Přes apokalyptické předpovědi počasí ze začátku července se letošní léto naštěstí zatím drží v intencích slušného středoevropského standardu. Komu chybí trocha toho smrtonosného vedra, mizí k jihu, popřípadě, vlivem nedostatku času nebo prostředků, si může podobně dusné pocity navodit poslechem srpnové Noční můry.
Vypadá to jako popis výletu do pouště, ale je to popis výletu na LSD. To ale vůbec nevadí, protože existuje jen velmi málo písní, které pouštní pocity navozují tak dokonale. Přiznám se, že jsem dodnes netušil, že tahle skladba má i videoklip. Přece jenom, sedmdesátky ještě na prudký rozvoj videoklipové estetiky spojeného se vznikem MTV teprve čekaly. Takže si pojďte vychutnat trochu toho šmajdání po písku.
Tady si dal někdo práci, aby nás zásobil stylovými obrázky. To oceňuji, takže výjimečně zařazuji i tuto slideshow, ačkoliv to jinak dělám jenom zřídka. Hudba pochází ze stejnojmenného filmu Wima Wenderse, ze kterého se v tomhle videu paradoxně neobjeví ani jeden záběr. Ale muzika je to super, co?
John Meeks v následující písni lká nad svou ztracenou láskou a aby umocnil dojem vlastní duševní vyprahlosti, natočil doprovodný videoklip v poušti (nebo v nějaké vyprahlé prérii), čímž se stal ideálním účastníkem naší vyprahlé hitparády, ačkoliv jsme ho tady už minimálně jednou měli.
Tohle je můj hlavní inspirační zdroj z letošní dovolené. Z jižní Kréty je blíž do Tobruku než do Atén, běžně je tam přes třicet stupňů i v noci, cedule s názvy obcí jsou prostřílené brokovnicemi a na ploty si tam věší kozlí hlavy. A tohle tam hraje v rádiu (ne v každém samozřejmě, ale je to mnohem zajímavější než globalizovaný pop). Tento charizmatický houslista a zpěvák patří k největším hvězdám tamější folklórní scény. Orientální melodika není náhodná, Kréta byla v tureckém područí až do konce devatenáctého století, takže někde se to odrazit muselo.
Tohohle chlapce jsem předtím neznal, a jsem rád, že už tomu tak není. Super zvuk, záměrně necountryový videoklip a vtipný text mi přijdou jako velmi osvěžující kombinace vhodná například do horkého počasí.
Rozloučíme se vzpomínkou na kultovní seriál, který se odehrává v poušti v podstatě celý. Globální hit stanice ACM Breakin´ Bad nám kromě škodlivosti metamfetaminu a nebezpečí organizovaného zločinu ukázal i krásy okolí Albuquerqe v Novém Mexiku. A kdykoliv se na drogové scéně objeví nějaký nový silný hráč, už je v Mexiku opěvován tamějšími narcocorrida bardy. Heisenberg to měl taky tak.
Doufám, že jste si pouštní výlet užili a příště se zase zchladíme mrtvolným chladem.
