Již pošesté se v rámci Lucky Cruisers Weekendu sjely na Konopáči americké bouráky. A protože se jedná o náš největší sraz, bylo jich nejen hodně, ale objevily se i kousky, které jinde k vidění nebývají. Ke korábům, muscle cars, corvettám, pickupům, jeepům a obytňákům se přidaly i dospělé tahače a obdivovatelé hotrodů nebo předválečných skvostů mohli zhlédnout více než jeden exemplář.
Nafukovací autokemp
Oproti předchozím ročníkům byl camp skoro plný již v pátek večer (a to nepočítám hosty pobývající na místě již od čtvrtka), ani se nesetmělo a na place se lesklo zhruba 200 plechových miláčků. Až si jeden říkal, co asi přijde v sobotu. Nakonec dohromady zaparkovalo v areálu 541 aut, jak se tam dokázala nacpat, to se mě neptejte. Na druhou stranu díky Aviatické pouti a dalším menším akcím přijelo o dost méně diváků z lidu, což vyústilo ve volnější prostor a campem se dalo nejen procházet, ale i jezdit autem nebo třeba dýchat (i přes vedro). Možná to organizátoři tak nevidí, ale dle mého to velice zpříjemnilo celou akci, ostatně sám si pamatuji, jak jsem se před pár lety snažil dostat ven, rozrážeje nárazníkem chumly lidí. Trvalo to tenkrát asi půl hodiny.
Nejen auty a muzikou živ je člověk
Tradičně bohatý byl i doprovodný program, ať již šlo o živé kapely (a bujarý tanec pod pódiem), ohodnocení nejzajímavějších pekáčů nebo zlatý hřeb – dražbu nádherného '77 New Yorkera. Zvláště bych vypíchl soutěž v pojídání chilli, ta měla grády a pozorovat její aktéry určitě rozjasnilo nejednu škodolibou dušičku. Já raději statečně ochutnal až později mimo hlavní plac. Bylo to ale skvělé a dvakrát jsem se vracel, abych nakoupil zásoby na doma.
Tím se dostávám k další důležité složce víkendu, čímž je jídlo. Jako vždy, nabídka byla pestrá a pochutiny kvalitní, ani brutální fronty jsem nezaznamenal. A u Calvery jsem si nebyl jistý, zda se na mě usmívá více on nebo jeho burgery :) Co se hamburgerů týká, dokonce byly k vidění pořádné vzorky naložené 600 gramy masa, ale na jejich spořádání jsem nesebral kuráž ani já...
Holky, dívky, pinupky...
Tak. To máme auta, muziku, žrádlo – chybí nám něco? No jasně, ženský. S každým srazem pinupek přibývá a nejde na ně nenarazit, celá akce tím ožívá. A ať již se jednalo o organizované holky nebo jen prostě stylové návštěvnice, bylo občas třeba vrátit bulvy zpět do důlků. A v těch tropech samovolně přibyla ještě přehlídka v plavkách. Radost pohledět.
Takže zase příště a za letošní prvotřídní sraz se sluší vyseknout poklonu všem organizátorům a lidem na průběhu se podílejícím. I přes drobné šrámy, způsobené některými neukázněnými návštěvníky, zachovali rozvahu, zvládli vše na jedničku a vytvořili další krásný víkend pro stovky lidí.
Radek Beneš
Fotograf a příležitostný psavec specializovaný na KBŽ. Káry, baby, žrádlo. Pořadí priorit se průběžně mění.