Dneska by si měli přijít na svý snad úplně všichni. Uslyšíte totiž jak moderní (a i trochu komerční) nashvillskej sound, legendární hvězdy z devadesátek, oklahomský a texaský red dirt harcovníky, pokérovaný pankáče přísahající na starýho Hanka a George Jonese, rockabillisty v černej brejlích za volantem těžkejch trucků i něžnou blondýnečku s housličkama. A největší pecka? Jednoznačně Shawna Thompson a její sólovej debut Lean On Neon. Tak si to užijte!
Legendární The Oak Ridge Boys jedou pořád dál. Letos v říjnu nám členové countryové Dvorany slávy nadělili novou desku Mama´s Boys, na které se podíleli slavný producent David Cobb i Willie Nelson. Pánům to zpívá pořád famózně, což víc než přesvědčivě dokumentuje následující video s jedním z jejich největších hitů.
Vyčistit si hlavu pár tejdnů dlouhým tripem po americkém západě v sedle Harley-Davidsonu? Proč ne, Paul Cauthen, jeden z nejzajímavějších hrdinů současné alternativní country scény, to nedávno udělal a vzešla z toho jeho čtvrtá studiová deska. I když ono to vlastně country ani moc není, nejsoučasnější zvukové trendy se tady mísí způsobem ne příliš obvyklým, ale ta podkladová neo-psanecká linka je pořád znát. Album Black On Black buďto na první dobrou odpískáte nebo se k němu budete ještě mockrát vracet, podle vkusu každého soudruha. Ale když nic jinýho, tak si pusťte tenhle videoklip.
Na současnou vlnu „obrody tradiční country“ se lidi jako JP Harris dívají bez růžových brýlí. Tihle týpci nikdy nebyli ničím jiným než sami sebou, tuhle muziku hráli odjakživa, žádný velký prachy ani zlatý desky jim to nikdy nepřineslo, ale jsou spokojení, že si dělají věci po svým, tak, jak sami chtějí. A když je ten hudební showbyznys nasere, tak se v pohodě dokážou uživit prací rukama. A přesně o tom je nové album JP Harris Is A Trash Fire. Ten mastnej kouř z popelnice plný odpadků z něj vyloženě cejtím.
V alt-country luzích a hájích ještě zůstaneme. Benjamin Tod dělí čas mezi svou znovuobnovenou kapelu The Lost Dogs Street Band a své sólové projekty. Nová autorská deska Shooting Star se od kapelního punk-grassového zvuku posunula do říše tradiční old schoolové country a honkytonku padesátých let, ovšem s ryze současnými texty. A je to super, vážení přátelé. Nemám sebemenší problém Benovi věřit všechno, co zpívá. Rádio Dixie doporučuje všema deseti!
„Takovouhle desku jsem chtěla udělat už někdy v devětašedesátém, kdy jsem přišla do Nashvillu“, vysvětluje jedna z nejvíce přehlížených zpěvaček současné mainstreamové country Shawna Thompson. „Chtěla bych, aby lidi nezapomněli, co je to vlastně country hudba. Aby si pamatovali písničky, které si doma hráli jejich rodiče, a předávali je dál. Je to jako vrátit se zpátky ve stroji času.“ Album Lean On Neon slova poloviny veleúspěšného dua Thompson Square přesně potvrzuje. K téhle desce se stoprocentně vrátíme v příštím Honkytonk Jukeboxu, kde se jí podíváme na zoubek trochu podrobnějc.
Budoucnost patří písničkářům. Tedy aspoň její část. A to hlavně těm, kteří si dokázali osedlat sociální sítě tak, jako oklahomský mládenec Wyatt Flores. Solidně zvládnutý marketing je fajn, ale základem pořád jsou písně, které jsou o něčem a stovky fanoušků pod pódiem, kteří je s Wyattem zpívají slovo od slova, jim prostě věří, protože jsou možná i o nich samých. Floresovu debutovou desku Welcome To Plains určitě nepřeslechněte, obzvláště jestli máte ucho naladěné na jemnější a příjemný mix tradiční country s folkem a rockem.
Legendární neotradicionalista, vzkřísitel bakersfield soundu a nezaměnitelný zpěvák, showman a jedna z největších žijících country hvězd Dwight Yoakam vydává po devíti letech nové album. Deska Brighter Days obsahuje 14 vesměs autorských písní a šlape jak řemen. Kalifornského rocku a rockabilly je v ní víc než kdy dřív, což kvituju s potěšením. Dwight je pořád cool jak sviňa. Veliká paráda.
A na úplnej závěr si dáme jednu z těch písniček, který tak trochu vysvětlujou, proč americký prezidentský volby dopadly, jak dopadly. Holt nás řepáků je naštěstí pořád ještě víc než těch woke a LGBT přiblblíků ve velkejch městech. Neměli jste se do nás srát, a teď to máte.
A je to. Ovšem jak tak koukám do svýho pracovního playlistu, ze kterýho songy do Moonshine Jamů vybírám, měl bych si švihnout s dalším dílem, nějak se mi to začíná hromadit. Máte se rozhodně na co těšit a jestli se vám tenhle pořad líbí, určitě si pusťte i jeho staršího bratříčka Honkytonk Jukebox, kde se těm novejm deskám věnuju trochu víc do hloubky. Mějte se krásně a nezapomeňte, že hudebních pořadů, který můžete poslouchat kdykoliv, kdekoliv a zadarmo, máme plnej archív ZDE. Stay tuned!
