Většina lidí auto vnímá jako spotřební zboží, spíše než jako investici. Peníze za auto zaplacené už nejspíš nikdy neuvidíte, nebo alespoň ne v původním množství. Jsou ale i auta, u kterých se vývoj cen díky jejich sběratelské hodnotě obrátil, a která do budoucna na ceně spíše porostou. A ne všechna musí být drahá. Sice na nich nejspíš nezbohatnete, ale přinejmenším je vždycky prodáte za stejnou nebo i větší cenu než původně. A kdo ví, třeba natrefíte na budoucí klasiku. Nezapomínejme, že i dnešní ceněné klasiky bývaly kdysi levnými ojetinami.
My jsme pro vás vybrali deset amerických aut, která mají do budoucna slušnou naději růst na ceně.
10. Pontiac Fiero (1984 – 1988)
Model, kterým začneme, má všechny rysy budoucí klasiky. Krátká doba výroby a z toho plynoucí omezený počet kusů, sportovní charakter, působivý vzhled a zajímavý příběh. Fiero bylo obětí typického zlozvyku General Motors – ukončit výrobu nějakého modelu zrovna ve chvíli, kdy se ho podařilo doladit do téměř optimální podoby. Co začalo podivným kupé, které sice mělo motor před zadními sedačkami i vyklápěcí světla jako Ferrari, ale jízdně sportovní vůz příliš nepřipomínalo, skončilo skutečně schopným 'juniorským supersportem'. A mohlo to být ještě lepší, nebýt předčasného konce výroby. Otázkou je, jestli i osud Fiera jako klasiky nepostihne to, že ho většina nadšenců vnímá jako „to divné auto, na kterém se staví repliky Ferrari“. Levnější než dnes ale už Fiera určitě nikdy nebudou.
9. Cadillac Fleetwood (1993 – 1996)
Fullsize sedany a kombíky z 80. let jsou přesně tím, co si většina lidí představí pod pojmem „amerika“. Hranatý Caprice či Cadillac Brougham z 80. let už určitě na ceně neztratí. Ale z hlediska sběratele mají jednu zásadní nevýhodu. Vyrobilo se jich totiž opravdu hodně. Poslední generace fullsize sedanů od GM, vyráběná do roku 1996, je ale jiná káva. Nezaměnitelný design, který navázal na to nejlepší z klasických amerických sedanů a přidal k tomu aerodynamické tvary a modernější techniku. Skvělý motor LT1 a jeho téměř 300 koní. Relativně malý počet vyrobených kusů, přinejmenším u Cadillaku Fleetwood a Buicku Roadmaster. A především aura „posledních aut svého druhu“, alespoň pod vlajkou General Motors. Sportovně laděný Chevrolet Impala SS je drahý už dnes (ale nepochybně bude v budoucnosti ještě dražší) a luxusní bratříčci Roadmaster a Fleetwood budou nepochybně následovat.
8. Dodge Daytona (1984 – 1993)
Osmdesátá léta byla pro mnohé temným obdobím automobilového průmyslu, a pro příznivce koncernu Chrysler to platí dvojnásob. Automobilka, která dříve chrlila tisíce osmiválcových muscle cars a velkých sedanů, nahradila většinu svého výrobního programu čtyřválcovými kompakty, maximálně doplněnými turbodmychadlem. Ale co je pro někoho temná doba, mohou být pro někoho jiného zlaté časy. Staré turbo Chryslery a Dodge mají své zaryté příznivce a ty nejzajímavějších z nich budou za čas nepochybně ceněnými klasikami. A mezi jejich vrcholy bude určitě patřit pohledné kupé Dodge Daytona.
7. Cadillac Allanté (1986 – 1993)
Kdo by nechtěl roadster s italskou karoserií, která z turínské karosárny Pininfarina putovala do Detroitu na palubě Boeingu 747, a poctivou americkou technikou? Přesně tu otázku si kladli na konci 80. let u Cadillaku a dostali na ni překvapivou odpověď. Skoro nikdo. Problémem byl pohon předních kol a nepříliš oslnivá nabídka motorů. Model Allanté skončil prodejním neúspěchem, ale o to vzácnější do budoucna bude. Nedostatek výkonu a špatná hnaná náprava se časem stanou méně podstatnými, zatímco elegantní italské linie s časem jen naberou na působivosti. Zatím je Allanté docela levné. Ale to přejde! Jen pozor na verze s motorem HT4100 (nejede a údržba vás sežere) a 4.6 Northstar (jede skvěle, ale údržba vás sežere dvakrát).
6. Lincoln Continental Mark VII LSC (1984 – 1992)
Pátá generace luxusního kupé Lincoln Continental (ano, pátá – Mark II se prodával pod značkou Continental a neměl přímého nástupce) představovala zásadní odklon od tehdejší tradice luxusních korábů silnic. Díky platformě sdílené se pony carem Mustang byl mnohem lehčí a agilnější než kdy předtím, čemuž odpovídal i mnohem dynamičtější přístup k designu. Mark VII byl mimo jiné prvním americkým vozem, který opustil tradiční světlomety 'sealed beam' a nahradil je moderními aerodynamickými světly. Zatím je Mark VII spíše opomíjen a zájem sběratelů se soustředí na klasické silniční jachty. Ale jeho čas nepochybně přijde – už jen proto, že jde o pravděpodobně poslední klasické kupé od Lincolnu s hranatou karoserií a chromovanými nárazníky.
5. Jeep Wrangler (1986 – současnost)
Drsný off-road sice nesplňuje obvyklou představu opečovávaného a ceněného veterána, a není zrovna pravděpodobné, že jeho cena někdy dosáhne závratných výšin, ale přesto může být z investičního hlediska zajímavý. Sice na něm nezbohatnete, ale také pravděpodobně nikdy zásadně neztratí na ceně a na rozdíl od většiny klasických vozů ani nepřestane být užitečný. Většina veteránů má hodnotu spíše citovou a estetickou, Wrangler (nebo některý z jeho předchůdců) bude v libovolném věku stále autem, se kterým projedete cokoliv, dojedete kamkoliv a můžete ho opravit kladivem. Což ho svým způsobem řadí mezi auta, která mohou být skvělou investicí.
4. Ford Mustang (1979 – 1993)
Třetí generace Mustangu, takzvaný 'Fox' je často terčem opovržení, protože prý vypadá jako přerostlý Ford Escort. Byla to ale právě tato generace, která navrátila Mustangu jeho charakter a udělala z něj opět ideální cestu ke spoustě rychlosti za málo peněz. A s tím, jak generace jeho původních majitelů a obdivovatelů dospívá za hranice středního věku, se z 'Foxe' stává i populární klasika. Má-li však váš vůz mít do budoucna nějakou cenu, musíte si najít ten správný. Tedy co nejoriginálnější stav a některou ze zajímavějších verzí. Osmiválcová GT či LX, SVO se čtyřválcovým turbem a kabriolet snad s jakýmkoliv motorem kromě základního čtyřválce. Taková auta se však na našem trhu nebudou hledat snadno. Alternativou ale může být i pozdější čtvrtá generace, známá jako SN95. Naprostým vrcholem u obou generací pak budou modely SVT Cobra nebo úpravy od renomovaných firem jako Roush či ASC McLaren.
3. Dodge Viper (1992 – 1995)
Nebýt toho, že tento seznam má být zaměřen na dostupná auta, obsadil by původní Viper bez debat první místo. Je přímo učebnicovým příkladem toho, z čeho se rodí budoucí supervzácné klasiky. Auto, které všichni znají – mimo jiné i díky seriálu Zmije a spoustě počítačových her. Zakladatel dlouhé rodové linie dalších Viperů. Spartánský charakter, který umožňuje tvrdit o pozdějších verzích, že už nejsou dostatečně 'ryzí a poctivé'. Zabijácké jízdní vlastnosti, které Viperu dávají auru auta pro drsné chlapy. Malý počet vyrobených kusů, ještě snížený tendencí ohnout se o nejbližší sloup. Největší motor, který kdy byl sériově montován do osobního auta. Účast Carolla Shelbyho na vývoji. Jinými slovy, Viper je tak blízko původní Shelby Cobře, jak jen může být. A podívejte se, kolik stojí původní Shelby Cobra dnes. S trochou snahy byste si za to pořídili menší zámek nebo soukromý tryskáč...
2. Chevrolet Camaro/Pontiac Firebird (3. generace 1982 – 1991)
Třetí generaci 'F-bodies' jsme zmínili už ve článku o deseti levných amerikách, které byste si měli koupit. Tentokrát však přidáme rady, jak si vybrat, abyste k požitku z vlastnictví placaté klasiky 80. let přidali i výhodnou investici. Zvláště na našem trhu, který poněkud zaostává za západoevropským a americkým, totiž máte šanci ulovit zajímavé kousky za ceny, které už jinde neuvidíte. Stejně jako u Mustangu si ale musíte vybrat tu správnou verzi ve správné kondici. Co možná nejpůvodnější stav je asi jasným požadavkem, ale opět záleží i na volbě verze. Šestiválce jsou dobrou 'začátečnickou amerikou', ale nedá se od nich očekávat nějaký zásadní růst ceny do budoucna. Standardní osmiválce jsou na tom lépe, ale ideální volbou jsou top verze jako IROC-Z u Camara nebo Trans Am GTA u Firebirdu. V případě slabších verzí získává bonusové body manuální převodovka (u IROC-Z a GTA nebyla v nabídce), naprostou špičkou je pak kabriolet, který byl dodáván polooficiálně na konci výroby. Je jich tudíž jen málo a jejich ceny strmě rostou už dnes.
1. Buick Grand National (1984 – 1987)
Černý přízrak a ideální kandidát na služební vůz Darth Vadera už rozhodně nepatří mezi auta „dosud neobjevená“. To však neznamená, že nemůže být skvělou investicí. Jen těžko bychom hledali americké auto z doby po první ropné krizi, které je tak populární, tak působivé a tak předurčené stát se klasikou. Konec šedesátých let měl jako ultimátní vůz pro záporáky černý Dodge Charger. Osmdesátá léta mají Buick Grand National. A není to jen o tom, že je černý a hranatý – Grand National a zvláště pak jeho ostřejší verze GNX dokázal zapůsobit i tím, jak jezdil. Přeplňovaný šestiválec o objemu 3,8 litru sice měl oficiálně „pouhých“ 245 koní, ale zrychlení z nuly na stovku za 4,7 s, které bylo verzi GNX naměřeno, vypovídá trochu jiný příběh. Už dnes je Grand National uctívaný. Až začnou být hranaté ameriky doopravdy cool, jeho status pravděpodobně stoupne na božskou úroveň.
Proč jsou tu jiná auta, než jsem čekal?
Možná jste očekávali, že tento seznam bude plný klasických muscle cars, ploutvatých korábů a starých Corvette. To jsou přece auta, která se dnes v aukcích prodávají za miliony. A v tom je právě problém. Vozy, které už drahé jsou, se stávají mnohem citlivějšími na výkyvy trhu a jejich cena nemusí směřovat jen nahoru, ale také dolů. Naopak auta, která teprve zvolna přestávají být přehlíženými ojetinami a mění se v klasiky, mají stoupavý trend ceny mnohem jistější.
Vojta Dobeš
Automobilový novinář, který o amerických autech nejen píše, ale také s nimi jezdí. S oblibou provokuje svými názory nejen na auta.
