Jak se hraje před Kabátem aneb Blue Rocket a jejich životní šance

Kapelu Blue Rocket z Teplic není potřeba fanouškům jižanské muziky dlouze představovat. Není to žádná ortodoxní southern-rocková parta, sami sebe do téhle škatulky ani neřadí a svoji muziku označují s trochou nadsázky jako „rocket roll“, ale příchuť americké hudby z hlubokého Jihu je v jejich tvorbě velice výrazná. Letos v létě dostaly „rakety“ jedinečnou šanci zahrát si jako předkapela na právě ukončeném turné Kabátů a to je důvod popovídat si s kapelníkem skupiny Petrem Samkem.

Jaký to bylo, hrát před Kabátama?
Fantastický. Tohle je vrchol, kam se v týhle zemi vůbec může kapela dostat. Jedenáct koncertů za sebou, na každým 15 nebo taky až 20 tisíc lidí. Úžasnej zážitek. Už jsme v minulosti předskakovali Molly Hatchett, Nazarethům, Kenu Hensleymu, ale tohle byla prostě jiná liga. Ten kotel byl prostě neuvěřitelnej.

Jak jste se k tomu hraní vůbec dostali?
My jsme stejně jako kluci z Kabátu z Teplic a známe se fakt dlouho, bavili jsme se spolu o tom už pár let a teď to tak nějak samovolně z toho všeho vyplynulo. Prostě jednou zavolal Milan Špalek, basák od Kabátů: „Natáhněte struny, nabrušte trsátka, jedete“. No a tak jsme jeli.

Jakej prostor jste na těch koncertech měli, dostali jste nějaký omezení či požadavky třeba ohledně repertoáru?
Vlastně jedinej limit byla délka hrací doby 45 minut, což je na předkapelu nádhera, jinak nám dali Kabáti naprosto volnou ruku a nechali to na nás, takže žádný omezení typu tuhle písničku jo a tuhle ne. Samozřejmě hlasitost byla oproti Kabátům trochu stažená, ale to je logický.

Po zvukový stránce to určitě nebylo nijak ošizený, to můžu z vlastní zkušenosti z pardubickýho koncertu sám potvrdit…
To určitě ne, navíc jsme tam měli vlastního zvukaře Zdendu, takže pro nás jako předkapelu to byly prostě podmínky z říše snů.

Co tréma, když vidíš před sebou ten dav?
Vůbec. A pokud by se nějaká vyskytla, tak ta energie, který jde z těch lidí pod pódiem, ji spolehlivě přebije. Strašně jsme si to užívali.

Hráli jste na téhle šňůře s Kabátama nějakej speciální repertoár?
Pojali jsme to jako takovej průřez celou naší dosavadní tvorbou, přeci jen za těch dvacet let hraní toho máme docela dost, snažili jsme se samozřejmě vybrat ty nejlepší věci a zároveň ty, o kterých jsme předpokládali, že by mohly nejvíc zapůsobit na fanoušky Kabátu. A zjevně to zabralo.

V tom s tebou musím souhlasit, jak jsem pozoroval reakce lidí na koncertě, tak jste jim jednoznačně kápli do noty, lidi tancovali, žádná zívačka. Jaký máte ohlasy na tohle turné vy?
Teď to asi bude znít blbě, ale ať jsem hledal, jak jsem hledal, nepovedlo se mi najít v tisku, tlači ani na internetu jedinou negativní reakci. Naopak. Lidi nám píšou na web a na facebook, objednávají cédéčka, fandí nám, takže doufáme, že se to projeví i na našich koncertech. Super.

Jaký jsou kluci z Kabátu jako lidi?
Úplně normální. To slovo to podle mě vystihuje naprosto přesně. Na nic si nehrajou, žádný primadony, prostě chlapi, se kterejma rád zajdeš na pivo a nikdo neřeší, jestli je slavnej nebo tak. Co k tomu dál říct… Rozhodně jim patří náš obrovskej dík za tu šanci, kterou nám dali a za důvěru, kterou v nás vložili, to bylo něco až neskutečnýho.

Co bude dál, jaký máte plány na nejbližší měsíce? Zaslechl jsem něco o nové desce.
CD máme roztočený, hotovou máme zhruba půlku a na podzim bychom to rádi dotáhli do konce. Písničky pouštíme ven postupně tak, jak je doděláváme, takže jukněte k nám na web, teď je tam i novej čerstvě hotovej klip k songu Ber si a další budou následovat. Ale hlavně chceme hrát. Co nejvíc, jak to jen půjde. K nové desce bude samozřejmě turné a rádi bychom zavítali i do měst, kde jsme teď hráli s Kabátama.

Co považuješ za největší přínos právě skončeného turné s Kabátem pro kapelu Blue Rocket?
Tak především nás viděla strašná spousta lidí, dostali jsme se do médií a tak, to je jasný. Ale pro kapelu bylo stejně tak důležitý to, že nás to jako partu ještě víc stmelilo dohromady. Přece jenom to byly dva měsíce, kdy jsme spolu trávili třeba 70% času. Strašně nás to všechny nakoplo a takhle to chceme hrnout dál a dál.
Před pár dny jsme seděli s naším zpěvákem Márou v hospodě a bavili jsme se o tom, že bysme někam vyrazili trochu si oddychnout a vypnout. Já povídám: „OK, tak pojedeme někam na čundr, já vezmu děti, to bude fajn“ a od vedlejšího stolu, kde seděl náš kamarád taky muzikant, se ozvalo: „No to mě poser, tak voni jsou spolu dva měsíce na šňůře a pak spolu ještě chtěj jet na čundr. Tak tomu říkám, že šňůra dopadla dobře“. Takže tak.

Kapelníkovi a kytaristovi Blue Rocket Petru Samkovi nezbývá než poděkovat za rozhovor, spoustu dalších informací najdete na webu kapely či jejím facebookovém profilu a v archívu vysílání Rádia Dixie si k tomu můžete pustit i dvouhodinový rozhovor s jejími členy, který jsme živě vysílali loni na podzim před jejich pardubickým koncertem.

Fotografie: archív kapely Blue Rocket