Little Round Top podruhý a navopak

Proč se některý šílenosti musej vopakovat? Jeden starej lovec aligátorů z vokresu Houma řikával, že to je proto, že lidi jsou tak blbí, že si nic jinýho nezasloužej.

Na těhle voživlejch vobrázkách vod Snajpra Vince to máte skoro všecko. I s muzikou.

Nevim, co to do Yanků vjelo, že na nás vlítli s puškama a bodákama. Jsem už asi moc starej, protože to nechápu, ale možná že chtěli místo negrů tu naši bavlnu sklízet sami. Tak nějak si to aspoň vysvětluju. Jenže my sme tu naši bavlnu měli moc rádi na to, abysme jim ji dali bez boje. No a pak přišel Manasass a bylo to v háji.

Yankové. Vystrojený jak ze škatulky.

Proč vo tom vůbec melu? No už sem se dřívávejc zmiňoval vo tý přesdržce, co sme dostali pod Leem u Gettysburgu. Hodně našich kluků zvostalo ležet pod tim kopcem, co mu místňáci řikaj Little Round Top a já se najednou voctnul v týhle zatracený mele znova. Ďábel mě asi potrestal za to, že sem toho mýho negra málo řezal. Koupil sem ho vonehdá na trhu s votrokama v Charlestonu a dal sem za něj dvacet baků! Já starej vůl! Bob byl dědek starší než já, a protože sem moc měkkosrdcatej, prožral víc než vydělal. Měl sem si radši koupit mulu.

Naši kucí byli rádi, že maj vůbec boty. Stejně je určitě stáhli z nohy někomu, kdo už je nebude potřebovat.

Ale to sem se zas trochu ztratil. Víte, v hlavě se mi to vobčas rozutíká, že nemužu chytit konec. No tak sem se najednou nějak voctnul v takovym výstavnym městě - Stonetown se tušim menovalo. Čeho sem si všim nejprvnějc, byl moc krásnej Boot Hill. Jo, nejni nad to, když má město hezkej vlastní hřbitov. Ten by vůbec mělo mít každý město, nejni správný, aby mrtví chlapi zvostali ležet jen tak na zemi a žrala je různá havěť. Chlap v šedým patří do hlíny i s modlitbou a pastorem!

Mašírovat a střílet v tom zatracenym lese nebyla žádná sranda, plukas nám dával pěkně zabrat.

No a v tomle městě bylo spousta našich chlapů v šedym. Všim sem si ranařů z prvního Texasu, rajťáků vod Wade Hamptona, kluků z Georgie a tý bandy zabijáků vod Wheatovejch Louisianskejch Tygrů. Všichni byli dost natěšený na to, že to tentokrát Yankům pěkně natřou. Ty tam bylo vidět taky, ale zahlíd sem jenom pěchotu z Wisconsinu a nějakou dělostřeleckou baterii. Zase se mi to vrátilo. Vzpomněl sem si na to zatracený pole u Gettysburgu a měl sem co dělat, abych neměl vlhko mezi půlkama.

Yankové měli príma krytí za těma obrovskejma šutrákama…

Najednou začal rachotit buben a mezi šedejma kabátama se mihnul jeden, kterej měl nějak moc zlatejch knoflíků. Bylo mi jasný, že to musí bejt nějakej vysokej oficír a měl sem recht. V první chvíli sem si myslel, že sem zahlíd vostrej profil starýho dobrýho generála Beauregarda, ale tohle byl nějakej plukovník, a když začal řvát a rovnat všechny do pochodový kolony s tasenou šavlí v ruce, vypadal jak votevřená břitva. Když naši chlapi pochodovali kolem, zaslech jsem to proklatý méno Little Round Top. Bůh je mi svědkem, že sem se celej rozklepal, ale musel sem bejt u toho.

…a dokonce si přitáhli na ten kopec i kanón.

Plukovník, kterej vypadal tak, že bych se nedivil, kdyby mu na prsou rost místo chlupů vostnatej drát, srovnal naše do dvou lajn v takovým utěšeným žlíbku pod tím zatraceným kopcem, na kterym byla stejně jako vonehdá zakopaná federální infanterie. Naši proti ní postupovali v pevnym tvaru a každou chvilku zmizeli ve oblaku dejmu z vystřelený salvy. Federálové jim ale nezvostali nic dlužný, a tak ta smutná cesta do kopce byla za chvíli posetá padlejma v šedejch uniformách.

Ale i přes dělostřeleckou palbu patřil nakonec vršek kopce Konfederaci.

Parta smotaná z různejch jednotek, kterou ved seržant vod Tygrů, už toho měla asi dost a vopřela se do toho setsakra zvostra. Vlítli do vobraný lajny Yanků, kterou prorazili, a unionistickej kanonýr stačil akorát ještě jednou vodpálit kanón než ho seržant vod Tygrů poslal na druhej břeh. Tím se to zlomilo. Federálové, co nezdrhli, zvostali ležet všude na tom kopci, kterej byl konečně náš!

Poslední řežba na vokraji městečka. Hromady mrtvol všude, kam voko dohlídlo.

Tim to ale neskončilo, protože kam čert nemůže, nastrčí Yanka. Modrý kabáty, kerý z kopce utekli, zatáhli futro ve vobranym postavení přímo v tom výstavnym městě. Klasický postavení artilerie krytý pěchotou. Fujtajbl!!! Buďte rádi, že ste to neviděli. Než se našim povedlo dostat těm zatracenejm federálním kanonýrům na kůži, bylo všude šedý jak naseto a místního hrobníka trefil šlak, protože už se viděl, jak si za utržený prachy kupuje bordel v Atlantě.

Jak se do toho městečka dostala takováhle flaška, to ví jen pámbů. Ale kdo jinej by ji moh vobjevit, než ta zvěř vod Wheatsovejch Tygrů. Ale podělili se, to zasejc jo…

Jo a v ten vokamžik, kdy naši převálcovali artilérii, to vlastně celý skončilo. Zbytek modrokabátníků se ještě chvíli bránil, ale chlapi z Texasu s nima zatočili, jak vítr s kukuřičnym listim. Měl sem vám takovou radost, že sem ten večer s našima zapil snad každýho padlýho vojáka Jihu, na kterýho sme si vzpomněli. Dokonce jsem připil i Hanku Rustlerovi, kterej zvostal ležet na poli u Fredericksburgu, a to sem tomu parchantovi slíbil, že jestli se vrátí z války domů, tak ho zabiju sám!