O 61.díl southern rockového speciálu Hurá na jih se dnes podělím s Jirkou Petrů. V Drbárně začnu trochu smutně. V polovině března uplynulo 15 let, co na druhý břeh odpluly dvě velké osobnosti svých kapel. Danny Joe Brown z Molly Hatchet a Jakson „Thunderfoot“ Spires z Blackfoot. Oba v nejlepších letech – 53 let. Ani závěr Drbárny nebude moc veselý. Blíží se 9.ročník festivalu Southern Rock & Blues Kolín, který mám na krku prakticky sám a jehož příprava byla a je dost náročná, ale současná pandemie koronaviru vystavila stopku všem možným aktivitám, včetně kulturních akcí. Uvidíme, jak to dopadne, ale optimismus mě pomalu opouští. Jirka Petrů nám po dvou měsících opět nechá nakouknout do svého archivu a představí nám sedm, pro normální smrtelníky prakticky neznámých kapel
Nový díl pořadu Hurá na jih můžete poslouchat také v našem podcastovém archívu, stejně jako všechny ostatní starší, a to až do aleluja.
Dališova Drbárna
V úterý 10.3.2020 uplynulo 15 let ode dne, kdy opustil tento svět Danny Joe Brown, jeden z nejlepších zpěváků southern rocku. Bylo mu pouhých 53 let.
Od svých 19 let trpěl Danny Joe cukrovkou, která jej silně limitovala. Ne však natolik, aby v roce 1975 chyběl při zakládání jedné z nejznámějších kapel southern rocku - Molly Hatchet. Danny byl spoluautorem více jak poloviny písní prvního, eponymního a hned platinového alba Molly Hatchet (1978). Na druhém albu Flirtin´With Disaster (1979) napsal osm z deseti písní. Úspěch to byl obrovský. Prodalo se ho více jak dva milióny kusů, ale pro Dannyho to byla na nějakou dobu konečná. Těžká cukrovka si vybírala svou daň…
Na dalších dvou albech Molly Hatchet zpíval Jimmy Farrar. Danny Joe se začátkem 80.let dal trochu dohromady a nahrál sólové album s vlastní kapelou Danny Joe Brown Band. V roce 1983 se pak vrací k Molly Hatchet, se kterými natáčí 5. album No Guts, No Glory (1983), pro nějž složil další tři skvělé písničky. Stále se zhoršující zdraví mu dovolilo ještě natočit alba Deed Is Done (1984) a naposledy Lightning Strikes Twice (1989). Hudební kariéru Danny Joe Brown definitivně uzavřel v roce 1999 po infarktu a finální účet mu ta zubatá mrcha vystavila 10.března 2005.
náhrobek D.J.Browna
Videa D.J.Browna s Molly Hatchet jsou už dost známá a tak jsem tady pro vás vybral jedno video Danny Joe Brown Bandu. Ne nezajímavou skutečností je, že zde najdeme v sestavě kapely úplně vlevo kytaristu Bobby Ingrama a u kláves Johna Galvina, dva tahouny dnešních Molly Hatchet. I to je zásluha Danny Joe Browna, který oba do Molly Hatchet přivedl.
Osud se nemazlil a nedopřál delší život ani další velké osobnosti z Jacksonville. O šest dní po Danny Joe Brownovi 16.3.2005 zemřel, rovněž v 53 letech Jakson „Thunderfoot“ Spires. Původní bubeník, vokalista, skladatel a dvorní textař slavných Blackfoot. Oba stejný ročník narození a stejný rok/měsíc úmrtí. Neskutečné!
Pojďme si trochu tu nejslavnější část života Jaksona Spirese připomenout . O Blackfoot v našem pořadu už před časem mluvil Jirka Petrů – odkaz na článek a podcast najdete ZDE. Takže jen krátce. Blackfoot byli zřejmě nejmetalovější americká southern rocková formace. Všichni původní členové (Rick Medlocke - kytara, zpěv; Jakson Spires - bicí, zpěv; Charlie Hargrett - kytara; Greg T. Walker - basa) měli indiánské předky z kmene Blackfoot. V letech 1975 - 1994 vydali deset studiových a jedno živé album. Začínali jako ortodoxní jižani na albech No Reservations a Flyin' High, poté přišli s trilogií (Strikes, Tomcattin' a Marauder).
Blackfoot v nejslavnější sestavě
V polovině 80.let, po příchodu zakládajícího člena Uriah Heep klávesáka Kena Hensleyho, se coby AOR akvizice představili na deskách Siogo a Vertical Smiles. Ta doba už ale southern rocku nepřála a klasická sestava Blackfoot se rozešla. Pak se ještě snažil Rick Medlocke držet značku Blackfoot naživu, ale pop rockové album Rick Medlocke & Blackfoot (1986) propadlo. Medlocke se pak částečně vrátil ke svým kořenům alby Medicine Man (1990) a After The Reign (1992), ale když dostal v roce 1997 lano od Lynyrd Skynyrd, neváhal ani minutu.
Blackfoot v sestavě s Kenem Hensleym
Když se koncem 90.let minulého století začalo southern rocku blýskat na lepší časy, dali staří jižanští veteráni Dave Hlubek (ex Molly Hatchet) a Jakson Spires (ex Blackfoot) s dalšími muzikanty dohromady kapelu Southern Rock Allstars. Tady Jaksona Spirese našli Charlie Hargrett a Greg T.Walker a ukecali ho k obnovení Blackfoot. Ostatně Hlubek se vracel k Molly Hatchet a byl čas na reuniony. V roce 2004 měli dohodu s Medlockem na používání starého názvu kapely, ale obnovení činnosti se Jakson Spires nedožil. Zemřel náhle a nečekaně 16.3.2005 na mozkovou příhodu.
J.Spires
Pojďme si teď ještě připomenout, jak to Blackfoot skvěle hrálo na začátku 80.let. Písnička Gimme, Gimme a její živá verze v provedení z roku 1982:
Závěr Drbárny moc optimismu do žil také nenaleje. Jak asi víte, dělám v Kolíně s Vojtou Kloučkem fesťák Southern Rock & Blues Kolín. V posledním roce mě v tom sice Vojta kvůli své vážné nemoci nechal samotného a i letos moc pomáhat nemůže, ale díky dalším kamarádům to dávám. Lineup vystupujících je domluvený už skoro od podzimu, ale shánět prachy jsem začal hned po Novém roce. Je to fuška a čím dál tím větší. Tak nějak se to už začíná dávat dohromady a v tom bác. Číňani dlouho tajili, že jsou v průšvihu s novým koronavirem a než proti tomu začali něco účinně dělat, vyvezli to úspěšně do celého světa.
Koronavirus teď řádí i u nás a vláda, mimo jiné, zakázala shromažďování většího počtu lidí. Zatím to platí do začátku dubna, ale jak teď sleduju tu situaci (máme už přes 1000 nemocných…), tak absolutně netuším, jestli do 16.5. budou vyhlášená opatření zrušena a fesťák proběhne. Každopádně jsem v kontaktu se všemi vystupujícími, hlavně s těmi zahraničními, a dali jsme si deadline pro finální rozhodnutí 1.5.2020. Koho zajímá, kdo by případně měl v Kolíně vystoupit, může mrknout na festivalový web www.rockblueskolin.cz a v pořadu samotném jsem „okénko“ o kolínském feťáku zakončil písničkou domácí kapely The Cell, jejímž členem poměrně dlouho byl klávesák a zpěvák Tomáš Homuta. V Kolíně by měl 16.5. Tomáš vystoupit se svým bluesově laděným Quartetem. I v tomto prvním videu The Cell Tomáš hraje.
Tak a teď už honem za Jirkou Petrů do Jindřichova Hradce. Má pro nás nachystáno hned sedm normálním smrtelníkům neznámých kapel. Hned z kraje chtěl asi Jirka udělat radost Mártymu, protože si vybral spíše countryově laděnou kapelu Heartwood. Na můj vkus je toho country až moc, ale nakonec, proč ne. Jeden kousek vydržím.
(Poznámka šéfredaktora: Já vás tu kántry poslouchat stejně naučím, pacholci!)
To druhá partička Thunderhead z Louisianny, to už je jiné kafe. V New Orleans si jich všiml Johnny Winter a vytáhl si je k sobě jako předskokany při svém turné po americkém Jihu. Jakmile turné skončilo, sáhli po nich ZZ Top a vzali je na turné po všech státech bývalé Konfederace. Měli dobře našlápnuto, ale osud chtěl jinak. Pod dohledem Johnnyho Wintera nahráli v roce 1975 jediné, eponymní album a o rok později se rozpadli. Jirka Petrů si je cení natolik, že do vlastního pořadu nasadil dvě písničky Thunderhead, my si tady dáme tu první z nich.
To další partička Rich Mountain Tower z Tennessee byla produktivnější a během své existence vydala tři alba. Zatímco v pořadu samotném vám Jirka vybral písničku Uncle Bob White ovoněnou trochou psychedelie, mě se víc líbí jiná, která zase voní countryově, a tady si ji dáme na videu.
Následující kapelou, se kterou nás Jirka Petrů seznámí, je opět raritka. Říkali si Magic a pocházeli z Miami. Aktivní byli v letech 1968 až 1970 a v roce 1969 vydali první, stejnojmenné album. V roce 1970 se přemístili do Michiganu a tím se zřejmě ztratili Jirkovi z očí a uší. V roce 1972 měli vydat ještě jedno album a v roce 1973 jejich stopa končí v neznámu.
Bahenní plyn neboli Swampgas se jmenuje další kapela jedné desky. Klasická „eponymní záležitost“ z roku 1972 je jedinou památkou na tuhle partičku. Muzikanti však měli jiné ambice a začali se dále věnovat jazzu a filmové muzice.
Po těch, někdy nudných psychedelických melodiích teď přijde opět pořádný rock´n´roll. Kapela Creed. Opět kapela jednoho alba, ze které se muzikanti po jejím rozpadu realizovali v jiných, úspěšnějších sestavách, jako např. Delta Rebels nebo Target. Že tuto kapelu považuje i Jirka Petrů za něco lepšího svědčí to, že vám od nich pustí hned dvě písničky. A já tady jedno video.
O tom, že má Jirka Petrů smysl pro humor, nás už v minulosti přesvědčil několikrát. Naposledy minule, když do svého setu zařadil taneční šlágr z poloviny šedesátých let o surfujících ptácích. Dnes se s vámi Jirka rozloučí podobnou legráckou, rovněž z roku 1965. Takhle to tenkrát váleli faraóni Sam The Sham and Pharaons.
A to je pro dnešek všechno, co jsme pro vás měli nachystáno. Zachovejte nám přízeň a hlavně si zachovejte zdraví! Na slyšenou za měsíc!
Playlist:
Molly Hatchet - What's It Gonna Take
Blackfoot – Indian World
The Cell - Ready For A Ride
Heartwood - Lover And A Friend
Thunderhead - Busted In Georgia
Thunderhead - More Than I Can Chew
Rich Mountain Tower - Uncle Bob White
Magic - Keep On Movin´On
Swampgas - Potato Strut
Creed - Keep On Rockin´
Creed - We´Re Gonna Make It
Sam The Sham And Pharaohs - Wooly Bully
Dalibor Mierva
Nenápadný, skoro introvert, když ale dojde na SOUTHERN ROCK, šel by na kraj světa. Neúnavný propagátor domácí jižanské rockové scény.
