Pokud jsou mezi vašimi hudebními hrdiny spíš zarostlé máničky s elektrickými kytarami proklatě nízko než uhlazení country showmani s šestigalonovými stetsony, tak si dnešní Honkytonk Jukebox rozhodně nenechte ujít. Dneska to bude totiž docela bigbít a docela nahlas. A jestli je tohle ještě country nebo už southern-rock, to vůbec neřešte. Posluchači ve Státech to neřešej a ty kapely už tuplem ne. Jak to máme v jednom z našich rádiovejch sloganů: Radio Dixie – rockin´ country & hillbilly rock. A přesně vo tom to dneska bude.
A jako předkrm úplně z jinýho soudku si dáme pravděpodobně netalentovanější dámu současný americký „drnkací“ muziky. Sierra Ferrell opět dokazuje, že je schopná úplně všeho. I hraní na pilu…
49 Winchester – Z vidlákova do světa a zase zpátky
Před deseti lety měli kluci tvořící kapelu 49 Winchester čerstvě po maturitě a za sebou svůj první koncert. Dneska hrají na velkých arénách před desítkami tisíc lidí, natáčejí úspěšné desky, ale přesto dokázali zůstat sami sebou. Partou kámošů z Russell County ve Virginii (typickej appalačkej vidlákov), která se schází v napůl rozpadlý garáži, zahraje pár písniček pro sousedy a k tomu urazí pár piv. A přesně taková je i jejich nejnovější, už pátá deska Leavin´ This Holler. 49 Winchester jsou rozhodně jednou z nejlepších country kapel téhle generace a nová deska vás o tom definitivně přesvědčí.

Nekoná se tady žádné rozbředlé a ufňukané mudrování v americana stylu, neuslyšíte ani náznak rapu či metalu, nehoblují se tady do nekonečna tisíckrát profláklá témata a postupy klasické country, muzika 49 Winchester jde podstatně hloub ke kořenům toho, co by se snad nejlíp dalo nazvat „southern roots music“. Jasně, country je hlavní složkou směsi a neotřesitelným fundamentem, na kterém to celé stojí, ale tam nahoře v kopcích vám ušima sviští i spousta další muziky, ať už je to klasický jižanský rock, soul alabamského Muscle Shoals, bluegrassové pikování či tuny černého i bílého blues.
Kapel, které tohle všechno míchají dohromady, jsou ve Státech tisíce a tisíce, ovšem 49 Winchester se povedlo svůj zvuk dostat přirozenou cestou přesně tam, kde je dobře jim samým a pochopitelně přede vším jejich posluchačům a fanouškům. Jejich písně mají nápad i upřímnost, pochopí je pokrejvač i počítačovej inženýr, je to 100% profi, ale furt máte trochu pocit, že jste na bezvadným domácím sejšnu, kterej zrovna někdo náhodou nahrál. Jo a nesmíme pominout zásadní roli frontmana. Isaac Gibson má ten hlas fakt od Pánaboha, až občas poněkud v kontrastu s jeho vizáží dobromyslného vidláckého médi, rozhodně se skvěle poslouchá a troufám si tvrdit, že je to jeden z nejnadanějších zpěváků současnosti. Takže příjemný poslech, vážení, tahle deska se vám bude líbit zcela jistě, až už máte ucho na country nebo na bigbít. A až si ji dáte podruhý a potřetí, zkuste i jejich starší alba, začněte předloňským Fortune Favors The Bold.
49 Winchester – Leavin´ This Holler
2.8.2024
New West Records
https://49winchester.com/
The Red Clay Strays – Když muzika léčí
Přitažlivost kapely The Red Clay Strays začíná hlasem a projevem frontmana Brandona Colemana. Nějakou takovouhle hudbu by možná dneska dělal Johnny Cash, kdybyste ho na vrcholu jeho drogového období přesadili do současné Ameriky. Výpověď generace, která už ví, že její život bude těžší a komplikovanější než osud jejich rodičů, hlas deprese i vykoupení, píseň o hledání cesty a místa v životě. Colemanův zpěv je jak z jiného světa, kromě rockabilly prapankáčů z éry Sun Records v něm slyšíte zástupy starých bluesmanů i countryových velikánů, to všechno maximálně ve službách písně samotné, tak, aby každý tón či slabika vyjadřovaly emoce, které jsou pro ní podstatné. Samota, odloučenost, úzkost a na druhé straně naděje, láska a víra. V Boha? V rodinu? Nebo jen v sebe sama? Otázky, pocity, občas i náznak odpovědi, která zatím jen lehce vlaje ve větru…

Slavný producent David Cobb tohle prostě umí. Najít kapelu, která vychází ze všech proudů a kořenů jižanské muziky, má svoji vlastní vizi a myšlenku, je dostatečně vyzrálá a otřískaná nekonečným kolotočem živého hraní od štace ke štaci. Dostat z ní to nejlepší, nechat kytary hrát pořádně nahlas, zachytit všechnu tu energii, nenásilným způsobem jí znásobit ve studiu a poslat do světa. V případě alabamské pětice The Red Clay Strays to zase vyšlo.
Album Made By These Moments není vlastně skoro vůbec country, pohybuje se spíš v oblasti svalnatého tvrdého a typicky amerického blues-rocku, naživo jsou pánové schopni na požádání podpálit svou show barák, ale pokud je to potřeba, dokážou lehce ustoupit do pozadí a nechat vyniknout Colemanův hlas, sdělení a emoce. Loňský virální megahit Wondering Why kapelu posunul do současné pozice neuvěřitelně rychle rostoucí koncertní atrakce schopné zaujmout desítky tisíc lidí a nová deska završuje dílo mohutným úderem těžkého kladiva do posledního hřebíku. Zrodila se hvězda, přátelé. Definitivně.
The Red Clay Strays – Made By These Moments
26.6.2024
RCA Records
https://www.redclaystrays.com/
Kyle Daniel – Nažhavit a volume doprava!
Rock ´n country z Kentucky – tak svůj hudební styl označuje talentovaný zpěvák, skladatel a kytarista Kyle Daniel a mně osobně to přijde jako velice výstižné. Zvuk evokující to nejlepší z country-rocku sedmdesátých let, valivé a energické jízdy elektrických kytar, blues, soul, jižanský rock allmanovského střihu, ovšem někde vespod pobublává countryová klasika nasávaná od dětství. Klasickej americkej tavící kotlík, tentokrát víc rockující a víc nahlas. Proč ne? Má to nápad, originalitu (samozřejmě v rámci žánru), nasazení, profesionalitu i image, tak to sem valte!

Na svoje debutové album si osmatřicetiletý Kyle Daniel musel počkat docela dlouho, plánované vydání nahrávky ze slavného studia Muscle Shoals v Alabamě stopla v roce 2020 kovidová pandemie, ale čekání se vyplatilo. Kylovi se mezitím podařilo podepsat smlouvu s renomovaným vydavatelstvím Snakefarm a již téměř hotová deska prošla ještě dalším vybrušovacím procesem. Přibyly nové songy jako úvodní singlová vypalovačka Can´t Hold Me Back či kolaborace se slavnými The Cadillac Three Summer Down South, jejich člen Jaren Johnston se ujal i produkce části alba. Výsledek rozhodně stojí za poslech a troufám si tvrdit, že tenhle obrýlený sympaťák s elektrickou kytarou skvěle zapadne mezi vaše oblíbené country či rockové hrdiny. A pokud se vám ho povede někde chytit naživo (do Evropy jezdí docela často, hlavně do Británie), neváhejte.
Kyle Daniel – Kentucky Gold
28.6.2024
Snakefarm
https://www.kyledanielmusic.com/