Dnešní Moonshine Jam je sice v něčem stejnej jako obvykle, ale pár detailama trochu vybočuje z řady. Zaprvé je to datem vydání. A tady se musím omluvit všem southern-rockovejm fandům. Na další díl svého oblíbeného audiospeciálu Hurá na Jih budete v srpnu čekat marně. Dališ vás všechny pozdravuje, leč bohužel je pracovně tak zasekanej, že to prostě tenhle měsíc nedá. Soráč, příště si to zcela jistě vynahradíte a pokud máte absťák po echtovní americký rockový muzice s jižanskou příchutí, koukněte do našeho podcastovýho archívu, některý starší díly Dališova Hurá na Jih jste určitě ještě neslyšeli. Anebo zkuste Dixie Night Ride Petra Jiráska či Southern Legends, které pro vás připravuje Erik Kriššák.
Druhej rozdíl oproti běžnejm Moonshine Jamům a vlastně i všem našim audiospeciálům, bude ve zvuku. Možná. Dneska poprvé nahráváme v našem novým sídle, studiu, kanceláři a eshopu v jednom, jsme tady doslova jen pár dnů a ještě to nemáme úplně dovychytaný, ideálně zatlumený atd.atd., takže to po zvukový stránce možná nebude tak úplně ideální. Makáme na tom, nestřílejte na pianistu, dělá, co může. Díky!
Stará písnička Rokyho Ericksona Don´t Shake Me, Lucifer dala název tomuhle dílu Moonshine Jamu, ovšem v audioverzi si ji dáme v bluegrassové podobě v podání Simona Floryho. Taky dost dobrý...
No a třetí rozdíl bude dneska v tom, že se mi do playlistu nedostaly žádný hvězdy a velký jména. Dneska to bude vesměs o lidech a kapelách, o kterejch jste nejspíš v životě neslyšeli, jsou to povětšinou mlaďáci pod třicet a svoje místo v hudebním světě a byznysu si teprve hledají. A někteří z nich setsakra úspěšně. Tak nastražte uši a pojďme společně objevovat novou muziku a nový talenty. Nakonec od toho jsme tady.
První video, který na vás mám nachystaný, je zajímavá sonda do zákulísí pravýho rodea, jaký zažijete jedině v Texasu. Case Hardin vo tom ví svoje, vyrůstal na farmě, jezdil samozřejmě taky rodeo a dneska stojí na pódiu s kapelou za zádama a dělá show. Ale na koni určitě jezdit nezapomněl...
Black Mountain Whiskey Rebellion jsou sice Kanaďani, ale domácí moonshinovicí jsou nasáklí víc než lecjakej vidlák z nějaký prdele v Alabamě. Je to moderní, má to koule a pořád je z toho cejtit ta apalačská tradice. Není divu, že maj na koncertech narváno.
Když holka z Arizony zkříží zápaďáckou country & western s psychadelickým rockem, může se z toho vyklubat něco, jako je muzika, kterou dělá Kassi Valazza. Kaktusy jsou prej letos obzvlášť výživný…
Triček s hudebními motivy najdete v našem vidláckém eshopu Dixie Gear.cz docela dost (třeba TADY) a kromě rockerů si určitě vyberou i fandové poctivý country muziky. A některá z nich najdete do konce srpna v akční 50% slevě. No, nekupte to…
Tak a konečně nějakej pořádnej bigboš. Marcus King je můj velikej miláček. Další zázračný dítě s elektrickou kytarou (hraje už od osmi let a od 11 stojí na pódiu). Jeho minulá deska El Dorado (2020, produkce slovutný Dan Auerbach) byla nominovaná na Grammy, tak doufám, že letošní novinka Young Blood ten gramofónek dostane. Tutově se k ní vrátíme v nejbližším Honkytonk Jukeboxu.
Texasan Creed Fisher je jeden z mála opravdu autentickejch outlaws v současný country muzice. Všechny a všechno má u prdele a sype ze sebe jednu desku za druhou. Z tý nejaktuálnější Rebel In The South si dáme kousek o tom, jak se se životem pere mladá holka, když má za taťku psance.
Buranskej outlaw přístup k životu i k hudební kariéře má i Sunny Sweeney. Pět let o sobě nedala prakticky vědět, až teď. Její nový album Married Alone určitě nepřehlídneme.
Trochu utajeným talentem je písničkář Arlo McKinley. Své věrné publikum ovšem má a renomovaní hudební kritici jeho jméno nejčastěji zmiňují spolu s jeho velkými vzory jako Townes Van Zandt nebo John Prine. A právě u Prineova labelu Oh Boy Records vychází jeho nová deska This Mess We´re In. Je to sice místama trochu depka, ale úžasná. Do Honkytonk Jukeboxu už ji mám připravenou.
A nakonec nejžhavější jméno v současné country. Jak té nezávislé, tak i té komerční. Zach Bryan. Nevím, jestli vám ho stihnu dřív podrobnějc představit já nebo kolega Evžen Müller, ale příběh kluka od námořnictva, který natáčel svoje písničky jen tak s kytarou na mobil a rval je na sociální sítě tak dlouho, až z toho byl celoamerickej virál a miliony a miliony přehrání, no to přece stojí za vyprávění. Tak si dáme něco na ochutnání a zbytek někdy příště.
A je to. Akorát fakt nevím, jak se mi mohlo zase v jednom pořadu sejít tolik Texasanů a Texasanek najednou. Záměr to rozhodně nebyl. Že by nějaký znamení? Mějte se fajn a u příštího Moonshine Jamu nebo Honkytonk Jukeboxu na slyšenou!
Playlist:
Cannon Brand – Come and Take It
Case Hardin – Honkytonk Highway
Black Mountain Whiskey Rebellion – Easy Rider
Ryan Necci and The Buffalo Gospel – Battle Cry
Simon Flory – Don´t Shake Me, Lucifer
Kassi Valazza – Little Dove
Marcus King – Hard Working Man
Creed Fisher – Daughter Of An Outlaw
Sunny Sweeney – Easy As Hello
Arlo McKinley – City Lights
Zach Bryan – Quittin´ Time
Low Gap – Bench Seat
Martin Pešek
Konzervativní Kozoroh na trnité cestě ke splnění svého amerického snu. Tenhle svět potřebuje opravdu trochu víc buranů.
