Literární událost roku je tady! Dne 23. září by měl na pulty knihkupectví dorazit třídílný epos Maxmilián, v němž náš kolega Jan Drnek nabízí alternativní historii habsburské monarchie za panování císaře Maxmiliána. Mnozí z vás určitě znají původní krátkou verzi textu, která vyšla v roce 2011 ve sborníku Země zaslíbená, ale teď se připravte na opravdu impozantní veledílo, které sám autor považuje za vrchol své tvorby.
Trilogie Maxmilián vychází 23. září 2020 v pražském nakladatelství Naše vojsko
Monarchie čelí velkým výzvám
Maxmilián, mladší bratr Františka Josefa I., se ve skutečnosti nechal zlákat nabídkou odjet do Mexika a panovat tam jako císař, jenže tohle dobrodružství skončilo tragicky, jelikož mexická monarchie byla poražena povstalci a sám „Max“ skončil před popravčí četou. Co kdyby se ale stal císařem v Rakousku? Stačilo by vlastně jen málo. Stačilo by, kdyby uspěl atentát, jenž byl v roce 1853 neúspěšně spáchán na jeho staršího bratra.
V knize se odehraje i krymská válka západní aliance a Turecka proti Rusku, jenže Maxmilián si s touto krizí dokáže výtečně poradit
Smrt Františka Josefa I. by znamenala, že by mladý „Max“ usedl na trůn monarchie, před níž se právě rýsovaly velké hrozby a výzvy jak v domácí sféře, tak na mezinárodní scéně. Jak se postavit k blížící se krymské válce? Jaký vztah budovat vůči Rusku, Itálii a Francii? O co vlastně usiluje vzrůstající, ale neviditelná síla bankéřů? Jak vzdorovat nacionalismu Italů a Němců? Na mladou hlavu nového císaře se toho valí opravdu spousta, ale naštěstí na to není sám.
Válka v roce 1859 (zde plátno ukazující boj u Magenty) znamenala pro Rakousko ztrátu velké části jeho dosavadních italských držav
Na stránkách knižní trilogie potkáme mnoho historických osobností od maršála Radeckého po jakéhosi Thomase Kropaczka (kterého znáte pod trochu jiným jménem), zatímco mezi „Maxovy“ soupeře patří mj. Napoleon III. a kancléř Bismarck. Nebude se ovšem řešit jen světová politika či ekonomie, ale samozřejmě i zbraně a bitvy, neboť vypukne krymská válka, konflikt v severní Itálii a nakonec také prusko-rakouská válka. Ale dojde řeč i na americkou občanskou válku, protože šlo o souboj hodnot, které se ve světě střetávají zas a znovu, a proto podobnost s dneškem není náhodná. A nyní vám nabízíme exkluzivní krátkou ukázku z třetího svazku Maxmiliána.
Bitva u Hradce Králové (1866) patří mezi nejvýznamnější bitvy na našem území, takže si ji připomínají i četné spolky reenactorů
Cesta k americké občanské válce
Na konci roku 1860 vyhrál volby s převahou Abraham Lincoln za severní Republikánskou stranu proti jižanskému kandidátovi Douglasovi. Vyhrál moralista jednající nevědomky v zájmu severních oligarchů. Dobrých a správných idejí bylo opět využito k mobilizaci nevědomých mas ve prospěch sil, které chtěly samy ovládat a kontrolovat vše. Pro jih to znamenalo ztrátu poslední pojistky proti pronikání vlivu seveřanů na jih.
Kdyby bylo zrušeno otroctví, jih ztratí poslední významné příjmy z prodeje bavlny, protože platy a mzdy dělníků při nájemné práci by cenu bavlny zvýšily a ta by přestala být jako komodita na světovém trhu zajímavá. Vše by se promítlo i do hodnoty akcií a finanční síly jižanských bank, kterých by se začali také zmocňovat seveřanští bankéři. Pokud by milióny osvobozených černochů získaly občanství a volební právo, neměli by politikové z jihu již naprosto žádnou šanci na zvolení do nějakých funkcí. Vypadalo to, že oligarchové na severu konečně přišli na způsob, jak získat veškerou moc v USA.
Karikatura ukazující kandidáty v amerických prezidentských volbách v roce 1860
Na jihu se začalo mluvit o nezbytnosti odtržení otrokářských států od USA. To by ale bylo pro severní podnikatele nepřijatelnou ztrátou obrovského trhu a odbytiště pro seveřanské výrobky, protože jižané by nakupovali v Evropě. Jižané dospěli k závěru, že jim nezbývá než udělat totéž, co udělali jejich předkové vůči britskému impériu: Osamostatnit se, aby uchránili svoji kulturu, politiku a své hospodářské zájmy před dravci ze severu. Mělo se za to, že když seveřané považují vznik USA za legitimní, nemohou odsuzovat jih za to, že jen učiní totéž, prakticky ze stejných důvodů.
Otroci na plantážích s bavlnou se stali vhodnou záminkou pro seveřanské bankéře, jimž ve skutečnosti šlo jen o vlastní zisky a moc
Tím se konflikt přenesl do další, staronové dimenze, do sporu o to, zda mají jednotlivé státy právo na sebeurčení (když do svazku USA vstupovaly dobrovolně), nebo zda jsou již vlastně jen jakýmisi okresy centralistického státního monolitu USA a nemohou samy o sobě rozhodovat. Tato dimenze sporu přimkla k jižním politikům i mnoho vlastenců z jihu, kteří sami otroctví neměli rádi a otroky nevlastnili. K boji o otrokářství se přidružil boj o sebeurčení.
V americké občanské válce šlo ve skutečnosti o otroctví daleko méně než o peníze (na snímku sběratelsky cenná bankovka Konfederace)
Zrod Konfederace a počátek války
Jefferson Davis, první a jediný prezident CSA a také někdejší ministr obrany USA
4. února 1861 se delegáti secesionistických států sjeli do Montgomery a 7. února byla přijata prozatímní ústava Konfederovaných států Ameriky, která se od ústavy USA lišila jen v maličkostech. 9. února se konaly prezidentské volby, z nichž vyšel vítězně Jefferson Davis z Kentucky, zarytý odpůrce centralismu, který vždy odmítal zasahování federálních úřadů do záležitostí jednotlivých států. Od 18. února byla sestavena vláda a Konfederace začala vysílat diplomatické zastupitele ke světovým mocnostem. Jižní státy začaly vytvářet svoji armádu složenou z občanských milicí a požadovaly, aby federální vláda stáhla federální jednotky z jejich území.
Za začátek americké občanské války se obvykle považuje palba jižanských děl na federální vojenskou pevnost Fort Sumter u Charlestonu
Lincoln nastoupil do úřadu až 4. března. Odmítl oddělení jižních států a zaručil se jim, že se Unie nikdy nebude vměšovat do jejich záležitostí. Bylo však pozdě. Jižané věděli, že peníze severu by si cestu našly. Lincoln odmítl použití síly k prosazení jednoty Unie, ale také odmítl stáhnout unijní jednotky z jižních základen. Odmítl vzít na vědomí vznik Konfederace. Jižané na oplátku zablokovali zásobování unijních jednotek a čekali, až vyhladoví.
Americká občanská válka trvala čtyři roky a postoj k ní dodnes rozděluje veřejnost
Když se seveřané pokusili do pevnosti Sumter u Charlestonu dopravit po moři posily a zásoby, virginská armáda udeřila a pevnost stojící na jejím území rozstřílela. Lincoln změnil názor a mobilizoval, čímž se válka stala neodvratnou. 19. března byla nařízena blokáda jižních přístavů. Faktickou agresi zahájil jih, ale byl to sever, kdo se rozhodl jižní státy za žádnou cenu nepropustit ze svazku USA a agresívně je ovládnout.
Lukáš Visingr
Vojenský a bezpečnostní analytik, publicista, konzervativní vlastenec, sionista a milovník života, který chce vidět smrt politické korektnosti.
