Orákulum Honzy Drnka: Co kdyby v srpnu 1968 nepřijeli?

Spisovatele Jana Drnka vám jistě nemusíme představovat, protože jeho historické mystifikace (jak on sám nazývá příběhy z alternativní historie) dosáhly velkých úspěchů a mnohokrát byly rozebírány i na těchto stránkách, kam ostatně také sám Honza nejednou přispěl. Největší slávu mu samozřejmě přinesly kultovní Žáby v mlíku, které popisují, jak jsme se v roce 1938 bránili a ubránili, ale dobře si vedou také jeho další díla, mj. tři pokračování Žab či velkolepá trilogie Maxmilián. V srpnu 2023, kdy uplynulo 55 let od „bratrské invaze“, tak dorazila na pulty jeho nejnovější publikace, která se týká právě srpna 1968.

Přestože nová kniha Jana Drnka patří do žánru alternativní historie, její velká část detailně popisuje a rozebírá reálné historické události

Práce geniálního odborníka

Události této éry již byly popsány mnohokrát jak v memoárech jejich přímých účastníků, tak i v odborných či populárně-naučných knihách historiků. Jan Drnek ale zvolil úplně jiný postup, protože čtenářům nabízí fiktivní vzpomínky geniálního analytika a prognostika, který pracuje pro ÚV KSČ. (Autor ale soudí, že někdo takový ve stranických strukturách opravdu existoval, ačkoli jeho přesná identita zůstává neznámá.) Název knihy odkazuje ke krycímu jménu tohoto odborníka, který ke své práci potřebuje přístup ke všem informacím včetně těch nejtajnějších. Není reformátor ani konzervativec, je nestranný profesionál, zůstává ovšem člověkem, a proto představuje takřka ideálního vypravěče.

Vedení KSČ v čele se sympaticky působícím Alexandrem Dubčekem se opravdu mohlo opírat o reálnou podporu většiny obyvatel země

Popisuje tuhá 50. léta i uvolnění v 60. letech, dochází do roku 1968 a správně vyvozuje, že Kreml sáhne k vojenské invazi. „Orákulum“ ovšem není jedinou fiktivní postavou, protože na scéně se objevuje i „Kouzelník“, který se postará o to, že očekávaná invaze nenastane. Nepoužívá žádnou magii, jelikož Jan Drnek nepíše fantasy. Jeho zásah do historie má povahu kdesi na pomezí náročné filozofie a pokročilé fyziky, takže kniha působí spíše jako lehká sci-fi. Tak či onak ale „bratrská agrese“ neproběhne a Československo se v noci z 20. na 21. srpna 1968 ocitá v odlišné realitě.

Dobový snímek zachycuje obrovskou budovu sídla ÚV KSČ na nábřeží Ludvíka Svobody, v níž dnes sídlí české ministerstvo dopravy

Podněty pro zvídavé čtenáře

Kniha tak vlastně až do této chvíle popisuje skutečnou historii a její aktéry, a to velmi detailně a živě, protože psaní předcházely (jak je u Jana Drnka koneckonců zvykem) důkladné rešerše. Neuskutečněná invaze všechno mění, jelikož historické postavy náhle musejí jednat jinak, než jak plánovaly a než jak je známe z učebnic historie. Hrdina a padouch, vlastenec a zrádce, tyto zdánlivě prosté kategorie se dramaticky komplikují, jen „Orákulum“ stále chladně analyzuje a předkládá své odborné závěry.

Před invazí došlo k několika jednáním špiček KSČ a sovětských vůdců, navzdory oficiálním zprávám se však v podstatě nic nevyřešilo

Jeho úsudky odrážejí zkušenosti odborníka, který dokonale zná mechanismy politické moci, avšak sám po moci netouží, protože usiluje zejména o pochopení. Jak by patrně řekla jedna postava z jednoho Drnkova staršího románu: Jeho bohem je poznaná pravda. Současně nikomu nevnucuje kategorické soudy, co bylo správné a co špatné, neboť to již zůstává na čtenářích. Kniha se sice zabývá historií, ovšem (stejně jako předchozí publikace Honzy Drnka) nabízí podněty pro současnost a budoucnost. A vedle toho se snaží vést čtenáře k přemýšlení a vzdělávání, a to zajisté nejen v tématu srpna 1968, ke kterému existuje spousta knih a filmů. Tento apel ostatně obsahují všechna díla Honzy Drnka a osobně zastávám názor, že právě tohle představuje jejich nejcennější přínos.