Lynyrd Skynyrd III.: Jedna tragédie za druhou

Lynyrd Skynyrd III.: Jedna tragédie za druhou

Letecká katastrofa, zmařené životy, nalomená psychika i snaha o návrat. To vše mají Lynyrd Skynyrd za sebou.

Dolů

Dne 20.října 1977 nasedla kapela do soukromého dvoumotorového letadla Convair 240 vyrobeného v roce 1948 a vydala se na turné. Nad zalesněnou krajinou poblíž městečka McComb v Mississippi letadlu z nevysvětlitelných příčin došlo palivo a zřítilo se.

Na místě zahynuli Ronnie Van zant, Steve Gaines, Cassie Gaines, manažer Dean Kilpatrick a oba piloti. Zbytek skupiny byl těžce zraněn. Hrůza z této tragédie se násobí skutečností, že tehdy vlastně kapela vůbec letět neměla. Ve chvíli, kdy ve vzduchu letadlu vysadil nejprve pravý motor, pilot všem oznámil, aby se připoutali, že musí nouzově přistát. O havárii v té chvíli nikdo ani neuvažoval. Ovšem problém s palivem se posádce vyřešit nepodařilo, vzápětí zhasl i druhý motor a letadlo se začalo klouzavým letem rychle blížit k zemi. Pyle s Powellem se vydali do pilotní kabiny zjistit, co se děje. S hrůzou byli vykázáni zpět do křesel, cestou ještě rychle vzbudili na zemi spícího Ronnieho, který se sice ještě dokázal dostat do sedadla, ale připoutat se již nestačil. Pak přišel náraz. Letadlo se rozletělo na kousky. Powell uviděl Pyla, jak se plazí po trupu letadla a hlásí, že kolem je bažina. S hrůzou zjistil, že mu chybí nos,

  • Poslechněte si:
  •  Lynyrd Skynyrd – Honky Tonk Jukebox speciál, podcast k poslechu zde

Pyle měl zlomená žebra, ale i tak se oba snažili pomoci ostatním. Rossington měl zlomené všechny končetiny a polámaná žebra a se strachem sledoval, jak po jeho pravici leží mrtvý Ronnie. Piloti zahynuli okamžitě (jednomu z nich větve setnuly hlavu) spolu s Ronniem, který byl nárazem vymrštěn z letadla přímo do stromu, Kilpatrickovo tělo bylo zaklíněné v trupu letadla.

Cassie Gaines nezemřela okamžitě. Z rozervaného hrdla se jí řinula krev a Powell bezmocně sledoval, jak jí opouští život. Wilkeson chrčel s přeraženou čelistí a s rozdrceným hrudníkem zavalen pod troskami (než ho záchranáři dostali do nemocnice, prohlásili ho třikrát za mrtvého) a Collins byl na to stejně jako Gary Rossington. Steve Gaines ležel po Collinsově pravici a nejevil známky života. Pyle, navzdory polámanému hrudníku, se se dvěma členy osazenstva, Kenem Pedenem a Markem Frankem, vydal do bažin plných hadů a aligátorů hledat pomoc. I když krvácel a ztrácel síly, jeho vůle byla nezlomná a nakonec se trojice dostala na farmu Johnnyho Motea, odkud zavolali pomoc.

Kvůli bahnitému terénu trvalo celou noc, než záchranáři vyprostili všech dvacet šest cestujících a na místě neštěstí se z okolí shromáždilo asi 3000 lidí, přičemž mnozí si přišli urvat nějaký ten suvenýr. Koncertní manažer Craig Reed vzpomínal: „Byli jak supi. Vzali mi všechny peníze, vyprázdnili kapsy, sebrali šperky, prohrabali zavazadla a šlohli mi z nich všechny trička a podobné předměty.“ Sourozence Gainesovy pochovali o tři dny později v rodném Miami, o dva dny později se konalo soukromé rozloučení s Ronniem v Jacksonville. Jediný člen skupiny, který se ho mohl zúčastnit, byl Billy Powell s přišitým nosem. Na obřadu se objevili i muzikanti z .38 Special, Atlanta Rhytm Section, dále Dickey Betts, Charlie Daniels, nechyběli ani Al Kooper a Tom Dowd. Daniels a kluci z 38.Special zazpívali na jeho počest Amazing Grace a Charlie Daniels potom přednesl báseň, kterou napsal přímo na místě.

Ronnie Van Zant byl pohřben se svým starým rybářským prutem. Je paradoxní, že právě tato událost skupině zajistila ještě větší úspěch. Album se okamžitě stáhlo z prodeje, z obalu byly vyretušovány plameny a pak se teprve vrátilo zpět na pulty obchodů. V USA se umístilo na 5. místě žebříčku a v Británii na třináctém. V lednu 1978 se singl That Smell dostal na 13. pozici, čímž završil úspěch desky, kterého se však skupina nedožila.

Jako memento působilo Ronnieho prohlášení, které často opakoval i novinářům: „Nedožiju se třicítky“.

Co bylo potom

Když se přeživší členové skupiny vzpamatovali z fyzických a především psychických zranění, uplynul rok. Jednotliví členové plnili bulvár. Powell bil svojí ženu, Pyle byl obviněný ze sexuálního obtěžování vlastních dětí, jeden člen doprovodného týmu spáchal sebevraždu, druhého zavraždili a tak podobně.

MCA však nezahálelo a do roka vydalo album Skynyrd´s First and Last (do obchodů dorazilo v září a bodovalo na 15. místě v USA a 50. v Británii), výběr nahrávek z let 1971 a 1972 z Muscle Shoals Studios. A i když to byl materiál surový a skvělý, zisk platiny byl jednoznačně ovlivněný leteckým neštěstím. O rok později se podobně úspěšně vedlo výběru Gold and Platinum (USA 12. místo, Británie 49. místo).

Ale to už se schylovalo k hudebnímu návratu nové kapely. Rossington, který už přestal uvažovat o tom, že by ještě někdy vzal do ruky kytaru, se pár měsíců po tragédii nechal přemluvit manažerem Peterem Rugdem, aby si zajel na dovolenou na Barbados. Tam na jedné party potkal Erica Idlea z Monty Pythonů, pár kluků z Rolling Stones a Alana Price z Animals, kterým oznámil, že už nehraje. Ovšem na akci vystupovala nějaká místní kapela, Price s ní jamoval a povídá: „Gary, pojď si s náma zahrát.“ Odpověď byla jednoznačná. „Kámo, já nechci. Přestal jsem.“ Ale Price byl neoblomný a nasadil klasické citové vydírání. „Tvoji spoluhráči by chtěli, abys hrál. Udělej to pro ně!“ Co mohl ubohý Rossington dělat? Zvolal: „Dej mi tu kytaru!“

Chuť byla zpět. Rossington vyhledal Collinse a nechali se přemluvit, že jako Lynyrd Skynyrd přispějí na show Charlieho Danielse s názvem Volunteer Jam V., což byla již tradičně pořádaná akce, kde hrála spousta kapel. V lednu 1979 se tak ke členům Charlie Daniels Bandu připojili Rossington, Collins, Powell a Pyle a zahráli. V publiku seděli další Skynyrdi, Wilkeson (stále polámaný), Jo Jo Billingsley, Leslie Hawkins (které plastičtí chirurgové jen s velkým vypětím zachraňovali tvář) a členové rodiny Gainesů a Van Zantů. Plány na novou skupinu se mohly začít naplňovat, ale od začátku bylo jasné, že obnovit Lynyrd Skynyrd nepůjde. Rány byly příliš čerstvé. A tak Gary s Allenem v říjnu 1979 rozrazili dveře domu Garyho přítelkyně Dale Krantz, která zpívala ve skupině nejmladšího bratra z rodiny Van Zantů, Donnieho (.38 special) a vybalili na ní: „Chceš s náma zpívat? A umíš psát texty?“ Zrodil se Rossington Collins Band.

Přidali se i Powell a uzdravený Wilkeson, přičemž sestavu doplnili další dva hráči, bubeník derek Hess a kytarista Barry Lee Harwood. Ten hrál předtím ve skupině Alias, kterou založili Wilkeson, Powell a Pyle a doprovodné vokály v ní zpívala Jo Jo Billingsley. Zůstalo po ní album Contraband z roku 1979. Koncem léta roku 1980 vyšlo Rossington Collins Bandu album Anytime, Anyplace, Anywhere (USA 13. místo žebříčku) s obalem evokujícím zrod ptáka Fénixe. Zpěvačka Dale se vyznačuje hlasem jak Tina Turner, což dodalo výborným jižanským skladbám nový rozměr. Album navíc obsahuje i největší hit skupiny Don´t Misunderstand Me, který se v žebříčku vyšplhal na 55. místo. V roce 1981 vychází album This Is The Way (USA – 24. místo) poznamenané bohužel smrtí Collinsovy ženy, což se projevilo při nahrávání – byl zkrátka mimo. Prostor dostal (kytarově i skladatelsky) Harwood a ve finále celek nedosahuje kvalit debutu, přestože obsahuje jednu z nejlepších písní skupiny, baladu Tashuana. Skupina se nakonec rozpadla v roce 1982.

Krátce nato si vzal Rossington Dale Krantz za ženu. V prosinci 1982 vyšla další kompilace Lynyrd Skynyrd, která obsahovala několik raritních skladeb a nesla název Best Of The Rest (USA – 171. místo žebříčku). Po rozpadu Rossington Collins Bandu se prakticky všichni zbývající členové, kromě Krantz a Rossingtona, rozhodli založit skupinu Horsepower. Na nátlak vydavatelství MCA změnili název na Allen Collins Band. V sestavě Allen Collins (kytarta), Randall Hall (kytara), Derek Hess (bicí), Leon Wilkeson (basa), Billy Powell (klávesy), Barry Harwood (kytara) a Jimmy Dougherty (zpěv) vydali v roce 1983 jediné album Here, There And Back. V roce 1984 se ve skupině objevil kytarista Mike Owings, ale skupina se zakrátko rozpadla.

Rossington založil stejnojmennou skupinu, se kterou vydal jediné album Returned To The Scene Of The Crime (1986). Později s Rossington Bandem i album Love Your Man (1986). Powell a Wilkeson se přidali ke křesťanské skupině Vision, s níž nahráli v 80. letech dvě alba. Ani Artymus Pyle nezahálel. Založil svůj Band, se kterým nahrál dvě desky, A.P.B. (1982) a Nightcaller (1983). Tragédiím nebylo konce. V roce 1986 při automobilové nehodě zabil namol ožralý Collins svojí přítelkyni a ochrnul od pasu dolů. Byl odsouzen za zabití a kytaru od té doby nevzal do ruky. Rok 1987 přinesl hned několik pokusů o vzkříšení povědomí o Lynyrd Skynyrd. Vyšel raritní kompilát skladeb s názvem Legend a při příležitosti výročí deseti let od leteckého neštěstí, se začal rodit plán na reunionové turné Lynyrd Skynyrd.

P.S. V roce 1977 se schylovalo k tomu, že se na pódiu měli sejít Lynyrd Skynyrd a Neil Young, přičemž Ronnie chtěl zazpívat: „We don´t need HIM anymore“. I když k tomu nakonec nedošlo, Neil kapele složil hold na svém koncertě v Bicentennial Parku v Miami, kde během hraní skladby Alabama změnil refrén a zpíval: „Sweet Home Alabama!“

Lynyrd Skynyrd (usa) vystoupí 1. května 2015 v Plzni

více na http://www.slavnostisvobody.cz/

 

Erik Kriššák

Erik Kriššák

Fanúšik rockovej muziky z prelomu 60. a 70. rokov, bubeník a neúnavný propagátor zabudnutých kapiel, ktoré za to stoja.

All articles of the author