Sucho v krku a v čutoře už ani kapka vody. Několik dní se plahočím pustinou a moje vyhlídky na lepší zítřky se pomalu, ale jistě ztrácí. Mé kroky jsou čím dál tím pomalejší, můj dech sychraví. Pokud mě nepřepadnou nájezdníci, pak určitě chcípnu žízní a tím zkurveným vedrem. Padám k zemi. A najednou se přede mnou zjeví fata morgána jako zázrak z čistých nebes. Místo, které je obehnané zdmi. Bezpečné místo, kde můžu ukojit svoji žízeň. Místo, kde se nadlábnu k prasknutí. Místo, který je jako stvořený pro život. Junktown!
Obrněné káry tu vlastní hned několik klanů.
Svět, který nás jednou čeká, ať chceme či nechceme
Je to tak. Druhý ročník postapokalyptického open air festivalu (a nutno dodat, že se jednalo o festival opravdu multižánrový) se konal v prostorách staré raketové základny u vesničky Bratronice kousek za Kladnem. Slunce pražilo na potetovaná těla a chlazené nápoje přišly opravdu vhod. Ale než se pustíme do zkoumání, co vlastně tahle akce nabízí, připomeneme si: "Proč!?"
Poutníci z pustiny s sebou v báglu tahají celé své živobytí.
V dnešním hi-tech světě, v informační době, kdy se nám jen málokdy stane, že jsme schopni odlepit mobilní telefony od našich ozářených uší, je občas velice fajn vypnout. V případě Junktownu je to ale "přepnout". Přepnout do úplně jiného světa. Do světa, který tenhle svět čeká, ať chceme nebo ne. Do světa, který přijde po všech ničivých válkách, protože lidstvo se nikdy nepoučí ze svých dřívějších chyb. Junktown je svět po apokalypse!
Brány města jsou střeženy těžkou ráží.
Nukleární válku přežila jen hrstka
Zdegenerovaní jedinci, kteří přežili velký třesk, se toulají uličkami Junktownu a nabízejí vám za pár zátek (univerzální postapokalyptické platidlo) podpultovou upilovanou brokovnici pro osobní ochranu před kanibaly nebo třeba pěkné ozdobičky na krk z uříznutých lidských oušek. Je libo Nukakolu (osvěžující radioaktivní nápoj, který vám přímo rozzáří den)? Není problém! Chcete si koupit nové sumky na vaši post-apo zbroj? Nebo utratit poslední prachy v hazardních hrách? Není problém. A pokud by snad byl problém nedostatek zátek ve vašich kapsách, stačí se jenom nechat najmout na nějaký "nebezpečný" kšeft, hned máte vyděláno a hurá do kasína. Junktown totiž není jenom festival jako takový. Je to místo, který žije vlastním životem.
Kostýmy některých návštěvníků byly naprosto bizarní.
Celá myšlenka vznikla u vášnivých fanoušků post-apo filmů, her a představy života po nukleární válce. Ať to zní sebevíc šíleně, tahle komunita není vůbec malá, ba naopak se rozrůstá jako plíseň na prošlých pomerančích. Je prostě cosi, co lidi přitahuje ke hnusu, špíně, brutalitě a hlavně jednoduchosti té představy, že jenom pár přežilo neuvěřitelný masakr 3. světové války, a nyní se snaží budovat a ničit to, co zbylo.
Šrot nebo umělecké dílo?
Doporučení pro nováčky
Pokud jste nový návštěvník Junktownu, pak vám vřele doporučuji, abyste se připravili na vše. Primárním faktem ale zůstává, že za brány vás ostraha pustí pouze, když budete mít adekvátní post-apo vzhled. Takže namydlení fotbalisté a jiné typy modelek tu moc nepochodí. Dokonalou trvalou nechte rovnou doma. Sem patří muži a ženy ošlehaní větrem, spálení sluncem a umazaní olejem a prachem cest.
Junktown, ideální místo pro rande (punk's not dead, ani v apokalypse).
Doporučení číslo dvě bude asi toto: "Better save then sorry!" Mít s sebou kvér je základ bezpečnosti každého přeživšího v tomhle podivném světě. Je jedno, jestli s sebou budete tahat pětačtyřicítku, která vás nikdy nenechá ve štychu, nebo pumpovací brokovnici. Hlavní je, že se nebudete muset rvát holýma rukama s "Road Pirates" nebo "Dead Dogs", když náhodou dostanou zálusk na vaši přítelkyni.
Kdo se bojí nesmí do Junktownu!
Doporučení číslo tři: Přidejte se k nějakému klanu, pokud máte vůli za branami Junktownu vytrvat delší dobu. Vždycky je dobré mít spojence. Ale pozor! Čím mocnější spojenec, tím mocnější protivníci. Válka klanů je tady na denním pořádku a probíhá zcela spontánně.
Leguán na špejli?
Pravda je taková, že Junktown je fascinující místo, které prostě doslova a do písmene sebere dech komukoliv, kdo se nikdy s apokalypsou na vlastní pěst nesetkal. A je to místo, které už nikdy nebudete chtít opustit, pokud vás baví žít svobodně a máte rádi dobré pivo, brahmíní burgery či leguána na špejli! Junktown je otevřen všem, kdo mají rádi post-apo, rádi se převlíkají do kostýmů, a rádi si hrají.
Všimněte si stylových módních doplňků (ručičky/nožičky/pokličky).
Protože byť zde můžete navštívit Futurograf (post-apo kino v podzemním krytu), Díru (rockové/metalové koncerty), Spad (elektro muzika/performance/divadlo/workshopy), Kasíno (poker/ruleta), projížďky post-apo kárami ve stylu Mad Maxe, stejně je velká část programu koncipována pro lidi, kteří si doslova rádi hrají. Larp! Proto je tohle místo tak jedinečné. Proto tak žije. V táboře Junktownu je hned několik frakcí, letos asi dvakrát víc, než první ročník. Některé kmeny spolu bojují a nenávidí se, jiné kooperují a kují spolu pikle. Právo veta má samozřejmě radnice města (organizátoři akce), které byste nepoznali od ostatních poustevníků z pustiny.
Masakr motorovou pilou.
Staré dobré násilí a káry jak z Mad Maxe
Letošní délka festivalu byla 4 dny, a za velice lidovou cenu (rámcově 600-1000 Kč + útrata za jídlo/pití) jste mohli prožít opravdový nával zábavy, akce a volnosti, kterou jste hledali. K vidění byly opravdu solidně “rozdupaný“ post-apo káry, za které by se nestyděli ani designéři již zmíněného hollywoodského blockbasteru Mad Max: Fury Road. Pokud máte radši násilí, než silné motory, pak jste si mohli sázet na gladiátory v pitu, nebo hromadných bitkách na Plácku.
Mad Max káry naživo!
Pokud by vám ani to nestačilo, mohli jste se nechat najmout jako žoldnéři nějakou frakcí, nebo se prostě dobrovolně přihlásit do bitky. To byl tedy zrovna i můj případ, protože mě nebavilo nečinně přihlížet tak opěvovanému násilí. Je snad libo něco trochu sportovnějšího? Konaly se zde zápasy v proslulé hře Jugger (Krutá Hra), kde je cílem přenést zvířecí lebku na určený bod. Při tom tým se skládá ještě z obránců a útočníků, kteří mají za úkol chránit/bránit onoho “quicka“ s ukořistěnou lebkou. Ale úplně bez násilí se neobejdeme ani tady. Hráči Juggeru jsou obrněni a vyzbrojeni tyčemi a dalšími zbraněmi. Jak by jinak mohli hrát, že?
Atomový kněz vítězí pomocí nukleárního perlíku.
Bahno, smrad a radioaktivita
Jednou světlo atomu spatříš a navždy bude zářit ve tvém srdci... a tlejícím těle.
Ubytovna se rovná staré polorozpadlé kasárny, případně stan v některém z táborů. Sprchy a toi-toiky sice nechyběly ani v tomto post-apu, ale většina těch, kteří to mysleli vážně, si uvědomila, že smrdí jako prasečí sádlo, až po třech dnech. Takže sprchy příliš neřešili. Navíc, když spadl poslední den letošního Junktownu mírně radioaktivní “slejvák jako prase“, jezírka se špinavou vodou posloužila velice dobře polonahým divokým dívkám pro souboje v bahně.
Co se týče stravy, přišli si na své kromě masožroutů i vegani a vegetariáni, na suchu nezůstali pivaři, tvrdí ani nealkoholici. O zábavu bylo postaráno a pokud jste se snad nechtěli zařídit podle pevného a dost našlapaného programu na určených lokacích, stačilo vytvořit si svůj vlastní plán. A i kdyby snad plán neexistoval, pak byste se stejně dali do řeči s nějakým podivínským poutníkem, a vylezl by vám z toho nakonec ultimátní quest, na který budete dlouho vzpomínat.
Tenhle taky záříval.
Junktown hodnotím 10/10 ukořistěnými prsty, protože je to prostě jedinečná akce, co se české republiky týče. Multi-kulturnost/funkčnost/žánrovost akce je opravdu neuvěřitelná, a i když bych si řekl, že to v životě nemůže takhle fungovat, tak opak je krásnou pravdou. Více o akci se dozvíte na jejich facebookových fan stránkách, které bývají nejčastěji aktualizovány a plněny příspěvky s danou post-apo tématikou.
Oficiální stránky akce: http://junktown.postapofestival.cz/
Video blog z Junktownu 2016
Pokud máte rádi filmy, jako jsou Mad Max, Cesta, Stalker nebo videohry typu Borderlands , či Fallout, příští rok určitě neváhejte dorazit na Junktown. Uvidíme se tu.
Fotografie: Broken Photography
Petr Vinc Havlíček
Scénárista a režisér ve společnosti Khfilmin'. Tam, kde ostatní končí, já začínám. And I am fuckin' creative asshole!
