Třetí světová válka: Torpédoborce, drony, partyzáni a hackeři v boji

Obor techno-thrillerů už řadu let patří mezi stálice literární scény, a ačkoli na „pořádný“ český román tohoto druhu pořád čekáme, díky několika nakladatelstvím jsou tu k dispozici překlady mnoha vynikajících děl. Nedávno se mezi ně zařadil i román Třetí světová válka, který v USA sklidil obrovský aplaus a přitáhl také pozornost Pentagonu. Podle mnoha odborníků se jedná o nejlepší románové zpracování konfliktu o globální dominanci mezi Amerikou a Čínou, a to za využití technologií, díky nimž tento titul v knihkupectvích někdy najdete v regálu se sci-fi. Ve skutečnosti však jde o žhavou realitu či blízkou budoucnost.

Obálky anglického a českého vydání (foto: Barnes & Noble a Computer Press)

Stručné dějiny nového žánru

Za první „opravdový“ techno-thriller se většinou pokládá Hon na ponorku (anglicky 1984), se kterým vstoupila na scénu pozdější legenda Tom Clancy (1947–2013). O dva roky později byl vydán jeho druhý román Rudá bouře, v němž nesmírně realisticky líčil třetí světovou válku ve střední Evropě mezi USA a SSSR, resp. mezi NATO a Varšavskou smlouvou. Z této knihy se následně stal jakýsi etalon, s nímž se všechny tituly s podobným námětem poměřovaly. To ale neznamenalo, že by Clancy zůstal na špici osamocen, jelikož se objevila řada dalších (a někdy velmi schopných) spisovatelů nového žánru.

Obálky českých vydání trojice „klasik“ v žánru techno-thrillerů (foto: BB/art)

Mezi těmi, jejichž díla známe i v českém jazyce, si zaslouží zmínku mj. Harold Coyle, od něhož zde vyšel např. román Tým Yankee. Ne každý ale ví, že tato poutavá kniha je zasazena do dějového rámce, jehož autorem je někdo jiný, a to britský generál John Hackett, který napsal knihu nazvanou The Third World War. V zahraničí bývá řazena na podobnou úroveň jako Clancyho dílo, avšak českého vydání se bohužel dosud nedočkala.

Dalším vynikajícím tvůrcem techno-thrillerů je Larry Bond, jenž se podílel (což se v Česku také docela málo ví) i na Rudé bouři. V češtině vyšly čtyři jeho samostatně vytvořené knihy, z nichž asi nejzajímavější je román Obchodní válka. Jeho děj, odehrávající se převážně ve střední Evropě, funguje jako spolehlivý lék na jakékoli nadšení z Evropské unie. A je to asi jediný techno-thriller, který obsahuje nálet na Brno.

Do bezpilotních bojových letounů (zde General Atomics Avenger alias Predator C) vkládá Pentagon velké naděje (foto: General Atomics)

Román od dvojice analytiků

V novém tisíciletí se ale pozornost začala přesunovat z Evropy do Pacifiku, kde je jako hlavní nepřítel USA vnímána Čína. Pochopitelně se prudce rozvíjí také vojenská technika, a proto se dost dlouho čekalo, než se objeví nový román, který bude pro geopolitickou a technologickou realitu dneška tím, čím bylo dílo Toma Clancyho pro studenou válku a přelom století. Čekání skončilo v roce 2015, kdy vyšla kniha s anglickým titulem Ghost Fleet.

Upoutávka na anglický originál románu Ghost Fleet

Neobvyklé jsou ale už osobnosti autorů, kteří nepatří mezi spisovatele beletrie, ale mezi odborně uznávané analytiky. Prvním je Peter Warren Singer, tvůrce několika knih o dnešních konfliktech (mj. o žoldnéřích, kybernetické válce či dronech), zatímco druhým je August Cole, expert na národní bezpečnost USA a bývalý analytik deníku The Wall Street Journal. Vedle ohromujících prodejních čísel a skvělých kritik si ale román vysloužil pozornost v Pentagonu, neboť se o něm velmi pozitivně vyjádřilo několik vysokých velitelů.

České nakladatelství Computer Press, které dnes patří do skupiny Albatros Media, si proto zajistilo práva na český překlad, který vyšel 13. června 2016 pod názvem Třetí světová válka. Podobně jako Clancyho díla by tato publikace mohla někoho odradit svou tloušťkou (přes 450 stran), ale rozhodně stojí za to, protože nabízí velice kvalitní čtenářský zážitek a zasvěcený pohled na vojenské technologie, které mohou působit jako něco ze sci-fi, přestože jsou bez výjimky naprosto reálné.

Bezpilotní kvadrokoptéry už běžně potkáváme v civilním životě, ale nabízí se pro ně i rozsáhlé vojenské využití (foto: SpecOut.com)

Americko-čínský boj o Havaj

Děj je zasazen do blízké, dle několika náznaků zhruba deset let vzdálené budoucnosti. Čína se zbavila komunistické vlády a pod vedením skupiny vojenských a civilních expertů nabírá sílu, kdežto USA trpí důsledky ekonomické krize, jež se odrážejí ve škrtech v rozpočtu Pentagonu. Americká vojenská síla v Pacifiku je výrazně oslabena, a tak se aliance Číny a Ruska odhodlá tuto příležitost využít.

V románu dojde i na nasazení elitních jednotek US Navy SEAL, které podporují americké partyzány na obsazené Havaji (foto: US Navy)

Vzdušné, raketové, námořní, kybernetické a kosmické útoky zmrzačují americké letectvo a námořnictvo, která tedy nedokážou zastavit invazi Číňanů na Havaj. USA utrpí strašlivé ztráty a ztrácejí kontrolu nad svými tichomořskými základnami, celá válka však vlastně jen začíná. Na okupovaných ostrovech se poté rozhořívá nemilosrdný partyzánský boj, zatímco USA musejí zmobilizovat celý vojenský, průmyslový, vědecký i lidský potenciál, aby mohly provést protiúder.

Proti americkému námořnictvu nasadí Čína i rakety DF-21E Stonefish, protilodní verzi balistických raket DF-21 (foto: Chinese Internet)

Dočkají se i podpory několika nečekaných spojenců, ovšem ústřední prvek představuje reaktivace „flotily duchů“ (odtud i název originálu), tzn. válečných plavidel vyřazených z aktivní služby v US Navy a čekajících v rezervě. Mezi ta spadá i moderní, jenže problémový a velice nákladný torpédoborec DDG-1000 Zumwalt, na jehož palubu se instaluje revoluční zbraň.

Nejnovější torpédoborec amerického loďstva DDG-1000 Zumwalt, okolo něhož se točí značná část děje celého románu (foto: US Navy)

Do krutého boje však směřují i nová letadla, kosmické prostředky, počítačoví hackeři, speciální jednotky a dobře utajení špioni. Čína se ovšem těší mimořádně pevné pozici a Amerika musí hodně riskovat, pokud chce ještě uspět.

Důležitou roli v románovém válečném konfliktu hraje i čínská orbitální kosmická stanice řady Tchien-kung (foto: Chinese Internet)

Technika jako šance i hrozba

Kniha poskytuje neobyčejně propracovaný a napínavý děj, jenž vyžaduje pozorné čtení, ale na své si určitě nejvíc přijdou fandové moderní vojenské techniky. Již zmíněný zasvěcený náhled do tohoto oboru dokazuje fakt, že Třetí světová válka, ačkoliv je nesporně románem, obsahuje na konci téměř čtyři stovky (!) faktografických odkazů. Jde o volně dostupné texty, ve kterých se lze přesvědčit, že všechno to, co Singer a Cole popisují, vychází z reálně existujících zbraní či technologií. V některých případech už se prakticky používají, kdežto v jiných fungují zatím jen v laboratořích, ale svoje skutečné předlohy mají všechny.

V řadách námořní pěchoty se do bojů zapojí letouny F-35B, kolmo startující verze kontroverzní stíhačky F-35 Lightning II (foto: USMC)

Vedle perspektiv toho, co patrně již brzy vznikne v oblasti vojenské techniky, však Singer a Cole nabízejí také několik vážných varování. Předmětem této výstrahy není jen snižování vojenské síly USA ve srovnání s jinými velmocemi, ale třeba také „internet věcí“, tedy to, že skoro všechny telefony, hodinky, šperky, auta a domácí spotřebiče budou brzy připojené na celosvětovou síť. To sice nepochybně může zvyšovat jejich efektivitu, ale stejně nepochybně to zvyšuje i jejich zranitelnost. Totéž logicky platí také o vojenských systémech.

„Chytré“ brýle, hodinky a šperky zajisté nabízejí spoustu možností, ale mohou být i velkým zdrojem kybernetických hrozeb (foto: Google)

Kniha Třetí světová válka tak představuje vysoce zajímavý námět k přemýšlení, jelikož na jednu stranu sází na moderní technologie jako na nástroj, který představuje cestu k vítězství v budoucí válce, ale současně varuje, že se v těchto technologiích může skrývat i hrozba pro ty, kdo na nich příliš závisejí.