupovala pod jiným názvem, ale až teprve od tohoto roku nabrala jejich kariéra komerčně dobrý směr. Eponymní první album, které vyšlo ve zmíněném roce 1978, bylo hudební směsí, která mísila různé nástroje a hudební aranžmá do pikantního, hodně komerčního jižanského rockového zvuku.
Louisiana´s Le Roux
V průběhu let LeRoux rádi vystupovali s mnoha největšími kapelami klasického rocku včetně Journey, Kansas, Heart, Foreigner a mnoha dalšími, se kterými je spojoval smysl pro melodičnost a pompéznost. Hudební „koření jihu“ je ale právem řadí i do našeho pořadu.
Když jsme u písmene „L“, zákonitě musí na řadu přijít největší z největších, kultovní jižansko rocková legenda Lynyrd Skynyrd. Vlastní historie Lynyrd Skynyrd je bohatá množstvím koncertů, vydaných alb, ale také neštěstí a tragédií. I v našem hudebním speciálu se této kapele věnujeme poměrně často a takové komplexní shrnutí existence LS jsme udělali společně s Pavlem Hartlem a Jirkou Petrů v říjnu 2017 ve 33. dílu Hurá na Jih, u příležitosti 40. výročí leteckého neštěstí kapely. Mnohem podrobněji se kariéře LS věnoval kolega Erik Kriššák v podcastové sérii Southern Legends, kterou najdete ZDE.
Lynyrd Skynyrd ve svých začátcích
Když už si dnes povídáme o prvních albech jižansko rockových kapel, tak to své první album vydali Lynyrd Skynyrd 13.8.1973 po devíti letech existence kapely a divokého rockového života plného koncertů a mejdanů. Název alba je pro mě dobrý jazykolam. Pronounced ´Leh-Ner ´Skin- ´Nerd a muzika na něm je absolutní klasikou jižanského roku. Na albu se nachází úplně všechno, co by mělo obsahovat každé pořádné southern rockové album. Od křehkých balad, které vhánějí slzy do očí, až po kytarovými sóly nadupané epické dlouhé skladby gigantických rozměrů, které se rozvíjejí každou minutou. Je to mistrovský kousek v jižanském rocku, který u mě asi nic nepřekoná.
Producent tohoto eposu byl samotný Al Kooper, který dobře věděl, co dělá. Tento zkušený muzikant produkoval ještě 2 další alba Skynyrdů. Co se týče textů, ty jsou velmi kvalitní. Písničky jako Tuesday's Gone, Simple Man nebo Free Bird jsou naprosto úžasné. Hudba je plná nápadů, je to jeden úderný riff za druhým a jedno nádherné sólo za druhým. Jsou zde smutné i veselé věci, prostě všechno. To album prostě nemá chybu. Je plné známých hitů, a i proto jsem se snažil vybrat méně známou písničku. Do promo článku si ale dáme archivní zvukový záznam koncertu z roku 1973 se spoustou archivních fotek.
Jsme na konci a opět s méně známou nebo pro některé z posluchačů neznámou kapelou Mama´s Pride. Muzikanti se dali dohromady v roce 1972 ve městě St. Louis ve státě Missouri a velmi rychle si zde získali silné posluchačské zázemí. V roce 1974 podepsali smlouvu s nahrávací společností a v roce 1975 představili své první studiové album. K všeobecnému překvapení neslo prostý název Mama´s Pride. Ačkoli toto album nebylo nikterak komerčně úspěšné, přineslo písničku (Blue Mist), která si získala oblibu u místních obyvatel a rozhlasových stanic v St. Louis.
Druhé album skupiny Uptown & Lowdown vyšlo v roce 1977 a kapela pak koncertovala se slavnými skupinami, jako jsou: Lynyrd Skynyrd, The Allman Brothers, The Charlie Daniels Band, The Outlaws, Todd Rundgren, Alice Cooper, Reo Speedwagon a Heart. Dokonce sám Ronnie Van Zandt z Lynyrd Skynyrd krátce před svou smrtí v roce 1977 projevil zájem o produkci třetího alba kapely. Skupina strávila většinu roku 1978 s Greggem Allmanem jako jeho doprovodná kapela na jeho sólovém turné. V roce 1982 se Mama´s Pride rozešli, ale občas, velmi zřídka, příležitostně vystoupí.
Pro dnešek děkuji za pozornost a přeji příjemný poslech audioverze tohoto dílu našeho hudebního speciálu a za měsíc opět HURÁ NA JIH!
Playlist:
38 Special - Gypsy Belle
Alias - Dagger In The Night
Allmann Brothers Band - Every Hungry Woman
Atlanta Rhythm Section - Another Man's Woman (It's So Hard)
Black Oak Arkansas - Uncle Elijah
Blackfoot - Born To Rock Roll
Grinderswitch - Eighty Miles to Memphis
Hydra - Good Time Man
Louisiana Le Roux - Crazy in Love
Lynyrd Skynyrd - Things Goin' On
Mama´s Pride - Who Do You Think You´re Foolin´
Dalibor Mierva
Nenápadný, skoro introvert, když ale dojde na SOUTHERN ROCK, šel by na kraj světa. Neúnavný propagátor domácí jižanské rockové scény.
