„Hadrový cirkus“: Americká 83. pěší divize na německých obrněncích a automobilech

Největší konflikt v dějinách lidstva přinesl nejen nepředstavitelné lidské tragédie, ale i některé příběhy, které dnes vyvolávají spíše úsměv či úžas. Právě k takovým se řadí i postup americké 83. pěší divize (US Army 83rd Infantry Division) do nitra hroutícího se Německa, neboť muži dostali od velitele divize rozkaz zabavit a nasadit maximální množství německých vozidel, jež měla pomoci při urychlení přesunu pěšáků. Divize si poté připsala působivé úspěchy a získala oficiální válečné jméno „Thunderbolt“, ale mezi prostými americkými vojáky byla známa pod poněkud jinými a daleko vtipnějšími přezdívkami.

Z ukořistěných německých vozidel si získaly zaručeně největší oblibu polopásové transportéry SdKfz 251, kterým se u nás přezdívá „Hakl“

Důmyslný rozkaz generála Macona

Americká 83. pěší divize byla zformována již za první světové války a některé její jednotky se skutečně zapojily i do bojů v Evropě. V meziválečné éře fungovala jako záložní jednotka, aby se v srpnu 1942 dočkala reaktivace se záměrem vrátit se na evropská bojiště. V dubnu 1944 se první vojáci divize objevili ve Velké Británii, v červnu 1944 přistáli na pláži Omaha a posléze se zúčastnili mj. těžkých bojů o Saint-Malo či Hurtgenský les. 29. března 1945 zahájila divize přesun přes řeku Rýn, čímž se dostala na území Německa, které se pod sílícím náporem vojsk ze západu i východu faktický hroutilo.

Z Normandie až k Labi. 83.pěší urazila pěkně dlouhou cestu.

Vojáci 83. pěší divize se zpočátku přesouvali samozřejmě především „po svých“, a proto mnohdy nestačili tempu postupu obrněných jednotek

Generálmajor Robert C. Macon svým vojákům rozkázal zabavovat a používat pro přesun maximální dostupné množství německých vozidel

Němci nadále kladli zuřivý odpor Rudé armádě, kdežto Američané a Britové stále častěji vídali bílé vlajky, byť některé jednotky Waffen-SS bojovaly do posledního muže a posledního náboje. Přesila Spojenců ale samozřejmě byla zdrcující, což se projevovalo i na rychlém tempu postupu amerických obrněných sil. V čele ofenziv obvykle útočily tanky 3. armády, jíž velel legendární generál George Patton a do jejíž sestavy spadala i 83. pěší divize. Pěchota však logicky neměla tolik dopravních prostředků jako tankové divize, a tudíž pěšáci za tanky mnohdy zaostávali.

Generál Robert C. Macon (1890–1980), jenž tehdy velel 83. pěší divizi, se ovšem s touto situací nehodlal smířit a vydal svým mužům rozkaz, aby tempo zrychlili díky vozidlům poražené Třetí říše. V praxi to znamenalo, že Američané začali systematicky zabavovat takřka veškerá vojenská a civilní vozidla, na která narazili, jelikož tak mohli postupovat stejně rychle jako americké tanky.

Používání kořistní techniky se pochopitelně neomezovalo jen na americkou 83. pěší divizi (na snímku útočné dělo StuG III s muži 104. pěší divize)

Oblíbené polopásové transportéry

Používání ukořistěné nepřátelské techniky samozřejmě nebylo čímsi novým nebo originálním. Už za první světové války nasadili Němci víc britských kořistních tanků, než kolik měli tanků vlastní výroby, a za druhé světové války se ve Wehrmachtu a Rudé armádě vyskytovaly i celé tankové prapory užívající pouze či převážně kořistní vozidla.

Kořistní německá technika (na snímku transportéry SdKfz 251) většinou obdržela nejen „povinné“ americké bílé hvězdy, ale také olivový nátěr

Také Američané se příležitostně vyzbrojovali na úkor poražených protivníků, jak prokazují např. snímky německých obrněnců ve službách US Army na Sahaře. Někdy k tomu došlo též při postupu západní Evropou, jak se dá doložit např. fotografií útočného děla StuG III, jež si přivlastnila americká 104. pěší divize, ačkoli se tento snímek často vyskytuje i u článků o 83. pěší divizi. Nesporné ale je, že v žádné divizi US Army nedosáhla tato praxe ani zdaleka takových rozměrů jako v 83. pěší, protože ta to koneckonců dostala rozkazem od velitele. Američané tak zabavovali všechno, co mělo kola nebo pásy, co aspoň trochu fungovalo a na co mohlo nasednout pár pěšáků.

Američtí vojáci si oblíbili i polopásové motocykly SdKfz 2 Kleines Kettenkraftrad, které se uplatňovaly především jako kurýrní prostředky

Rozhodně nejvíce si tedy cenili polopásových obrněných transportérů SdKfz 251, jimž se u nás přezdívá „Hakl“. Do výbavy 83. pěší divize se jich dostaly desítky, takže je vojáci mohli porovnávat i s vozidly M2 a M3 amerického původu. Americké „Half-Tracks“ jezdily rychleji po silnici, jejich řízení bylo snazší a nabízely vyšší provozní spolehlivost, zatímco německé „Hakly“ byly složitější a poruchovější, vedly si ovšem lépe v těžkém terénu.

Do výbavy 83. pěší divize přibyl i německý štábní vůz Mercedes-Benz, který vojáci pohotově zabavili jednomu zajatému německému generálovi

Pokud čtete tenhle článek, mohlo by vám mohlo pásnut i triko z nabídky našeho eshopu DixieGear.cz, třeba nějaká novinka z naší "pinupkové" série.

Tanky, autobusy i hasičské stříkačky

Vedle polopásových obrněných transportérů užívali Američané i malé polopásové motocykly, které se oficiálně označovaly SdKfz 2 Kleines Kettenkraftrad a uplatňovaly se především jako kurýrní prostředky. Tím však seznam německé techniky v 83. pěší divizi jen začíná, jelikož se do ní dostala i pestrá škála nejrůznějších nákladních či osobních automobilů Wehrmachtu, mj. nákladní vozidla Opel Blitz a Steyr nebo terénní vozy VW 82 Kübelwagen, u nás známé spíše pod přezdívkou „Kaďour“.

Američané ukořistili velké počty polopásových transportérů SdKfz 251, a proto je mohli zasvěceně porovnávat s americkými „Half-Tracks“

Vojáci získali i několik tanků, ačkoli zdroje se značně různí v tom, jaké typy to mohly být. Běžně se uvádí, že 83. pěší divize měla „Tygry“ a „Pantery“, ale potíž spočívá v tom, že vojáci US Army mívali často sklony tak označovat všechny německé tanky, a proto mohlo ve skutečnosti jít o jiné typy, např. starší PzKpfw IV. U článků o 83. pěší divizi se tedy nezřídka vyskytují fotografie vozidel PzKpfw VI Tiger, PzKpfw VI Ausf. B Tiger II a PzKpfw V Panther, která ukořistili Spojenci, avšak není jisté, zda opravdu jde o tanky 83. pěší divize. (Nejčastěji ukazovaný kořistní Panther ve skutečnosti získali a užívali Britové.)

Americká 83. pěší divize bez rozpaků zabavovala a používala také německé civilní dopravní prostředky, mezi nimiž nechyběly ani autobusy

Kromě ryze vojenských vozidel ovšem Američané nepohrdli ani civilní technikou, a tudíž se do jejich improvizovaného vozového parku začlenily rovněž např. německé autobusy, minimálně jeden domíchávač betonu a dvě hasičské stříkačky, z nichž jedna nesla i ceduli s výmluvným textem „Next Stop: Berlin“. Bez ohledu na typ a původ však kořistní technika získávala americké bílé hvězdy a zpravidla i nátěr slavnou barvou Olive Drab.

Při postupu Německem směrem na východ zabavili Američané i mnoho nákladních vozidel Wehrmachtu, např. tento automobil značky Steyr

Bizarní chyba německého generála

Tím se samozřejmě zajistilo dodržování válečných zákonů a zabránilo se i nechtěným útokům amerických jednotek na zdánlivě nepřátelská vozidla. Navzdory tomu se však odehráli i jeden groteskní incident, který přinesl další obohacení vozového parku 83. pěší divize. S Němci si ji totiž spletl německý generál, který se k ní tedy připojil ve svém štábním vozu Mercedes-Benz. Když zjistil svůj omyl, bylo již pozdě, takže generál putoval do zajetí, zatímco jeho automobil Američané samozřejmě ihned zabavili.

83. pěší divize používala i několik německých tanků, ačkoliv není jisté, zda jí patřil právě tento kořistní obrněnec PzKpfw VI Ausf. B Tiger II

Snad nejzajímavější informace říká, že divize získala i stíhačku Messerschmitt Bf 109, jež také dostala olivový nátěr. Existuje sice spousta fotografií, které zachycují kořistní „Mezky“ s americkými znaky, jenže žádný z těchto strojů neodpovídá tomu, co se vypráví o 83. pěší divizi, takže nelze vyloučit, že v tomto případě jde spíše o silně přehnanou „historku starého zbrojnoše“.

U článků o 83. divizi se někdy vyskytují snímky ukořistěného tanku Panther, avšak toto vozidlo ve skutečnosti získali a provozovali Britové

Nepochybné ale je, že bizarní výzbroj 83. pěší divize jí vynesla dvě vtipné přezdívky, a to „83. obrněná divize“ a „Rag-Tag Circus“. Zpravidla se to překládá jako „Hadrový cirkus“, ale z hlediska významu by více seděl volnější překlad, patrně cosi jako „Cikánská karavana“, neboť nějak tak musela divize při přesunu působit. Ukořistěná německá technika ovšem zásadně přispěla k tomu, že příslušníci 83. pěší divize úspěšně prošli Německem, získali zástupy zajatců, osvobodili několik koncentračních táborů a v dubnu 1945 jako první příslušníci US Army dorazili k řece Labe.