Novinky z nahrávacích studií - polští Highway už mají hotovo a výročí své existence oslavili novým albem. Pumpa a Natchez ve studiích svá alba dokončují. Southern rock je inspirativní pro mnoho dalších kapel a interpretů. A právě o tom bude hlavní část dnešního Hurá na jih.
Dališova Drbárna
Než se dostanu k dnešnímu hlavnímu tématu, musím zmínit pár drbů o nových albech. Nejdříve zůstaneme doma. Ne, netěšte se. Dlouho slibovaná alba Last Rebel a Full House stále ještě nejsou na programu dne a teď to dokonce vypadá, že by dříve mohlo vyjít i druhé album Petr Bultas bandu. Já mám teď ale na mysli jinou kapelu, která na svém novém dílku usilovně maká, a dočkat bychom se jej mohli někdy z kraje příštího roku. Tou kapelou je Pumpa.
Pumpa
Díky Michalovi Němečkovi už mám k dispozici dvě písničky, které na novém albu určitě budou. Jedna zastupuje zhruba polovinu písniček z nového alba, které budou stylově bližší southern rocku a druhá zastupuje spíše ty rockové kousky. Bohužel ta naše „jižárna“ je zatím v podobě polotovaru, bude se ještě dolaďovat a vyšperkovávat a Michal nechtěl, aby v této podobě šla ven. V audio verzi pořadu si zahrajeme absolutní novinku Pumpy z budoucího alba a tady si dáme jedno z nejnovějších videí:
V dalších dvou případech a ukázkách vyrazíme do Evropy. O francouzské kapela Natchez naši pravidelní posluchači a čtenáři už znají kde co. Je to jedna z nejlepších evropských southern rockových kapel, mnohokrát u nás už hrála a v našem pořadu Hurá na jih jsem jí věnoval spoustu času a prostoru, včetně velkého rozhovoru. V letošním roce došlo k jedné nečekané personální obměně, když baskytaristu André Dufoura vystřídal na tomto postu Alain Gaillet.
Natchez v aktuální sestavě
Prakticky okamžitě po nástupu nového basáka s ním začali Natchez koncertoval a taky chystat nové album. Zatím nemám žádný nový vzoreček, který bych vám pustil, ale na FB se už objevil odkaz s malým reklamním šotem. Bohužel odkaz po týdnu přestal být funkční. A nebojte, bez písničky vás nenechám. V pořadu samotném si zahrajeme písničku Behind Your Door z roku 2012 z dvojalba Double Dose a tady je to video s novým basákem.
Zatímco v prvních dvou případech jsme si říkali o albech, které jsou ve stavu tvorby a příprav, teď vyrazíme do Polska za čerstvým miminkem, které už spatřil světlo světa. Jedna z mnoha výborných polských blues rockových kapel Highway, která má ve svém repertoáru bohatou sestavu southern rockových kousků, slavila v neděli 31. října svým koncertem 20 let existence. Ten nedělní termín byl pro mě dost limitující, protože bych se dost špatně dostával v pondělí do práce, a tak jsem na koncertu chyběl.
Highway na svém výročním koncertu
S kytaristou a kapelníkem Highway Markem „Maniolem“ Manickým mě ale váže dlouholeté přátelství, protože Highway byla kapela, která jako vůbec první zahraniční host vystoupila na 3.ročníku festivalu Kolínská jižanská noc v roce 2009. K 20. výročí Highway vydala kapela v limitované edici 150 kousků nové retrospektivní album Znane…nieznane a já mám tu čest, díky Maniolovi, vlastnit kousek s pořadovým číslem 28.
Jak je výše uvedeno, album je retrospektivní a obsahuje písničky, které buď na žádném albu nebyly, nebo trochu jiné verze písniček, které z předcházejících alb známe. Já na tvorbě Highway kromě hudební složky oceňuji i texty a proto jsem si jako ukázku v pořadu samotném pro vás vybral písničku Taky dzieň. Ta sice na tom novém albu není, ale je to můj favorit. Tady na videu si můžete poslechnout, jak to na tom výročním koncertu vypadalo.
Už jste viděli poslední novinky v našem vidláckém eshopu DixieGear.cz? Že ne? Tak koukejte kliknout SEM a to by v tom byl čert, že byste si něco pod stromeček nevybrali...
Zabloudili na jih?
A teď už tedy vzhůru k dnešnímu hlavnímu tématu. Nejdříve pojďme do Ameriky ke kytaristovi, který k tomu Jihu neměl až tak daleko, byť se narodil v New Yorku, konkrétně 22.10.1945. Když vám řeknu, že mám na mysli Leslieho Westa, někteří znalci zastříhají ušima. Nejen, že se jedná o respektovaného kytaristu, jehož nejznámější kapelou byli hard rockoví Mountain, ale známý je i jeho příběh, když projevil zájem hrát s Lynyrd Skynyrd v době, kdy hledali třetího kytaristu po prvním odchodu Eda Kinga v polovině roku 1975. Se svou snahou tehdy Leslie West tvrdě narazil. Byl odmítnut pro tehdejší situaci pádným argumentem. „Cože? Ty yankee a chtěl bys hrát s jižanskou kapelou? Nemyslitelné! Být jižanem je dar od boha“ … a tak zůstal Leslie West stranou.
Leslie West
Než ale 22.prosince 2020 Leslie West zemřel, měl svou vlastní skvělou hudební kariéru. V obnovených Mountain, v různých projektech s dalšími skvělými muzikanty a natočil i několik sólových alb. Muzika Leslie Westa byla víc rocková a bluesová, ale jižanský rock, jako takový z jeho písniček občas krásně leze ven. Jako třeba na ukázce ukázka z alba Still Climbing z roku 2013, kterou uslyšíte v audio verzi pořadu. Tady vám dám jinou Leslieho lahůdku.
Tohle byla chuťovka na rozjezd, kterou (snad) nikdo nezpochybní. Teď ale pojďme k něčemu kontroverznějšímu. Co byste řekli na skotskou kapelu Nazareth? Pokud nás teď poslouchá Pavel Hartl, tak se mu ježí všechny chlupy na těle a určitě si vzpomene na jeden dávný zážitek. Někdy na přelomu 80. a 90. let jsme jezdili k Pavlovi na chalupu do Holčovic, ať už jako účastníci ROHO, tedy rockových Holčovic, nebo to možná bylo později už na kongresech Dixie – Spolku přátel jižanského rocku Bruntál. Pepa Buxom Odstrčil, dnes zvaný „Kulda“ nebo „Kulatý“ tam tehdy prezentoval, jak objevil skvělý jižanský rock u kapely Nazareth.
Nazareth
Všichni jsme samozřejmě znali Nazareth jako velmi dobrou, šlapavou rockovou kapelu s nádhernými „ploužáky“ (mnozí znáte Love Hurts, Guilty a další), ale co mají Nazareth společného s Jihem? No moc toho samozřejmě není, ale když tehdejší kytarista Manny Charlton použil v některých písničkách techniku hry s bottleckem, dnes by se řeklo spíše „slide“, ten Jih tam ucítíte jistě i vy. A jak to tehdy dopadlo s tím Kuldou? Byl tak trochu „po jižansku“ znectěn a na nějakou dobu spolu chlapci nemluvili … Všechny ty rány nakonec zahojil čas a snad svou připomínkou opět nenaliju olej do ohně. Ostatně posuďte sami. Další z krásných ploužáků Nazareth se jmenuje Busted, je z alba Expect No Mercy z roku 1977 a ten vám pustím v samotném pořadu. Tady máte výše zmíněnou Guilty, která vyšla na 6. albu Nazareth Hair of the Dog v roce 1975. Ovšem pozor. Tohle je živá verze a všimněte si toho oblečení Many Charltona a Pete Agnewa. Že by přeci jenom?
Pojďme teď na naši domácí hudební scénu. Ta je na southern rockové kapely poměrně bohatá, jak o tom svědčí naše poslední kompilace Whiskey & Poslední rebel. Tohle album jsme vydali v roce 2015 a je našlapáno devatenácti písničkami devatenácti českých, převážně amatérských kapel, které v tom roce více či méně aktivně tuto hudbu hrály. Nikdy a nikde se ale v souvislosti se southern rockem moc nemluvilo a nemluví o kapele Krausberry vynikajícího zpěváka a kapelníka Martina Krause.
Krausberry
I když Krausberry byli vždy jednoznačně bluesrockovou kapelou, téměř na každém albu se objevilo nějaké boogie a se zvukem slide kytary taky neměli žádný problém. A to jsme hnedle u jižanského rocku. Když se pak v sestavě Krausberry objevil v roce 2016 kytarista Víťa Havlíček (zásadní opora české jižanské legendy General Lee) bylo propojení s jižanským rockem fyzicky dokonáno. Ostatně rozhovor s Víťou Havlíčkem, kde se o „hozeném lanu“ od Krausberry zmiňuje, si můžete poslechnout z 16.dílu našeho pořadu Hurá na jih ZDE . Pro audiovizi jsem si vybral jako ukázku píseň Tichý blázni, protože mi svou pohodou připomíná nádhernou Miláčku vrať se od Ivana Hlase, kterou jižansky zrockovatěl Žlutý pes. A tady ji máte i na videoklipu.
Kam zamíříme teď? Pro některé z našich posluchačů možná překvapivě za anglickými UFO. Tato kapela patří mezi typické představitelé stylu hard & heavy. Dali se dohromady už v roce 1968 a hrají prakticky dodnes. Nejdříve byli zařazováni k hudebnímu stylu, kterému se říkalo „space rock“. Po příchodu německého kytaristy Michaela Schenkera v polovině 70. let se vyšvihli na špičku hard rocku a zažívali asi komerčně nejúspěšnější období.
UFO v sedmdesátkách
V 80.letech UFO přirozeně splynuli s tzv. novou vlnou britského heavy metalu a jako své vzory je uvádí např. Steve Harris z Iron Maiden, Kirk Hammet z Metallicy a Dave Mustain z Megadeth. UFO si samozřejmě prošli mnoha personálními změnami, ale stálicemi jsou dva zakládající členové kapely. Zpěvák a kapelník Phill Moog a bubeník Andy Parker. V roce 2003 do kapely nastoupila a dodnes tam hraje další velká osobnost. Excelentní americký kytarista Vinnie Moore. V roce 2009 vydali UFO své 20.studiové album Visitors a k radosti milovníků southern rocku zde předvedli nečekanou southern rockovou smršť. Užijte si ji taky. Saving Me (Zachraňte mě).
A co se teď vrátit opět domů? Znáte dobře repertoár Vladimíra Mišíka a jeho kapely Etc… ? To je asi poněkud blbá otázka. Kdo by neznal tuto legendu naší domácí rockové scény. Zpíval s Blue Effectem, Flamengem a pak dlouho s vlastní kapelou Etc … V dobách komunistických zákazů jsme mohli Vláďu slyšet ve folk rockové sestavě ČDG (Čundrgrunt) s Honzou Hrubým a Vladimírem Mertou.
Vladimír Mišík
Já jsem si pro dnešní pořad našel v Mišíkově diskografii písničku, kterou můžeme bez obav do dnešního tematického pořadu zařadit. Ta písnička se jmenuje Umlkly stroje, najdete ji na stejnojmenném albu Vládi Mišíka a jeho Etc z roku 2004. A poslechnout si ji můžete teď a tady.
A teď honem opět do Anglie za kytaristou Philem Collenem, který je oporou metalových Def Leppard. K této kapele se přidal v roce 1982 a brzy se s druhým kytaristou Steve Clarkem sehráli natolik, že vytvořili typický duální kytarový zvuk Deff Leppard a začalo se jim říkat „Terror Twins“. Později, když Steve Clark zemřel (normálně se uchlastal), chtěl Phil Collen dokonce z Def Leppard odejít, protože si nedokázal představit, že by udržel styl a zvuk kapely s někým jiným.
Def Leppard
Phil Collen sice vyrostl na rockové muzice, ale pak zjistil, že všechno je to založeno na blues a tak se v soukromém vedlejším projektu nazvaném Delta Deep vrátil k těmto kořenům. Od roku 2010 se znal s nadanou zpěvačkou Debbie Blackwell – Cook, která byla kmotrou jeho manželky. Mnohdy si doma hráli a zpívali bluesové kousky, až to domácí muzicírování postupně přerostlo k založení regulérní kapely. Ta dostala název Delta Deep. Debutové eponymní album Delta Deep vyšlo 23.června 2015 a byla to pecka největší. I toho našeho Jihu tam byla přehršel, například v písničce Down To The Delta.
A nezadržitelně se blížíme k závěru dnešního pořadu. Tu dnešní cestu za interprety, kteří hrají southern rock jen jako „vedlejšák“ pro vlastní radost a potěšení, jsme zahájili v Americe v New Yorku s Leslie Westem. Do New Yorku se teď na konec opět vrátíme, protože tam se 8.května 1977 narodil vynikající bluesový a blues rockový kytarista a zpěvák Joe Bonamassa.
Joe Bonamassa
Hře na kytaru se věnuje od svých 4 let a jako nadané talentované dítě vystoupil i na koncertě s B.B.Kingem. Joe Bonamassa je neuvěřitelně pracovitý a vydává alba, jak na běžícím pásu. Kromě vystupování a vydávání alb s projektem pod vlastním jménem byl také spoluzakládajícím členem superskupiny Black Country Communion společně s Glennem Hughesem, Jasonem Bonhamem a Derekem Sherinianem. Hrál a nahrál i album s blues rockovou zpěvačkou Beth Hart a dalšími …
Black Country Communion
Já jsem Joe Bonamassu poprve zaregistroval na koncertním albu Live at Rockpalast (2005) a velice dlouho mi naskakovala husí kůže příjemným vzrušením při písničce The River. Pak jsem Bonamassu dvakrát slyšel na koncertech u nás, ale stejně se mi nejvíc líbil s repertoárem, který hrál v období Rockpalastu. Joe Bonamassa není originální southern rockový muzikant, ale díky svým bluesovým kořenům a skvělé hře na kytaru je i v našem žánru jako doma.
Na závěr ještě odpověď na úvodní otázku. Opravdu naši dnešní interpreti „zabloudili na jih?“ Já si myslím, že ne. Jen se cíleně nebo podvědomě vrátili ke kořenům.
Děkuji vám za pozornost, těším se na setkání opět za měsíc při silvestrovském dílu Hurá na jih a dnes se s vámi rozloučím již zmiňovanou písničkou Joea Bonamassy The River.
Playlist:
Pumpa - Ztrácím dech
Natchez - Behind Your Door
Highway – Taky dzieň
Leslie West - Hatfield Or McCoy
Nazareth – Busted
Krausberry – Tichý blázen
UFO - Saving Me
Vl.Mišík & Etc - Umlkly stroje
Delta Deep – Down To The Delta
Joe Bonamassa – The River
Dalibor Mierva
Nenápadný, skoro introvert, když ale dojde na SOUTHERN ROCK, šel by na kraj světa. Neúnavný propagátor domácí jižanské rockové scény.
