Alvin York: Ostrostřelec, který odmítal zabíjet, aby nakonec „zajal celou německou armádu“

Alvin York je jakýmsi prototypem amerického válečného hrdiny. Spojuje se v něm divoký život i puritánská víra v Boha, nechuť zabíjet s vynikající muškou, odvaha se skromností. To vše ukázal při bojích v Argonnském lese v roce 1918.

Divoký lovec

Alvin C. York se narodil jako třetí z jedenácti dětí do rodiny kováře Williama Yorka ve městečku Pall Mall v Tennessee. V rodině se dědila lovecká vášeň, takže mladý Alvin místo školní docházky dával přednost lovu zvěře s otcovou starou mušketou. V roce 1911 jeho otec zemřel a Alvin zvlčil ještě víc. Pral se, opíjel a byl rád, že vychodil alespoň pár tříd školy. Proháněl se po okolí s revolverem a byl zázrak, že někoho v opilosti nezabil. Nejspíš by to tak nakonec skončilo, ale Alvin velmi dal na svou matku a ta mu často říkala, že jeho zesnulý otec vše pozoruje odněkud shůry a je nejspíš pořádně vyděšen tím, co vidí.

Mladý Alvin York (vpravo nahoře) se svými sourozenci

Navíc v jedné bitce v hospodě zemřel Alvinův nejlepší přítel, což otřáslo i jím samotným. Dokonce to došlo tak daleko, že matka přemluvila Alvina, aby šel do místního kostela fundamentalistické Církve Krista. Tamní pastor nejspíš odvedl hodně dobrou práci, protože Alvinův život se po rozmluvě s ním od základu změnil. Propadl víře, přestal pít a snažil se vést řádný život. I bez vzdělání před ním ležela relativně spokojená budoucnost. To by ovšem nesmělo dojít k atentátu ve městě Sarajevo. O tomhle městě a ani o událostech, které se tam staly, Alvin nejspíš nic neslyšel a pokud ano, nepřikládal jim význam. Netušil, že právě v onom městě osud přehodil výhybku i jeho života.

Farma a kovárna v Pall Mall, malé osadě na hranicích Tennessee a Kentucky, kde se Alvin York narodil

Pacifista ve výcviku

Válka na evropském kontinentu zuřila už čtyři roky. Mnoho místních mužů z Pall Mall se nemohlo dočkat, až Spojené státy vstoupí do války, aby se přihlásili jako dobrovolníci. York byl jiný případ. Bible jasně říkala, že se nesmí vzít nikomu život. Napsal v tom smyslu odvodové komisi společně s dalšími členy církve dopis. Odvodová komise však měla jiný názor, Církev Krista je podle nich sekta, která se sice řídí výhradně Biblí, nicméně to její členy nezbavuje povinnosti bojovat za vlast ve válce.

Momentka z výcviku amerických vojáků

York byl poslán do Camp Gordonu k rotě G 328. pluku 82. divize All American. Výcvikem sice prošel výborně, ale několikrát navštívil svého velitele, aby mu vysvětlil, že mu jeho víra zakazuje někoho zabít. Nakonec odjel zpět do Pall Mall, aby si tu promluvil s pastorem a vše promyslel. Teprve tady, po mnoha modlitbách a rozhovorech s místními církevními autoritami, se York cítil připraven zabíjet jiné lidské bytosti.

Příslušníci armády USA se vyloďují ve Francii

Vrátil se do Camp Gordonu, dostal pušku Springfield model 1903 a pokračoval ve výcviku. Pak byla celá jednotka poslána do Camp Uptonu a dotud poslána lodí přes oceán do francouzského přístavu Le Havre. Tady dostali všichni vojáci modernější pušky Enfield model 1917. Nějakou dobu tu ještě jednotka cvičila, aby nakonec byla poslána na frontu. Alvin York s Biblí vždy u sebe byl vtažen do víru největšího masového vraždění v dějinách lidstva.

Dle vzpomínek jeho syna dával Alvin York přednost pušce M1903 Springfield ráže .30-’06, se kterou se mu lépe mířilo

„Hrůza a destrukce“

K prvnímu skutečnému boji se dostal v oblasti Montsec, kde byl na palebné pozici s četou vyzbrojenou francouzskými kulomety Chauchat. Na Yorka příliš dobrý dojem neudělaly. Označil je za příliš těžké, hlučné, a nepřesné. „Nikdy nevíte, kam střílíte bez ohledu na to, jak dobrý jste střelec,“ řekl doslova k francouzským kulometům.

Francouzské kulomety Chauchat byly standartní výzbrojí amerických jednotek na západní frontě Velké války.

Jednotka byla přesunuta do Argonnského lesa, kde se schylovalo k největší pozemní ofenzivě, která měla definitivně ukončit tuhle šílenou válku. Teprve tady viděl York celou hrůzu války. Nekonečné moře bláta rozryté stovkami dělostřeleckých granátů, mrtvoly lidí a koní kam až oko dohlédlo. „Hrůza a destrukce,“ tak bojiště popsal sám York. Na jedné straně tohoto blátivého inferna skoro půl milionu Němců z 5. armády, proti nim York a dalších 1,2 milionů Američanů, Francouzů, Britů, Kanaďanů, Australanů a Novozélanďanů.

Americká pěchota v říjnu 1918 během bitvy v Argonnském lese. Povšimněte si prostřelené přílby v popředí snímku.

Spojenečtí velitelé měli k dispozici i zcela novou zbraň, obrněné kolosy – tanky. Bitvu měl rozhodnout právě jejich průlom přes těžce bráněné německé pozice. Nic z těchto plánů však York neznal. Jeho jednotka byla na kótě 223 a měla vyrazit ke tři kilometry vzdálené železniční trati. Útoku předcházela dělostřelecká příprava. Po jejím skončení se zjistilo, že rozkazy si protiřečí a jsou zmatené, ale nedalo se už nic dělat. Útok začal.

Tohle bychom na vlastní kůži určitě nechtěli nikdo zažít…

Vstříc lavině oceli

York a stovky dalších mužů narazili brzy na odpor silně opevněného německého kulometného postavení na kopci. Němci stříleli dobře, úvodní dělostřelecká palba jim zjevně nic moc neudělala a spojenecký útok se brzy zastavil. V okolí bylo na třicet podobných postavení na vyvýšeném hřebenu. Příval oceli utopil první útok v krvi. Dvě čety byly vyslány, aby se pokusily proniknout za německé pozice. Podařilo se projít jen 17 mužům, York byl mezi nimi.

Jako střílet kachny brokovnicí

Za německými liniemi muži narazili na několik německých zdravotníků a nosičů munice. Ti se ihned vzdali. Pak se ale na jednotku snesla palba z okolních kulometů a byl těžce zraněn seržant Early, velitel skupiny. Místo něj velení přešlo na Yorka. Jenže ten byl uprostřed otevřeného prostoru asi dvacet metrů od Němců. A tady přišla jeho hvězdná chvíle. York pečlivě zamířil svou pušku a střílel jeden headshot za druhým.

Garry Cooper ve filmu Sergeant York z roku 1941

Něco, co dnes vidíme v počítačových střílečkách, předvedl tento voják naživo, když mířil jako na střelnici na vykukující německé helmy. Vystřílel tak několik zásobníků. Němci to nevydrželi a pod velením důstojníka se pět vojáků vyřítilo ze svého postavení s nasazenými bajonety. York už neměl do pušky skoro žádnou munici a tak vytáhl svůj Colt Government 1911 a začal pálit po Němcích. Později řekl, že to bylo, jako když s otcem střílel kachny brokovnicí – co výstřel, to zásah. Posledního skolil důstojníka, který nejspíš vůbec netušil, že je sám, kdo na nepřítele útočí.

Yorkův Colt Government M1911 ráže .45

S Coltem proti zákopům

York dál střílel z pistole na německé postavení, které bylo stále plné Němců. Několikrát na ně zavolal, aby se vzdali. Nakonec vykoukl důstojník s pistolí Luger v ruce a nabídl kapitulaci, pokud na ně York konečně přestane střílet. York samozřejmě souhlasil a ze zákopů postupně vylezla asi padesátka Němců. Jeden z nich se pokusil po Yorkovi hodit ruční granát, ale minul a zranil vlastní spolubojovníky. York to s ním rychle skoncoval.

Američtí vojácí s 37mm kanónem M1916 v Argonnském lese

Teprve když měl všechny Němce pěkně pod kontrolou, zavolal zbytek svých mužů. Problémem ovšem bylo, jak dostat tak početnou skupinu zajatců zpět. Nakonec postavili do čela průvodu německého majora a hned za ním šel York s namířeným Coltem. Postupně tak prošli kolem řady německých postavení a přibrali ještě několik desítek dalších zajatců.

Jeden z mála válečných záběrů Alvina Yorka

„Zajal jste celou německou armádu!“

Když se celý průvod dostal do amerických pozic, bylo z toho velké pozdvižení. Brigádní generál Julian R. Lindsay vylezl ze svého velitelského stanu, aby se podíval, co se to k čertu děje. „No dobře, Yorku, koukám, že jste zajal celou zpropadenou německou armádu,“ zvolal, když viděl početnou skupinu Němců. „Omyl pane, je jich jen 132,“ opravil ho York. „Jak se vám to, proboha, podařilo,“ optal se generál. „Obklíčil jsem je, pane,“ odpověděl suše York. Právě tato jeho odpověď vstoupila do dějin.

Průvod „úspěšně obklíčených“ zajatců eskortovaný seržantem Yorkem. Vpředu němečtí důstojníci.

V Lindsayově hlášení stálo, že York sám dobyl opevněná německá postavení, zajal 132 Němců, 25 zabil a zrekvíroval 35 kulometů. York musel svůj příběh vlastními slovy vykládat před komisí a nadřízenými. Jeho sláva se rychle rozšířila mezi americkými vojáky. York obdržel několik vyznamenání, mezi jinými i Medaili cti.

Francouzští civilisté vítají své osvoboditele z řad amerických pěšáků. Povšimněte si kulometu Chauchat vojáka vlevo. Oba vojáci mají na zádech mezi našimi trampy tolik populární „usárny“.

Gary Cooper jako seržant York

Argonnská ofenziva byla přes obrovské ztráty na obou stranách úspěšná. Němci na jejím konci podepsali příměří a válka skončila. York se vrátil domů jako hrdina. Byl ubytován hotelu Waldorf Astoria, dostal nepřeberně nabídek na interview a promo tour po Spojených státech. Byl opravdovým americkým hrdinou.

Alvin York po návratu z Velké války se svou matkou

York se vrátil do Pall Mallu, aby zjistil, že všechno tu je stejné jako dřív. Oženil se se svou dávnou láskou Grace a nakonec přijal nabídku na tour po Spojených státech. V roce 1941 se po celé Americe promítal film s názvem Seržant York s Gary Cooperem v hlavní roli. York díky filmu získal 250 000 dolarů, které věnoval na výstavbu Církevní školy a zemědělského centra v Pall Mall.

Kvůli téhle škole přišel Alvin York po druhé světové válce na mizinu.

Gary Cooper a Alvin York při premiéře filmu Sergeant York v roce 1941

Když vstoupily Spojené státy do druhé světové války, York se opět hlásil do služby. Pro svůj věk však už nebyl komisí přijat, místo toho opět objížděl Spojené státy, aby propagoval prodej válečných dluhopisů.

York se po návratu z války živil jako mlynář. Na fotografii z roku 1941 je zachycen za volantem dodávky při rozvozu své domácí kukuřičné mouky

Stát se mu nakonec odvděčil poněkud nepěkně. Po válce mu finanční úřad doměřil daně ve výši 25 000 dolarů. Jelikož York všechny peníze investoval do Církevní školy a zemědělského centra, byl odkázán na dobročinnosti lidí, kteří se na jeho daně museli složit. York zemřel 2.září 1964. Jeho žena Grace ho následovala o pár let po něm. Oba jsou pohřbeni na hřbitově v Pall Mall.