Loňský a předloňský článek na toto téma začínaly poněkud skepticky či pesimisticky, protože vznikaly v časech důsledků doznívající pandemie a probíhající války. Covidu jsme se snad již zbavili, jenže ekonomika kulhá na obě nohy a ta zatracená válka pokračuje. Inflace sice klesá, pořád to však není žádná sláva a možná přijde další zdražování, takže (nejen český) knižní trh nadále čelí nejistotě. Každopádně se ale nic nemění na tom, že kniha je výborný dárek, jelikož se dobře balí a dá se opatřit osobním věnováním, takže pokud váháte, čím potěšit svoje blízké, třeba u nás najdete inspiraci. Nebo možná oceníte tip na nějakou knihu, která vám během roku unikla. Jako obvykle nabízíme dvanáct česky vydaných titulů (a k tomu jeden zahraniční coby tip pro české nakladatele), vedle kterých doporučujeme ještě výtečnou publikaci Orákulum od Honzy Drnka, které jsme již věnovali samostatný text.
V srpnu 2023 dorazila na pulty kniha Orákulum, další dílo Honzy Drnka, který tentokrát vytvořil alternativní historii „bratrské invaze“
1. Práce na nacistické „Bombě“
Jaroslav V. Mareš: Atomový protektorát
Obdobně jako v minulém výběru začnu knihou, která technicky zamířila na trh již loni, ovšem v tom adventním zmatku jsem ji jaksi nestihl zaznamenat či zapsat. Jestliže se trochu zajímáte o historické záhady, zvláště ty spojené s kriminalitou nebo válkou, dost možná jste již narazili na knihy Jaroslava V. Mareše, jenž se právě těmito tématy profesionálně zabývá. Napsal např. vysoce fundovanou publikaci o tzv. štěchovickém pokladu a právě díky tomu narazil na stopu něčeho přinejmenším stejně zajímavého. Průmysl v Protektorátu se totiž významně podílel na nacistickém projektu jaderné zbraně, který možná nebyl tak beznadějný a neúspěšný, jak bývá často líčen. Autor se tedy pustil do dalšího pátrání, které pak deníkovou formou zpracoval pro svou novou knihu. Budete se možná velmi divit, co všechno se mu povedlo nalézt v archivech a jaké potenciálně šokující závěry z toho vyplývají.
2. Jak to bylo s Dlouhým skokem
Howard Blum: Teheránská operace
Krycí název Dlouhý skok (Long Jump, Weitsprung) nesla operace nacistických tajných služeb s cílem zavraždit Roosevelta, Churchilla a Stalina při konferenci v Teheránu v listopadu 1943. Historici se ale pořád přou o to, nakolik šlo o reálný plán a nakolik jen o jakousi dezinformaci sovětských zpravodajských služeb. Publicista Howard Blum provedl velmi důkladné rešerše a dospěl k jednoznačnému závěru, že opravdu šlo o naplánovanou a spuštěnou, ačkoli nesmírně riskantní a nakonec neúspěšnou akci. Archivní dokumenty totiž prokazují, že se v Íránu tehdy skutečně pohybovali němečtí agenti a výsadkáři, kteří udělali určité kroky k realizaci atentátu, zatímco Američané a Sověti sledovali indicie, které jim umožnily hrozbu zlikvidovat (byť jim hodně pomohla i náhoda). V celé záležitosti pořád zůstává i mnoho bílých míst, což sám autor férově přiznává, ale nemůže být sporu o tom, že operace Dlouhý skok byla zahájena a že měla potenciál naprosto změnit průběh druhé světové války.
3. Jediný muž, který nepodepsal
Martin Groman: Kriegel: Voják a lékař komunismu
Pro některé obdivuhodný hrdina, který se statečně vzepřel nátlaku kremelských špiček, odmítl podepsat potupný Moskevský protokol a posléze podepsal Chartu 77, pro jiné stále komunista s velkým podílem na zločinech padesátých let. František Kriegel zůstává kontroverzní osobou československých a českých dějin, ovšem tím spíše je podivné, že zde dlouho chyběla ucelená biografie tohoto muže, která by zachytila jeho mimořádně pestrý a divoký život. Kriegel viděl bojiště několika válek a prošel složitým politickým vývojem, ale nikdy vlastně nebyl skutečně tím „pravým“ politikem. Chtěl pomáhat a uměl přesvědčovat, ale do vysokých funkcí se příliš nehodil, protože byl vždycky velmi upřímný a zásadový. A patrně právě to jej takřka zákonitě přivedlo k nejslavnějšímu činu jeho života, k onomu nepodepsání. Kniha Martina Gromana je hodně rozsáhlá, ovšem pokud chcete naplno pochopit, jak Kriegel dospěl k tomuto okamžiku, pak rozhodně neváhejte a do této publikace se ponořte.
4. Reportáže z války na Ukrajině
Kolektiv: Putinova válka: Ukrajinská kronika zpravodajů ČT
Jsem si docela jistý, že se mezi posluchači a čtenáři Rádia Dixie najde mnoho těch, kteří hledí na současnou Českou televizi vysoce kriticky. Já sám mezi ně ostatně také patřím, ale zároveň si vážím těch pracovníků ČT, kteří se snaží dělat svou práci správně, což se týká zejména těch v zahraniční redakci. Právě jejich reportáže utvořily základ knihy Putinova válka, která nabízí pohled na konflikt, jenž ve skutečnosti vypukl již před řadou let a 24. února 2022 „jen“ přešel do další fáze. Od tohoto data měla Česká televize na Ukrajině vždy alespoň jednoho reportéra, což umožnilo sledovat všechny fáze války. Zajisté ale nejde (naštěstí) o jakousi jednostrannou propagandu, neboť autoři jednotlivých příspěvků se snažili nabízet prostor různým pohledům, a proto zazní i ruské hlasy. V každém případě se však jedná o knihu emočně hodně silnou, jež zachycuje bolest a zkázu, kterou každá válka působí.
5. Povídky z alternativní historie
Kolektiv: Hrdinové českých zemí
Válečná sága o Českých zemích, kterou napsal skvělý Jan Kotouč, se v loňském roce uzavřela knihou Bitva o české země a nyní čekáme na předkračování, které má nést jméno Velká bouře v českých zemích. Čekání nám snad trochu zkrátí antologie celkem jedenácti povídek, v nichž se objevují různé stránky tohoto alternativního světa. Sám Jan Kotouč napsal dvě povídky, jež líčí bezprostřední dopady katastrofy z roku 1848 a velkou námořní bitvu z roku 1940, ve které padl admirál Berg. Texty dalších autorů pak nabízejí širokou škálu témat od leteckých bojů po špionáž a od vojenských převratů po těžbu diamantů. Mezi autory figurují české spisovatelské hvězdy, mj. Vladimír Šlechta, Tomáš Bandžuch nebo Lucie Lukačovičová, a aby toho nebylo málo, přispěla dokonce i jedna americká autorka. Spektrum stylů a zápletek je vskutku široké, takže oblíbenou povídku si tady určitě najde každý.
Kromě knížek by se vám pod stromeček mohlo hodit i nějaké triko nebo mikina z nabídky našeho vidláckého eshopu DixieGear.cz . Kromě unikátního dárku navíc získáte dobrý pocit, že jste pomohli financovat provoz vašeho oblíbeného rádia a webmagazínu. Díky!
6. Málo známé válečné příběhy
Martin Brabec: Zapomenuté osudy, zločiny a tajemství 2. světové války
Druhá světová válka představuje dávnou minulost, avšak různé její následky se i nyní znovu a znovu vynořují a ovlivňují současnost. Dosud se diskutuje mj. o smyslu atentátu na Heydricha nebo o vině za vyvraždění obce Český Malín na Ukrajině, což se pak zákonitě přenáší také do politické roviny. Některé méně známé či stále záhadné kapitoly největšího konfliktu v historii lidstva, jež se týkají českých zemí a českého národa, tedy zpracoval publicista Martin Brabec. Kromě už zmíněných témat se jedná mj. o nacistické plány na přestavbu Prahy nebo o válečné osudy dvou proslulých osobností, generála Ludvíka Krejčího a loutkáře Josefa Skupy, protože oba se (byť ze zcela odlišných důvodů) dostali do hledáčků nacistického mocenského aparátu. Autor s pomocí zkušených historiků dlouho prohledával archivy, a tudíž jeho publikace nabízí fundované, ale přesto čtivé a dramatické vyprávění.
7. Co kdyby startovalo Apollo 18
Chris Hadfield: Smrtící Apollo
Jak známo, série amerických měsíčních misí Apollo skončila číslem 17 a od té doby již lidská noha na Měsíc nevstoupila. Někdejší astronaut Chris Hadfield, jenž jednu dobu dokonce velel Mezinárodní kosmické stanici, se rozhodl napsat román, který se nalézá kdesi na hranici žánrů „tajné“ a alternativní historie, jelikož pracuje se startem mise Apollo 18, jež se chystala, avšak nakonec byla z rozpočtových důvodů zrušena. V tomto románu se ovšem uskuteční, ale pouze s malou publicitou a s přísně tajným posláním. Soupeření USA a SSSR v kosmickém prostoru totiž nabírá na obrátkách. Sověti vypustili novou kosmickou stanici a na povrchu Měsíce jezdí jejich Lunochod. Američtí astronauti proto dostávají speciální úkol, ale věci se rychle začínají komplikovat, a to jak na povrchu Země, tak ve vesmírném prostoru. Román Smrtící Apollo se setkal s obrovskými pochvalami, a to zcela zaslouženě, protože pro takové specifické téma asi neexistuje povolanější autor než bývalý astronaut.
8. Den nezávislosti na český způsob
Výše zmíněný spisovatel Honza Kotouč si získal věhlas a úspěch díky „vesmírným operám“ a díky alternativní historii, ale prostřednictvím románu Strnadův efekt dokázal, že skvěle zvládá i „invazní“ sci-fi. Opakovaně se objevuje charakteristika, že jde „český Den nezávislosti“, což docela sedí, protože zápletkou je mimozemský útok na naši krásnou planetu (včetně Česka), a to vysoce originálně pojatý. Uprostřed pomalé, jenže zdánlivě neodvratné apokalypsy se nějak ocitá jeden obyčejný skladník jménem Matěj Strnad, který se bizarní náhodou stává nadějí pro celé lidstvo. Pokud to však dokáže přežít, o což se stará zejména Armáda České republiky, jíž tento román skládá velice neobvyklou, ale obrovskou poctu. Vedle samotného Matěje Strnada proto stránky zalidňují převážně příslušníci AČR a speciální chválu si zasluhuje fakt, že jejich taktika a výzbroj takřka dokonale odpovídá realitě. Strnadův efekt je skutečně excelentní čtení a pro mě osobně i silný kandidát na Knihu roku.
9. Jak přišly na scénu bitevní lodě
Milan Jelínek: Zrození námořního obrněnce
Česko sice (pořád) nemá moře, ale z několika (převážně historických) důvodů máme k mořím překvapivě blízký vztah, takže se tady dobře daří i literatuře na toto téma. Názorně to dokládá mj. obliba knih Miloše Hubáčka nebo úspěch Kotoučových Českých zemí. Mezi české autory, kteří píší o lodích, náleží i Milan Jelínek, který má již na kontě několik odborných publikací o námořním válčení. Do seznamu nově přibyl rovněž titul Zrození námořního obrněnce, jenž se zaměřuje na mimořádně důležité období, a sice na první polovinu 19. století, kdy válečné lodě prošly obrovskými změnami. Stačilo jenom půl století na to, aby nenávratně skončily dřevěné plachetnice, nad nimiž získala zničující převahu parní plavidla s ocelovým pancířem. V české literatuře ale tento vysoce významný proces dosud nebyl podrobně zpracován, takže pro fandy námořní historie představuje tato kniha povinnost.
10. Republika bez odsunu Němců
Jméno Františka Kotlety je českým čtenářům určitě dobře známé, což platí také o faktu, že jde o pseudonym, který používá spisovatel a pedagog Leoš Kyša. Někdy však vydává knihy i pod vlastním jménem, což se týká i detektivky Sudetenland, která je zasazena do kulis alternativní historie, a to opravdu hodně zajímavé. Mezi občas diskutovaná „kdyby“ českých dějin se totiž řadí i možnost, že by nedošlo k poválečnému odsunu Němců, kteří by tak zůstali nejpočetnější menšinou v Československu, jež by potom nevyhnutelně vypadalo hodně odlišně. A přesně to předpokládá rovněž román Sudetenland, jenž se odehrává ve stále „německém“ pohraničí naší země na začátku 90. let, krátce po pádu komunistického režimu. Vražda bývalého funkcionáře Gestapa, politické spory a etnické napětí vytvářejí riskantní směs, jež sice reálně neexistovala, ale je inspirována skutečnými osobami a událostmi.
11. Čím se dnes válčí na Ukrajině
Marek Bako: Zbraně pozemních vojsk v rusko-ukrajinské válce
Jestliže patříte mezi znalce či fandy ručních palných zbraní, pravděpodobně jste už narazili na nějaký z článků, které napsal Marek Bako, člen redakce časopisu Střelecká revue. Na vánoční trh však dorazil jeho zatím nejrozsáhlejší počin, a sice encyklopedická publikace zaměřená na zbraně užívané ve válce na Ukrajině. Nacházejí se v ní tanky, další pásové a kolové obrněnce, dělostřelecké a raketové systémy, protitankové zbraně a pochopitelně i ruční zbraně od pistolí po kulomety. Můžete tak srovnat výzbroj obou stran, jelikož kromě standardní techniky, která se v Rusku a na Ukrajině uplatňovala již před válkou, přibylo široké spektrum dalších typů od takřka muzejních záležitostí po supermoderní novinky. Je ostatně příznačné, že autor hledí do budoucnosti, takže zařadil také některé typy, které zatím do války nezasáhly, ale u nichž to lze čekat, např. tank Panther KF51. Lze očekávat, že publikací na toto téma bude přibývat, ovšem tahle kniha nepochybně reprezentuje výborný začátek.
12. Život a dílo japonského génia
Susan Napierová: Mijazaki a jeho svět
Animované filmy japonského Studia Ghibli si získaly mnoho nadšených fandů po celém světě včetně České republiky a mnozí soudí, že se režisér Hajao Mijazaki řadí mezi nejvýznamnější filmové tvůrce všech dob. Jestliže ovšem jeho tvorbu znají takřka všichni, o něm samotném to už tak docela neplatí, ačkoliv se různé pozitivní i negativní stránky Mijazakiho života zásadně podepsaly na vzniku, zápletkách a zpracování jeho filmů. Susan Napierová, jež se specializuje právě na japonskou popkulturu, tudíž napsala knihu, ve které se snoubí Mijazakiho životopis a interpretace jeho slavných děl, jež stále velice silně ovlivňují filmovou, literární a další tvorbu v Japonsku i na Západě. Proč je vlastně Mijazaki tak vlivný? Odkud bere svou inspiraci? Proč se některé motivy opakují v tolika jeho snímcích? Jestliže náležíte mezi fandy anime a mangy, tato publikace ve vaší knihovničce nesmí chybět.
Tip pro české nakladatele: Vize války o Tchaj-wan
Mick Ryan: White Sun War: The Campaign for Taiwan
Konflikty na Ukrajině, v Gaze a jinde mnohdy komentují i někdejší důstojníci, z nichž mezi ty zajisté nejznámější a nejzasvěcenější patří Mick Ryan, generál australské armády ve výslužbě. Neomezuje se však jen na mediální výstupy, jelikož se věnuje i knižní tvorbě. V letošním roce vydal mimořádně úspěšnou a vysoko hodnocenou publikaci, která formou románu líčí válku o Tchaj-wan. Výrazně se ovšem liší od většiny podobných textů, které se vesměs soustřeďují na námořní nebo letecké bitvy. Ryanova kniha White Sun War totiž předpokládá, že se tato válka rozhodne na zemi. Čína provádí (hodně originálním způsobem) invazi, které čelí tchajwanské, americké a další síly. Na obou stranách válčí nejen vojáci, ale i četné robotické zbraně, jejichž význam stále roste, a do akce vstupují i kybernetické či vesmírné systémy. White Sun War má sice formu románu, jenže ve skutečnosti jde o odbornou prognózu, která se již začíná využívat v diskusích o doktríně nebo ve vzdělávání velitelů.
Jako vždy samozřejmě uvítáme, pokud se podělíte i své vlastní knižní tipy.
Lukáš Visingr
Vojenský a bezpečnostní analytik, publicista, konzervativní vlastenec, sionista a milovník života, který chce vidět smrt politické korektnosti.
