Mezi sektory, které vážně zasáhla pandemie čínského koronaviru, se nepochybně řadí i knižní trh. Vládní zákazy i finanční tíseň mnoha zákazníků logicky znamenají, že někteří nakladatelé a knihkupci musejí těžce bojovat o přežití. Vydání řady titulů se proto opozdilo a lze čekat, že v příštím roce to nebude nějak zvlášť jiné, protože dosud není jisté, jak vážné budou dopady a jak dlouho se bude knižní trh vzpamatovávat. Tím spíše bychom se ovšem měli snažit domácí vydavatele i prodejce podporovat, a proto vám (jako každý rok) nabízíme výběr knih, které se letos objevily na pultech českých knihkupectví.
Literární událostí roku je nepochybně impozantní trilogie Maxmilián od Jana Drnka, které jsme se již věnovali v samostatných článcích
I. Všechny obrněnce z Kolbenky
Výborný vojenský historik Ivo Pejčoch bohužel tento svět v roce 2019 opustil, avšak zanechal po sobě impozantní dílo. Byl nesporně jedním z největších znalců československých obrněnců z éry první republiky, jimž se věnovala značná část jeho výzkumné a publikační tvorby včetně části kultovní knižní řady Obrněná technika. Kromě ní vydal i mnoho úžeji zaměřených titulů, z nichž některé už ale prakticky nelze sehnat. Právě proto se chebské vydavatelství Svět křídel rozhodlo pro jejich nové vydání. Začalo knihou Tanky Praga, která se věnuje historii vývoje a výroby obrněných vozidel v podniku ČKD v letech 1918–1956. Publikace tedy pokrývá nejen první republiku, ale i období okupace (kdy se pochopitelně vyrábělo pro potřeby Wehrmachtu a Waffen-SS) a první poválečnou dekádu. Pro zájemce o dějiny československých vojenských vozidel by toto nestárnoucí dílo mělo být povinností.
II. Miliardáři míří ke hvězdám
Christian Davenport: Vesmírní baroni
Jen málo mužů se dnes těší takové mediální pozornosti jako miliardář Elon Musk, jehož kdysi vysmívaná firma SpaceX se vyšvihla mezi giganty kosmického byznysu (letos by měla vynést do vesmíru i českou družici). Daleko menšímu zájmu se těší firma Blue Origin, za kterou stojí další miliardář Jeff Bezos. Oba muži vyzvali k soupeření etablované dodavatele nosných raket a také jeden druhého navzájem. Na jedné straně stojí světla ramp milující Musk, který se žene vpřed jako zajíc, chlubí se všemi úspěchy a netají se neúspěchy, na straně druhé pak uzavřený Bezos, jehož nenápadný a pomalejší postup připomíná vytrvalou želvu. Právě slavnou bajku o závodě zajíce a želvy používá autor jako metaforu pro popis vztahu obou mužů, ačkoliv konec tentokrát zůstává otevřený. Na scéně se objeví také další soukromí nadšenci, kteří měli či mají v úmyslu zapojit se do nové éry dobývání kosmu.
III. Hrůzy nacistického triumfu
V loňském roce vyšel velice chválený a úspěšný román Inferium, který proti sobě postavil síly SS a vojsko pekelného impéria. Jeho autor Roman Bureš se potom pustil do žánru alternativní historie a nabídl vizi vítězné Třetí říše, avšak výrazně odlišnou od klasických děl typu Otčiny. Román nazvaný prostě Říše tvoří dvě části, z nichž první líčí krutý život na Sibiři, kde použití zbraní hromadného ničení způsobilo u obyvatel vznik bizarních mutací. Druhá část pak nabízí strašidelný pohled do zmenšujícího se Protektorátu Čechy a Morava, kde nacistická mašinérie nemilosrdně uskutečňuje své germanizační plány. Češi musejí uvolnit prostor Němcům, takže se stěhují do bývalého Sovětského svazu. První část by se zřejmě dala popsat jako zvláštní typ paranormálního thrilleru, zatímco druhá jednoznačně patří mezi dystopie, a to dystopie zvláště depresivní, protože se přímo týká nás Čechů. Říše je opravdu vynikající román, avšak je třeba férově varovat, že se vážně nehodí pro slabé nátury.
IV. Pohled do dějin (de)šifrování
Christian Jennings: Třetí říše poslouchá
U nacistického Německa ještě zůstaneme, ale tentokrát se podíváme do reálné historie, a to do její nepříliš probádané části. Prolamování německých šifer (hlavně Enigmy) samozřejmě patří mezi nejznámější příběhy druhé světové války, daleko méně se toho však ví o snahách Němců v tomto oboru, resp. o tom, jak odposlouchávali a prolamovali spojenecké kódy. Právě do této pomyslné „vědomostní mezery“ míří kniha Třetí říše poslouchá, která velmi detailně popisuje fungování dešifrovacích oddělení německých zpravodajských služeb od začátku první světové války až do definitivní porážky v roce 1945. Nabízí pohled do pozadí mnoha známých i méně známých špionážních kauz, při čemž srozumitelně vysvětluje i principy různých šifer či jejich prolamování. V podstatě se tak jedná o poněkud neobvyklý pohled na druhou světovou válku, jejíž průběh významně ovlivnilo právě i (de)šifrování.
V. Historie maskovacích vzorů
Jak vznikla proslulá americká barva Olive Drab? Jaké kamufláže používaly jednotky SS? Kde se vzalo československé „jehličí“? To jsou jen některé z otázek, na něž nabízí odpovědi velmi zajímavá kniha, kterou napsal (vskutku příznačně) nikoli vojenský historik, nýbrž akademický sochař. Tvorba maskovacích barev či vzorů má totiž hodně společného s uměním, a proto se jí často zabývali právě malíři, sochaři či iluzionisté. Ke kamuflážím existují vojenské předpisy a příručky pro modeláře, zatímco publikace o jejich vývoji jsou hodně vzácné, což ovšem právě toto dílo napravuje, protože přináší opravdu podrobně zpravovaný přehled historie pozemních a námořních kamufláží od dávných dob po blízkou budoucnost, neboť zachycuje i futuristické trendy typu aktivní (proměnlivé) kamufláže. Knihu tudíž zajisté ocení nejen fandové vojenské techniky, ale také např. reenactoři nebo modeláři.
VI. Proč Hitler nenáviděl císaře
James Longo: Hitler a Habsburkové
Pro milovníky knih našeho kolegy Honzy Drnka to nepochybně nebude žádné překvapení, ale pro ostatní nejspíš ano. Onen rakouský svobodník a zkrachovalý malíř pohlednic totiž po celý život jevil bezmála patologickou nenávist vůči rodu Habsburků. Pro jeho rasistické myšlení se jejich mnohonárodní a celkově dosti tolerantní říše stala ztělesněním všeho, co nesnášel, takže se všemožně snažil někdejšímu panovnickému rodu škodit. Ostatně také proto dostal německý plán obsazení Rakouska krycí název Otto, protože Hitler nenáviděl Ottu Habsburského, avšak současně se zjevně bál varianty, že by se legitimní následník ujal moci v Rakousku, jež by tak získalo křesťanskou konzervativní alternativu k nacistické diktatuře. Potomci císařského rodu ale nacistickému tlaku statečně vzdorovali. Tato publikace tedy nabízí nepříliš známý příběh o strašlivé nenávisti, ale rovněž o důstojné odvaze.
VII. Pozadí velkých českých kauz
Robert Šlachta: Třicet let pod přísahou
Mezi českými policisty ve výslužbě určitě najdeme jen málo jmen, jež by byla známá tak jako jméno Roberta Šlachty, bývalého ředitele Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu. Byl to právě tento muž, jenž stál u vyšetřování mnoha velkých kauz, které hýbaly (a občas vlastně dodnes hýbou) českou politickou a společenskou scénou. V červnu 2016 kvůli reorganizování speciálních policejních útvarů odešel od policie, aby poté tři roky pracoval u Celní správy ČR, odkud definitivně zamířil do civilu. Až jako civilista mohl otevřeně promluvit o záležitostech, kterými se zabýval ve službě a o kterých (často i velmi zkresleně) informovala média. Roberta Šlachtu tedy oslovil investigativní novinář Josef Klíma, který s ním pořídil rozsáhlý rozhovor, který následně vyšel v knižní podobě, jež se záhy vyšvihla na čela prodejních žebříčků. Určitě nemusíte s autorem ve všem souhlasit, dost možná mu některé věci nebudete věřit, avšak jeho názory nesporně patří k těm, které si zaslouží zaznít.
VIII. Tvůrci kosmických raket
Karel Pacner: Konstruktéři raketového věku
K největším českým znalcům a popularizátorům dobývání vesmíru se řadí Karel Pacner, který mohl v roce 1969 dokonce osobně sledovat start mise Apollo 11. Věnoval tomuto tématu také několik skvělých knih, z nichž ta dosud nejnovější se zabývá muži, kteří navrhovali kosmické rakety, družice, sondy či stanice. Jde vlastně o soubor portrétů 28 konstruktérů, který začíná u Roberta Goddarda a končí u Elona Muska. Kromě slavných jmen typu Koroljova, von Brauna nebo Čeloměje se představují i některé méně známé, ale vysoce vlivné osobnosti, např. James Plummer, který stál u zrození amerických špionážních družic, či Gleb Lozino-Lozinskij, který navrhoval sovětské kosmické zbraně. Ve výčtu se objevuje i Čech Ludvík Očenášek či „otec“ čínského raketového programu Čchien Süe-sen. Budete se divit, jaké osobní maličkosti mohly někdy ovlivnit kosmické soupeření supervelmocí.
IX. Politicky nepohodlné paměti
Gerd-Helmut Komossa: Německá karta v rukou velmocí
Jak jistě víte, právní pojem „svoboda slova“ se u našich západních sousedů musí brát s velkou rezervou. Ve vztahu k nacismu je to určitě pochopitelné, podstatně méně se však ví, že vysoce rizikové je i hovořit o mnohých záležitostech z éry studené války. A právě tuto zásadu porušil Gerd-Helmut Komossa, který působil jako ředitel vojenské zpravodajské služby MAD. Kniha, v níž vzpomíná na svou kariéru, tedy popisuje mnohá politicky nepohodlná, místy takřka snad i „výbušná“ témata, což se týká především vztahů Západního Německa k NDR, SSSR a USA. Komossa, jenž zemřel v roce 2018, nijak neskrýval kritický pohled na to, jak vítězné mocnosti omezily suverenitu Německa, což je patrně důvod, proč je v současném Německu nebezpečné jeho knihu nejen vydávat, ale dokonce i pouze vlastnit. U nás v Česku naštěstí podobné riziko nehrozí, a proto se můžete směle pustit do čtení.
X. Další „Mrožův“ velký román
Na absolutní špičku mezi českými spisovateli nepochybně patří František Novotný, známý též pod přezdívkou „Mrož“. Autor vynikajících románů Valhala, Křižník Thor a Osudový konvoj vydal další skvělou knihu, která tentokrát představuje expanzi povídky Útok na oceán, která je obsažena v antologii Imperium Bohemorum. Ocitáme se tedy v 17. století, kdy střední Evropě dominuje přemyslovské Trojkrálovství (tzn. spojení Česka, Polska a Uher), které se chystá na velký konflikt s námořními mocnostmi Anglií a Holandskem. K tomu mají posloužit i výtvory alchymistického inženýrství, které kombinuje míchání elixírů a stavbu strojů. Rozbíhá se tedy soupeření zpravodajských služeb o recept na mimořádně destruktivní zápalnou látku, objevují se golemové a přicházejí i postavy, které nepochybně znáte z děl jiných slavných autorů, např. Dumasova milady de Winter nebo Čapkova Elina Makropulos. Mimochodem, již pro vás také připravujeme rozsáhlý rozhovor s „Mrožem“.
XI. Jak velmoci soupeří o vesmír
Kužel, Stanislav: Hvězdné války
Letošní rok byl skutečně bohatý na knihy, které se týkají vesmíru. Další velký český odborník v této branži Stanislav Kužel vydal dílo s titulem, jenž odkazuje na slavnou sci-fi ságu, ale jde o publikaci z oboru literatury faktu. Dobývání a využívání kosmu samozřejmě vždycky mělo i významnou vojenskou rovinu, jenže většina knih se o ní zmiňuje spíše okrajově, čemuž se ale koneckonců nelze divit, jelikož informací je málo a mnohé se dodnes přísně utajují. Navzdory tomu však mohl vzniknout ucelený přehled vojenských aktivit velmocí ve vesmíru, ve kterém najdete mj. špionážní družice, vojenské orbitální stanice, raketoplány či protidružicové zbraně všeho druhu. Autor dokonce spolupracoval s některými ruskými experty, takže může českému čtenáři nabídnout i témata, která nejspíše nikdy nebyla mimo ruskojazyčné zdroje zpracována. Jestliže se chcete dozvědět více o uskutečněných i (snad naštěstí) neuskutečněných plánech na militarizaci kosmu, nemůžete sáhnout po ničem jiném.
XII. Předpověď vývoje Ameriky
George Friedman: Bouře před klidem
Je patrně příznačné, že finišujeme knihou od slavného geopolitického analytika, jenž se nebojí politicky nekorektních či nepohodlných tvrzení. Napjatá atmosféra po prezidentských volbách slouží jako vhodná záminka pro další kolo předpovědí úpadku Ameriky jako světové velmoci, avšak George Friedman jako skutečný geopolitický odborník nehledí na osobnosti a ideologie a zaměřuje se výhradně na „tvrdá“ ekonomická a demografická data. Vysvětluje, jak Amerika prochází opakovanými cykly, jež mění politické instituce a socioekonomickou strukturu. Jeho kniha ukazuje, že USA si nyní projdou dekádou složitých společenských změn a konfliktů, ale to je naprosto přirozený vývoj, který nemůže žádný prezident zvrátit, neboť nad geopolitikou, ekonomikou a demografií nemůže „vyhrát“ žádná ideologie. Amerika se proto výrazně změní, ale podle Friedmana nakonec k lepšímu, protože z té nadcházející „bouře“ ve 20. letech vyjde na počátku 30. let coby velmoc ještě silnější než dnes.
Něco ze zahraniční nabídky
Ankit Panda: Kim Jong Un and the Bomb
Jako obvykle doporučíme také jednu v češtině ještě nevydanou knihu, aby se čeští nakladatelé třeba mohli inspirovat. Napsal ji Ankit Panda, jeden z nejvíce uznávaných expertů na politiku, bezpečnost a vojenství východní Asie celkově a Severní Koreje konkrétně. Jeho publikace má za cíl podat komplexní shrnutí všech dostupných informací o jaderném a raketovém programu KLDR a vedle toho též o úsilí světa ho zastavit či omezit. Publikace „Kim Čong-un a Bomba“ ukazuje, proč se tento bizarní a izolovaný diktátorský režim rozhodl získat vlastní odstrašující nukleární kapacity, jakých úspěchů při tom dosáhl a jaké neúspěchy zaznamenal. Ankit Panda mnohdy přichází též s originálními a překvapivými tvrzeními, takže jeho kniha je nepochybně mimořádně cenná pro každého, kdo se chce Severní Koreou zabývat, a tudíž by bylo užitečné, pokud by se dočkala také vydání v českém jazyce.
Jako vždycky budeme rádi, pokud se s námi podělíte o nějaké vlastní knižní tipy.
Lukáš Visingr
Vojenský a bezpečnostní analytik, publicista, konzervativní vlastenec, sionista a milovník života, který chce vidět smrt politické korektnosti.
