Spojenci českých zemí: Námořní válka se přesouvá k americkým břehům

Žánr alternativní historie se už zachytil na českém knižním trhu. Kromě našeho kolegy Honzy Drnka a jeho nesmrtelných „Žab“ má na tom velkou zásluhu také další Honza, jenže tentokrát Kotouč, a to díky svému cyklu České země. Ten potěší milovníky námořních i leteckých bojů a nepochybně také všechny vlastence a monarchisty, protože v této realitě se Česko-slovenské království stalo jednou z hlavních světových velmocí. Probíhá válka s carským Ruskem, která se však domovským územím obou mocností dosud vesměs vyhýbá. Její další fáze se odehrává u amerických břehů. A znovu je to pořádná pecka!

Japonský torpédový bombardér Nakajima B5N Kate posloužil jako základ letounů Galkin, kterými disponuje románové carské Rusko

Češi ve světě po Velké bouři

31. května 1848 zasáhla celý svět tzv. Velká bouře, stále záhadná katastrofa, kvůli níž zmizely celé velké kusy pevnin, zatímco hladiny oceánů se zvedly. Samozřejmě následovaly obrovské politické změny, protože řada států prakticky zanikla, jenže jiné využily tohoto problému jako příležitosti pro svůj vzestup. Vydělali na tom mj. Češi, kteří se postupně vypracovali na jeden z nejmocnějších národů ve změněném světě. Česko-slovenské království tak dominuje střední Evropě a má četné zámořské državy, které brání silná oceánská flotila. 

Románová série České země od Honzy Kotouče si našla mnoho nadšených čtenářů a samozřejmě se očekává, že autor v ní bude pokračovat

Skvělá kniha Spojenci českých zemí dorazila na knižní pulty na konci ledna 2020

Rozhodně však nejde o nějakou idylku, protože světem zmítají konflikty o zdroje, zvláště o ornou půdu, jelikož Velká bouře zničila mnohé úrodné oblasti, a tudíž řada zemí bojuje s hrozbou hladomoru. Týká se to i carského Ruska, které v roce 1947 zahájilo válku proti Česko-slovenskému království. První bitvy se odehrály v Indickém oceánu a další fáze proběhly u Turecka a Švédska, avšak nyní se do hledáčku carových plánovačů dostává Nový svět. 

V Jižní Americe se rozbíhá válka dvojice tamních velmocí, a sice Brazilského císařství a Jihoamerické lidové federace. Císař patří mezi spojence Prahy, kdežto Federaci podporuje car, takže obě jihoamerické země získávají zbraně a instruktory ze zahraničí. Další dva státy, Panamské království a Kalifornská republika, chtějí zůstat neutrální, ale gradující konflikt jim to zřejmě nedovolí. K břehům Nového světa již míří skupiny letadlových a bitevních lodí, křižníků a torpédoborců, na jejichž stožárech se třepetají vlajky Česko-slovenského království a carského Ruska.

Zápletka knihy Spojenci českých zemí se odehrává zejména u břehů obou Amerik a točí se mj. okolo dosud neutrální Panamy a Kalifornie

Boj o ovládnutí Nového světa

Obě strany sázejí především na letadlové lodě a palubní letouny, ačkoliv ke slovu přijdou také děla či torpéda. Tradiční kategorie plavidel si totiž dosud udržují význam, zvláště pokud dojde na přepady konvojů či podporu výsadkových operací. Češi mají v rukávu i nové eso v podobě radaru, jenž usnadňuje boj v noci a dovoluje včasnou detekci vzdálených cílů, avšak Rusko se těší evidentní početní převaze. Své obrovské bitevní lodě třídy Alexandr Něvský přestavuje na nosiče letounů a staví i další letadlové lodě. 

Slavná německá bitevní loď Bismarck, předobraz ruské románové třídy Alexandr Něvský, která ovšem nese mnohem silnější výzbroj

Království se snaží tomu čelit mj. stavbou nových eskortních letadlových lodí, tedy plavidel, jež jako základ konstrukce používají nákladní lodě. Jsou levná a jednoduchá, takže se dají stavět ve velkých počtech, ačkoliv zaostávají z hlediska počtu letadel, pancéřové ochrany a nejvyšší rychlosti. Nejsou to však jen lodě a letadla, co jde do boje o ovládnutí Nového světa, jelikož obě hlavní mocnosti se snaží na svou stranu získat i zmíněné neutrály. To je samozřejmě práce pro diplomaty a špiony, kteří vyjednávají, nabízejí, pátrají, analyzují a intrikují. 

Ruské střemhlavé bombardéry útočí na česko-slovenské letadlové lodě, z nichž část se již může chlubit i novými palubními radiolokátory

Hrdinové známí již z předchozích románů série České země, tedy pilot Lukáš Berg, velitel Martin Melichar a špioni Pavel a Taťána Greckovi, se opět dostávají do zběsilého víru událostí, v nichž stojí proti velmi schopným a odhodlaným nepřátelům. Více z děje už neprozradíme, ale za zmínku stojí, že kniha zaručeně potěší ty, kdo chtějí vědět víc o dějinách tohoto alternativního světa. V příloze se totiž nachází výborné „dějepisné“ pojednání o událostech od Velké bouře do fiktivního roku 1947.

Přestavby bitevních lodí na letadlové nebyly v historii ničím zvláštním, jak ukazuje i příklad obrovského japonského plavidla Shinano

Nejvíce opomíjený druh lodí

Honza Kotouč znovu provedl to, čemu se říká „historická transplantace“. Tato metoda tvorby, za jejíhož mistra je pokládán Harry Turtledove, spočívá v přenosu jistých konceptů či událostí z jednoho místa a času do jiného místa a času. V případě série České země se jedná zejména o rozvoj námořnictva a námořního letectva či o bitvy z války v Tichomoří. Románové třídy lodí a typy letadel tedy vesměs vycházejí z reálných vzorů a rovněž bitvy se někdy trochu inspirují skutečným průběhem událostí. 

Střemhlavý bombardér SB-5 Albatros byl navržen na základě typu SBD Dauntless

Znalci dějin možná poznají, že tentokrát probíhá něco poněkud podobného některým fázím americko-japonské bitvy v zálivu Leyte. Velmi významný je efekt eskortních letadlových lodí, které se dají spolehlivě charakterizovat jako nejvíce podceňovaná a nejvíce opomíjená kategorie válečných lodí v celé historii. Z jakéhosi tajemného důvodu jim i mnozí jinak velice renomovaní autoři historiografie a beletrie věnují jen malou, pokud vůbec nějakou pozornost. Již prostá čísla však ukazují, že „eskortky“ („escorts“), jak se jim zkráceně říká, byly nesmírně důležité. 

Snímek eskortní letadlové lodě CVE-56 Liscome Bay třídy Casablanca dokazuje, že na palubách těchto plavidel bylo někdy hodně těsno

Americké loděnice postavily za druhé světové války celkově 151 letadlových nosičů, z nichž na kategorii CVE (Carrier Vessel, Escort) připadalo 122 lodí, tedy plné čtyři pětiny! Nejpočetnější byla třída Casablanca s 50 exempláři a jen o pět plavidel za ní zůstala třída Bogue. Ta jako základ užívala trupy nákladních lodí, zatímco třída Casablanca se stavěla od začátku jako nosiče, byť s využitím prvků a technologií z civilních lodí. Díky tomu mohla produkce běžet takřka neuvěřitelnou rychlostí.

Eskortní letadlové lodě (na fotografii CVE-89 Takanis Bay třídy Casablanca) byly pomalé a značně zranitelné, ovšem jednoduché a levné

„Eskortky“ u ostrova Samar

Klasická letadlová loď se tehdy stavěla minimálně rok, spíše dva roky, zatímco magnát Henry Kaiser přislíbil, že za méně než dva roky postaví padesát eskortních „letadlovek“. Slib dodržel a tyto lodě pak sehrály ohromně důležitou roli v Atlantiku i Pacifiku. Ostatně jejich původním účelem bylo to, co říkalo označení, tzn. eskorta čili doprovod konvojů v Atlantiku, ačkoli poté zastávaly i další úlohy. V Tichomoří běžně fungovaly jako normální letadlové lodě, resp. jako plovoucí základny pro letadla, která zajišťovala vzdušné krytí a podporu při námořních bojích a vyloďovacích operacích. 

Eskortní letadlové lodě hrály velice významnou úlohu především v bitvě u ostrova Samar, jež se odehrála v rámci bitvy v zálivu Leyte

 „Hvězdná hodina“ eskortních nosičů nastala v bitvě v zálivu Leyte, ponejvíce ve fázi, která se označuje jako bitva u ostrova Samar. 25. října 1944 se tam střetnula uskupení japonského císařského námořnictva a US Navy, z nichž to druhé obsahovalo mj. šest „eskortek“. Dvě z těchto značně zranitelných lodí (CVE-63 St. Lo a CVE-73 Gambier Bay) se potopily, ale Američané způsobili těžké ztráty Japoncům, kteří poté již nepokračovali směrem k americkému výsadkovému uskupení. 

Americké radary (na fotografii přístroj umístěný na eskortní letadlové lodi CVE-73 Gambier Bay) představovaly velmi cennou výhodu

Lze bez nadsázky říci, že se „eskortky“ obětovaly, aby zachránily invazní flotilu, čímž umožnily vylodění na Filipínách. V rámci bitvy v zálivu Leyte se velmi osvědčily i radary, jež poskytovaly výstrahu před leteckými útoky a umožňovaly vést efektivní boj v noci, v němž dříve dominovali Japonci. 

Eskortní letadlové lodě pochopitelně představují rovněž vděčný námět pro modely

Variace na tato témata se tak vyskytují i v románu Spojenci českých zemí. Jeho závěr navíc napovídá, že další fáze česko-ruské války přinese návrat k pobřeží Afriky. Už se nemůžeme dočkat!