Z býka vlkodlakem aneb I z pekla se dá najít cesta ven

Z býka vlkodlakem aneb I z pekla se dá najít cesta ven

Jedna vymazaná excelovská buňka nastartovala pád do pekla. Tragický, poučný i optimistický příběh Josefa Záruby. Pamatujete na katalogy BULL? 


Dolů

Je vám pětašedesát. Ještě před rokem jste měli prosperující firmu, kterou jste pětadvacet let opečovávali jako svoje další dítě. Práce vás pořád bavila, vydělávalo to solidní peníze, ale byl už pozvolna čas pomýšlet na to, jak zvolnit a v pohodě si užít zbytek života spolu se svou rodinou. A pak se něco stane.

Najednou se octnete úplně sami v cizím městě. Před pár dny vás pustili z léčebny, kam vás dostala závislost na antidepresivech. Žena vás opustila. Tragicky jste přišel o syna. Barák po tátovi už říká pane někomu jinému. Jdou po vás exekutoři, najednou se učíte počítat doslova každou korunu, a abyste měl na chleba, děláte nočního hlídače v nějaký rozpadlý fabrice. A vaše firma? Už patří někomu úplně jinému a vám nezbývá než zpovzdálí sledovat, jak se řítí mílovými kroky do hajzlu. A nemůžete s tím dělat vůbec nic. 

Josef Záruba – člověk, který dokázal i v pětašedesáti začít znova

V téhle situaci se ocitl Josef Záruba. Asi vám tohle jméno nic neřekne. Tak to zkusíme jinak. Co třeba BULL? Ty krásné barevné katalogy, co vám chodily každý rok do schránky, plné M65 bund, vojenských maskáčů, spacáků, triček a spousty dalších věcí, všechno made in USA. Jo, přesně o příběh téhle značky jde. O příběh člověka, který ji založil, vybudoval, po dlouhých letech o ni vlastními i cizími chybami přišel a i přesto dokázal začít znova. Příběh o tom, že i z těch nejhlubších sraček se dá vyhrabat. Příběh, jehož konec zatím neznáme. Ale za vyprávění určitě stojí.

Začalo to bundou M65

„Celé to začalo pravděpodobně už roce 1945, kdy moji babičku odsunuli do Německa. Naštěstí do západní zóny. Maminku nějakým způsobem zachránil táta, takže tady zůstala a v roce 1952 jsem se narodil já. Do té doby se posílaly balíky s jídlem babičce do rozmlácenýho Německa a pak se to otočilo a z Německa, konkrétně z Brém, začaly chodit balíky se žvýkačkama a takovýma drobnostma k nám do Československa“, odpovídá na otázku, jak se vůbec těsně po plyšovém převratu zrodila firma BULL, Josef Záruba. 

Bunda M65 nikdy nezestárne

„No a někdy v roce 1980 z jednoho takového balíku vypadla americká vojenská bunda M65. To bylo takové poznávací znamení mezi mladýma lidma, hodně to nosili bigbíťáci. Ta bunda prostě nešla rozbít, byla vynikající a to byl takový první impuls. No a pak přišel rok 1990, začal jsem jezdit do Německa, obrazil nějaké obchody, začal nakupovat zboží a pak jsem to pomocí na koleně malovaného katalogu začal distribuovat tady. Víceméně na černo to všechno bylo…“

M65 oblékal Robert DeNiro v Taxikáři…

Vyučený strojař bez jakýchkoliv zkušeností s obchodem zakládá spolu s kamarádem, který vlastnil vhodné prostory, v Kroměříži firmu Bull. Píše se rok 1992. Tenkrát to prostě tak bylo. Armyshopů, kde se dala koupit vytoužená empětašedesátka nebo origo maskáče US Army, bylo jako šafránu a lidí, kteří s radostí zahodili bolševický jehličí, bylo dost a dost. A svět byl tenkrát ještě analogovej. 

…stejně jako američtí vojáci ve Vietnamu.

Armyshop v době předinternetové

Paul Newman si svého času oblíbil originální deck jacket z výstroje amerického námořnictva

 „Inzeráty. To byla tenkrát jediná cesta, jak se dostat k zákazníkovi. Časopisy a noviny. Střelecká revue, Český deník, Annonce, postupně se vytvářela nějaká databáze zákazníků, v kartotékách, tehdy nebyl ještě ani počítač (první Atari jsem měl tuším v 95), a hlavně rukou dělané katalogy. Pak se začalo fotit zboží, ale všechno to bylo černobílé, prostě strašné, na koleně, z dnešního pohledu hrůza. Miliony chyb v tom bylo, ale bylo tam to nadšení. A posílalo se to poštou samozřejmě.“

Je nás asi hodně, kteří ještě z té doby máme doma originální vietnamské ripstopové blůzy US Army se šikmými kapsami, M65 v olivové nebo woodland barvě, já osobně si třeba dodnes pamatuju na ten pocit, když jsem rozbalil balík, na jehož obsah jsem šetřil půl roku nebo na dlouho plánovaný výlet do kroměřížské prodejny, kde jsem si připadal, jak ti kluci z Poláčkových Bylo nás pět před výlohou cukrárny. Tu bundu nosím dodnes. Na rozdíl od kámoše, co se chlubil, že ušetřil a koupil „skoro“ to samé v Praze v holešovické tržnici.

Mezi zákazníky Bullu patřila i řada populárních osobností se vztahem k Americe, třeba jako herec Miloslav Šimek.

„Mě člověče nikdy ani nenapadlo prodávat nějakej čínskej pajcuňk“, směje se Josef Záruba. „Já asi nedovedu takhle uvažovat. Prostě jsem to nikdy nedělal. Samozřejmě časem většina amerických značek přesunula výrobu do Číny a oproti těm šíleným šmejdům zezačátku to už dneska jsou vysoce kvalitní věci. Ale pořád to jsou americký značky.“

S katalogem proti proudu

Bull, to byl především katalog. Obsáhlý, barevný, stálo to samozřejmě šílené peníze, něco takového vytisknout a rozeslat. Pak přišly první webové stránky, první eshopy (Záruba oboje vytvořil v téhle branži jako první) a i přesto se tištěný katalog vydával dál. Na rozdíl od všech dalších konkurentů, kteří se přesunuli kompletně do světa jedniček a nul, šel Záruba úplně proti proudu. Taky by vás zajímalo proč?

Ripstopová blůza z ´Namu byla v devadesátých letech jasným prodejním hitem. Na této fotce ji má na sobě velitel amerických jednotek generál Westmoreland

„Mě prostě nikdy nenapadlo ten katalog nedělat. Já jsem spíš nedovedl pochopit to, proč to nedělají ostatní. Byl to spíš boj sám se sebou, být každý rok lepší a lepší, mít víc informací, víc zboží, někdy to pak byl problém s logistikou ty objednávky vůbec odbavit, protože neexistoval jako dneska specializovaný software…“, vzpomíná Josef. 

A fungovalo to. Firma se rok od roku rozrůstala, potřebovala pořád větší prostory, takže se několikrát stěhovala, a pořád šla kontinuálně nahoru. 10 zaměstnanců, obrat v desítkách milionů. Zlom přišel v roce 2012.

Takhle v roce 2011 vypadal sklad Josefova Bullu

LoupGarou 610x200 D

Tento článek sponzorovala firma LoupGarou.cz, dovozce a prodejce originálního oblečení a výbavy v military a outdoor stylu

Pád do pekla nastartovala cizí chyba

„Já už měl tehdy důchodový věk a už jsem chtěl trochu zvolnit. A katalog pro rok 2013 (ta třináctka mě měla varovat!) měl být takový majstrštyk, prostě enormně dobrý. Dělalo se na něm 8 měsíců, měl 200 barevných stran, vytisklo se ho 80.000 kusů a Česká pošta jich 65.000 měla rozeslat jako obvykle podle adres z naší databáze, kterou jsem jim poslal ve 100% pořádku. Všechno bylo připravené, hlavně dopředu nakoupené zboží, aby bylo okamžitě skladem. Katalogy byly rozeslány a nic. Objednávky žádné. Pak začali volat úplně pro nás cizí lidi a instituce, co jim to posíláme za nevyžádanou poštu. Když jsem pátral po příčině, tak jsem zjistil, že díky něčí nedbalosti na straně České pošty došlo k poškození celé databáze  a  více než 60.000 katalogů bylo odesláno na nesmyslné adresy. Celý katalog šel do prázdna.“ 

Nikdo neví, kam se tyhle palety s 60.000 katalogy Bull vlastně poděly

Na Josefovi Zárubovi je vidět, že se mu na tu dobu nevzpomíná zrovna lehce.
„Pošta uznala chybu a vyzvala mě, abych vyčíslil škodu, že mi ji nahradí. Což jsem učinil a vystavil jsem skutečně rozumnou fakturu opravdu jen ve výši nákladů na tisk těch ztracených kusů. A pak přišel radikální zvrat, Česká pošta obrátila a začala všechno popírat, najednou jsem byl pomalu já vinný, že jsem jim dal špatné podklady, prostě něco šíleného.

Sklady narvané zbožím, místo abychom expedovali 400 objednávek denně a dělali i noční směny, jako před rokem po vydání katalogu, bylo najednou ticho. Nic. Nikdo nic nedostal, nikdo nic neobjednával. No a samozřejmě začaly finanční problémy, které firmu, které byla léta relativně v pohodě, začaly táhnout ke dnu. Pro mě to byla úplně nová situace a nezvládal jsem ji."

John Rambo by asi podobnou situaci řešil jinak, ale určitě by měl na sobě nezbytnou empětašedesátku…

"Místo abych si půjčil prachy a nechal to všechno vytisknout a rozeslat znova, zabřednul jsem do právních tahanic, byl jsem prostě naivní. Byl jsem přesvědčený o tom, že když někdo něco zkurví a způsobí někomu škodu, tak to přece musí zaplatit. I když jde o sedmimístné částky. To byla zásadní chyba z mojí strany. Ten spor s Českou poštou není mimochodem pro mě vyřešen dodnes. Do toho ještě přišly osobní problémy, týden nato jsem měl tragické úmrtí v rodině, prostě toho bylo moc najednou. Nedokázal jsem tenkrát jasně uvažovat.“

Dalším prodejním hitem v ČR byly v devadesátých letech pouštní americké maskáče, které se proslavily v první válce v Zálivu. Na snímku je předvádí velitel koaličních sil v operaci Desert Storm generál Norman Schwarzkopf

Zachránce nebo hrobař?

Jedinou možnou cestou, jak Bull a pětadvacet let života zachránit, bylo spojit se s dalším investorem, který by firmu finančně stabilizoval a poskytl ji čas na nápravu škod a další rozjezd. Za rok či za dva mohlo být všechno tam, kde předtím. To podstatné, stabilní základna spokojených a stále se vracejících zákazníků, celé léty prověřené know-how, vztahy s dodavateli, to všechno tady pořád bylo. A investor se našel. Získal většinový podíl ve firmě a pak se začaly dít věci.

V nabídce holešovského vlkodlaka Loup Garou najdeme samozřejmě i nejnovější kamuflážní vzory, které používá americká armáda…

„Bohužel až poté, co k prodeji došlo, jsem zjistil, že jsem se spojil s nepravými lidmi. Nějaký maloobchod byl to poslední, o co jim šlo. Cenu pro ně mělo know-how, čistý štít a historie 25 let zpátky. Na malého zákazníka se zvysoka kašlalo a jen se koumalo, jak se co nejvíc přisát na státní rozpočet. Dodnes si pamatuji, jak mně poskok od nového majitele s radostí oznamoval, že se nebudou vyhazovat peníze za katalog.Když mi docvaklo, s kým jsem se dal dohromady a jak to asi bude dál, praštil jsem s jednatelstvím a podal výpověď.To bylo v roce 2016".

… i třeba izraelské ozbrojené síly

Samozřejmě, že nejde podobnou situaci zkrátit do pouhých pár řádků a každá strana má svůj pohled na věc a svoji pravdu. Ne každé manželství se vydaří a pro obchodní partnerství to platí podobně. Tehdy čtyřiašedesátiletému Josefu Zárubovi se najednou sesypalo všechno najednou.

Na dně

„Byl jsem úplně na dně. Řetězem vlastních chyb jsem přišel o firmu, o rodinu, o veškerý majetek, na krku jsem měl právníky a exekutory, no a nakonec jsem skončil doslova v blázinci se závislostí na antidepresivech. Když mě pustili z detoxu, ocitnul jsem se sám, skoro bez koruny, ve městě, kde jsem nikoho neznal a nikdo neznal mě“, popisuje svou nepříliš vzdálenou minulost člověk, který si doslova sáhl na dno.

US Navy deck jacket v „civilním“ provedení

Spousta lidí by se v téhle situaci buďto šla někam pověsit, nebo by prostě totálně zkolabovala, anebo by po zbytek života nějak živořila a definitivně na všechno rezignovala. Ještě nedávno úspěšný a spokojený podnikatel se ale odhodlal začít znova. Takže se nemůžu nezeptat, co ho k tomuto nelehkému kroku motivovalo?

„Ty důvody byly v zásadě tři. Jednak jsem se pekelně nudil. Najednou, po těch letech, jsem byl bez práce. Strašný. Pak jsem měl pořád spoustu telefonátů a mailů od amerických dodavatelů, kteří se ptali, co je a kdy se vrátím zpátky. V řadě případů jsme spolu dělali dlouhá léta, tihle lidi z druhého konce světa jsou často zároveň mí přátelé a kamarádi, navštěvujeme se a je to taková širší rodina v určitém slova smyslu. No a třetí impuls byl, když jsem ze zoufalství, abych měl vůbec na jídlo, šel dělat nočního hlídače do zdejší zrušené továrny. Nafasoval jsem nějaké oblečení a ty výrobce, od kterých bylo, jsem osobně znal. Všechny. A to mě prostě nasralo."

Nové logo, nový začátek.

"Novou firmu jsem měl celou v hlavě vymyšlenou", vzpomíná na nedávnou minulost Josef Záruba.  "Zbývala jen drobnost. Najít někoho, kdo té vizi uvěří natolik, že do ní vloží kapitál a společně to rozjedeme. A světe div se, ve chvíli, když už jsem přestával doufat, se přesně takoví lidé našli. A pak to šlo ráz na ráz, to bylo neskutečné tempo.“

Vlkodlak přichází

Škoda, že Josefovo vyprávění nemám natočené na videu. Jak dojde řeč na novou budoucnost, rozsvítí se mu oči a ani náhodou byste netipovali, že má v občance ročník narození 1952. Nová firma, která se stala jeho výtahem z temnot, nese jméno po louisianském vlkodlakovi – Loup Garou. Že by nějaká symbolika? Má tohle pojmenování ideového nástupce „starého“ Bullu nějaký hlubší smysl?

„To slovo jsem objevil díky muzice, takhle se jmenuje deska, kterou natočil můj oblíbený zpěvák Willy DeVille, vysvětluje Josef Záruba. „Nosil jsem to jméno v hlavě léta a teď pro něj prostě přišla ta správná chvíle. A k tomu, jak chceme, aby ta firma vypadala, se tenhle symbol podle mě hodí. Zakousne se a nepustí.“

Samozřejmě se naskýtá otázka, v čem bude Loup Garou, který má kromě eshopu i kamennou prodejnu v hanáckém Holešově a spoustu plánů do budoucna, stejný, jako byl starý Bull před rokem 2014, a v čem se bude od něj odlišovat?

„Já jsem samozřejmě v Bullu dělal chyby a ne málo, to si člověk prostě musí umět přiznat a těm chybám se vyhnout“, přiznává Josef Záruba. „Chci se víc soustředit na výběr zboží za co nejférovější ceny, mnohem lépe si pohlídat ekonomiku celého toho cirkusu, maximálně využívat nejmodernější skladový a ekonomický software a efektivněji pracovat s daty, ale především bychom se rádi soustředili na zboží, které se líbí mně osobně, o kterém jsem přesvědčen, že tady v ČR má svoje zákazníky, a které na našem trhu zatím chybí. Netuším proč." 

Takhle prý vypadá origo louisianský vlkodlak. Domácí mazlíček z něj asi nebude…

"Z Bullu chci určitě zachovat to dobré – osobní přístup k zákazníkovi, to je alfa a omega, profesionalitu, zkušenosti a všechno kolem toho. Pro mě není důležité, že zákazník odejde z krámu nebo z eshopu a my máme v kase peníze. Pro mě je důležité, že odejde v něčem, co potřeboval a co mu sluší. Že jsem spokojený i já, že se nemusím stydět za to, co jsem mu prodal. Naštěstí je z čeho pořád vybírat.“

Vlevo izraelské bundy značky Doobon, vpravo krémová verze repliky palubní bundy US Navy. V Holešově i na eshopu LoupGarou.cz jsou samozřejmě skladem

Opět na cestě

Existuje ještě volné místo na českém trhu, který je podobnými army či military produkty silně nasycen? Dokáže ho holešovský vlkodlak zaplnit a získat si zpět postavení, které kdysi měla firma Bull? A existují vůbec doposud neobjevené značky, vyrábějící přesně to, co bude mít u našeho zákazníka tu správnou odezvu? Josef Záruba je o tom pevně přesvědčen a Loup Garou se vydá právě touhle cestou. 

Kalhoty 24-7 jsme v našem magazínu před časem testovali.

Nejzajímavějšími položkami, které v tuto chvíli najdete v nabídce eshopu i kamenné prodejny, jsou určitě oblíbené kalhoty značky 24-7, repliky palubních bund amerického námořnictva (deck jackets), a pak Doobon - armádní izraelské bundy. Další doplňky z výstroje izraelské armády už jsou na cestě. A zapomenout nesmíme ani na batohy americké značky SOC, svou rámovou konstrukcí připomínající staré dobré „alice“ z výstroje americké armády, ovšem v moderním hi-tech provedení.

„Další novinky budou přibývat tempem 2x měsíčně na prodejně i na eshopu a budou to všechno věci, které na českém trhu nejsou,“ prozrazuje plány do nejbližších měsíců Josef Záruba. A katalog? Ten bude samozřejmě také, v té nejlepší „bullovské“ tradici. Ovšem to bude až záležitost roku 2019.

Batohy SOC svou rámovou konstrukcí navazují na staré dobré „alice“

Tenhle článek je samozřejmě reklamní text, pokud jste si toho ještě nevšimli a píšu ho za prachy. Z něčeho musím portál Radiodixie.cz živit. Ale v tomhle případě si nemůžu pomoct a Josefovi prostě fandím. Nikdo z nás neví, kdy se dostane do nějakýho průšvihu a do těch úplně nejhlubších sraček nás nemusí ani nikdo strkat, spolehlivě sebou do nich švihneme sami. A o to těžší je přiznat si svoje chyby, poučit se z nich, oklepat se a zkusit jít dál. Před lidma, který tohle dokážou, hluboce smekám. A není podstatný, jestli se jim to nakonec povede na 100%. Důležitý je bejt znova na cestě, ať vede kamkoliv.

Josef Záruba tam, kde mu je nejlíp. V nové prodejně Loup Garou v moravském Holešově. I s vlkodlakem.

Příběh Josefa Záruby a louisianského vlkodlaka Loup Garou budeme sledovat i nadále, to nejzajímavější z nabídky téhle firmy vám podrobněji představíme v dalších článcích a nevylučuji, že se některé zboží objeví i v nabídce našeho eshopu DixieGear. To samé bude platit i naopak, speciální „vlkodlačí“ trička už mají naši grafici téměř hotová. 

Takže Josef, držím palce a přeju hodně spokojených zákazníků! 

Martin Pešek

Martin Pešek

Konzervativní Kozoroh na trnité cestě ke splnění svého amerického snu. Tenhle svět potřebuje opravdu trochu víc buranů.

All articles of the author

Smrt číhá v podzemí: Tunelové krysy ve Vietnamu

Smrt číhá v podzemí: Tunelové krysy ve Vietnamu

Jan Korbel , Pod povrchem vietnamského konfliktu probíhala ještě mnohem příšernější válka. V tunelech Vietkongu se bojovalo poslepu a bez slitování.

Taktické kalhoty 24-7 od TRU SPEC: Spolehlivý parťák na ulici, do lesa i na střelnici.

Taktické kalhoty 24-7 od TRU SPEC: Spolehlivý parťák na ulici, do lesa i na střelnici.

Jan Korbel , Praktický test populárních kalhot americké firmy TRU SPEC potvrdil naše obavy. Žádnou mouchu jsme na nich nenašli. A hledali jsme fakt pečlivě.

Operace El Dorado Canyon: Kaddáfí v zaměřovačích bombardérů F-111

Operace El Dorado Canyon: Kaddáfí v zaměřovačích bombardérů F-111

Lukáš Visingr , Libyjský diktátor mohl zemřít už o čtvrt století dříve než ve skutečnosti, kdyby nebyl varován před náletem amerických letounů na jeho sídlo.