Císař a pistolnice: Jak mohla Annie Oakleyová zastřelit Viléma II.

Pro fandy „Divokého Západu“ je Annie Oakleyová asi podobně známou postavou, jakou německý císař Vilém II. představuje pro znalce dějin Evropy. Ne každý však ví, že se ti dva jednou i setkali a že to mohlo být setkání opravdu osudové. Že by se Kaiser do střelkyně zamiloval? Ne, takový románek nehrozil, ale onen večer mohl docela klidně skončit smrtí mladého monarchy, což by pravděpodobně změnilo směr, jímž se poté ubíraly dějiny Evropy. Chybělo totiž jen málo, aby se Vilém II. stal jediným mužem, kterého kdy Annie zabila. 

Pistolnické nadání skutečně od Boha

Fenomenální střelecké nadání se u Annie Oakleyové projevilo už v mladém věku

Když se dne 13. srpna 1860 poprvé rozplakalo děvčátko jménem Phoebe Ann Moseyová, jistě nikdo netušil, že se narodila budoucí hvězda. A vzhledem k pohlaví by asi nikdo nechtěl věřit, že ona hvězda nebude herecká ani pěvecká, nýbrž střelecká. Pocházela z rodiny, jež měla dost hluboko do kapsy, takže není divu, že malá Annie chodila do školy spíš nepravidelně, ale zato se už od sedmi let účastnila lovu a rybaření, aby pomáhala sehnat nějaké to jídlo navíc pro své početné sourozence. 

Už jako dítě tedy ovládala pušku i revolver, a to skutečně mistrovsky, jak si leckdo v jejím okolí povšimnul. Tisíce vypálených ran samozřejmě znamenaly velkou praxi ve střelbě, ale i tak bylo zjevné, že mladá Annie prostě měla dokonalé odhadování vzdálenosti i koordinaci oka a ruky jako dar od Boha. Bylo jí patnáct let, kdy došlo k události, jež zásadně změnila celý její život. 

Annie Oakleyová uměla s neuvěřitelným mistrovstvím ovládat revolvery i pušky

Frank Butler, celoživotní partner Annie Oakleyové

25. listopadu 1875, tedy na Den Díkuvzdání, přicestoval do Cincinnati slavný střelec a showman Frank E. Butler, který předváděl své skvělé kousky. Uzavřel i sázku s jedním tamním hoteliérem, že porazí každého místního střelce, nečekal však, že protivníkem bude mladá slečna. Bral to jako žert, smích ho ovšem rychle přešel, když se ukázalo, že se mu Annie vyrovná. Oba vypálili po čtyřiadvaceti ranách, oba se vždy trefili, jenže při pětadvacáté ráně Butler minul a Annie se znovu přesně trefila. Byl to konec soutěže a konec sázky, ale pro oba dva střelce to byl začátek nového společného života.

Plakát inzerující show se střeleckým výstupem slavné pistolnice Annie Oakleyové

Pistolnice ve službách „Buffalo Billa“

Zkušený Butler samozřejmě poznal, že se setkal s fenomenálním talentem, ale nebyl jen dobrý střelec, ale taky normální chlap, a tudíž se o třináct let mladší Annie začal dvořit. Ta brzy jeho city opětovala, takže se mohla konat „pistolnická svatba“. Oba střelci poté vystupovali spolu a Annie začala užívat umělecké jméno Oakleyová, to podle města, kde společně žili, když právě nevystupovali na turné po Státech. Jen krátce však působili jako samostatná dvojice, jelikož se záhy stali součástí něčeho daleko většího. 

Takové či podobné plakáty zvaly publikum v USA a Evropě na show Wild West

Col.W.F.Cody zvaný Buffalo Bill na novodobě kolorizované fotografii

Všiml si jich totiž William Frederick Cody, který se stal legendou pod přezdívkou „Buffalo Bill“. Armádní zvěd a lovec bizonů opustil prérie a dal se na showbyznys, když na přelomu 60. a 70. let 19. století vytvořil show zvanou Wild West a začal cestovat po USA se stále větší družinou. Veřejnosti předváděli všechno to, co se posléze stalo základními kameny vnímání „Divokého Západu“, který pak zvěčnily i filmové westerny. Stateční šerifové a odporní bandité, bitky s indiány, přepadení dostavníků, krocení mustangů a přestřelky v saloonech, to všechno Cody nabídl lačné veřejnosti, a ačkoli to s realitou mnohdy mělo společného jen málo, show slavila obrovský úspěch. 

Personální sestava Codyho show Wild West zachycená v Philadelphii v roce 1909

V roce 1885 tak Codyho tým získal posilu v podobě dvojice Butler & Oakleyová. Dva roky nato se pistolníci mohli podívat mimo USA, když Codyho show vyrazila do Velké Británie, kde Annie ohromila královnu Viktorii, a v roce 1889 se konala cesta do kontinentální Evropy. „Divoký Západ“ tedy jistě spatřila i řada Čechů, protože Cody zavítal také do Rakouska-Uherska.

Inzerát zvoucí na vystoupení Wild West Show v dobovém německém tisku

Jak německý monarcha přijal výzvu

V listopadu 1889 vystupovala akce Wild West v Berlíně, přesněji v Charlottenburgu, což bylo slavné dostihové závodiště, které nabízelo víc než dost prostoru pro všechny kousky, jež mohl Codyho tým předvádět publiku. Jeviště tedy bylo navzdory mrazivému počasí zaplněné a nesl se z něj hlasitý potlesk, jelikož evropští diváci byli stejně nadšení jako ti američtí. 

Replika historického revolveru Smith and Wesson na počest slavné pistolnice Annie Oakleyové

Mezi hlavní hvězdy samozřejmě patřila Annie Oakleyová, která oslnila publikum svým střeleckým umem, aby ve finále prohlásila, že svůj revolver Colt kalibru .45 ovládá tak dobře, že se může pokusit sestřelit popel z doutníku či cigarety některého odvážného pána či dámy z publika. Tato výzva zněla téměř při každém jejím vystoupení, ale většinou se nikdo nepřihlásil, ovšem Annie s tím počítala, a tak jako „figurant“ vystupoval její manžel Frank Butler. To snad nejvíce prokazuje, jak svou ženu miloval a jak jí důvěřoval.

Vilém II. byl náruživý kuřák a doutník si neodpustil ani při vojenských cvičeních

Annie nejspíše předpokládala, že také v Berlíně bude jejím terčem kubánský doutník v ústech jejího muže, jenže tentokrát se přepočítala. Z císařské lóže totiž vyskočil Fridrich Vilém Viktor Albert Pruský, kterého ovšem svět znal pod jménem Vilém II., jelikož již rok seděl na německém císařském trůnu. Elegantní monarcha hrdě kráčel do středu arény a jeho policejní ochrana byla zděšena, ale podobné pocity asi prožívala i sama Annie. Nechtěla ztratit tvář, ale samozřejmě nechtěla zastřelit německého císaře, jenž mezitím vytáhl doutník ze svého zlatého pouzdra a zapálil si jej.

Co kdyby Annie nemířila tak dobře?

Náladový, romantický, emotivní, to vše byl německý císař a pruský král Vilém II.

Jak víme z učebnic dějepisu, Vilém II. onoho večera nezemřel, neboť Annie zamířila přesně a odstřelila popel z císařova doutníku. Celou arénou se tedy nesl bouřlivý aplaus pro americkou pistolnici i německého monarchu. Ten se vrátil k panování, jež za čtvrt století vedlo k počátku první světové války. Císař Vilém II. se v propagandě států Dohody stal největším padouchem, což pravděpodobně inspirovalo Annie k tomu, aby mu napsala dopis, ve kterém jej požádala o druhý výstřel. Jak lze očekávat, válčící monarcha neodpověděl a zemřel až v červnu 1941, jen pár dní před Hitlerovým útokem na SSSR. Přežil tak o patnáct let Annie Oakleyovou, která se odebrala do pistolnického nebe 3. listopadu 1926. 

Zdánlivě nenápadná, ale elegantní a nesmírně schopná střelkyně Annie Oakleyová 

Nabízí se samozřejmě otázka, co by se stalo v případě, že by nadání slavné střelkyně právě tehdy selhalo a Annie by místo doutníku trefila císařovu hlavu. Císař Vilém II. sice nebyl zlovolným padouchem, za něhož byl poté pokládán, ale byl to emotivní romantik, který snil o světové germánské říši, což v kombinaci s myšlením německých generálů zajisté napomohlo směřování světa k válce. Snílek Vilém II. navíc neměl rád realistického kancléře Bismarcka, který proto v roce 1890 rezignoval, což přineslo i konec sbližování Německa s Ruskem. 

Mít Annie jen o trochu horší mušku, tohohle pána by německá tajná služba do zaplombovaného vagonu mířícího na východ nejspíš nikdy neposadila…

Jiný císař na německém trůnu by nejspíše válce nezabránil, na to už byla situace příliš výbušná, ale první světová válka mohla vypadat jinak. Nemusela přijít ani bolševická revoluce v Rusku, takže pak ani žádný Stalin a Hitler. Celý svět by tedy zřejmě byl jiný, kdyby Annie neměla tak proklatě dobrou mušku.