Honkytonk Jukebox 25: Tam poblíž hranice

Honkytonk Jukebox 25: Tam poblíž hranice

Honkytonkový trubadúr Wade Bowen, vintage country ze solných pláni Ugly Valley Boys a Feleena z jižní Kalifornie - debutující  nadějná písničkářka Jade Jackson.


Dolů

Je zima, tak se není co divit, že se sype a sype. U nás dole v Polabí to ale není sníh, ale záplava nových singlů, ípíček a celých desek zpoza velké louže. To jsem zvědavej, kdy se mi povede uvést do života drobné změny a vylepšení, které mám pro vás nachystané. Občas by nezaškodilo podívat se i trošku zpátky, spousta starší muziky by si to vyloženě zasloužila, ale dvouhodinový formát Honkytonk Jukeboxu bohužel není nafukovací. Tak snad příště...

Jacob Bryant – jeden z těch mladejch vlčáků, kteří mají před sebou slibnou budoucnost. Takovejhle funus bych docela bral...

Z čehož vyplývá, že první hodina dnešního, už pětadvacátého Jukeboxu bude opět rychlou procházkou po aktuálních novinkách z americké country či, chcete-li, country-rockové nebo jižanské scény. Kromě asi nejtvrdší dnešní southern-rockové kapely Black Stone Cherry to budou vesměs jména, která vám nejspíš nic neřeknou, a to je dobře. Honkytonk Jukebox by měl být především o objevování nové a zajímavé muziky, ne o omílání sebelepších, ale přeci jenom léty ohraných hitů. Což platí i o vysílání celého našeho internetového Rádia Dixie. Z playlistu téhle rozehřívací úvodní hodiny (najdete ho na konci tohoto článku jako obvykle) bych vypíchl kupříkladu novou desku kapely Ben Miller Band, která v roce 2013 zastínila na pardubickém koncertu i hlavní hvězdy, slavné ZZ Top

Ben Miller Band obměnili sestavu a na nové album Choke Cherry Tree se příště asi podíváme víc zblízka

A přece jenom jedna změna v pozadí našich audiospeciálů tady je. Možná jste zaregistrovali, že jsme trošku překopali formát Dališova jižansko-rockového pořadu Hurá na Jih. Podstatně víc prostoru teď dostává současná americká southern-rocková muzika. Zárukou kvality budiž jméno našeho hudebního dramaturga Petra Jiráska, který má její výběr pod palcem. Kromě aktuálních novinek a zajímavých nových jmen se malým profilem věnuje i kapelám a interpretům, která znáte z běžného vysílání Rádia Dixie a o kterých byste si zasloužili vědět trochu víc. A jelikož komentování tohoto amerického okénka padlo nakonec na mě, moc pěkně si takhle rozšiřuju hudební obzory i já. Schválně, říká vám něco jméno temného jižanského rockera a buřiče Eliase T Hotha? Ne? Tak si pusťte tenhle klip a pak i třeba celý únorový Hurá na Jih.

Poslouchejte: Z jukeboxu do playlistu 19 – Rozsviťte světla, začíná show

Trojice desek, na které se v druhé části dnešního Honkytonk Jukeboxu podíváme podrobněji, je takovým výletem na západ od Mississippi. I mimo Nashville totiž vzniká výborná muzika. Bez podpory velkých firem, často undergroundovým způsobem, na koleně, ale o to lepší. Důkazem toho je nová deska Solid Ground honkytonkového trubadúra Wade Bowena (Texas), vintage country album Iron Mine s rockabilly šmrncem v podání dvojice Ugly Valley Boys (Utah) i punkovou legendou Mikem Nessem produkovaný debut Gilded mladičké písničkářky Jade Jackson (Kalifornie). Tak nastražte uši a objevujte!

Poslouchejte: Honkytonk Jukebox 25 – Tam poblíž hranice

Wade Bowen – Rekviem za honkytonk?

Country muzika, která se hraje v Texasu, je trochu jiná než ta z Nashvillu. Je divočejší, upřimnější, s větším tahem na branku a v neposlední řadě se na ní pořád ještě dá tancovat. Netočí se kolem ní takové peníze jako na Východě, ale o to větší uměleckou svobodu mají kapely a interpreti, kteří svojí práce dělají poctivě a naplno. Tam dole u mexické hranice pořád ještě platí víc chlapský stisk ruky než mnohostránkové smlouvy připravené bandou okravatovaných právníků, kteří místo not vidí jen statistiky prodejů, výroční zprávy a výpisy z bankovních účtů. 

Trpkou zkušenost se světem nashvillské Music Row udělal před časem i jeden z honkytonkových trubadúrů Wade Bowen. Po téměř patnáctileté úspěšné kariéře na pódiích klubů, koncertních sálů i velkých hal v rodném Texasu či Oklahomě podepsal smlouvu s velkým labelem a všechno vypadalo víc než růžově. Pak z ničeho nic přišla jakási „restrukturalizace“ a pro koncern Sony najednou byl míň než vzduch. Čtyřicítka na krku a z těžce vydřeného snu o celoamerickém úspěchu zbyl jen prach a popel. V takové chvíli člověk pozná, na jakých základech má vlastně svůj život postavený.

A o tomhle přesně je Bowenova nová deska, příznačně pojmenovaná Solid Groud. Mapa Texasu na jejím obalu taky není náhodou. Muzika, kterou na ní najdete, je tvrdě profesionální a veskrze současná, žádné padesátkové honkytonkové retro, je cítit rockem v tom pozitivním slova smyslu – žádné proti srsti jdoucí fúze s rapem či metalem se zaplaťpámbů nekonají.  A protože jsme v Texasu, velice příjemným osvěžením jsou připomínky země dole za řekou Rio Grande, ať po hudební stránce či v textech písní (dušičkový příběh Day Of The Dead nebo Acuňa - vzpomínka na prázdninové víkendy v mexickém městečku hned za čárou). Nálady a tempa jednotlivých tracků se nenásilně střídají, pomalejší baladické kousky v pravou chvíli přeruší odpichové rockující songy ideální do playlistu našeho Rádia Dixie (zkuste třeba Fell In Love On Whiskey). Tohle album bych doporučil jako skvělého průvodce na dlouhou štreku za volantem a stejně dobře bude fungovat v malém baru s ještě menším parketem. Co zkusit vyzvat svoji dámu k tanci, kovboji?

Wade Bowen – Solid Groud
9.2.2018
Bowen Sounds
http://www.wadebowen.com/

Ugly Valley Boys – Vintage country ze solných plání

Kdybyste se někdy dostali do Salt Lake City a potřebovali ostříhat, oholit nebo dokoupit zásoby pomády na vlasy, dost pravděpodobně skončíte ve stylovém barber shopu Braxtona Brandenburga. Někde v rohu bude stát opřený onálepkovaný kontrabas a určitě tam seženete nové cédéčko kapely Ugly Valley Boys, jejíž polovinu tvoří usměvavý chlapík, který se právě s břitvou v ruce nebezpečně blíží k vašemu obličeji. Tu druhá, větší polovina kapely má jméno Ryan Eastlin a na pódiu obstarává kromě kytary a nohama šlapané soustavy bicích především nezaměnitelný hrdelní zpěv, který písním hochů ze zlého údolí (naprostá většina pochází z Ryanovy autorské dílny) dodává ten správný „bubácký“ feeling.

I pro Ryana je muzika „jenom“ koníček, stejně jako jeho parťák provozuje malou, ale zajímavou živnost – vyrábí a opravuje vintage neonové reklamy a historické hrací skříně. Hotrodové auťáky, staré harleye, orezlé pickupy, old school hadry, kérky a holky s našpulenými červenými pusami k tomu všemu tak nějak automaticky patří. Tihle týpci žijí svoje vlastní čtyřicátá či padesátá léta a evidentně jsou spokojení. Od jejich úspěšné debutové desky Double Down už uplynulo sedm let vyplněných především prací ve svých firmičkách, občasným hraním pro podobně postižené jedince v malých i větších klubech a festivalech a naštěstí zbyl i čas pro psaní a nahrávání nových písní.

Na vlastním nákladem vydaném letošním albu Iron Mine doplňují jejich zvuk hosté obsluhující elektrické kytary a pedálovou steelku a to hodnotím jednoznačně pozitivně. Muzika dvojice kámošů z mormonského Utahu tak získala tu správnou dávku barevnosti a pestrosti, zároveň však sóla nepřebíjejí to hlavní, o co tu jde. O příběhy. Obyčejné obrázky ze života v kraji vysokých hor, vyprahlých solných plání, rychle tasených revolverů a tvrdě pracujících obyčejných lidí. Ideální muzika pro toho, kdo už je tím obvyklým rockabilly kolovrátkem trochu unaven a hledá v podobném duchu něco stejně autentického, srozumitelného a zároveň zábavného. Tak pánové, ať vám ty krámky šlapou a ať máte kromě nich pořád čas na muziku!

A takhle my tady v Utahu žijeme...

Ugly Valley Boys – Iron Mine
Leden 2018
Ugly Valley Boys
http://www.uglyvalleyboys.com/

Jade Jackson – Feleena ze Santa Margarita

Bylo nebylo, v malém městečku Santa Margarita v jižní Kalifornii žila jedna malá holčička. Její rodiče byli trochu zvláštní. Doma nebyl ani počítač, ani televize (dokonce ani klimatizace), ale zato spousta lásky, knížek a tátova veliká sbírka desek a tak Jade vyrůstala s písněmi Johnny Cashe, Hanka Wiliamse a za dunění sedmdesátkového rocku a blues. Není divu, že od útlého věku psala básničky a hrála na kytaru, ke které si odskakovala i v pauzách mezi prací v rodinné restauraci nebo o přestávkách ve škole. Ve třinácti byla sama poprvé na koncertě. Punková show, kterou předvedli Mike Ness a jeho kapela Social Distortion, jí už tehdy udělala naprosto jasno. Tohle přesně chci. Stát na pódiu, hrát a zpívat svoje vlastní písně. Přesně takhle. 

Uběhlo pár let, songů v šuplíku i zkušeností s hraním po kavárnách a malých sálcích přibývalo a pak zasáhla náhoda. Na jednom z vystoupení se objevila kámoška její mámy ze střední školy. „To děvče musíš slyšet!“, nekompromisně oznámila doma svému manželovi, který byl shodou okolností uznávaným muzikantem, zpěvákem a producentem. A stalo se. Punková legenda Mike Ness (ano, svět je někdy fakt maličký) manželce poděkoval a mladičkou dívku s vizáží Feleeny z El Pasa a s talentem, který jen čekal na svou šanci, vzal pod svá křídla. Doplnil její hudební vzdělání kupříkladu o nahrávky Lucindy Williams, spolu s Jade vybral kolekci jejích písní na debutovou desku, našel k nim ty správné muzikanty a celé album Gilded produkoval a vydal na svém labelu. A výsledek?

Odborná kritika i řadoví posluchači se shodují. Americká písničkářská scéna zažila jeden z nejvýraznějších debutů za posledních několik let. Nápadité črty ze života dívky na americkém maloměstě, nevyhýbající se jeho slunným ani temnějším stranám, v kombinaci s úspornou, ale přesto údernou muzikou kombinující punk-rockovou naléhavost s tím nejlepším z dlouhé tradice amerického písničkářství, to vše tvoří vynikající směs, která má potenciál dobýt i ta nejvyšší místa v žebříčcích, aniž by celý projekt sebemíň zaváněl vykalkulovanou komercí. To totiž Mike Ness ani Jade Jackson nemají zapotřebí a oba to dobře vědí. Držím palce a vůbec se nedivím, že po úspěšné šňůře se Social Distortion si Jade vybral jako předskokana Shooter Jennings.

Jade Jackson – Gilded
19.5.2017
Anti-Records
http://jadejackson.com/

Playlist Z jukeboxu do playlistu 19 – Rozsviťte světla, začíná show
Brandon Jenkins – Turn On The Lights
Ugly Valley Boys – Night
Jacob Bryant – Pour Whiskey On My Grave 
Caitlyn Canty – Take Me For A Ride
Daniel Lee – Southern Mother Fucker
Ben Miller Band – Redwing Blackbird
Black Stone Cherry – Burnin´
Tyler Childers – Nose On The Grindstone
Dead Bronco – Devil´s Road
Jason Link – Evolution
South City Revival – It´s Allright
Elias T Hoth – Burnin´ Mississippi

Playlist Honkytonk Jukebox 25 - Tam poblíž hranice
Wade Bowen – Couldn´t Make You love Me
Wade Bowen – Day Of The Dead
Wade Bowen – Acuna
Wade Bowen – Fell In Love On Whiskey
Ugly Valley Boys – Honey
Ugly Valley Boys – Sideshow
Ugly Valley Boys – Hellmaker
Ugly Valley Boys – Mountain Man
Jade Jackson – Troubled End
Jade Jackson – Bridges
Jade Jackson – Motorcycle
Jade Jackson – Good Time Gone

Martin Pešek

Martin Pešek

Konzervativní Kozoroh na trnité cestě ke splnění svého amerického snu. Tenhle svět potřebuje opravdu trochu víc buranů.

All articles of the author

Honkytonk Jukebox 24: Country v duši a v krvi trocha koksu

Honkytonk Jukebox 24: Country v duši a v krvi trocha koksu

Martin Pešek , Appalačský písničkář s prsty od uhlí Tyler Childers, farmářská dcerka Margo Price hledající jinou Ameriku a současným Nashvillem pohrdající honkytonkový hrdina Dale Watson.

Hurá na Jih 37: Hořící Mississippi a keltsko-hanácké blues

Hurá na Jih 37: Hořící Mississippi a keltsko-hanácké blues

Dalibor Mierva , Profil temného jižanského rebela Eliase T Hotha a rozhovor s kapelou King Bee, objevem roku 2017 na české southern-rockové scéně.

Noční můra 33: Třetí století páry

Noční můra 33: Třetí století páry

Mr. Beman , Steampunková diskotéka a v ní Abney Park, vzdušní piráti v parní vzducholodi, bojovníci proti digitálnímu světu The Cog Is Dead a kámoši Jacka Rozparovače Ghostfire.