Jsou mladé, krásné a nádherně vřískají strachy: Top 10 scream queens amerického horroru

Většinou bývají na ozdobu, aby měli hrdinové koho zachraňovat, a až v posledních letech samy aktivně zápolí o svůj život. Čelí netvorům, monstrům, přízrakům a psychopatickým zabijákům, dobře se na ně kouká – a hlavně krásně strachy vřískají. Řeč je o tzv. scream queens, vřískajících královnách, které je třeba zachraňovat ze šlamastyky. V hororech se objevují téměř od počátků kinematografie: každá generace má jednu, jejíž jméno okamžitě asociuje strach, napětí a jekot. Pojďme se proto podívat po těch deseti nej: nejhezčích, nejzajímavějších a nejzapamatovánějšíhodných. Top ten scream queens.

Fay Wray

I před osmdesáti lety byly herečky krásné.

Byla první, to už jí nikdo nevezme. První známá herečka, jejíž jméno bylo primárně spojováno s hororem nebo thrillerem, kde vždycky skvěle ztvárnila „krásku v ohrožení“. Narodila se v roce 1907 v Kanadě a než si ji roku 1933 na Ostrově lebek oblíbil King Kong, vystupovala v zapomenutelných úlohách filmů, které dávno zapadaly prachem času. Až poté, co se začala objevovat ve strašidelných filmech (nikoli hororech, protože tento termín se pro filmový žánr užíval až od roku 1934), její kariéra zamířila strmě vzhůru. Už v roce 1932 to byl pradědeček dnešních slasherů Doctor X nebo znamenitá Nejnebezpečnější hra, kdy úchylný hrabě Zaroff na svém ostrově pořádá hony na lidi, ale skutečný start pro ni znamenala rok poté úloha herečky Ann Darrow unesené monstrózní opicí v King Kongovi.

První vřískající královna uměla pořádně zavřeštět.

Navzdory remakům z let 1976 a 2005 (další se navíc chystá příští rok) zůstala původní verze tou nejlepší, a to nejen zásluhou režiséra Ernesta Schoedsacka či okouzlující stop-motion animaci Willise O´Briena, ale také první vřískající královny, která při vší úctě k Jessice Lange a Naomi Watts byla tou nejlepší volbou pro „krásku, která zabila zvíře“. Po Kongovi následovaly další povedené filmy – Vampire Bat a Mystery of the Wax Museum, kde jí o život usiloval Lionel Atwill, ohrožovalo ji vúdú v Black Moon, psychopatický vrah v The Jury's Secret a další. Od 50. let bohužel přestala natáčet, přesto na ni filmový svět nezapomněl – když v roce 2004 v šestadevadesáti letech zemřela, na její počest na 15 minut zhaslo osvětlení na mrakodrapu Empire State Building. Právě tam, kam ji vynesl obří netvor v její nejslavnější roli.

Kráska v moci zvířete

Barbara Steele

Třiadvacetiletá Barbara Steele v Masce démona.

Britská herečka a jeden z evropských sexsymbolů 60. let Barbara Steele začala natáčet už koncem 50. let, ale proslavila se roku 1960 – jak jinak než hororem. V Masce démona byla dokonce natolik přesvědčivá, že po celou následující dekádu byla často obsazovaná do strašidelných filmů. A to především v Itálii, kde spolu se jmény režisérů Maria Bavy, Antonia Margheritiho nebo Lucia Fulciho vznikala nová vlna eurohororu, jež mohla směle konkurovat americké či britské produkci. Barbaře bylo třiadvacet, nebála se ukázat nahé poprsí, a po roli princezny a čarodějnice v ikonické Masce démona se s dalšími nabídkami roztrhl pytel. Průběžně se pokoušela prorazit i v zámoří, ale navzdory několika zajímavým úlohám (třeba v jedné z Cormanových adaptací E. A. Poea Jáma a kyvadlo nebo později v Cronenbergových Červech) tam nikdy neměla takový úspěch jako na starém kontinentu.

Ač méně známá než slavnější kolegyně, i Barbara Steele patřila k sexsymbolům 60. let.

Horrible Dr. Hichcock, The Ghost, Maniacs, Long Hair of Death, Castle of Blood, Terror Creatures from the Grave, The She Beast nebo Curse of the Crimson Altar – to je jen úzký výčet filmů, které dobývaly Evropu pod anglickými názvy místo originálních italských. Ve všech z nich se Barbara Steele ochotně svlékala, nechala pronásledovat vrahy, monstry, duchy a dalšími záhrobními příšerami, někdy v nich i umírala a občas sama strašila a hlavně pořádně vřískala, jak se na správnou scream queen své doby sluší. Nepřestala v tom ani s pokračujícím věkem, například nedávno – v roce 2012 – neváhala ve svých pětasedmdesáti vystřihnout pořádně nechutnou roli v americko-italském hororu The Butterfly Room.

An Angel for Satan, jeden z gotických hororů 60. let.

Caroline Munro

Mezi největší přednosti Caroline Munro patřily ženské půvaby.

Nejkrásnější scream queen sedmdesátých let a jeden z hlavních trumfů doznívající éry největší slávy britské společnosti Hammer. Ta se od konce 50. let specializovala na hororové filmy, nejprve vlastními, krvavě pojatými verzemi slavných monster (sedmidílná sága o Frankensteinovi a devítidílná série o Draculovi dodnes patří k nejlepším, jaké byly natočeny), od 60. let přidávala nová a nová strašidelná témata. Hlavní herecké hvězdy Hammeru zdaleka přesáhly domácí filmový svět – jména Peter Cushing a Christopher Lee jsou blyštivá až do dnešních dní. A s nabídkou stále nových hrůzostrašných příběhů rostla poptávka po krasavicích, které by se nechaly strašit a zachraňovat kladnými hrdiny. Koncem šedesátých let tak došlo i na čerstvě dvacetiletou Carolinu Munro.

Jedna z Draculových obětí.

Jako herečka nestála za moc, ale na to se v jejím případě málokdo ohlížel.

Když se dnes probíráme starými hammerovskými filmy, snadno zjistíme, že se sem daly uvést i další „Hammer girls“, jak je fanoušci dodnes láskyplně nazývají. Madeline Smith, Veronica Carlson nebo Ingrid Pitt byly zrovna tak křehké, bezbranné v rukou příšer a psychopatů, stejně vyhovovaly ideálům krásy své doby, ale Caroline z nich přece jen vyčnívala. Zahrála si i v bondovce s Rogerem Moorem, producenti po ní chtěli, aby se přestěhovala do Hollywoodu, kde by udělala díru do světa, ale na rozdíl od Barbary Steele o to Caroline nestála. A tak raději sekundovala Vincentu Priceovi jako Ohavnému dr. Phibesovi i při jeho Znovuzrození, nechala se sát Draculou roku ´72 či dalšími upíry v Captain Kronos – Vampire Hunter, pronásledoval ji psychopatický Maniac i v pokračování Fanatic, zažila taky Krvavé Vánoce. Pokaždé uplatňovala nadání pro zděšené ječení a odhalování před kamerou. V natáčení obskurních eurohororů pokračuje dodnes, i když se samozřejmě už nesvléká – za měsíc jí bude osmašedesát.

Jo, to byly časy...

Jamie Lee Curtis

Není nejhezčí, ale určitě nejznámější ze všech scream queens.

S příchodem osmdesátých let se v hororech zcela změnila filmová estetika. Co bylo o dekádu předtím nepředstavitelné, najednou bylo normální – a s vlnou brutality, krve, otevřeného násilí a vyhřezlých vnitřností se objevila nová scream queen, která tak vlastně byla označována jako první. Jamie Lee Curtis se proslavila roku 1978, když jí bylo dvacet, legendárním slasherem, jenž určil směřování celého žánru, dočkal se bezpočtu napodobovatelů a řady parodií. Halloween byl a dodnes je geniálním filmem, Michael Myers se stal legendou – a stejně tak jeho sestra, kterou vytrvale pronásledoval. Jamie Lee se objevila ve čtyřech z deseti dílů celé série (vlastně v pěti, ale její účast ve trojce se omezila jen na hlasové cameo v telefonu) a každá další herečka v podobném snímku s ní byla poměřována.

Ve Hře na vraha, jedné z mnoha kopií Halloweenu.

Jamie Lee Curtis se ale hlavně v 80. letech objevovala i v dalších hororech. Třeba ve Hře na vraha či Terror Train, které Halloween bezostyšně kopírovaly, spolupráci s režisérem Halloweenu Johnem Carpenterem si zopakovala v Mlze o přízracích námořníků. Jako jedna z mála hereček, které v té době začínaly u pokleslejších žánrů, ale směřovala výš a stala se z ní svého času prvoligová aktérka seriózních i komediálních děl – Pravdivé lži s Arnoldem Schwarzeneggerem nebo Ryba jménem Wanda jsou velmi oblíbené dodnes. Že je jí nejlépe jako vřískající královně, ale potvrzuje v posledních letech, když se upsala seriálu, který starým slasherům vzdává hold a zároveň je paroduje, s příznačným názvem Scream Queens.

Velký návrat: po Halloweenech 1978 a 1981 se objevila i v tom z roku 1998 s podtitulem H20.

Linnea Quigley

Linnea Quigley, typický zástupce odvázaných 80. let.

Vybrat v 80. letech typické představitelky vřískajících rolích není jednoduché, filmů dobrých i horších vznikala kvanta, herečky zazářily a zase zapadly. Přesto by se na jméno jedné z nich zapomenout nemělo – ne snad pro herecké kvality, ty nestály za moc, jako spíš pro kultovní status, který se kolem ní vytvořil. Linnea Quigley se narodila ve stejném roce jako Jamie Lee Curtis, na rozdíl od ní ale zdaleka nepobrala tolik talentu, a tak po celou kariéru zůstala ve škatulce béčkové herečky pro béčkové horory. Stačí drobný výčet jejích nejlepších filmů: Silent Night, Deadly Night, Fatal Games, Krypozoidi, Noční můra v Elm Street 4, Návrat oživlých mrtvol, Kletba Halloweenu, Nightmare Sisters, Noc démonů, Hollywoodské rajdy s motorovými pilami. Co snímek, to skvost, byť hlavně pro milovníky krvavého braku.

Ani mrtví nezůstali ušetřeni – v Návratu oživlých mrtvol si střihla striptýz na hřbitově.

Linnea Quigley do každého z nich přispěla především svou sexy postavou, kterou se odhalit nejenom nestyděla, ale naopak ji odhalovala často a ráda. Vlastně se stalo jistotou, že ať se člověk podívá na jakýkoli její film, dočká se pohledu minimálně na její prsa. Sama Linnea si byla kultu kolem své osoby vědomá a úmyslně ho přiživovala, třeba účastí v hororové komedii s názvem Linnea Quigley's Horror Workout z roku 1990. A to jí bylo pouhých dvaatřicet, když byla potvrzenou živoucí legendou! A jak už to tak bývá, s horory nepřestala dodnes, jen za letošek jich má na kontě hned několik. Co na tom, že jsou prakticky amatérské a téměř nekoukatelné. I u ní platí, že se svlékáním přestala, a chce se říct, že bohudík – pokud se podíváte na fotky někdejšího blonďatého diblíka z dnešní doby, pochopíte, co tím myslím…

Scream queen osmdesátých let

Zombíci nestárnou…

Neve Campbell

Nepatří k typickým kráskám, o to lépe ale zase umí hrát.

Po bujarých, krvavých a zábavných 80. letech přišel na nějaký čas útlum žánru, kdy se jen z vody vařily další a další (a slabší a slabší) díly legendárních sérií jako Halloween, Pátek 13. nebo Noční můry z Elm Street. Musel přijít nějaký restart – a ten se v roce 1996 podařil. A skvěle. Režisér Wes Craven se spojil se scenáristou Kevinem Williamsonem a vypustil do světa první ze (zatím) čtyřdílné řady s názvem Vřískot. Oba pochopili, že aby se žánr znovu nastartoval, musí přijít změna: a ta se podařila. Redefinovali hororová pravidla, nebrali se vážně a zároveň stvořili novou vřískající královnu. Sidney Prescott s tváří Neve Campbell unikala zabijákům s maskou ve všech pokračováních a s výjimkou trojky se pokaždé jednalo o skvělou zábavu.

„What´s your favorite scary movie?“

Pro běžného diváka Vřískot byl (a dodnes možná je) „dalším z řady“ teenagerských vyvražďovaček, ale nemohou se víc mýlit. Vymazlenou hrou s detaily, klišé a starými pravidly vznikly skvělé filmy, ať už Ghostface vraždil ve Woodsboro, na univerzitě, v Hollywoodu anebo zase zpět v městečku, odkud celé zlo vzešlo. Neve Campbell pro svou roli měla důkladnou přípravu, přestože o specialistku na horor s výjimkou filmu Bestie rozhodně nejde: za zmínku ještě určitě stojí nejen temná fantasy Čarodějky, ale třeba i její puberťácká účast v zapomenutém dětském strašidelném seriálu Bojíte se tmy?. Přestože se Neve Campbell jako Sidney Prescott k nelibosti fanoušků na plátně neodhaluje (po uvolněných dekádách holt přišel trochu moralistický útlum), i ona se zapsala do filmových análů jako velmi výrazná scream queen.

Sidney Prescott čelila maskovaným zabijákům hned čtyřikrát.

Sarah Michelle Gellar

Není lehké být puberťákem a zároveň zabíjet upíry.

Její jméno v tomto žebříčku možná překvapí, ale nenechte se mýlit – právě tato newyorská kráska sem rozhodně patří, strašidelných rolí má na kontě mnohem víc, než se na první pohled zdá. Se záhrobními bytostmi v čele s nemrtvými krvesaji se ostatně potýkala u od mládí, kdy jako přemožitelka upírů Buffy v Sunnydale likvidovala nadpřirozené potvory hned ve 144 dílech stejnojmenného seriálu. Objevila se také v již zmíněném Vřískotu, a to ve dvojce (1997), který ale neměla to štěstí přežít. Týž rok vystoupila ve zbytečně podceňovaném Tajemství loňského léta, který opět napsal hororový nadšenec Kevin Williamson, tentokráte inspirovaný klasickými městskými legendami. Ani tento film se jí nepodařilo přežít, když padla za oběť řádění tajemného vraha s hákem, co umožnil několika puberťákům poznat, jak se asi cítil Jánošík.

Ani královny krásy před vykucháním nic nezachrání.

Tím však její hororová kariéra zdaleka nekončila. Hlavní roli ztvárnila v americké verzi podle japonského originálu Nenávist, zahrála si také v pokračování s názvem Smrtící nenávist. Po vrazích a démonech ji pak pronásledovali démoni vnitřní – ve snímku Noční můra trpěla nechutnými vizemi, které naznačovaly, že to nemusejí být jen vize a sama může být tajemným vrahem. Útlum pak značila její účast romantickém dramatu se strašidelným nádechem Nebezpečná posedlost, ale jednalo se o hodně slabý film. Bohužel to skutečně předznamenalo její ústup ze slávy, diváci se dočkali maximálně rolí v připitomělých seriálech. Jasně, hodně to ovlivnila skutečnost, že se vrhla do plození potomstva, ale situace se zatím nelepší. Nezbývá než doufat, že se Sarah Michelle Gellar vrátí tam, kam patří.

Tehdejší módní vlně mrtvolně bledých japonských dlouhovlasých holčiček musela čelit i ona.

Danielle Harris

Málokdo ji zná. A je to veliká škoda.

Lze snadno předpokládat, že jméno vrstevnice herecké kolegyně Sarah Michelle Gellar málokomu něco řekne. Schválně, vybavíte si, o koho jde? A přitom Danielle Harris má za sebou role v pořádně krvavých hororech od dětství. Tahle krasavice totiž zazářila už v době, když jí bylo jedenáct a dvanáct – jako Jamie měla smůlu, že se narodila do špatné rodiny. Jejím strejdou totiž nebyl nikdo jiný než Michael Myers. Ano, Danielle Harris vystupovala ve čtvrtém a pátém díle Halloweenu a její výkon vzhledem k tehdejšímu věku bere dech. Jenže jak už to tak u dětských herců bývá, měla problém s přechodem k dospělým rolím a trochu se vytratila, vyjma zábavné Temné legendy se potácela po nekonečných seriálech a zdálo se, že se k pořádným filmovým rolím bude dostávat už těžko. Na rozdíl od jiných dětských herců ale šanci ještě dostala.

Když restart kariéry, tak na Halloween.

A symbolicky to nebylo nikde jinde než v Haddonfieldu, městě nechvalně proslaveném řáděním Michaela Myerse. Režisér Rob Zombie ji obsadil do obou svých Haloweenů, tentokrát nikoli jako Myersovu příbuznou, ale nejlepší kamarádku jeho sestry. Danielle se tak objevila stejně jako Jamie Lee Curtis ve čtyřech dílech série, byť Zombieho dva zářezy na halloweenskou pažbu jsou hodně špatné, a kdyby nikdy nevznikly, nic by se nestalo. Jedno pozitivum to ale přece jen mělo – Danielle Harris se vrátila do světa brakových hororů. Další následovaly. Blood Night, Země kůlů, Vražedná sekera II, Vrah s chromovou maskou, The Victim, Devil´s Night, Hallow´s Eve, Děs po setmění, See No Evil 2 – už jen z názvů je jasné, že se o žádné velké umění nejedná, jsou průměrné a často hodně špatné. Zkrátka pro fanoušky jedna radost.

Ikona dnešních hororových béček.

Mary Elizabeth Winstead

Kvality pro titul scream queen dneška Mary Elizabeth rozhodně má.

Je jí teprve dvaatřicet a je to největší želízko v ohni pro čestnou nositelku titulu „nejzajímavější scream queen současnosti“. Debutovala už koncem 90. let v nesmyslných mýdlových operách, po přelomu tisíciletí ale přišly mnohem zajímavější role. Testovacím prvkem na téma Mary Elizabeth Winstead a horor byla komedie Ostrov příšer, což sice byla nehorázná pitomost, ale krásně se na ni dívalo – vedle Winstead tam totiž hrála (byť označit její výkony před kamerou jako herectví je silné slovo) i Carmen Electra. Pak ale přišly na řadu i ty seriózní: Kruh 2, Nezvratný osud 3, solidní remake Černých Vánoc nebo Věc: Počátek.

Být scream queen, to není jen tak. Třeba vás čekají Černé Vánoce.

Další kariéra Mary Elizabeth Winstead ale naznačuje, že sama o ten titul příliš nestojí, a pokouší se prorazit i mimo tuto škatulku – třeba ve Smrtonosné pasti, Scottu Pilgrimovi nebo v Tarantinově hříčce Auto zabiják. Jak ale naznačuje letošní Ulice Cloverfield 10 nebo komediálně-hororový seriál BrainDead, právě v domovském žánru by se měla cítit nejlépe. Spolu s Danielle Harris, která přece jen uvízla na poli nejhrubší brakové zábavy, má nejlepší předpoklady uspět.

Mary Elizabeth Winstead na ulici Cloverfield 10.

Holky ze Scream Queens

Emma Roberts začínala ve Vřískotu…

A na závěr nemůžou chybět hrdinky seriálu, který si dnes již uznávaný pojem dal přímo do štítu. Jestli ho neznáte, nebojte se to napravit – byť není pro každého, svoje fanoušky si určitě najde. Podílel se na něm Ryan Murphy, mimo jiné autor American Horror Story, a je to na něm znát. Ovšem hodně sází i na nadsázku a skutečně bizarní situace, takže disponuje hodně ujetým humorem. Zatím byla natočena celá jedna série a aktuálně běží druhá, ale jak to se seriálem bude dál, těžko předvídat, protože masového diváka jen těžko uspokojí. Přesto příběh vysokoškolského sesterstva Kappa na Wallace University, které bojuje s děkankou, usilující o zrušení spolku, a zároveň s kampusovým zabijákem v masce tamního maskota Červeného ďábla, jenž navázal na vraždy, které se odehrály před dvaceti lety, za vidění určitě stojí.

… aby to nakonec dotáhla na šéfku univerzitního sesterstva.

A to i právě kvůli obsazení – životem zdeptanou děkanku si nevystřihl nikdo jiný než stará známá Jamie Lee Curtis, šéfku sesterstva pak Emma Roberts, neteř slavnější tety Julie. Ani tahle kočička s výrazným obočím není na hororovém poli žádným nováčkem, zahrála jednu z klíčových rolí čtyřky Vřískotu a objevila se i v American Horror Story. Vzhledem ke svému věku (aktuálně jí je pětadvacet) vystupuje i v romantičtějších žánrech, které ji odvádějí od pořádné řežby, což je škoda. Jako třeba letošní Nerve, který se původně tvářil jako technothriller, aby se zvrtl v průměrnou teenagerskou romanci. Emmě v rámci sesterstva zdatně sekundují třeba Billie Lourd, Lea Michele a teprve dvacetiletá Abigail Breslin, kterou už proháněli mimozemšťani v Shyamalanově Znamení nebo zombíci v Zombielandu. Dobře se kouká na všechny – není proto důvod, aby budoucí vřískající královna nevyrostla právě z některé z nich.