Sezónu 2022 opět tradičně otevřelo jarní bublání v Jizbici. Počasí i restrikce přály, tudíž jsme se opět mohli sejít v opravdu hojném počtu a řádně přivítat jaro. A kdo nemohl dorazit, nebo chce zavzpomínat, měl by číst dál...
Velká a malá stíhačka za oknem, zajímavej polep týhle GT 500.
Je sobotní jarní ráno, po krátkém ranním přemlouvání se mi daří rozlepit oči a dát se do kupy. Je totiž čas vyrazit přivítat jaro na Jizbici. Nasedám tedy do auta a vyrážím vstříc dobrodružstvím. Cesta krajinou příjemně plynula, kvůli uzavírce u Zruče jsme nakonec zvolili trasu z Pardubic přes Seč a Ledeč nad Sázavou, což znamenalo, že i cesta byl cíl.
Milovníkům kvalitního asfaltu, hezké přírody a zatáček tuhle trasu vřele doporučuju. Kousek před Čechticemi jsme pak potkali kolonu Mustangů, jenž se nám, mimo jiné, postarala o příjemný zvukový doprovod.
Někteří museli parkovat i na příjezdové cestě do kempu.
Předpovědi počasí dlouho strašily, že místo triček a slunečních brýlí budou potřeba zimníky a deštníky, až pár dní předem se asi podařilo Petrovi Bellingerovi, hlavnímu pořadateli srazu, nahoře domluvit, aby do areálu kempu v Jizbici dorazilo sluníčko a příjemné jarní teplo.
Slunce opravdu zářilo, kapota tohoto Cadillacu je toho důkazem.
Což evidentně namotivovalo spoustu majitelů americkejch strojů, aby dorazili. Soudě dle obsypané příjezdové cesty do kempu ale nezůstali pozadu ani příznivci americkýho železa, kteří se přijeli prostě jen mrknout na krásný bouráky a nasát atmosféru dob minulých, díky skvělému hudebnímu doprovodu DJe Mescalera.
Jeepy se shromáždily kde jinde, než v lese. A dorazila jich opravdu velká spousta.
Ale i nějakej ten Hummer se našel.
Na sraz jsem dorazil zhruba o půl jedenácté a kemp už praskal ve švech, v posledních letech je Jizbice opravdu hojně navštěvována a ani letos tomu nebylo jinak. Dorazilo více než 400 aut a motocyklů US produkce.
Dolní část kempu, hřiště opět patřilo zejména Mustangům.
Kde nebyla při procházení kempem slyšet hudba, tam bylo velmi často slyšet burácení osmiválcových motorů, kterým bylo potřeba po zimě vyhnat pavouky z výfukového potrubí.
Kolik tam chcete mít koncovek výfuků? VŠECHNY!
Všichni víme, kolik teď stojí benzín, po řevu motoru se tedy párkrát ozvaly i nářky "tak a půlka výplaty v prdeli" či "místo burgeru se půjdu dozadu napást". Naštěstí šlo samozřejmě jen o nadsázku, jelikož fronta na výborné burgery se chvílemi tvořila slušná a stébla trávy jsem nikoho přežvykovat neviděl.
Na stánku DixieGearu a RadiaDixie jste si mohli jako jedni z prvních zakoupit kromě mraku triček, kšiltovek a mikin třeba i tenhle arch originálních samolepek určených na plastové rámečky k espézetkám, a to jak k těm obvyklým v EU formátu, tak k těm americkým či veteránským. Kdo to nestihnul, má možnost v eshopu DixieGear.cz ZDE
Bublání bylo také první štací stánku DixieGear v této sezóně, málem tomu ale bylo jinak. Marty, šéfredaktor RadiaDixie, se totiž vydal na cestu se stejnou závadou, která znepříjemnila cestu do Liptákova profesoru Vondruškovi v jeho Škodě 100L. Schválně, kdo v komentářích uhodne o jakou závadu šlo, jo a bez Googlu!
Kde jinde by stánek mohl stát, než u oblečenýho auta, že jo?
Závadu se ale dařilo cestou průběžně řešit a tým DixieGearu tak v pořádku dorazil na místo. Dle počtu lidí střídajícího se u stánku jste si jej ale jistě všimli a neopomněli se přijít mrknout na nový matroše a motivy a v ještě lepším případě si udělat i radost a pořídit novej vohoz do šatníku, za což vám samozřejmě děkujem.
Na srazu se objevila i spousta prvniček. Třeba tento Buick, jenž patří do arzenálu muzea v Nové Bystřici a letos by se měl dočkat renovace a následného vystavení.
Krásná klasika, i ta patina mu vlastně moc sluší.
Mimochodem, kdo muzeum ještě nenavštívil, tak vřele doporučuji. Pokud vše dobře půjde, letos se tam podívám a přivezu vám odtamtud report, protože od posledního článku se v muzeu udála spousta změn.
Tolik síly na jedné fotce, whoa!
Dalším unikátem, který na Bublání dorazil, je tahle Chevrolet Corvette Duntov Turbo. Jde o velmi limitovanou sérii, která má pod kapotou, jak už název napovídá, turbem přeplňovaný osmihrnek. Majitel si za tento kousek převzal dokonce hned pohár a prozradil, že se jedná o úplně čerstvý dovoz a sám auto viděl prvně na vlastní oči teprve 3 hodiny před srazem.
Chevrolet Corvette Duntov Turbo
Světlo světa spatřilo prokazatelně pouze 27 kusů, o dalších 5 se spekuluje, na vývoji se podílelo ACI (American Custom Industries) a Zora Arkus-Duntov. V roce 1975 byla ukončena výroba kabrioletů Corvette, využili tedy příležitosti a toto karosářské provedení v roce 1980 reinkarnovali a pod kapotu vložili V8 s turbem. Stejný plán mělo před lety i GM samotné, management ale plán vždy poslal k ledu z důvodu finanční náročnosti a velmi úzké klientely, která by o takový vůz měla zájem.
Nezvyklý pohled, co?
Všechny vozy byly vyvedeny v bílé barvě s červeným koženým interiérem a na blatníku naleznete jasně patrné logo Duntov Turbo. Mnoho se jich do dnešní doby nedochovalo, můžeme být tedy opravdu pyšní, že se v ČR tento unikát nachází.
I tento krásný Jeep Grand Wagoneer se dočkal ocenění.
Během odpoledne se pak udělalo opravdu teplo, jedni se chladili zlatavým mokem, další nějakým tím nealkem (mimochodem škoda absence točeného Birellu…) no a tenhle Excursion se dokonce musel jít zchladit do polovypuštěného rybníku.
Jinak si na srazu přišel na své snad opravdu každý, od fanoušků muscle car a sportovních aut přes fandy do kombíků a dalších užitnějších aut až po pořádný rednecky.
A ten libovej zvuk, který se ozval, když majitel prošlápl plyn? Nádhera!
Taktéž hodně obletovaným vozem byl tento Mustang v nádherné rudé metalíze, která na slunci hrála všemi odstíny.
Když už jsem zmínil poháry, i ty se samozřejmě opět rozdávaly a nechyběl ani originální dřevěný pohár pro kategorii Best of Best. Ocenění účastníci sklidili bouřlivý potlesk a po rozdání všech cen se kemp pomalu začal chystat na tradiční vyjížďku, ta letos tedy musela být lehce upravena z důvodu uzavírky jedné ze silnic na obvyklé trase, což ale vůbec nebylo na škodu.
Výherce kategorie Best of Best s unikátním, ručně vyrábeným pohárem.
Trasa vyjížďky byla opět obsypána lidmi a nadšeně mávajícími dětmi a její cíl zůstal stejný, náměstí ve Zruči nad Sázavou, které se opět podařilo naplnit k prasknutí.
Hotový mraveniště.
Spousta účastníků se pak ze Zruče vydala směrem domů, někteří se ale ještě vrátili do kempu užít si pohodovou atmosféru již notně prázdnějšího kempu. Kempem tak zavonělo maso z grilů, občas člověk slyšel slastné zasyčení právě otevírané lahve.
Tohle je krasavec, ten proužek mu fakt sedne!
Již zmiňovaný DJ Mescalero ale ještě nezahrál svůj poslední tón, večer totiž byla na programu rockotéka, která vytvořila krásnou tečku za pernou sobotou.
DeSoto, tahle značka se jen tak nevidí.
A co vy, byli jste na Jizbici? Jak jste si sraz užili? Máte-li ze srazu fotky, kterými se chcete pochlubit, neváhejte je sypat do komentářů, ať se můžem všichni pokochat!
Zdroj fotek:
Můj Instagram (https://www.instagram.com/scielce/)
Český klub majitelů amerických automobilů (https://www.facebook.com/CeskyKlubMajiteluAmerickychAutomobilu/)
