Pistole Gyrojet: Proč neuspěl projekt miniaturního raketometu?

Na první pohled ta věc vypadá jako velká pistole s jednoduchými tvary, otvory v plášti hlavně a podivnou pákou po levé straně těla. Tento první pohled však neprozradí, že jde o pozůstatek bizarního a ambiciózního projektu, který se zrodil v 60. letech, v těch úžasných časech, kdy se blížilo přistání člověka na Měsíci, kdy se takřka všechno zdálo možné a kdy ve vzduchu létaly i ty nejpodivnější myšlenky. Tato zvláštní zbraň měla v oboru palných zbraní přinést revoluci. Bizarní pistole zvaná Gyrojet totiž vystřelovala rakety.

Do rodiny zbraní Gyrojet spadá vedle pistolí rovněž např. karabina a útočná puška

Hledání způsobu stabilizace

Nápad na ruční zbraň s raketovými střelami ve skutečnosti nebyl zcela nový, protože podobné návrhy vznikly již v 19. století, ale nikdy se nerozšířily. Počátkem 60. let se však dva američtí raketoví inženýři rozhodli, že to stojí za další pokus. Robert Mainhardt a Art Biehl tak založili firmu MBA (Mainhardt Biehl Associates) a začali vytvářet konstrukci raketové střely, s níž se samozřejmě muselo začít, neboť jinak by nemělo smysl vyrábět zbraň.

Kresba z patentového spisu ukazuje základní funkční mechanismus pistole Gyrojet

Zkoušeli různé ráže od 6 do 20 mm, avšak nakonec se rozhodli začít se střelou kalibru 13 mm. Byla zhotovena z oceli a uvnitř měla pohonnou látku, která byla v zásadě pomaleji hořící variantou nitrocelulózového prachu. Největší problém ale reprezentovala stabilizace, protože postupně zrychlující raketová střela se nemohla stabilizovat rotací v drážkování hlavně.

První sériová pistole Gyrojet Mark 1 měla v rukojeti schránku na šest 13mm raket

Zkoušely se tak mj. stabilizační tyče (princip Lancejet), které však nebyly dostatečné účinné, či výklopná křidélka (koncept Finjet), která pro změnu hodně komplikovala výrobu střel. Řešení nakonec poskytla tzv. gyroskopická stabilizace, resp. rotace díky samotnému pohonu.

Dárkové provedení pistolí Gyrojet Mark 1 bývalo svého času překvapivě populární i navzdory problematickým vlastnostem samotné zbraně

Ve dně střely se nalézaly čtyři šikmé trysky, z nichž vycházely plyny vzniklé hořením, jež hnaly střelu vpřed a současně jí udělovaly rotaci nutnou pro stabilní let. Díky tomuto principu se střele začalo říkat Gyrojet a totéž slovo se pak uplatnilo též jako jméno celé zbraně, která byla patentována v roce 1962. O tři roky později se objevila na trhu a samozřejmě vzbudila obrovský zájem.

Projekt Gyrojet vypadal určitě úžasně, avšak skončil velkým zklamáním.

Jak fungovala raketová pistole

První podoba pistole Gyrojet měřila na délku 248 mm, z čehož 209 mm tvořila hladká hlaveň. Prázdná zbraň vážila skoro přesně jednu libru (450 gramů), kdežto po nabití šestice raket měla hmotnost 522 gramů. Střely se nacházely v nábojové schránce umístěné v rukojeti, do které se zasouvaly velice neobvykle shora, resp. přes zvláštní klapku na těle a pak skrze závěr.

Gyrojet měl na levém boku prapodivnou páku, která úzce souvisela se samotným funkčním systémem, protože šlo ve skutečnosti o páku bicího kohoutu.

Reklamní leták firmy MBA mluvil o převratných schopnostech pistole Gyrojet, ale skutečnost se nakonec ukázala jako podstatně složitější

Ten totiž na střelu udeřil zcela nestandardně zepředu, čímž ji přirazil na zápalník vzadu, a tak došlo k zažehnutí pohonné náplně. Pak střelu na zlomek vteřiny přidržel na místě (což bylo potřeba pro dosažení otáček), načež síla pohonu překonala odpor pružiny.

Kvůli změně zákonů bylo v roce 1968 potřeba zmenšit ráži raketové pistole na 12 mm, a tak vzniklo provedení zvané Gyrojet Mark 2

Páka byla takto stlačena vpřed a dolů, čímž se pistole znovu natáhla, zatímco zrychlující a rotující střela opustila hlaveň. Raketový pohon pracoval asi 0,1 sekundy, během čehož raketa urazila okolo 18 m a dosáhla rychlosti až 375 m/s, tedy těsně nadzvukové rychlosti. V té chvíli měla energii, jež odpovídala zhruba dvojnásobku energie střely .45 ACP, takže zastavovací účinek byl opravdu impozantní.

Většina pistolí Gyrojet měla černěný povrch, avšak některé měly barvu nerez oceli

Zpětný ráz byl minimální, zbraň byla velice jednoduchá a navíc levná, neboť tehdy stála 99 dolarů (stejně jako běžné revolvery). Zdálo se, že do oboru palných zbraní skutečně vstoupila revoluce.

Obrovské problémy s municí

Naneštěstí se však záhy ukázalo, že všechno bude podstatně složitější. Střela z pistole Gyrojet měla naprosto nestandardní profil letu, jenž se podepisoval na ne právě ideálních vlastnostech. Běžná kulka zrychluje během letu hlavní, největší rychlost má u ústí a poté zpomaluje, kdežto miniaturní raketa zrychlovala, jak již bylo uvedeno, ještě relativně dlouho po opuštění hlavně.

Miniaturní raketa pro zbraně rodiny Gyrojet měla naprosto nestandardní profil letu

Ona vzdálenost 18 m, kde měla raketa onu působivou energii, byla příliš dlouhá na to, aby byl Gyrojet vhodný pro sebeobranu, jelikož většina reálných použití pistolí se v praxi odehrává na dálku dvou až pěti metrů, kde měla raketa z Gyrojetu energii velmi nízkou, takže by nemusela mít ani smrtící efekt.

Pohled z pravé strany ještě více ukazuje, že pistole Gyrojet byla hodně jednoduchá

To by samo o sobě možná nevadilo, pokud by střely byly alespoň přesné na delší vzdálenost, protože pak by zbraň jistě využili sportovci a lovci, avšak testy prokázaly, že Gyrojet je daleko méně přesný než obyčejné pistole. Na dálku asi 100 stop (30 m) dokázala jen polovina raket zasáhnout terč o straně 36 palců (91,4 cm). Způsobil to právě fakt, že střela zrychlovala i mimo hlaveň, a tudíž se sebemenší chyba při výrobě projevila velkou odchylkou za letu.

Raketová útočná puška Gyrojet Assault Rifle užívala ergonomické řešení převzaté z pušky M16, avšak do výzbroje armády se neprosadila

A to nebyl zdaleka jediný problém. Jestliže samotná pistole byla velice spolehlivá, její náboje selhávaly neúnosně často. Dokonce i sám výrobce připouštěl, že asi jedna raketa ze sta neodstartuje na první pokus. Nabíjení bylo složité a zdlouhavé, protože bylo potřeba vsunovat střely po jedné proti stále se zvyšujícímu odporu pružiny.

Na pušky a karabiny řady Gyrojet lze dnes narazit už opravdu vzácně.

Spektrum vzácných provedení

Další velká rána přišla s novým zákonem z roku 1968, podle něhož Gyrojet kvůli ráži a náplni patřil mezi zakázaná „ničivá zařízení“. Bylo proto potřeba zbraň překonstruovat, takže vznikla varianta ráže 12 mm, která se označovala jako Gyrojet Mark 2, kdežto původní 13mm podoba se pak nazývala Mark 1. (Později ale dostala od úřadu ATF výjimku a mohla se prodávat dál.)

Raketová karabina Gyrojet Carbine připomínala jakousi podivnou loveckou pušku

Vedle toho existovaly dvě výrobní verze Model A a Model B, jež se lišily v různých detailech (krom dalších v provedení krytky nábojové schránky), a vzniklo také několik zvláštních variant. Byla to mj. verze Gyrojet Snub Nose s velice krátkou hlavní či Gyrojet Survival Gun, jež měla hlaveň řešenou jako teleskopicky vysouvací a dodávala se jako součást souprav pro přežití.

Mezi nejvzácnější modifikace pistole Gyrojet se řadí zkrácená podoba Snub Nose

Dále byla vyrobena zbraň Gyrojet Derringer (tj. malinká pistole s jednou z hlavní upravenou pro rakety) a dva druhy dlouhých zbraní. Útočná puška Gyrojet Assault Rifle měla ergonomii podle vzoru M16 a absolvovala testy u US Army, kdežto karabina Gyrojet Carbine působila jako groteskní lovecká puška, vyrobilo se však jenom několik kusů těchto provedení.

V rámci experimentů vznikla též pistole Gyrojet Mark 1 Survival Gun s výsuvnou hlavní, která měla tvořit součást souprav pro přežití

Zdaleka nejrozšířenější tak zůstala 13mm pistole, jež vznikla patrně v 1153 exemplářích. Navzdory chybám byla dosti oblíbená i jako dárek v kazetě s plaketou (na té byl nejčastěji raketový vědec Robert Goddard) a mezi takto obdarované patřil také např. Ronald Reagan.

Vskutku raketový nárůst cen

Několik pistolí Gyrojet se dostalo do Vietnamu, kam si je jako svůj soukromý majetek dovezli někteří důstojníci zvláštních sil. Zbraň se ukázala jako hodně odolná a střílela i pod vodou, ale nedostatky munice přetrvávaly a Gyrojet se nejspíše nikdy nevyužil v reálném boji.

Pistole Lancejet byla vyvinuta jako podvodní zbraň pro americké námořnictvo, ale to se nakonec rozhodlo pro německé pistole H&K P11

Schopnost pálit pod vodou vedla Mainhardta a Biehla k pokusu vyrobit podvodní raketovou pistoli, která se vrátila ke stabilizační tyči, a proto se jí říkalo Lancejet. Zkoušelo ji i US Navy, které ovšem dalo přednost německé pistoli Heckler & Koch P11. Zbraň Lancejet proto vznikla jen ve třech exemplářích.

Jako dlouhodobě nejúspěšnější aplikace systému Gyrojet se nakonec projevil vrhač světlic A/P25S-5A, který řadu let užívalo US Air Force

Objevily se i další aplikace systému Gyrojet, např. návrh lehkého kulometu nebo náboje do brokovnic, ale bez praktického úspěchu. Výroba pistolí Gyrojet skončila roku 1970, firma MBA však fungovala dál a paradoxně se jí poté vedlo mnohem lépe, protože nakonec se pro princip Gyrojet přece jen našlo ideální uplatnění. Fungovaly tak nouzové signální světlice, které pod jménem A/P25S-5A řadu let užívalo americké letectvo a jež byly vytvořeny k tomu, aby pronikaly korunami stromů. Gyrojet se dostal i na stříbrné plátno, protože několik verzí se ukázalo v bondovce Žiješ jenom dvakrát (1967).

Několik typů zbraní řady Gyrojet se objevilo také v bondovce Žiješ jenom dvakrát

Zbraně Gyrojet se občas vyskytují v aukcích, kde ceny běžně šplhají nad 1000 dolarů, ale ještě horší je to s raketami, kterých je samozřejmě extrémní nedostatek. Pokud byste si tedy chtěli vystřelit z této technické kuriozity, připravte si na jednu miniaturní raketu přinejmenším 150 dolarů!