Bemanova Noční můra 12: Uhlí

Bemanova Noční můra 12: Uhlí

Pekelně rozjetá párty ve znamení folk-punku, uhelného prachu, postapokalyptických příběhů a divoké muziky. 


Dolů

Strategická surovina devatenáctého století byla nejen hlavním předpokladem pro průběh průmyslové revoluce, ale zároveň se stala symbolem obrovských sociálních posunů moderní společnosti. Ve dvanácté noční můře zarezonuje mimo jiné sociální apel folkpunku.

A folkpunková bude i Dupárna. Byla by obrovská škoda omezit tento žánr na pouhé tři skupiny, a proto si v první hodině budete moci poslechnout reprezentativní výběr (nejen) americké scény. K nejzajímavějším jménům patří bezpochyby Rosa, Cud Eastbound a Ghost Mice. Folk´s not dead!

Poslouchejte: Dupárna 9 - Folkpunk´s not dead!

Poslouchejte: Bemanova noční můra 12 - Uhlí

Blackbird Raum: kalifornští squatteři s pilou a akordeonem 

Skupinu Blackbird Raum založili v roce 2004 dva kalifornští squatteři, akordeonista Zack Religious a banjista CPN. Tito dva výtečníci tvořili ze začátku páteř uskupení, doplněnou o každého, kdo se chtěl přidat k divokým pouličním vystoupením, kterými se snažili zaujmout kolemjdoucí. První dolar vydělali od chlapíka, který měl rande poblíž jejich improvizovaného podia a zaplatil jim za to, že odejdou. V těchto dřevních dobách kapely vznikl jejich klasický materiál, mimo jiné Honey in the Hair nebo Coal (uhlí). Po krátké pauze způsobené dočasným odchodem CPN ze Santa Cruz, se po jeho návratu parta rozrostla o basistu Davida, hráče na valchu KC a Marse s mandolínou a pilou. Jsou to právě netradiční, či přesněji méně tradiční nástroje, které od té doby určují charakteristický zvuk Blackbird Raum.

S prvním albem Purse-Seine (2007) nebyli členové kapely právě nejspokojenější a rychle začali pracovat na novém. To vyšlo o rok později pod názvem Swidden. Následovalo tradiční nekonečné turné tzv. za cesťák. Na jeho konci nahrává kapela své třetí album Under the Starling Host (2011) na vlastním DIY labelu Black Powder. Pro tvorbu BR je typický divoký rytmus, nosné melodie, vícehlasý vokál/řev, politicky angažované texty, často inspirované poezií (William Blake, Gary Snyder, sir Thomas Mallory) s odkazy na historii (The Helm of Ned Kelly, Ravachol in Valhalla) a pro Středoevropana překvapivě i na severskou mytologii (Old One Eye). Tady u nás holt runy používá někdo úplně jiný než anarchisté.

Po vydání společného EP se skupinou Hail Seizures v roce 2011 opouští KC kapelu a na jeho místo nastupuje Amelia. Čtvré LP False Weavers vyšlo v roce 2012 a skupinu posunulo na pozici předskokana Chumbawamby a hlavně jejich idolů Crass. Společné turné po USA  a Evropě je 8.7.2013 zaválo i do Prahy. Na mě nekoukejte, já o nich v té době neměl ani potuchy.

Little Bastard: australské postapokalyptické country

Smíchejte cestovní nadšení Midnight Oil, romantičnost Crowded House a živelnost Graveyard Train a vyjdou vám (s trochou fantazie) největší naděje australského folkpunku Little Bastard. Geneze jejich hudebního vývoje je pro Australáky typická. Vyrostli na punku, aby v pravý čas přišli na chuť country. To je ostatně typické nejen pro protinožce.

Malí zmetkové se dali dohromady jako párty kapela a už jim to zůstalo, jenom ty večírky jsou pořád větší a větší. Týdny a měsíce společně v jedné dodávce na cestě od jedné štace ke druhé vykrystalizovaly do jejich eponymního debutu. O svojí desce říkají, že je to v podstatě country, ale s jejich vlastním zvukem. A ten je příjemně řízný. Až se vám někdo bude pošklebovat, že posloucháte country, pusťte mu Little Bastard a pravděpodobně se vám pak budou pošklebovat oběma.

The Builders and The Butchers: vysokorychlostní řezníci a stavitelé z Oregonu

Život v Anchorage na Aljašce se zřejmě zdál málo zajímavý pětici místních rodáků, protože, nezávisle na sobě, odešli postupně do Portlandu v Oregonu. Zdejší hudební scéna byla přece jen o poznání živější a tak se v roce 2005 sešli jako bývalí členové několika rozpadlých kapel. Původně si říkali The Funeral Band, tedy pohřební kapela, později se název ustálil na The Builders and The Butchers, tedy stavitelé a řezníci. Byl to totiž jediný z mnoha návrhů, na němž se členové ansámblu byli schopní shodnout.

Hudba, kterou hrají, se pohybuje na rozhraní rocku, blues a americany. Kromě nástrojů, typických pro každý správný string band, mají ještě dvoje, slovy dvoje bicí. Tato dublovaná rytmika žene vystoupení těchto domestikovaných seveřanů kupředu tempem rychlíku, jehož strojvedoucí usnul opírajíc se o rychlostní páku. BaB mají zatím na kontě pět regulérních alb a vzhledem k tomu, že pracují na šestém, jejich koncertní aktivity zahrnují letos pouze pár polosoukromých akcí v domovském Portlandu. Takže snad napřesrok. Ale věřte, vyplatí se počkat.


 
Pro tentokrát už vyfáráme a šup do sprch a pak hned do baru. V jukeboxu hledejte nějakou hornickou, ideálně něco z výše naznačených, nebo třeba tuhle klasiku. Zdařbůh!

Mr. Beman

Mr. Beman

Jsem fanatickým příznivcem všeho, co se týká Ameriky devatenáctého století. Mám rád parní stroje, perkusní zbraně a hluboké lesy.

All articles of the author

Kdyby mohla oválná pracovna vyprávět aneb ujeté zvláštnosti amerických prezidentů

Kdyby mohla oválná pracovna vyprávět aneb ujeté zvláštnosti amerických prezidentů

Ivo Strejček Jr. , Tiskovky na záchodě, souboje, lehké ženy, chorobná lenost, panická hrůza z elektřiny a filmy s opicemi. I prezident USA může být občas poněkud bokem.

Velká lokomotivní honička: Skutečný příběh z války Severu proti Jihu, který by nenapsal ani nejlepší scénárista dobrodružných filmů

Velká lokomotivní honička: Skutečný příběh z války Severu proti Jihu, který by nenapsal ani nejlepší scénárista dobrodružných filmů

Richard Spitzer , Frigo na mašině neboli The General. Jeden z nejlepších filmů němé éry natočil Buster Keaton podle skutečného příběhu uneseného jižanského vlaku.

Zombie Hunting aneb Proč se učit lovit oživlé mrtvoly

Zombie Hunting aneb Proč se učit lovit oživlé mrtvoly

Vojta Dobeš , Měli byste se i vy připravovat na zombie apokalypsu? A má na to vliv fakt, že na zombie třeba vůbec nevěříte?