Ve čtvrtek 6.4.2017 najdete na stáncích nové číslo časopisu Chrom a plameny. Čtení o amerických autech tam na rovné stovce stran najdete samozřejmě spoustu, jen tak namátkou kupříkladu velký profil majestátního luxusního kabrioletu Lincoln Continental Four-door Convertible 1963, představení nejno-vějšího Mustangu 2018 nebo druhý díl obsáhlého pojednání o historii značky Tucker. Jako ochutnávku jsme pro vás díky laskavosti našich kamarádů z redakce Chromu připravili exkluzivní rozhovor s Billy F Gibbonsem a profil nejnovějšího přírůstku v garáži ZZ Top.
Billy F Gibbons a jeho Whiskey Runner
Nebudeme ve válcích spalovat ušlechtilé destiláty, zato se podíváme tam, kde duní super muzika, zlatavá whiskey má tu nejlepší chuť a motory basují naprosto bez zábran. Takovou pohodu pro všechny smysly jsme zažili ve společnosti Billyho F Gibbonse, zpěváka a kytaristy „největší texaské malé kapely“, který nám představil svůj Ford ´34 – dílo Jimmyho Shinea, stavitele americké exotiky ze So-Cal.
Boční ozdobná lišta Whiskey Runneru neomylně evokuje styl ZZ Top
Celá story Whiskey Runneru se začala odvíjet zhruba před sedmi lety v shopu Rudy´s. Billy se dobře zná s majitelem firmy a stavitelem zajímavých rodů Rudy Rodriguesem. Občas se tu zastaví na pivo a pokec, tehdy ho ale zaujal Ford 3-Window Coupe, opuštěný uprostřed probíhajících úprav. Byla to prý taková syrová nedodělaná mašina po choppingu. Billyho ten pohled vzal natolik za srdce, že fordku okamžitě koupil a poslal ji do So-Cal Speed Shopu, ať se na ní vyřádí Jimmy Shine. Ten měl k ruce Billův vlastnoručně psaný seznam všeho, co má na Fordu dodělat a doplnit. Pak se „Runner“ objevil na videu I Gotsta Get Paid, natáčeném s dalšími třemi rody na dně vyschlého jezera El Mirage v Arizoně. Klip připomínal jinou slavnou scénu - Gimme All Your Lovin´, kde účinkoval rudý „Eliminator“.
Motor, který se dostal do „Whiskey Runneru“, má zajímavou historii. Koupil ho kdysi Pete Chapouris sr., zakladatel So-Cal Shopu. Je to prototypový agregát z roku 1946, který se nějakým zázrakem zachoval v GM. Starý pán totiž kdysi pracoval u Clayton Engineering, kde se zabývali zkouškami některých uvažovaných motorů pro novou řadu Cadillaků. Po ukončení zkoušek dostal povolení k odkupu agregátu, jehož se vyrobily pouhopouhé dva kusy. Motor nikdy neměl číslo a pro General Motors byl jen řadovou a dávno odepsanou položkou v nekonečném seznamu jízdních i dynamometrických zkoušek. Osmiválec 331 cu.i. se dlouho povaloval pod plachtou ve skladišti Speed Shopu, a ožil teprve v Billyho rodu – samozřejmě po pečlivé generálce u specializované firmy, která také vyrobila adaptér na automatiku TH350.
Díky adaptéru je možné zkombinovat exotický V8 s automatikou TH350
Jimmy Shine mívá dobré nápady a některé z nich se zalíbily i Billymu Gibbonsovi. Ten si obvykle do svých představ nenechá moc mluvit, ale třeba Jimmyho konstrukce „skrytého odpružení“ přední nápravy byla zrovna takovou výjimkou. Přední reflektor viděl Billy ve snu a musel tuhle vizi nejdřív převést do reality, pak vysvětlit Jimmymu, a nakonec ho poplácat po zádech za doslovné „ztělesnění snu“. Abyste pochopili: ta přední lampa je jen jedna, zato schovaná a vysouvací v horní ploše křídla kapoty, mimoto se rozsvěcují ještě tři „boďáky“ v dolní části typického fordího grillu.
Přistávací reflektor v akci
„Tuhle lampu jsme našli v obchodě s použitými leteckými součástkami. Je to normální malý přistávací reflektor, ale vestavěný do kapoty vypadá cool“, vysvětluje Jimmy a navíc dodává, že malé světlomety v masce jsou vlastně obyčejné LEDky, umístěné na skrytém rámu. Výkonné LED slouží také jako zadní svítilny. „Billyho nápady dovedou občas překvapit, to je fakt, ale už jen to, že pocházejí přímo z hlavy slavnýho rockera, dělá auto ještě slavnějším“, dodává Jimmy.
Stavba rodu začala v So-Cal Speed Shopu, ale Jimmy Shine ho dokončil až ve své vlastní dílně
Ještě během prací na „Whiskey Runneru“ se Jimmy přestěhoval do vlastní dílny, a rozpracovaný rod si samozřejmě vzal s sebou. Když Runner zrovna nehrál v klipu nebo nějakém TV programu, pokračoval Jimmy v práci. „Když má Billy koncertní šňůru, tak každou chvíli volá a ptá se, co je novýho, nebo mi popisuje svoje další nápady,“ vypráví Jimmy, když přišla řeč na Billyho časové zaneprázdnění. „Probíráme spolu každý detail, který ho někde uprostřed turné napadne. On se totiž Billy nadchne pro všechno, co někde uvidí, a je jedno, jestli to bylo na off-roadu nebo nějakém dragu“. A hned má po ruce důkaz: jsou to kruhové pojistky na kola, které zabraňují protočení pneumatiky na ráfku a okamžité ztrátě vzduchu při prudké akceleraci.
Ještě nás zajímá, odkud se vzalo jméno rodu, vonící ušlechtilou lihovinou. Jak kdysi vysvětloval Billy, je to pocta všem těm práskaným chlapíkům z jihu, kteří během prohibice vozili načerno pálenou whiskey v podobných nadupaných kárách…
Tento článek byl otištěn v časopise Chrom a plameny, číslo 60 a byl převzat se souhlasem redakce. Všem tímto jménem našich čtenářů děkujeme!
Billy F Gibbons o rodech, kustomech a ZZ TOP!
V rámci představení hotového „Whiskey Runneru“ se s námi Billy F Gibbons podělil o své názory.
Michael Stein (Ch&P): Pokud tenhle projekt srovnáme s Fordem „Eliminator“ z 80. let a doslova ikonickým díky vašemu klipu „Gimme All Your Lovin´“, vypadá to, že se „Whiskey Runner“ posunul spíše k rodům, které jsou čím dál oblíbenější...
Billy F Gibbons (BFG): Jo, většina kreací, který dneska potkáš na ulicích, jsou odkazem na dávný počátky rodingu.
Když nemáte čalounění, poslouží poskládaná mexická přikrývka
Ch&P: A co „Eliminator“? Existuje ještě?
BFG: No samozřejmě! A pořád se leskne a jezdí jako bestie. Je to přece symbol rocku.
Ch&P: Jak to dneska vypadá s ostatními slavnými auty? Myslím tím třeba „Leapin´ Limo“ nebo třeba „CadZZillu“, ale i „HogZZillu“, abychom se věnovali i mašinám?
BFG: Všechny BFG Rides jezdí. „CadZZilla“ a „HogZZilla 2“ jsou v expozici Peterenova automuzea v Los Angeles. Je to velkolepý místo na ukázku parádních strojů, a nejlepší na tom všem je jejich umístění. „CadZZilla“ a „HogZZilla 2“ stojí hned vedle brány, a můžu se s nimi kdykoliv projet po L.A.
Slavná CadZZilla – radikálně customizovaný Cadillac Sedanette z roku 1948
Ch&P: „Whiskey Runner“ ti postavil Jimmy Shine. Uděláš si na autech taky něco sám?
BFG: Jen málokdy. Když se zastavím u Jimmyho, tak se bavíme o tom, co a kde ještě udělat, a jak by konstrukce měla pokračovat. Jimmy ví nejlíp, jak na to.
Ch&P: Jaké bylo tvoje nejstarší upravené auto?
BFG: První auto bylo úplně obyčejný, malý Dodge Dart ´64, dvoudvéřák s řadovou šestkou. Nic zvláštního se k tomu dodat nedá, snad jen to, že jsem jeho zvuk použil v úvodu skladby „Manic Mechanic“ od ZZ Top, kde ho můžeš naprosto jasně slyšet. Ale Dart jezdí taky až dodnes a vyjede všude tam, kde má i Jeep problémy. Je to divoká mrcha!
„Whiskey Runner“ je samozřejmě výkladní skříň a pýcha Jimmyho Shinea
Ch&P: Líbí se ti rody, líbí se ti exotické kustomy, máš v oblibě ještě nějaký jiný druh?
BFG: Jo, líbí, třeba takovou individualitu můžeš najít v klubu „Loco Banditos“ v Bakersfieldu. Udělali si tam snad nejradikálnější přestavby – Flames, Scallops, Pinstripes – a všechno je fakt cool.
Stylové ocelové ráfky 5x16“ mají vzhled originálu z 40. let, dezén pneumatik Firestone musel podstoupit nějaké ty úpravy ke snížení hlučnosti
Ch&P: Viděli jsme tě jezdit v celé řadě aut: „Mambo Coupe“, „Kopperhed“, „Slampala“ nebo v Cadillaku ´61. Máš svou vlastní sbírku?
BFG: Pořád někde bloudím, a tak si sednu, do čeho se mi momentálně chce a víc mě nezajímá. Jedna kára je moc, stovka aut je málo!
Co může být klasičtějším základem pro lowrider než Impala z roku 1962? A pak se z ní stane Slampala…
Ch&P: Chytne tě za srdce taky nějaké novější auto?
BFG: Samozřejmě, ale žádná sériovka. Každou úpravou na autě dáváš lidem najevo kousek výpovědi o sobě. Podívej se třeba na tunery a jejich hlasité a snížené kreace. Tak to prostě funguje.
Ch&P: A co Dusty Hill s Frankem Beardem? Také jezdí rodem nebo kustomem?
BFG: To je ale blbá otázka! Celá naše ZZ-stodola je plná zajímavýho železa! A Dusty s Frankem v tom se mnou jedou naplno!
Ch&P: „Whiskey Runner“ hraje velkou roli ve videu „I Gotsta Get Paid“. To je skladba z vašeho posledního studiového alba „La Futura“, nahraného už před pěti lety. Není už čas připravit další album?
BFG: Jo, máš pravdu. Ale zrovna teď tráví ZZ Top spoustu času ve studiu a chystáme novinky pro další album, který vydáme ke konci letošního roku. Uslyšíš třeba „Beastly Blues“.
Na nové album ZZ Top se určitě všichni těšíme, tak si na ukrácení čekání dáme jedno klasické "fousaté" boogie...
Ch&P: Předloni jsi se skupinou, pokřtěnou názvem „The BFGs“, nahrál album „Perfectamundo“ - směs blues, jazzu, rocku a latino. Byl to tvůj samostatný a ojedinělý projekt nebo v budoucnu ještě uslyšíme další věci od Billyho Gibbonse and the BFGs?
BFG: „Perfectamundo“ nám uhladilo cestičku k vystoupení na Havana Jazz Festu. BFGs mi umožňuje rozvinout zvukový spektrum tím, že se liší od toho všeho, co jsem dosud nahrál. Můžeš očekávat neočekávaný!
Ch&P: Letošní rok se už dávno rozběhl, ale můžeš se vrátit kousek zpátky a říct nám, co sis naplánoval?
BFG: Nic nesplnitelnýho, kámo! Jen zůstat pořád na cestách, bavit se a nechat zadunět rock!
Ch&P: Tak to máš priority ujasněné! Díky za rozhovor!
Text: Bo Bertilsson
Interview: Michael Stein
Foto: Jimmy Shine´s Workshop (se svolením)
Překlad: J.F.K.
Adaptace: Petr Bellinger
Tento článek byl otištěn v časopise Chrom a plameny, číslo 60 a byl převzat se souhlasem redakce. Všem tímto jménem našich čtenářů děkujeme!
