Gun-trucky na Ukrajině: Improvizace separatistů a dobrovolníků

Na východě Ukrajiny panuje nejisté příměří, ale k zažehnutí další vlny násilí by zajisté stačilo málo. Konflikt mezi pro-ruskými separatisty a silami loajálními ke Kyjevu nezahrnoval pouze nasazení klasických armádních zbraní, ale i vznik a použití četných improvizací, jež se leckdy podobají tomu, co známe z konfliktů ve třetím světě. Zásadní rozdíl však spočívá v tom, že na Středním Východě nebo v Africe nejčastěji vídáme vyzbrojené japonské automobily, zatímco na Ukrajině (jak lze asi očekávat) převažují typy ruské výroby.

Pro-ruští separatisté nevyzbrojovali jen terénní a nákladní vozy, jak dokládá i tento automobil GAZ-31029 Volga nesoucí 30mm granátomet AGS-17.

„Šušpancery“ na bázi ruských automobilů

Na jedné straně pro-ruské milice, „opolčenci“, separatisté či teroristé (podle politického vkusu každého soudruha, jak by asi pravil klasik), na straně druhé ukrajinská armáda, Národní garda a tzv. dobrovolnické prapory a pluky (často sestavené z aktivistů extrémní pravice). Takové je zjednodušené rozložení sil v konfliktu na východní Ukrajině, kde nyní panuje křehké a často i porušované příměří. Obě strany každopádně disponují rozsáhlým arzenálem vozidel, který ale nezahrnuje zdaleka jen standardní armádní vzory techniky, ale rovněž improvizovaně obrněná a vyzbrojená civilní vozidla, tj. v podstatě „gun-trucky“. 

Kolona různých typů obrněných vozidel pro-ruského praporu Vostok

V dnešním ruském slangu se pro tyto výtvory objevilo slovo „šušpancer“, kde „šuš“ znamená cosi jako „spěšný“ a význam druhého je asi zřejmý. Podobně jako v případě arabských povstalců se nejčastěji jedná o různé terénní, užitkové a nákladní vozy, na nichž je provizorně instalováno pancéřování (a)nebo výzbroj, ale značný rozdíl spočívá v typovém spektru těchto automobilů. Na Středním Východě a v Africe totiž jednoznačně dominují japonské vozy (nejčastěji značky Toyota), kdežto na Ukrajině jsou „šušpancery“ konstruovány vesměs na bázi automobilů sovětského, resp. ruského původu. 

V čele kolony ukrajinského dobrovolnického praporu (dnes pluku) Azov jede improvizovaný obrněnec, postavený na základě sklápěče značky KAMAZ.

Do seznamu nejčastěji používaných typů tak patří UAZ-469, UAZ-452, GAZ-66, Ural-4320 nebo nákladní auta značky KAMAZ. Přece jen se však někdy objevují rovněž vozidla japonských a západních značek, např. Nissan či Dodge. U ukrajinské armády a Národní gardy se provizorní pancéřové ochrany dočkaly i vojenské automobily HMMWV, které se tudíž nápadně podobají těm, které si upravili američtí vojáci během bojů v Iráku.

Ukrajinská armáda a polovojenská Národní garda vybavily provizorním pancířem i populární americké víceúčelové vojenské automobily HMMWV.

Nejčastější zbraně a nejtvořivější jednotky

Podobně jako vozidla ve třetím světě nesou „šušpancery“ obvykle ocelové desky, které chrání chladiče, řidičské budky a korby pro dopravu vojáků. Kromě běžných ocelových plátů se však poměrně často objevuje i stavební tyčovina a různé mřížové či plotové ochrany proti účinkům kumulativních hlavic pancéřovek řady RPG. Občas se vyskytují i pokročilejší obrněnce, jež si z původního automobilu ponechávají jen podvozek a motor a mají naprosto novou, kompletně pancéřovanou karosérii. 

Jeden z provizorně obrněných automobilů KAMAZ pro-kyjevského praporu Azov

Kromě zvýšení odolnosti se samozřejmě hledí na palebnou sílu, takže se na těchto improvizacích objevují lafety pro kulomety ráže 7,62, 12,7 a 14,5 mm, případně i dvojkanony ráže 23 mm a automatické granátomety ráže 30 mm, vzácně také těžší zbraně, mj. bezzákluzová děla SPG-9M ráže 73 mm či protitankové řízené rakety. Snad největší kuriozity reprezentuje několik „hybridů“, jejichž základem je podvozek a korba nákladních automobilů, na kterých jsou umístěny nástavby vzniklé z koreb a věží obrněných pásových vozidel (včetně zbraní). 

Improvizovaný obrněnec ukrajinského dobrovolnického praporu Kyjevská Rus

Určitě nejvíce „šušpancerů“ se na straně pro-ruských separatistů objevilo ve službách praporu Vostok, tvořeného vesměs dobrovolníky z Ruské federace, a v pořadí druhý je prapor Prizrak. Celkově větší tvořivost ovšem prokázaly jednotky loajální ke Kyjevu, a to především dobrovolnické prapory Donbas, Ajdar, Kyjevská Rus, Síč a zdaleka nejvíc pluk (dříve prapor) Azov. V tom mimochodem slouží velký počet cizinců (vesměs z řad evropské krajní pravice), což z něj dělá určitý ekvivalent pro-ruského praporu Vostok. V každém případě má pluk Azov už i vlastní pásový obrněnec. Ale o tom zase někdy jindy.

Při pohledu na toto obrněné vozidlo asi není jednoduché poznat, že jeho základem je oblíbený terénní automobil UAZ-469. Celá karoserie byla pokryta pancéřovými plechy a na horní části bylo vytvořeno vyvýšené „střeliště“ s lafetou pro kulomet.

Základ těchto vozidel ukrajinské Pohraniční stráže tvoří automobily UAZ-452, které tu známe hlavně jako vojenské sanitky. Nikolajevský opravárenský závod motorových vozidel je opatřil provizorním pancéřováním a chráněnými střelišti.

Dobrovolnický prapor Kyjevská Rus použil podvozek a motor vozu Nissan Patrol jako základ obrněného automobilu Krokodil. Na ložné ploše je namontována poměrně sofistikovaná lafeta se slavným těžkým kulometem DŠK ráže 12,7 mm.

Dobrovolnický prapor (a později pluk) Azov zkonstruoval několik improvizovaných obrněnců na bázi nákladních automobilů značky KAMAZ. Základem tohoto vozidla byl zřejmě sklápěč, v jehož přídavném pancéřování jsou vytvořené i střílny.

Improvizace na Ukrajině nevyráběli jen separatisté a dobrovolníci, ale i pravidelná „kyjevská“ armáda. Dokládá to třeba tento nákladní automobil GAZ-66, jenž dostal pancéřování kabiny a nástavby pro pěšáky a také „osobní“ jméno Žmerinka.

Přestože jako základ improvizací na Ukrajině převažují „východní“ automobily, vyskytují se i jiné typy. Např. dobrovolnický prapor z města Šachťorsk si upravil vozidlo Dodge Dakota, na němž se nachází i pancéřované kulometné střeliště.

Na straně pro-ruských separatistů postavil zdaleka nejvíc improvizací prapor Vostok. Vesměs jde o pancéřované adaptace ex-sovětských nákladních automobilů, jako je tento Ural-4320, na kterém je instalován kulomet NSV ráže 12,7 mm.

Oblíbené vozidlo UAZ-469 se samozřejmě vyskytuje na obou stranách konfliktu. Tento kus je dílem separatistů, kteří jej vybavili pancéřováním chladiče a čelního skla a lafetou, na které se nachází těžký kulomet NSV kalibru 12,7 mm.

Separatistický prapor Vostok se neomezoval jen na vozidla ruské výroby. Upravil např. i tento sedlový tahač návěsů MAN F2000, na němž byl umístěn zbraňový systém ZU-23, tj. původně protiletadlový rychlopalný dvojkanon ráže 23 mm.

Jedna z největších kuriozit na straně separatistů využívá nákladní automobil značky KAMAZ, na jehož ložnou plochu byla umístěna korba a věž výsadkového obrněnce BMD-2, takže tento hybrid může používat jeho 30mm automatický kanon.

Prameny: ATM, Jane’s, LostArmour.info