Hurá na Jih 43: Jižanský pravěk v zemích Koruny české

Hurá na Jih 43: Jižanský pravěk v zemích Koruny české

Prasácké blues Five Horse Johnson, novinky, aktuality a rozhovor se ZZ Tomem o tom, jak southern-rock zapouštěl kořeny v Čechách a na Moravě. 


Dolů

43. díl southern rockového speciálu Hurá na Jih vás v úvodní Drbárně pozve na znovuvzkříšený festival Whiskey & Fazole a uslyšíte dvě premiéry písniček, které se u nás v rádiích ještě nehrály. Italskou kapelu RebelHot tady nebude znát prakticky nikdo a další písnička z druhého nevydaného alba R-Force je taky lahůdkou. Petr Jirásek představí dvojici nových alb amerických nadějí OTIS a australských pohodářů Trainride. V miniprofilu pak zabrousí do bluesrockových vod s kapelou Five Horse Johnson. Hostem druhé hodiny srpnového Hurá na Jih je Tomáš „ZZ Tom“ Procházka. Aktivní amatérský muzikant a pamětník začátků southern rocku v Čechách.

Five Horse Johnson

Dališova Drbárna

Doufám, že jste si koncert veliké hvězdy šedesátých a sedmdesátých let Ten Years After ve Zlíně na European Route 66 Festivalu řádně užili, stejně jako já. Kdo chyběl, prohloupil. 

Italská kapela RebelHot bude příští rok 18.5.2019 hrát na festivalu v Kolíně. 

O jednom festivalu, který je před námi a který můžete navštívit, bude řeč nyní. V roce 2009 jej založil pod názvem „Buxomfestík“ Josef Buxom Odstrčil (zvaný též „Kulatý“) v moravské vesničce Sedlnice. Od začátku se tento festival věnoval převážně bluesové, bluesrockové a jižansko-rockové muzice. Zahrála zde spousta výborných kapel: Stetson, El Camino, Bandoleros, Žalman Brothers Band, Petr Bultas Band, Bluesquare, Firedog a spousta dalších. Průběžně Kulatý festival přejmenoval na Whiskey & Fazole podle prvního kompilačního alba českého southern rocku z roku 1991, které tehdy před lety vymyslel a se Zenem Syrovým vyprodukoval. 

Součástí festivalu byl v minulosti i bohatý doprovodný program. Střelba z westernových zbraní, výstava obalů vinylových desek, umělecký tanec na píseň Dixie s vlajkami CSA a Texasu, tanec děvčat na tyči – opět s vlajkami, odhalení památníku Johnnyho Wintera v roce jeho úmrtí, vzpomínka na zemřelé rockery v uplynulém roce, soutěž psů „Dixie Rafan 2015“ a další …

Jižanský pole dance v Sedlnicích

S přibývajícími lety a ubýváním finančních prostředků se dramaturgie festivalu měnila na „multižánrový“, což přineslo velkou roztříštěnost. Začalo ubývat návštěvníků, až situace dospěla k tristnímu stavu v roce 2015. Hudební eklektik Kulda to těžce nesl a v roce 2016 si festival vybral oddech.

V roce 2017 ale Kulatý připravil nový ročník festivalu v úplně novém kabátě. Podle rčení, že nejdou lidi na festival, musí festival za lidmi, se celá hlavní část uskutečnila v Novém Jičíně na dvou pódiích Music baru Eso. Jenom v páteční večer se konala malá promo akce pro nedočkavé v areálu „Pod kaštanem“ v Sedlnicích. Co je ale hlavní a důležité, Kulatý navázal blízkou spolupráci s polským promotérem Andrzejem Matyszikem a na festivalu se poprvé objevilo větší množství polských vystupujících, což jednoznačně zvýšilo kvalitu akce. Letos se festival Whiskey & Fazole uskuteční 21.-22.září podle stejné šablony, jako minulý rok. Seznam vystupujících je lákavý a zájemci si mohou plakáty najít na webu Rádia Dixie v rubrice „Akce“. V pátek 21.9. by mělo v Sedlnicích také dojít k obnovení spolupráce Pepy Kulatého s ostravskou kapelou Firedog. Že by z nich Kulda ta JIŽANY fakt jednou udělal?

Na závěr první dvacetiminutovky si neodpustím další exkurzi do roku 1996, kdy Petr Roškaňuk a jeho R-Force připravili svoje druhé album, ale osudem mu nebylo dopřáno jeho vydání. Byla by škoda, aby dvě písničky, které si Rošky vybral, mimo jiné, jako ukázky do našeho rozhovoru (uslyšíte v listopadu nebo v prosinci 2018), zazněly jen jednou. Už minulý měsíc jsem první z nich odehrál a teď uslyšíte i tu druhou: Nebo snad ráno.

Petr Roškaňuk

Poslouchejte: Jižanský pelmel 22 – Prasácké blues

Poslouchejte: Hurá na Jih 43 – Jižanský pravěk v zemích Koruny české

Prasácké blues

Hudební dramaturg Rádia Dixie Petr Jirásek si dnes do miniprofilu vybral partu, která se s definicemi bluesové muziky hlavu fakt neláme. Drtí to po svém, užívají života a jejich blues se dá jedním slovem popsat jako „prasácké“. Nebo „prasečí“? Ale nejdřív je třeba oťuknout dvě nové desky. „Slyšel jsem budoucnost southern-rocku“, praví odvážně pan dramaturg. No, uvidíme. Tedy spíš uslyšíme.

OTIS - Eyes of the Sun

Sám slovutný Billy Gibbons z ZZ Top osobně doporučuje tuhle čtyřku pořízků z Kentucky a jistě ví proč.

OTIS fungují teprve druhý rok, mají na kontě dvě velké desky a už se o nich mluví v superlativech. Nové CD se jmenuje Eyes of the Sun a nabízí vyzrálý, zatěžkaný southern rock s výborným zpěvem a  znamenitou rytmikou. V jejich muzice ucítíte prapůvodní kořeny stylu i nový feeling vlčáků ála Black Stone Cherry. Vysoce výbušná směs! Řečeno parafrází dávného sloganu: „Spatřil jsem budoucnost southern rocku. Má jméno OTIS!“

Trainride - Southern Calling

Málo co se mi poslední dobou líbilo tolik jako debut australské kapely Trainride pod názvem Southern Calling. Parta zkušených muzikantů sune album plné radostné vzdušné muziky, beze stop přímých inspirací, lehce a s přehledem. Skvělý zvuk a produkce jsou jaksi samozřejmostí. Radost, radost, nic než radost… Z tohohle vlaku se vám nebude chtít ven! Enjoy Trainride!

Prasácké blues Five Horse Johnson

Blues má mnoho podob. Rhytm´n Blues, Electric Blues, Jazz Blues, Delta Blues, Boogie - Woogie, Blues Rock, Acid Blues a kupu dalších, však víte. A pak je ještě blues, které se vzpírá definici a řada kapel s ním pracuje spíš jako s esencí, jako pocitem, jako s prvotní bází, jako třeba u kapely Five Horse Johnson, které patří dnešní miniprofil.

Blues Five Horse Johnson se dá, vzhledem k jejich hutnému, lepkavému, zahulenému a neomalenému zvuku, popsat asi nejlíp jako blues prasácký. Sound téhle kapely se ostatně fakticky vzpírá  jakékoliv definici – lze v něm vystopovat vliv raných ZZ Top, heavy blues rocku, acid rocku, stoner rocku, heavy rocku a dalšího podobného divokého koření.

Muzikantská dráha Blues Five Horse Johnson trvá už skoro dvě dekády a konto kapely čítá osm velkých desek, z nichž, podle mě, jsou hodně povedené hlavně dvě – Fat Black Pussy Cat z devětadevadesátého a následující The No. 6 Dance z roku 2001. Upřímně řečeno – zvuk a přístup kapely se s časem příliš nemění, a ani není kam a proč. Kapely tohoto typu si na svém ustáleném, unikátním a signifikantním soundu oprávněně zakládají.

Five Horse Johnson intenzivně  koncertují, a to často i v Evropě, a dneska už po právu patří k respektovaným prominentům heavy rockového undergroundu. Hodně jim pomohli i jejich kámoši z bratrské, o dost slavnější, southern metalové kapely Clutch, se kterou občas vystupují.

Na strávení téhle muziky potřebujete buď: za a) určitou posluchačskou náklonnost k podobnému druhu muziky anebo za b) rundu piv a panáků – a pak si ji fakt užijete. Ve vysílání našeho rádia je takováhle hudba v mixu s některými poněkud nasládlými asfaltovými kovboji (hrajeme je na odlehčení a máme je rádi) vítaným osvěžením, nicméně vydržet poslouchat celou desku Five Horse Johnson na jeden zátah vyžaduje určitou dávku otrlosti. Anebo je nutno sáhnout k uvedenému bodu b).

Sama kapela je v naprosté pohodě. Zpěvák a duše kapely Eric Oblander to říká jasně: „Zkrátka, naše kapela je parta chlapů, která se baví vzájemnejma vtípkama, valí do sebe piva, cestuje se svojí muzikou po světě, a nahrává ty nejskvělejší desky, tak jak nejlíp umí. Někdy, když moc nepřemýšlíte jak na to, vznikají ty nejlepší věci. A taková je i naše nová deska. Doufám, že vás nakopne alespoň tak, jako nás její nahrávání“.

Tak takhle se, vážení, dělá blues, řečené prasácké!

Poslouchejte: Jižanský pelmel 22 – Prasácké blues

Poslouchejte: Hurá na Jih 43 – Jižanský pravěk v zemích Koruny české

Hurá na Jih 43 – Jižanský pravěk v zemích Koruny české

Ve druhé hodině si poslechneme rozhovor s Tomášem „ZZ Tomem“ Procházkou. Nebudu zastírat, a ZZ Tom to ostatně ví, tento rozhovor vznikl jako „z nouze ctnost“ náhrada za povídání se Zenem Syrovým. Už více jak tři roky se snažím tuto chodící legendu a velkého guru domácího southern rocku dohnat k rozhovoru. Z mnoha objektivních ale i subjektivních důvodů se to nepodařilo doteď a s velkou pravděpodobností se to nepodaří už nikdy. Nechci to tady rozebírat do detailu, ale vezměte to prosím i tak, že toto povídání je poctou Zenovi.

Zen Syrový

ZZ Tom je rodilý Pražák a shodou řízení osudu byl u toho, když začali kamarádi nosit z burzy mj. i LP amerických kapel, které do té doby u nás nikdo neznal. ZZ Top (odtud Tomášova přezdívka), .38 Special, Allman Brothers Band, Lynyrd Skynyrd… Tehdy se muzika dost poslouchala společně, v partě a tak se snáze získával společný názor a společná obliba vybraných interpretů.


 
Vůdčí osobností té party kamarádů byl tehdy v Praze Zen Syrový, který měl kontakty na spoustu dalších lidí v Čechách, kteří měli možnost vozit „na objednávku“ LP desky povětšinou z Německa. Ať už to byli lodníci na Labi, nebo příbuzní diplomatů, nebo obchodníků, kteří se do světa za železnou oponu dostávali výrazně snadněji. 

„ZZ Tom“ Procházka (vlevo) a Petr Jirásek na jednom z posledních Mlejnů. Kdopak to asi válí na pódiu?

Tak se postupně ze Zena a jeho nejbližších stali znalci southern rocku a mohli své vědomosti předávat dál. Nejen dalším posluchačům, ale i aktivním muzikantům, kteří jižanskému rocku taky přišli na chuť a chtěli jej hrát. Hezky o tom mluvil třeba Dominik Wallenfels při našem rozhovoru ve 40. díle Hurá na jih.

Samostatnou kapitolou pak byla setkání milovníků jižanského rocku z Čech a Moravy v Holčovicích na Bruntálsku na chalupě Pavla Hartla, kde bylo centrum moravských southern rockerů a kde v roce 1991 vznikl Dixie – Spolek přátel jižanského rocku, který mnoho let suploval v našem státě informační zdroje vydáváním svého Zpravodaje. Tuto část historie domácího southern rocku hezky popsal Pavel Hartl v našem prvním rozhovoru pro Rádio Dixie v V. díle Hurá na jih.

Oznámení MV ČR o zaevidování spolku

Během našeho povídání se ZZ Tomem zazní spousta ukázek starých klasiků jižanského rocku. Od nejstarších Allman Brothers Band, Lynyrd Skynyrd, Atlanta Rhythm Section až po současné největší lákadlo southern rockové scény Blackberry Smoke. Ostatně proč také ne, že? Vždyť jsme jižanský speciál a kde jinde by tahle muzika měla zaznít a ještě k tomu s komentářem a souvislostmi, proč se hraje právě toto. Příjemný poslech!

Poslouchejte: Jižanský pelmel 22 – Prasácké blues

Poslouchejte: Hurá na Jih 43 – Jižanský pravěk v zemích Koruny české

Playlist Jižanský pelmel 22 – Prasácké blues
RebelHot - Free
Firedog - Hej kámo
R-Force - Nebo snad ráno
OTIS - Change
OTIS – Shake You
Trainride – Ringside
Trainride - Southern Calling
Five Horse Johnson – Mississippi King
Five Horse Johnson – Fly Back Home
Five Horse Johnson – Mexico
Five Horse Johnson – Soul Digger

Playlist Hurá na Jih 43 – Jižanský pravěk v zemích Koruny české
ZZ Top – Tubesnake Boogie
38 Special – If I´d Been One
Lynyrd Skynyrd – Tuesday´s Gone
Allman Brothers Band -  Ramblin´ Man
Atlanta Rhythm Section -  Large Time
Blackfoot – Searchin´
Blackberry Smoke – Pretty Little Lie

Dalibor Mierva

Dalibor Mierva

Nenápadný, skoro introvert, když ale dojde na SOUTHERN ROCK, šel by na kraj světa. Neúnavný propagátor domácí jižanské rockové scény.

All articles of the author

Bemanova Dupárna Special: Letní jízda

Bemanova Dupárna Special: Letní jízda

Mr. Beman , Místo temných vizí a nočních můr vyrazíme s Mr.Bemanem na rozpálenou letní jízdu po americké akustické muzice a bluegrassu.

Hurá na Jih 42: Molly Hatchet ušima rockového archeologa

Hurá na Jih 42: Molly Hatchet ušima rockového archeologa

Dalibor Mierva , Hlučný Američan v Reichu Ski-King, vzpomínka na R-Force Petra Roškaňuka a perly southern rockových archívů Jirky Petrů. 

Jamey Johnson – Osamělý psanec v boji proti systému

Jamey Johnson – Osamělý psanec v boji proti systému

Petr Mečíř , Cesta novodobého psance ze světel reflektorů zpátky do zaplivaných barů. A nejnovější novinky z Nashvillu jako předkrm.