Hradecká V8 je již tradičně poslední ze tří našich největších srazů amerik. Velikost akce potvrdila účast více než pěti stovek aut všech myslitelných kategorií a nespočet návštěvníků, které krom bublání správných motorů přilákal i bohatý program.
Předvádění čtyřkolých miláčků, cheerleaders, tombola, chození po laně, kapely, to všechno tu bylo. Velkou pozornost přitáhl zejména Sound Contest, byť z mého pohledu bych ocenil více hodnocení krásy zvuku než usilovat o co největší řev. Ale davy šílely, takže to funguje.
Čím se ale zřejmě sraz na Stříbrném jezeře odlišuje od jiných nejvíce? Pátečním cruisingem. Ne tím po campu, tam se cruisuje skoro stále, ale výjezdem do Hradce, kde se káry prohánějí centrem města, potkávají, proplétají ulicemi a některé zakotví na hlavním náměstí. Je balzám se v tom všem pohybovat, sledovat rozzářené zadní lampy, poslouchat bublání motorů a představovat si, že to vše je Amerika v nejlepším období a běžný provoz.
Nesmím ani opomenout další již tradiční okrasu srazů. Krom pinupek a vyparáděných návštěvnic byly k vidění i sympatické dívky za volanty svých plechových ořů, což vítám, není snad nic atraktivnějšího. Největší rozruch v tomto směru budila útlá Polka s hodně zlým Plymouthem Satellite, často přeměňujícím černé gumy v bílý kouř. Jen houšť.
Celkově atmosféře srazu nemám vytknout, jistá volnost v řazení aut a pohybu účastníků, společně s možností vybrat si z divokých i klidných míst areálu, byla jen ku prospěchu a zábavu s přáteli většina z nás užívala plnými doušky do ranních hodin. Nezbývá, než se těšit na příští rok.
Fotografie: Radek Caddy Beneš
Radek Beneš
Fotograf a příležitostný psavec specializovaný na KBŽ. Káry, baby, žrádlo. Pořadí priorit se průběžně mění.
