Corvette pod rebelskou vlajkou

Corvette pod rebelskou vlajkou

General Lee nebyl jediným slavným autem s konfederační vlajkou. Celé roky předtím, než se Dukes of Hazzard objevili na obrazovkách, závodila na těch nejvýznamnějších amerických okruzích jedna nenápadná Corvette...


Dolů


Dnes už by se takový příběh nejspíš stát nemohl. Dnešní závodní auta jsou na hony vzdálená svým sériovým kolegům a představa, že si objednáte auto v běžném dealerství a budete s ním závodit na nejvýznamnějších závodech Ameriky nebo dokonce světa, je vcelku legrační. Ale na konci šedesátých let jste přesně to mohli udělat.

A přesně to také Orlando "Or" Costanzo v roce 1969 udělal. Pravda, oproti běžnému zákazníkovi měl několik dosti důležitých výhod. Kupříkladu to, že byl manažerem prodeje v dealerství Ferman Chevrolet ve floridském městě Tampa. Nebo to, že již dříve s Corvettami závodil. Díky tomu si totiž mohl objednat věci, které si nějaký člověk jen tak „z ulice“ koupit zkrátka nemohl. I takový byl svět tehdejších amerických aut – díky jejich relativní jednoduchosti, absenci svazujících předpisů, které by vám znemožnily téměř libovolně skládat továrně dostupné díly, a díky tehdejšímu systému objednávek jste mohli mít téměř cokoliv. Jen u některých věcí bylo potřeba vědět, jak na to a také koho se zeptat.

Prapůvodní podoba slavné "Rebel Corvette" ještě v barvě Daytona Yellow. Fotografie z jednoho z prvních závodů, kterých se v roce 1969 Or Costanzo zúčastnil.

A Constanzo svých možností využil skutečně naplno. Základ jeho objednávky, Corvette roadster v barvě Daytona Yellow a s černým interiérem, by mohl vypadat jako typická volba někoho, kdo chtěl stylové auto na producírování se po širokých bulvárech Tampy za vlahých letních večerů. Výjimečný a super-výkonný motor L88 o objemu sedmi litrů už tuto myšlenku poněkud narušoval a jeho typická kapota s mohutnou boulí to prozrazovala i celému světu. Ale tady to nekončilo. Ani zdaleka ne.

A takhle to skončilo. Nejdražší Corvette na světě a její stvořitel Or Costanzo se po letech opět setkali.

Byla tu ještě série objednacích kódů, které jsou pro kohokoliv mimo zaryté milovníky Corvett jen písmenkovou polévkou, ale s patřičnými vysvětleními dávají dohromady působivý obrázek. M22 byla čtyřstupňová heavy-duty manuální převodovka. J56 byly sportovní kotoučové brzdy, J50 posilovač brzd, F41 heavy-duty podvozek, K66 tranzistorové zapalování. To všechno by ale ze žluté Corvette stále dělalo jen rychlé pouliční auto. Intence jejího majitele začaly být patrné teprve z dalších písmenek. Kód C48 znamenal vynechat topení. A kromě topení přišla Vette také o stahovací střechu, kterou nahradil šroubovací plastový hardtop. Status závodníka s Corvettami navíc Costanzovi umožnil objednat si vylepšené hlavy válců, které nebyly „běžnému lidu“ vůbec dostupné, stejně jako spojka se dvojitou lamelou/přítlačným talířem. A jako bonus bylo vynecháno i těžké odhlučnění a koberce v zavazadlovém prostoru.

Číslo 57 provázelo Costanzovu corvettu po celou její kariéru. Na téhle fotce vidíte, jak se barevný design pozvolna měnil, jsme v roce 1969 nebo možná už 1970.

K čemu to všechno bylo dobré? Samozřejmě k tomu, že vznikla zatraceně rychlá Corvette. Její jediný výlet po běžných silnicích směřoval na dráhu pro sprinty, kde zajela čtvrtmíli za i dnes velmi působivých 10,96 s, při cílové rychlosti 207,6 km/h. Po zbytek roku už se Corvette objevovala jen na tratích různých závodů SCCA, pro které dostala sadu úprav jako byly rozšířené blatníky a výfuky pod prahy. Za volantem se střídali Or Costanzo s floridským závodníkem Dave Heinzem. V roce 1970 odstartovala i ve 24 hodin Daytona a 12 hodin Sebring, ale bez velkého úspěchu. Rok opět dokončila na různých závodech SCCA.

Piloti (tehdy ještě nerebelující) Corvetty s číslem 57 na dvanáctihodinovce v Sebringu v roce 1971 - Dave Heinz, Or Costanza (uprostřed) a Bob Johnson

Pro další rok ale čekaly Corvettu velké věci. Byla celá rozebrána a znovu sestavena s cílem udělat z ní ještě schopnější závodní auto. Každý díl byl pečlivě prohlédnut a všechno, co nebylo potřeba, bylo odstraněno. To také vyneslo Corvette její první přezdívku – Scrappy (něco jako „šroťák“). A hned první účast na 24h Daytona byla úspěšná a skončila šestým místem celkově a druhým místem ve třídě GT poté, co tým zpomalil požár elektroinstalace v časném ránu.

Mohlo by se vám také líbit

Sebring 1971 byl smolný, ale ukázal, že Corvette se startovním číslem 57 má skutečný potenciál. V desáté hodině závodu zajel jezdec Bob Johnson do depa s tím, že nemůže zařadit nic jiného než čtyřku. Po konzultaci s na místě přítomným „otcem Corvette“ Zorou Duntovem tým usoudil, že spojka to vydrží a Corvette nakonec skončila na desátém místě celkově a druhém ve své třídě s jediným kvaltem a navíc s motorem běžícím na sedm válců!

Konkurenční "americká" Vette Johna Greenwooda se stala svým barevným provedením inspirací pro nový design Costanzovy "Rebel Corvette"

Brzy poté začala vznikat nová závodní třída IMSA. Ta obsahovala závodní třídu GTO, ve které mohly Corvette používat extra široké blatníky, které se pro vytrvalostní závody hodily. Pro číslo 57 to byla ideální volba a aby tým dokončil proměnu Corvette v opravdového vítěze, nalakoval jí také do nového zbarvení. Jako rýpnutí do Corvette s americkou vlajkou Johna Greenwooda byla „padesátsedmička“ pomalována pro změnu vlajkou konfederační. Stala se z ní „Rebel Corvette“.

Nádherný záběr z nejslavnější éry "Rebel Corvette" - rok 1972, posádka Heinz, Johnson

Na závodě IMSA na okruhu Talladega rebelská Corvette zvítězila a upevila si tak vedení v šampionátu. Byl to ale také poslední závoda Ora Constanza, než svůj tým prodal Toye Englishovi a závodění zanechal. 

A obdobný záběr v černobílém provedení taky nemá chybu

Na následujícím závodě na slavném okruhu ve Watkins Glen byl druhým jezdcem vedle Heinze jistý Don Yenko, slavný závodník a především úpravce Chevroletů. V příštím závodě na trati Summit Point ve státě West Virginia však Rebel Corvette narazila do Porsche, které se před ní roztočilo a poprvé za svou kariéru závod nedokončila. Reputaci si ale spravila v příštím závodě IMSA v Daytoně, kde začala na pole position a skončila s vedením o téměř dvě kola.

Záběr z "parkoviště závodních strojů" skvěle vystihuje atmosféru začátku sedmdesátých let. Opravdu žádný high-tech jako dneska.

Dva nejslavnější závody kariéry ale Corvettu teprve čekaly. První byla zkrácená, šestihodinová Daytona, která vynesla číslu 57 celonárodní slávu díky reklamě v prestižním magazínu Wall Street Journal. Pro tento závod totiž tým dostal od společnosti Goodyear sadu experimentálních radiálních pneumatik, údajně prvních v závodění vůbec.

Rebel Corvette se žene za vítězstvím v Sebringu v roce 1972

Ale nejdůležitější byl závod následující, 12h Sebring. Tvrdí se, že pro tento závod měla Rebel Corvette legendární a v nemnoha kusech vyrobený hliníkový motor ZL-1 a díky penězům od Goodyearu měl tým lepší podmínky na přípravu. Heinz a Johnson se kvalifikovali jako druzí nejrychlejší ve třídě GT a třináctí celkově.

Sebring 1972. Tým mechaniků pózuje u slavné corvetty. Povšimněte si zběsilých kalhot Dany Englishe (vpravo). Ty kluci to tenkrát fakt prožívali nafest.

Hned na startu však Heinz předjel vedoucí auto své třídy a po následujících 12 hodin už Rebel Corvette své vedení neztratila. Když zavlála šachovnicová vlajka, byla čtvrtá celkově a první ve třídě GT, s náskokem 80 kilometrů. Byl to nejlepší výsledek, jakého kdy Corvette v Sebringu dosáhla – a úspěch to byl o to pozoruhodnější, že šlo o tři roky staré auto, provozované víceméně amatérským týmem v konkurenci nejlepších továrních týmů, včetně špičkových evropských značek.

Škoda, že u těhle dobových záběrů chybí zvuk...

A ještě jedna momentka ze zákulisí ze sezóny 1972

Sebringem ale také Scrappyho kariéra skončila. Goodyear totiž tým pozval na asi nejslavnější závod vůbec, 24h Le Mans, a po přečtení pravidel bylo rozhodnuto postavit nové auto. Slavná Rebel Corvette byla prodána a na více než dvě dekády zmizela ze světa. V devadesátých letech však byla znovu nalezena a kompletně zrenovována do své původní slávy u předního renovátora Corvett, Kevina Mackaye. Později se objevila jako výstavní exponát National Corvette Museum a Bloomington Gold Special Collection. 

Zrenovovaná Rebel Corvette před aukcí

V lednu 2014 byla Rebel Corvette prodána na slavné aukci Barrett-Jackson a ustavila svůj další rekord. Kromě toho, že je dosud nejúspěšnější Corvettou na 12h Sebring, je také nejdražší závodní Corvette, jaká byla kdy prodána. Kupec, v jehož privátní sbírce nyní spočívá, za ni zaplatil 2,86 milionu dolarů.

To by pro bratrance Dukeovy bylo opravdu hodně nelegální pálenky.


Tričko s motivem Rebel Corvette máme v plánu na jaro 2018, ale třeba by se vám mohlo líbit i tohle, když už jsme v té zlaté éře závodění na amerických oválech...

Vojta Dobeš

Vojta Dobeš

Automobilový novinář, který o amerických autech nejen píše, ale také s nimi jezdí. S oblibou provokuje svými názory nejen na auta.

All articles of the author

Díra plná Corvett: O jednom muzeu a autech, která skončila hluboko pod zemí

Díra plná Corvett: O jednom muzeu a autech, která skončila hluboko pod zemí

Vojta Dobeš , National Corvette Museum je místo, kde najdete některé z nejvzácnějších existujících Corvette. A také dějiště jedné z nejpodivnějších nehod, o kterých jste kdy slyšeli.

Chevrolet Camaro Z28: Utajený závoďák

Chevrolet Camaro Z28: Utajený závoďák

Vojta Dobeš , Většina muscle cars byla stavěná na to, aby jezdila rychle v přímce, byla co nejnápadnější a stála co nejméně peněz. Camaro Z28 na to šlo trochu jinak, spíše po evropsku...

Indy Pace Cars, díl druhý: Nejstylovější auta, která udávala tempo v Indianapolis

Indy Pace Cars, díl druhý: Nejstylovější auta, která udávala tempo v Indianapolis

Vojta Dobeš , 500 mil v Indianapolis patří k nejslavnějším závodům Ameriky. A auta, kterým se dostane čest vést zaváděcí kolo, se stanou legendami. Tady jsou ty, kterým se to povedlo nejlépe...