Marvin Heemeyer a jeho velkolepá pomsta: Postavil obrněné monstrum a srovnal se zemí půl města

Dnes nás nečeká příběh z druhé světové války, ale z poměrně nedaleké minulosti. Podíváme se na případ Marvina Heemeyera, obyčejného muže ze státu Colorado, kterému úřady provedly cosi nepěkného, co ho velmi rozlítilo. Heemeyer se rozhodl provést epickou pomstu, demoliční nájezd, jaký nemá v historii obdoby. Sestrojil monstrum, uzavřel se do něj bez možnosti z něj kdy vylézt a vyrazil na jízdu zkázy.

Tak trošku pruďas...

Dvaapadesátiletý Marvin Heemeyer byl v roce 2003 majitel opravny tlumičů v Granby v Coloradu. Podle sousedů celkem milý a zábavný chlapík.

Marv Heemeyer. Docela sympaťák, co?

Občas trochu pruďas s řekněme temperamentnější povahou. Byl například zastáncem legalizace hazardu, sepsal kvůli tomu několik veřejných prohlášení. Když se ho na jeho postoje ptal reportér místních novin, které zastávaly opačný názor, rozhovor se málem zvrhl v bitku. Podobně dopadl spor s jedním zákazníkem, který požadoval vrátit peníze za špatně provedenou opravu tlumiče.

Takže Heemeyer byl sice vcelku milý muž, ale když mu bouchly saze, bylo to s ním pak těžké. Žádná žena, žádné děti, jen práce ve své opravně Mountain View Muffler , tak vypadal Heemeyerův život. Sám žil ve městě Grand Lake 20 kilometrů od Granby. Byznys nešel moc dobře, Heemeyer měl původně několik obchodů v okolí Grand Lake, ale nakonec mu zůstal jediný v Granby.

Spory s městem o pozemky

Už v roce 1992 Heemeyer koupil dvouakrový pozemek právě u tohoto zbývajícího obchodu. O koupi tohoto pozemku se snažila také vlivná rodina Docheffových, aby na něm postavila cementárnu. Cody Docheff se prokazatelně (je to úředně zaznamenáno) dohodl s Heemeyerem, že mu pozemek odprodá za čtvrt milionu dolarů (Heemeyer přitom koupil pozemek jen za 45 tisíc dolarů). Jenže když v roce 2001 přišlo na věc, Heemeyer požadoval stále více peněz.

Hlavní třída coloradského městečka Granby. Bez auta jste tady evidentně v loji…

Dohoda se rozplynula, jenže do věci se vložili úředníci a politici z radnice a rozhodli, že Docheff může na pozemku cementárnu postavit. Heemeyer přišel o pozemek, nedostal své peníze a navíc kvůli cementárně měl sám velmi komplikovaný přístup do svého obchodu. Heemeyer protestoval, psal stížnosti, ale neuspěl. O stížnosti rozhodovali v roce 2003 ti samí úředníci, kteří předtím rozhodli o stavbě cementárny.

Zrození killdozera

Heemeyer byl frustrován. A už víme, jak to s ním bylo, když byl v takovém stavu. Byl rozhodnut, že se pomstí všem, kteří mu podle jeho názoru zničili život. Měl koupený několik let buldozer Komatsu D355A, se kterým plánoval postavit novou cestu ke svému obchodu (to mu mimochodem také zatrhli úředníci). Právě tento stroj se měl stát nástrojem ultimativní pomsty a spektakulárního útoku na celé město.

Buldozer Komatsu D355A v původní, neopancéřované podobě

Heemeyer se pustil do přestavby buldozeru v bojový stroj. Rok a půl na něj umisťoval ocelové pláty, v některých místech až půl metru široké. Do nich vyřezal několik střílen a ty osadil zbraněmi, mezi kterými byla odstřelovací puška Barrett M82, další pušku ráže 0,308, podle některých zdrojů také útočnou pušku a brokovnici. Měl také pistoli a revolver.

A tady už „vytuněný“ v akci

Střílny byly chráněny neprůstřelným sklem. Na vrcholu stroje byly umístěny dvě kamery v neprůstřelných krytech. Záběry z nich se zobrazovaly na dvou monitorech v kabině. Ta byla vybavená klimatizací a byla zcela neprůstřelná. Po uzavření poklopu zevnitř se z ní nebylo možné dostat. Řidič stroje v něm byl uvězněn. Vzniklo obří monstrum – „killdozer“, nástroj pomsty. Zajímavé je, že si nikdo ničeho nevšiml, přestože několik lidí vidělo, jak Heemeyer buduje svůj pancéřový gigant.

Očekávanou palbu strážců zákona byl tvůrce Killdozeru připraven opětovat

Všechno to dělám kvůli vám

Heemeyer nahrál několik hodin nahrávek na kazety, kde objasňoval, k čemu a proč se chystá. „Všechno to dělám kvůli vám, můžete si za to sami. Obětuji svůj život, který jste mi zkazili, svou mizernou budoucnost, kterou jste mi připravili. Pak vám dojde, že to, co jste mi udělali, bylo špatné!“ Pokud chcete slyšet celé Heemeyerovo poselství, můžete si jeho nahrávky poslechnout ZDE

Rampage začíná

V pátek 4. června roku 2004 vyšplhal Heemeyer do kabiny, zavřel za sebou zevnitř poklop, nastartoval motor, rozjel se, prorazil zeď svého obchodu a vyjel na hlavní cestu. Mohl vyjet bočními vraty, ale věděl, že žádné dveře už nebude potřebovat. Vyrazil na svou ničivou křižáckou výpravu, aby se pomstil celému městu. Byly tři hodiny po polední a čmoudící monstrum se řvoucím motorem vyrazilo na cestu po městečku Granby.

Tuhle věc byste cestou do Lídlu potkat fakt nechtěli

Dvouhodinová devastace města

První prorazil a zdemoloval betonárku Mountain Park Concrete Plant. Na policejní stanici v Granby začali volat vyděšení obyvatelé, že městem se valí jakýsi podivný stroj, cosi mezi tankem, buldozerem a popelářským vozem, a naráží do budov. Další sled událostí se v jednotlivých zdrojích liší, takže není jasné, co přesně se kdy stalo.

Policejní stanice po návštěvě Marvova Killdozeru

Každopádně Heemeyer začal narážet a devastovat další domy v okolí a také automobily. Zcela zničil policejní SUV a jeden kamion. Prorazil a zeď domu, ve kterém žila vdova po místním soudci, zdevastoval budovu redakce místního plátku i televizní stanice, poškodil budovu radnice, knihovny, i policejní stanice. Jeho devastace města trvala přes dvě hodiny.

Pak bylo potřeba zajet do banky

Policie v koncích

Prakticky od počátku jeho řádění byla přítomna na místě policie. Jenže co mohli muži zákona dělat? Zástupce sheriffa Glen Trainor dokázal vylézt na střechu killdozeru, ale zjistil, že se nemůže dostat dovnitř. Podle svých slov vypálil 37 střel ze své pistole na střešní plát stroje, aniž by ho jakkoliv poškodil. To byl důsledek Heemeyerova rozhodnutí hermeticky se uzavřít v kabině. Sice nemohl ven, ale nikdo nemohl ani k němu.

Jeden policista hodil granát do výfuku killdozeru, opět bez jakéhokoliv efektu. Výbušniny byly použity opakovaně, ale k ničemu to nevedlo. Policie alespoň dokázala varovat obyvatele města, aby opustili své domovy, pokud spatří killdozer někde poblíž.

Trucky lítaly jak rozházené hračky

Nasadit letectvo a národní gardu?

Nad městem kroužila helikoptéra a filmovala jízdu killdozeru. Zvažovalo se nasazení Národní gardy a vrtulníků Apache, které byly vybaveny protitankovými střelami. Těm by ani pláty killdozeru neodolaly. Takovému řešení ale odporoval guvernér Owens, který se obával, že se z města stane válečná zóna a rakety si vyžádají oběti mezi civilisty. Zájem byl, aby věc zůstala pokud možno místním problémem. Po killdozeru mezitím stříleli policisté ze všech svých zbraní, ale také Heemeyer uvnitř stroje pálil po policistech ze svých zbraní. Šílené divadlo pokračovalo dál.

Tuhle příšeru by zastavila jen protitanková střela

Souboj titánů

Že by inspirace?

Do boje s killdozerem se pustil sám Cody Docheff, ano onen Cody Docheff, který stál na začátku celého sporu o pozemky. Sehnal někde těžký kolový skrejpr a rozhodl se killdozerovi postavit. Došlo tak k unikátnímu střetnutí dvou titánů, mohutných stavebních strojů. Jenže killdozer neměl s Docheffovým skrejprem nejmenší problém a odtlačil ho jednoduše z cesty.

Rovnou pak napadl další budovu, kterou byl Gamble´s Hardware Store. Jenže při průjezdu zdí budovy náhle ztratil killdozer výkon. Z jeho motoru se kouřilo a unikaly z něj tekutiny. Monstru došel dech a zastavilo se, obklíčeno jednotkou SWAT.

Ocelovou rakev otevírali devět hodin

Ti se přiblížili blíže, když se zevnitř killdozeru ozval výstřel. Heemeyer se zastřelil svou pistolí (někdy je uváděna brokovnice). To ovšem policisté zjistili až za několik dlouhých hodin. Do killdozeru se nedokázali dostat. Zkusili odpálit pancíř výbušninou, ale ani to k ničemu nevedlo, a tak se museli pět hodin prořezávat dovnitř acetylenovým hořákem. Mrtvé tělo Marvina Heemeyera bylo z killdozeru vytaženo až dvě hodiny po půlnoci.

Dostat se dovnitř Killdozeru trvalo celkem devět hodin

Nezabil nikoho

Tohle triko dělá firma Peklo-Toys. Z Ukrajiny. Hustý…

Heemeyer dokázal zničit nebo poškodit třináct budov ve městě a způsobil škodu za 7 milionů dolarů. Jeho pomstě padlo za oběť také mnoho vozidel. Co je ale nejdůležitější, Heemeyer nikoho nezabil ani nezranil. To je zcela zásadní argument pro jeho obdivovatele, kteří tvrdí, že Heemeyer chtěl od začátku pouze demolovat domy a nikoliv zabíjet. To potvrdilo i několik svědků.

Opačný názor mají úřady i policisté, podle kterých Heemeyer devastoval budovy, které byly v tu chvíli ještě obývány lidmi, a bylo jen zásluhou štěstí, že nikoho nezabil. V knihovně v době, kdy do ní vjel killdozer, byla třída dětí. Heemeyer ze svých zbraní také opakovaně pálil po policistech a také po propan butanových bombách na místní benzínce, jejichž exploze si mohla vyžádat oběti na životech.

Ty Amíci to stavějí nějaký fórový

Město Granby bylo v šoku. Jak se to mohlo stát? Co se mělo udělat jinak? Bylo jasné, že Heemeyer svůj útok pečlivě naplánoval. Věděl, které domy chce zničit. Zřejmě nebylo jeho cílem zabít co nejvíce lidí, jak vidíme při současných útocích dodávkami na lidi, jsou mnohem jednodušší metody, jak s pomocí vozidel zabíjet civilisty. Heemeyer chtěl město ponížit, chtěl ho spektakulárně zničit a byl od počátku rozhodnut, že sám zahyne na konci této divoké jízdy.

Obrněný bulldozer na své poslední cestě

Padouch nebo hrdina?

Film Killdozer vznikl už v roce 1973

Heemeyerův čin je oslavován dodnes jako vzpoura obyčejného muže proti systému, proti zkorumpovaným politikům a idiotským byrokratům. Nebyla to impulzivní pomsta, byl to pečlivě připravený plán, který Heemeyer realizoval roky. Z policistů udělal hlupáky, pobořil domy svých nepřátel, a přitom nikomu nezkřivil ani vlásek.

Přesto se na jeho čin dá dívat i jinak, jak dokládají slova editora Patrika Browera, který byl v redakci místních novin ve chvíli, kdy zeď prorazil killdozer. „Vím, že lidé Heemeyera uctívali a chválili za to, co udělal, aniž by znali přesně, co se stalo nebo si zjistili fakta - (Heemeyer) byl napodobován při mnoha různých dalších útocích a odvetách, ke kterým došlo v Americe od té doby. Kolik lidí prohrálo své spory s úřady? Každou chvíli někdo. To ale není omluva, aby někdo zboural půlku města a střílel po lidech.“

Jestli je tedy Heemeyer hrdina nebo padouch, to už nechám na posouzení jiným. Každopádně ze světa odešel tak, jak si sám naplánoval a byl současně jedinou obětí celé své výpravy. Jestli to bylo úmyslně nebo spíše náhodou, už se nedozvíme.

Na autentický záznam z události se můžete podívat zde: