Lynyrd Skynyrd IV.: Reunion

Lynyrd Skynyrd IV.: Reunion

Závěr obsáhlé historie americké legendy Lynyrd Skynyrd. Čerstvá krev, reunion, návrat na pódia, rozchody, vedlejší projekty i sešlost věkem.

Dolů

Deset protrpěných let se schylovalo ke konci, když se najednou Gary Rossington rozhodl, že na počest zesnulých uspořádá pamětní koncertní turné Lynyrd Skynyrd. Přidali se všichni, Powell, Wilkeson, Pyle a dokonce i Ed King. Otázku, kdo bude zpívat, vyřešil Gary dokonale. Ronnieho mladší bratr Johnny Van Zant (narozený 27. února 1959) se na hudební scéně objevil někdy v roce 1977 ve skupině Austin Nickels Band, kterou záhy přejmenoval na Johnny Van Zant Band a vydal s ní hned několik desek, No More Dirty Deals (1980), Round Two (1981) a The Last Of The Wild Ones (1982). Pod názvem Van Zant mu v roce 1985 vyšlo stejnojmenné album a mělo úspěch. To však představovalo problém.

Johnny se právě chystal podepsat smlouvu na další desku v hodnotě čtvrt milionu dolarů s Atlantic Records, ale hlavně se mu ani trochu nelíbila představa, že by měl zpívat Ronnieho věci. „Sakra, vždyť jsem jenom řidič kamiónu“, zamyslel se a řekl Garymu, že si o tom musí promluvit s rodinou. A po bolestném, ale nadějném poznání, že není důvod, aby Lynyrd Skynyrd řekli svoje poslední slovo nějakou leteckou havárií, svolil. Aby měla sestava tři kytaristy, přijali ještě Randalla Halla, který hrál před časem v Allen Collins Band. Kapela začala zkoušet a zjistila, že společnou řeč nikdy neztratila. Dokonce se přidal i Allen Collins, sice jen jako člen managementu, ale i to stačilo. Koncerty byly vyprodané, na pódiu se střídali mnozí hosté, Charlie Daniels, kamarádi z .38 Special, dokonce se zastavil i kytarista Steve Morse… Vystoupení uváděl táta Lacy Van Zant a na závěr každého koncertu zazněla hymna Freebird. Skladba zněla v instrumentální verzi, protože Johnny ji jednoduše nechtěl zpívat, myslíc si, že to mohl dělat jen Ronnie. A tak ji vždy zpívalo publikum. Záznamy z těchto vystoupení se v roce 1988 dostaly na album Live Southern By The Grace Of God, které mělo úspěch a kapela si uvědomila, že by to mohla táhnout i dál.

Johnny sice ještě pár let meditoval o tom, jestli je to opravdu správný krok, ale nakonec se s tím vyrovnal. Rok 1988 konečně přinesl i sesbírané nahrávky Steveho Gainese, které vyšly pod názvem One In The Sun. A ještě jedna událost přesvědčila kapelu, že to má smysl.

V prosinci onoho roku se na vrchol hitparád dostala skladba Baby I Love Your Way / Freebird, medley taneční skupiny Will to Power. A tak se začalo s tvorbou nového materiálu. Téměř všechna předcházející alba kapely už dosáhla prodejů na úrovni platinové desky (i opakovaně), nicméně se objevil další výběr Skynyrd´s Innyrds (1989) počínající si stejně úspěšně. Fanoušci chtěli své miláčky zpět. Avšak neštěstím ještě stále nebyl konec.

Hned 23. ledna 1990 zemřel na následky zápalu plic Collins. Kapela stále holdovala alkoholu i drogám a Johnny Van Zant vydal svou další sólovku Brickyard Road. Nakonec se to ale podařilo. 11. června 1991 vyšel skvělý comebackový kousek 1991, na kterém už hraje i nový bubeník Kurt Custer, protože Pyle se v průběhu nahrávání odporoučel, když nezvládal své alkoholicko-drogové stavy. Koncem roku se na pultech objevil box set Lynyrd Skynyrd, který přinesl množství raritních nahrávek staré sestavy. 16. února 1993 vyšlo další skvělé album The Last Rebel a o rok později se i Skynyrdi svezli na vlně MTV unplugged mánie, když vydali album Endangered Species (9. 8. 1994), další triumf své diskografie. Na něm už nehrál Randall Hall, ale Mike Estes, bývalý kytarista Artymus Pyle Bandu (Hall se jižanům připomněl už jen svým Randall Hall Bandem, který vydal v roce 2004 jediný singl). Za bicí se posadil Owen Hale, který nahradil Custera. Zároveň se stabilizovalo duo vokalistek ve složení Dale Krantz Rossington a Carol Chase.

Tato sestava vydržela do roku 1996, kdy došlo k vydání videa Free Bird: The Movie, které přineslo záznam z oaklandského koncertu z roku 1977 a též interview, domácí nahrávky apod. Zajímavé je, že pod stejným názvem vyšlo i CD se záznamem poskládaným převážně ze slavného vystoupení v Knebworth. Skynyrdy v té době opustili kytaristi Ed King i Mike Estes - jak později uvedl Gary, prý kvůli tomu, že se mu ve snu zjevil duch Ronnieho Van Zanta a řekl mu, že musí kapelu posunout dál. A tak se Gary sešel se starým známým Rickey Medlockem a zeptal se ho, jestli by se nepřidal.

Rickey měl za sebou úspěšnou kariéru se svou skupinou Blackfoot, ve které se v osmdesátých letech objevil klávesák Ken Hensley (ex-Uriah Heep) a poslední deska jí vyšla v roce 1994 pod názvem After The Rain. Druhý kytarista byl neméně hvězdný – Hughie Thomasson z jižanské legendy Outlaws (poslední její album se jmenovalo Diablo Canyon a též bylo z roku 1994). Lynyrd Skynyrd tak fungovali jako southern rock all stars band. Což je docela vtipné, protože odejitý Estes se spojil se členy Blackfoot a Molly Hatchett, aby založili právě Southern Rock Allstars.

Kapele vyšly tři slabší desky, Crazy Again (1999), Danger Road (2000) a Trouble´s Comin´- live! (2004). V roce 2000 vydal album se seskupením Mike Estes And Brave New South a potom se opět přidal k (jiným) členům Molly Hatchett a Blackfoot do projektu s názvem Skinny Molly. Na kontě má zatím dvě alba, No Good Deed (2008) a Haywire Riot (2011). A aby toho nebylo málo, v letech 2010-2012 zpíval a hrál na kytaru v obnovené kapele Blackfoot jako náhrada za Rickeyho Medlockea.

Ale pojďme zpět k Lynyrd Skynyrd. Debut si nová sestava odbyla v květnu 1996 ve Verizon Amphitheather ve West Palm Beach. 1. června 1996 se představila koncertním albem Southern Knights a při dalším výročí letecké tragédie nahrála album Twenty, které vyšlo 29. dubna 1997 a přineslo studiově vyrobený duet bratrů Johnnyho a Ronnieho Van Zantů v písni Travellin´ Man. V roce 1998 vyšla další skvělá koncertní nahrávka Lyve From The Steel Town (přesně 2. 6.) a po tomto počinu opustil kapelu Owen Hale.Nahradil ho Jeff McAllister, který se však neosvědčil, a tak se na nahrávání alba Edge Of Forever podílel skvělý studiový bubeník Kenny Arnoff. Album se na pultech ocitlo 10. srpna 1999 a přineslo energie na rozdávání. Johnny Van Zant se však neomezoval jen na Skynyrd, s bratrem Donniem založili projekt Van Zant, který v průběhu času vydal už čtyři desky, Brother To Brother (1998), II (2001), Get Right With The Man (2005) a My Kind Of Country (2007). Rok 2000 přinesl zábavné album Christmas Time Again (vyšlo 12. 9. ), na kterém nehrál nemocný Leon Wilkeson, tak se basy chopil Mike Brignardello a jelikož se Hale poroučel již v 1999-tém, za bicí soupravu usedl Michael Cartellone, který v kapele bouchá dodnes. Předtím hrál s Tedem Nugentem ve skupině Damn Yankees a s Johnem Fogertym, se kterým bubnoval i Kenny Arnoff a tak ho Skynyrdům doporučil.

Kapele zároveň vyšla geniální kompilace Collectybles, která přinesla několik prvních nahrávek kapely, která se v té době ještě ani nejmenovala Lynyrd Skynyrd. Zájem o různé rarity měl za následek vydání i dalších věcí, Artymus Pyle band nabídl Live From Planet Earth a Steve Gaines měl na pultech hned dvě posmrtná alba – I Know A Little… live a Okie Special.

I Thomasson si odskočil k Outlaws, aby se svou někdejší skupinou nahrál album So Low.
Samozřejmě vždy existují i jevy, které nejsou právě veselé. O tom, že lidé jsou horší než zvěř, se přesvědčili pozůstalí Ronnieho Van Zanta i sourozenců Gainesových. Jejich hroby znesvětlili vandalové. 26. června ve tři ráno se parta vagabundů pokusila vloupat do hrobu, aby ukradla Ronnieho ostatky. Už otevírali rakev, když je zastavila policie. Gaines dopadl hůře, jeho urnu zloději sebrali, při útěku jim vypadla a rozbila se. Popel se rozletěl po hřbitově… Co dodat. Snad jen tolik, že rodina všechny varovala, aby nenosili na hrob květiny, protože je vždycky někdo okamžitě ukradne. V roce 2001 začalo nahrávání materiálu na další desku, ale historii skupiny poznamenala další tragédie. 27. července zemřel na selhání jater Leon Wilkeson, kterého našli bez známek života v hotelovém pokoji na Floridě. Kapela se však nevzdala. Nový basák, Ean Evans, dokončil nahrávání a album Vicious Cycle se dostalo do prodeje 20. května 2003. O rok později vyšlo i koncertní album Lyve - The Vicious Cycle Tour.

Skupina neustále koncertovala, v USA i v Evropě, ale v roce 2005 ji opustil Thomasson, který se chtěl naplno věnovat obnově své kapely Outlaws. Jeho náhradníkem se stal Mark Matejka, který hrával v Charlie Daniels Bandu, The Sons Of The Desserts a potom měl kapelu Hot Apple Pie.

Thomasson zemřel ve spánku 9. září 2007. I Evans se pustil na sólovou dráhu. V roce 2005 vydal desku se svým projektem Evanscapps, ale svou pozici v Lynyrd Skynyrd tím neohrozil. 13. března 2006 byla skupina Lynyrd Skynyrd uvedena do Rock And Roll Hall Of Fame. V roce 2009 Lynyrdi dokončovali své další album, když se zubatá ozvala opět.

28. ledna zemřel na infakt Billy Powell. Svůj dlouholetý boj s rako inou prohrál též Ean Evans, který nahrával skladby na desku ve velkých bolestech a smrt si ho vzala 6. května. Album God and Guns vyšlo 29. září a kapela do něj vkládala velké naděje. Považovala ho za nejlepší, jaké v novodobé historii složila a kromě vůle, kterou musela vynaložit, aby se znovu nerozpadla, se v něm vyrovnávala i s americkými prezidentskými volbami v roce 2008 (skladby jako That Ain´t My Americe či Simple Life jsou toho důkazem). Medlocke přitom stihnul připravovat dodnes nevydaný sólový materiál a ve volném čase lovil v bažinách hady. Novými členy sestavy se stali Robert Kearns (basa), který v 80. letech hrál s Cry Of Love, a Peter „Keys“ Pisarczyk (klávesy), který hrával například s Petrem Torkem z Monkees či s Marty Friedmanem z Megadeth.

V roce 2010 vyšlo album Live From Freedom Hall (na pultech od 22. 6.) zachycující skupinu na koncertě v roce 2007. Dne 24. června téhož roku zemřela i někdejší vokalistka staré sestavy Jo Jo Billingsley. Kearns opustil Skynyrd v roce 2012 a tak na poslední desce Last Of A Dyin´ Breed (vyšla 21. 8. 2012) hraje v tuto chvíli poslední akvizice sestavy, basák Johnny Colt známý ze svého působení v Black Crows (v 80. letech) a Train. Album je věnované nejen skynyrdovskému národu, ale i kapelám, které dnes již neexistují.

Skutečným bandám hrajícím naživo a nahrávajícím desky naživo, postaru, natruc internetu a hudebnímu průmyslu. Lynyrd Skynyrd nadále aktivně koncertují, případně se věnují tvorbě znělek, pro televizní kanál History nahráli roku 2013 skladbu Winning Isn´t Everything, kterou odehráli i naživo 26. dubna 2013 v rámci akce Party Like The Pawn Stars.

Co závěrem? Kapela vesele koncertuje a nezdá se, že by ztrácela dech či dokonce fanoušky. Počet jejich výběrovek se od devadesátých let zvýšil minimálně o patnáct a tím se jejich počet určitě ještě neuzavřel. Lynyrd Skynyrd není jen stará legenda, je to živá a monstrózní kapela, kterých už na světě mnoho nezůstalo. Long Live Southern Rock!

P.S. Smutnou zprávu přinesla nedávno média. 3. dubna zemřel při dopravní nehodě bubeník Bob Burns. R. I. P.

  • Lynyrd Skynyrd (usa) vystoupí 1. května 2015 v Plzni
  •     více na http://www.slavnostisvobody.cz/
Erik Kriššák

Erik Kriššák

Fanúšik rockovej muziky z prelomu 60. a 70. rokov, bubeník a neúnavný propagátor zabudnutých kapiel, ktoré za to stoja.

All articles of the author