Leckoho v mém okolí to docela překvapilo, ale navzdory své profesi a zájmům jsem se teprve nedávno zařadil mezi ty, kdo přečetli slavný román Křižník Thor. Měl jsem ho sice už dlouho, jenže znáte to, spousta práce a spousta jiných věcí, takže teprve letos se mi podařilo se k tomu posadit a tu úžasnou knihu přelouskat. Čtenářský zážitek to byl skutečně skvělý a jen potvrdil, že František Novotný se v české literatuře řadí na absolutní špičku. To teď konstatuji nejenom jako čtenář, ale také jako znalec a fanda vojenství, protože i z tohoto pohledu by Křižník Thor snesl srovnání s nejlepšími světovými techno-thrillery.
Loď DDG 116 Thomas Hudner, v pořadí 66. torpédoborec z třídy Arleigh Burke
Kombinace hned několika žánrů
Křižník Thor by mohl být typickým „námořním románem“ („sea novel“), jak se označuje žánr knih, v nichž sledujeme osudy posádky lodě na složité a nebezpečné pouti po oceánu. Autor si však hraje i s politickou a válečnou fikcí a přidává i pěknou porci psychologie, takže výsledná knížka je vlastně takový psychologický námořní techno-thriller. V žádném případě tak nejde o cosi, na co bychom v české literatuře naráželi každý den, ovšem Novotného znalosti vojenství a historie a jeho zkušenosti námořního kapitána jej činily pro sepsání takové knihy povolaným více než dobře.
Román Křižník Thor vyšel v roce 2013 a záhy si našel zástupy nadšených čtenářů
Hned začátek knihy vrhá čtenáře přímo do žhavého děje, a proto nejdřív téměř netuší, co se děje, kdo je kdo a o co jde. Po šokujícím úvodu se vracíme o nějakou dobu zpět a očima hlavního hrdiny, programátora Tomáše Hornycha, začínáme nahlížet do světa někdy na konci 30. let 21. století. Tady se projevuje přesah do dalšího žánru, a to do „post-apo“, jelikož je to svět, který téměř zešílel. Západ zkrachoval, USA se přestaly starat o bezpečnost oceánu a poté se rozpadly, Evropa živoří, kdežto rudá Čína expanduje. Asie se změnila ve válečné pole, na němž čínské divize nedokáže nikdo zastavit, Evropu dusí ruský a čínský ekonomický tlak a světové oceány se mění v ráj novodobých korzárů a pirátů.
V palubním bojovém informačním středisku se odehrává značná část děje románu
Mezi ty se shodou náhod dostane i Tomáš Hornych, záhy však zjišťuje, že to možná úplná náhoda nebyla a že se zapletl do velmi složité hry, ve které jde o daleko více než o osud desítek námořníků na jedné válečné lodi, byť je tou lodí ode dna po stožár ozbrojený raketový křižník Thor. Ale proč vlastně Thor? Protože kapitánem je v důsledku událostí Tomáš Hornych, který se rozhodne, že když mu osud přihrál takový úžasný „dárek“, je nutno toho využít a pořádně zatopit čínskému námořnictvu, i kdyby to měla být poslední věc v životě. Thor vyplouvá do války.
Plavba křižníku Thor nás zavede do spousty exotických destinací po celém světě, mezi kterými figuruje např. jihoafrický přístav Durban
Podivná aliance proti rudé Číně
Kromě severského boha Thora ale tohle novodobé pirátské plavidlo chrání i velká sbírka bohů dalších. Novotný totiž nijak neskrývá mínění, že největší hrozbu pro svět reprezentuje totalitní komunismus ve spojení s lidským, ekonomickým a vojenským potenciálem Číny. Tváří v tvář tomuto nebezpečí by tedy měli na všechny své spory zapomenout a spojit síly křesťané, židé a muslimové, což je přesně to, co se v knížce stane, protože posádku Thora tvoří opravdu pestrá směs bílých, černých, žlutých a jiných tváří. Dohodu o korzárské operaci podepisují Evropané se súdánskými muslimy, v utajení ji podporuje izraelský Mossad a na stožáru Thora se třepetá zelená vlajka, jakou kdysi používal slavný osmanský korzár Chajreddín Barbarossa a na níž je umístěna i tzv. Šalamounova pečeť, takřka shodná s Davidovou hvězdou.
Trochu neobvyklý pohled na torpédoborec DDG 89 Mustin poskytuje představu o rozmístění jeho zbraní, senzorů a dalších systémů
Tohle vlastně odráží jeden typický rys žánru námořních románů, a sice fakt, že na oceánu většinou nezbývá prostor pro nějaký rasismus. Oceán je totiž nemilosrdný a rvát se s ním musejí všichni společně, jinak prostě nemají šanci. To platí na malé kocábce stejně jako ultramoderním válečném stroji, jaký představuje křižník Thor, původně křižník amerického námořnictva CG 117 Rufus C. Herring třídy Michael Murphy, ještě před tím torpédoborec téhož jména třídy Arleigh Burke. Novotný totiž popisuje scénář, v němž slábnoucí US Navy přeřadí nejlepší torpédoborce mezi křižníky, takže se změní název třídy i číselná označení.
K hlavním soupeřům křižníku Thor patří v knížce čínské torpédoborce Typ 052C
Samozřejmě se ale podíváme i na další lodě, mj. na palubu letadlového nosiče George H. W. Bush, v románu se objeví také např. ruské fregaty a samozřejmě i široké spektrum čínských válečných lodí, proti nimž Thor bojuje zoufalou, ale odhodlanou válku. Pohled na zprávy z reálného světa ostatně napovídá, že rostoucí síla čínské flotily rozhodně nepředstavuje pouze románovou fikci.
V knize se vyskytují také ruské válečné lodě, např. fregaty Projekt 11661 Gepard
Supermoderní „hračky“ ve válce
Právě adrenalinové popisy bojových scén patří k nejsilnějším stránkám knihy, ačkoli Novotný opakovaně dokazuje, že mu není vůbec cizí ani spekulování o politických scénářích, nečekaně hluboké psychologické analýzy a v neposlední řadě dost explicitní sexuální scény (což ostatně předvedl již ve svém kultovním cyklu Valhala). A kromě toho se samozřejmě „vyžívá“ v tom, aby čtenáře opravdu důkladně seznámil s křižníkem a různými jeho zbraňovými, senzorovými a dalšími systémy. Není tudíž vzácností, že vyprávění napínavého děje třeba i na několik stran přeruší odborně působící, avšak naštěstí i laikovi (většinou) srozumitelné technické pasáže. Je rozhodně doporučeno se jimi „prokousat“, neboť všemožné technické „vychytávky“ sehrávají v ději důležitou úlohu a nejednou značně přispívají k rozuzlení zápletek.
Robotické vážky mohly v době vydání románu vypadat jako vzdálená budoucnost, ale v současnosti už se takové „hračky“ zkoušejí
Novotný si zasluhuje velkou pochvalu mj. za prognózu rozvoje robotických prostředků, protože v knize se objevuje mj. několik bojových robotů či kybernetický hmyz, což už v současnosti není sci-fi, nýbrž čirá realita, jelikož podobné „hračky“ se již zkoušejí. Z dalších futuristických technologií lze uvést mj. holografické maskování nebo laserový kanon, byť snad největší prostor dostávají raketové zbraně Thora. Do bojů zasahují nejen obligátní typy jako protiletadlové střely Standard SM-2, ale také méně známé zbraně, mj. raketová torpéda RUM-139 VL-ASROC.
Mezi méně známé zbraně, které se v románu dočkají nasazení, patří mj. torpédo s raketovým urychlovačem RUM-139 VL-ASROC
Nechybí ani slavné střely Tomahawk, u kterých se autor (podobně jako u torpéd) takříkajíc „nebojí“ ani nukleární verze, a tudíž nastane i několik (jak tomu hrdinové decentně říkají) „áčkových“ výbuchů. Jisté je, že milovníci moderních vojenských technologií si tu přijdou na své, takže snad Novotnému odpustí i některé záležitosti, jež se od reality poněkud odchylují, ale v zájmu stavby zápletek a spádu děje jsou (jako autorská licence) zkrátka nezbytné.
Obranu křižníku Thor proti čínským protilodním střelám zabezpečují mj. vysoce účinné rakety krátkého dosahu RIM-116 RAM
Pár slov o pirátech a korzárech
Další silnou stránkou Novotného tvorby obecně a Křižníku Thor konkrétně je spousta odkazů, které potěší znalé čtenáře, protože se vztahují k reálné historii i k různým kulturním dílům. To lze v podstatě říci i o celém konceptu korzárského křižníku. Ačkoliv to může vypadat bizarně, zcela určitě nejde o nerealistický výmysl, a dokonce lze předpovídat, že pokud by se současný světový řád rozložil, dal by se vzestup novodobých pirátů a korzárů očekávat. Koneckonců by to zapadalo do trendu „privatizace“, jenž se už výrazně projevuje i ve vojenské a bezpečnostní oblasti, takže soukromé subjekty přebírají stále více toho, co tradičně příslušelo státům.
Plavidlo DDG 54 Curtis Wilbur při odpálení protiletadlové rakety Standard SM-2
Pokud zabrousíme do historie, pak zjistíme, že „klasický“ pirát s černou vlajkou, šátkem, papouškem a dalšími proprietami, který morduje a loupí, na co přijde, je zajisté zajímavý archetyp, ovšem ve skutečnosti fungovalo tohle „řemeslo“ často úplně jinak. Je navíc nutno odlišovat takového piráta od korzára, což byl svého druhu „soukromý podnikatel“, vlastně žoldnéř, který pracoval pro vládu určité země, měl na to potvrzení (tzv. korzárský glejt) a na základě toho vedl bojové operace proti lodím či městům nepřátel. V případě zajetí měl (přinejmenším teoreticky) právo, aby se s ním zacházelo jako s válečným zajatcem, zatímco „klasického“ piráta čekalo klasické pověšení na ráhně.
Křižník Thor se plaví pod vlajkou, kterou používal korzár Chajreddín Barbarossa, jemuž se podařilo stát se i vládcem Alžírska
Korzáři sehráli důležitou roli i v řadě historických konfliktů. Hodně známá je jejich účast ve válkách Anglie a Španělska (a třeba slavný Sir Francis Drake zpočátku nebyl nic jiného), naopak daleko méně se třeba ví, jak zásadně přispěli ke zrození USA, jelikož díky glejtům od Kongresu se stali pro Američany „námořnictvem“, které pak dramaticky poškodilo Anglii a znemožnilo jí přesunovat posily. Někteří experti jdou až tak daleko, že tvrdí, že válku za nezávislost vyhráli pro Ameriku de facto právě korzáři.
Někdo dnes chápe piráty jako nemilosrdné lupiče a hrdlořezy, kdežto pro jiné jsou romantickými hrdiny a bojovníky za svobodu
Co dokázaly „pomocné křižníky“
Přestože tradice těchto „soukromníků“ („privateers“) během 19. století z většiny zanikla, stále se užíval termín „korzár“, ovšem v jiném významu. Označovala se tak válečná plavidla, jež se sice řadila do sestav válečných námořnictev států, ale vydávala na víceméně samostatné, často velmi dlouhé plavby, při nichž škodila námořní dopravě nepřítele. Zapadala by tam tedy např. slavná konfederační CSS Alabama, avšak nejčastěji se toto slovo vyskytuje v souvislosti s tzv. pomocnými křižníky (Hilfskreuzer) německého loďstva v obou světových válkách.
Německý „pomocný křižník“ Atlantis dokázal způsobit Spojencům citelné ztráty
Jednalo se o přestavěné civilní lodě, jež dostaly výzbroj a potom se vydávaly na „volný lov“. Legendární plavidla jako Seeadler, Kormoran či Atlantis způsobila Dohodě, resp. Spojencům škody, které se nedají popsat jinak než jako šokující. (Zájemcům velmi doporučujeme knihu, kterou napsal Ivo Pejčoch a která se nazývá příznačně Němečtí korzáři.) Vedle toho se jako „korzáři“ někdy označovaly i samostatně operující lehké křižníky (např. za první světové války Emden či za té druhé Admiral Graf Spee), které si také připsaly pozoruhodné množství úspěchů.
Historické „pomocné křižníky“, tedy přestavěná civilní plavidla, jsou oblíbenými předlohami pro výrobce plastikových modelů
A tady už se jasně ukazuje spojitost s románovým Thorem, který funguje spíš jako „soukromá“ loď, ačkoli se těší utajené podpoře států z řad soupeřů Číny. Typický pirát dneška je zkrachovalý rybář ze Somálska s AK-47 v ruce a motorovým člunem, ovšem nezapomínejme, že korzáři kdysi měli výzbroj plně srovnatelnou s loďstvy velkých říší, a proto s jejich válečnými loděmi mohli vést vyrovnané boje.
Bez ohledu na historii platí, že typičtí piráti současnosti vypadají zhruba takto (na snímku skupina pirátů odněkud z pobřeží Somálska)
Ačkoli je tedy Křižník Thor (samozřejmě) místy přehnanou románovou fikcí, vůbec nepřehání v tom, že by jedna kvalitní válečná loď se schopnou osádkou mohla způsobit daleko silnějšímu nepříteli vážné problémy. Zbývá tedy pouze doufat, že pouhou fikcí zůstane scénář budoucnosti, který František Novotný představil.
Lukáš Visingr
Vojenský a bezpečnostní analytik, publicista, konzervativní vlastenec, sionista a milovník života, který chce vidět smrt politické korektnosti.
